Ottův slovník naučný/Alef: Porovnání verzí

'''Alef''': '''1)''' Slovo semitské ({{Prostrkaně|býk}}) a jméno prvého písmene (konsonantu) abecedy foinické א (odtud do ostatních jazyků semitských a i řečtiny [{{Cizojazyčně|grc|ἄλφα}}] převzaté), odpovídající zvukem svým asi řeckému přídechu jemnému ᾽; nazváno tak dle podoby své, v níž Foiničané ve své obraznosti spatřovali býka ve jho zapřaženého. — '''2) A'''. v {{Prostrkaně|mathematice}} jest jméno funkcí zavedených {{Prostrkaně|Hoëne}}-{{Prostrkaně|Wrońským}}, jenž určuje ℵ funkce již v předním spise&#32;»{{Cizojazyčně|fr|Réforme absolue de savoir humain}}«&#32;(v&nbsp;1. a 3.&nbsp;svazku) a užívá jich ve své&#32;»teleologické«&#32;methodě řešení rovnic a k řešení shod vyšších stupňů. Dle dnešních pojmů jsou jednotlivé případy '''a'''.-funkcí vzory determinantův ortosymmetrických. Rekurrentně určuje ''n''tou funkci ℵ_''n'' při dané determinantní soustavě prvků ''a_i,nk'' vzorec <span style="display:block;margin:auto;text-align:center"><math> \aleph_n = \sum_{i=1}^{i=n} a_{i,n-i+1} -\, \aleph_{n - i} </math>,</span> z něhož plyne independentně:

Funkce ty jsou v prostém vztahu se souměrnými součtovými funkcemi Newtonovými z kořenů algebraických rovnic. Sám Wroński určil funkci ℵ_''n'' ze součinitelů dané algebraické rovnice vzorcem, jejž i Montférrier v »{{Cizojazyčně|fr|Encyklopédie mathématique}}«&#32;(Paříž 1857 II.) uvádí. Vzorec ten, i pro záporné ''n'' rozšířený, sloužil ke zmíněné »teleologické« methodě řešení rovnic, která jest shodnou s pozdější, byť snad neodvisle odvozenou methodou Fürstenauovou, již Baltzer zjednodušil a Schröder zobecnil. Statěmi o ℵ funkcích začal S.&nbsp;Dickstein své ocenění významu mathematických prací Wrońského v »{{Cizojazyčně|pl|Pamiętniku Akademii Umiejętności w Krakowie}}«&#32;({{Cizojazyčně|pl|Wydział matem.-przyrodniczy}}, svazek XII.) ''[[Autor:Josef Beneš|Bnš.]]''