Stránka:Z pražských zákoutí.pdf/133: Porovnání verzí

JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m ť/ď
Skim (diskuse | příspěvky)
Stav stránkyStav stránky
-
Korektura:Nebylo zkontrolováno
+
Korektura:Zkontrolováno
Tělo stránky (pro transkluzi):Tělo stránky (pro transkluzi):
Řádek 1: Řádek 1:


Když jsem zasedl v lavici druhého dne dopoledne a když se Koňura obrátil zase 'do obecenstva, setkaly se naše zraky opětně. Tentokráte jsem vydržel a nesklonil hlavu.
Když jsem zasedl v lavici druhého dne dopoledne a když se Koňura obrátil zase do obecenstva, setkaly se naše zraky opětně. Tentokráte jsem vydržel a nesklonil hlavu.


Ale již to nebyl povědomý, měkký pohled onoho pana Koňury, s nímž jsem mluvíval. S podla upíralo se na' mne dvé pichlavých, jedovatých očí, a. obličej jeho, nyní jaksi ztvrdlý, strnulý, pokrýval se jízlivým, zlověstným výrazem. Jeho ostrý, bodavý pohled se přímo do mne zarážel. Vyrozuměl jsem z toho, že četl můj referát, a pokoušel se nyní, aby mne očima zavraždil.
Ale již to nebyl povědomý, měkký pohled onoho pana Koňury, s nímž jsem mluvíval. S podia upíralo se na mne dvé pichlavých, jedovatých očí, a obličej jeho, nyní jaksi ztvrdlý, strnulý, pokrýval se jízlivým, zlověstným výrazem. Jeho ostrý, bodavý pohled se přímo do mne zarážel. Vyrozuměl jsem z toho, že četl můj referát, a pokoušel se nyní, aby mne očima zavraždil.


Líčení končilo toho dne k večeru. Když se porotci odebrali ku poradě o svém výroku, nastala dlouhá přestávka. Dozorci vyvedli obžalované ze sálu, a Koňura uveden do předsíně, kde také, Obhájci a zpravodajové čekávají na výsledek soudu.
Líčení končilo toho dne k večeru. Když se porotci odebrali ku poradě o svém výroku, nastala dlouhá přestávka. Dozorci vyvedli obžalované ze sálu, a Koňura uveden do předsíně, kde také obhájci a zpravodajové čekávají na výsledek soudu.


Stanul jsem blíže kamena pohlédl jsem úkradmo několikráte na svého »dobrákam Cítil jsem, že na mne upřeně pohlíží, ale kdykoli jsem zvedl hlavu, hleděl Koňura přímo před sebe jako stmulý. jeho oči, druhdy tak dobrácke', byly nyní jako skleněné, jeho obličej ztuhl a sešpičatěl za ty dva dny, červeň prchla s jeho tváří a modravé rty se ' nyní rozčileně třásly. Lysá, hranatá jeho lebka působila odporně, zbavena vlásenky. Průběhem učení pochopil jsem, proč ji odložil; chtěl poplésti svědky, aby jimi nebyl poznán, ale ta lesť ho nezachránila.
Stanul jsem blíže kamen a pohlédl jsem úkradmo několikráte na svého »dobráka«. Cítil jsem, že na mne upřeně pohlíží, ale kdykoli jsem zvedl hlavu, hleděl Koňura přímo před sebe jako strnulý. Jeho oči, druhdy tak dobrácké, byly nyní jako skleněné, jeho obličej ztuhl a sešpičatěl za ty dva dny, červeň prchla s jeho tváří a modravé rty se
nyní rozčileně třásly. Lysá, hranatá jeho lebka působila odporně, zbavena vlásenky. Průběhem líčení pochopil jsem, proč ji odložil; chtěl poplésti svědky, aby jimi nebyl poznán, ale ta lesť ho nezachránila.


Byla to nyní hlava supí a dobrák pan Koňura byl v tom okamžiku zjev čistě kriminální.
Byla to nyní hlava supí a dobrák pan Koňura byl v tom okamžiku zjev čistě kriminální.


Později, vcházeje opět do snně porotní, musil jsem jiti kolem »pana Koňury«. Teď zahledčl se zase na mne, ale tak cize, jakoby mne byl nikdy
Později, vcházeje opět do síně porotní, musil jsem jíti kolem »pana Koňury«. Teď zahleděl se zase na mne, ale tak cize, jakoby mne byl nikdy