Stránka:Z pražských zákoutí.pdf/129: Porovnání verzí

vlastní viny v trapném postavení, že se máte objeviti před soudem - a jsem přesvědčen, že tomu tak jest - nebude vám ani slovem ublíženo. Spolehněte na to! Nezáleží na tom ostatně pranic, bude-li v referátě uvedeno o jednoho svědka méně.u

Pan Koňura dobře pochopil odmítnutí »0dsluhy« a upadl v rozpaky. Povstal a podávaje mi znova ruku ujišťoval: '

uNu, až přijdete k soudu, vašnosti, uhlídáte, že jsem do toho všeho přišel, jako Pilát do kreda.u

Když odešel, napadlo mi teprv, proč jsem se neotázal, jaká. to vlastně věc, při níž má svědčiti. „Musím doznati, že jsem měl zbytek dne pokažený. Stále se- mi vracela myšlenka na pana Koňuru a naplňovala mne obavou, že starého dob'ráka potká něco nepříjemného. Kterak jsem správně tušil!

Pamatuji se zcela dobře, Že jsem, z rána přečl líčením se probudiv, na pana Koňuru ani nevzpo~ menul. Vše jsem zaspal.

Teprv když jsem se blížil k soudní budově a spatřil 'přede vchodem na. Karlově náměstí zástup zevlova'čů, čekajících, až budou vpuštěni dovnitř a. nahoru do prvního patra., připadl mně Koňura, jeho včerejší návštěva, jeho stísněnosť, rozpaky a. snažná žádosť.

Přelétl jsem okem zástup - starého pána tu nebylo. Ani ve průjezdě, ni na chodbě v patře jsem se s ním nesetkal, jako se dělo obyčejně. Docházeje k síni porotní potkával jsem již jednotlivé porotce, ony šťastné, kteří pro dnešek vylosováni nebyli a tedy unikli trapnému, asi dvoudennímu sezení v těsné, pochmumé prostoře. Seznal jsem, že losování je ukončeno a že líčení co nevidět započne.