Ottův slovník naučný/Hellwald: Porovnání verzí

'''Hellwald: 1)''' {{Prostrkaně|Friedrich Anton Heller}} von '''H.''', kulturní historik a spisovatel z oboru zeměpisného (* 1842 v Padově – † 1892 v Tölzu), jsa synem rak. podmaršálka a vojenského spisovatele {{Prostrkaně|Friedricha}} von '''H.''' († 1864), vstoupil r. 1858 do rak. armády a súčastnil se jako nadporučík r. 1866 války s Pruskem. Po válce vstoupil do redakce »{{Cizojazyčně|de|Oesterr. militärische Zeitschrift}}« a r. 1869 obdržel místo v praesidiální kanceláři říšského ministerstva války. R. 1871 přesídlil se do Augšpurku a r. 1873 do Kannstattu a redigoval zde r. 1871–89 zeměp. časopis »{{Cizojazyčně|de|Ausland}}«; později žil ve Štutgartě a posléze v Tölzu. Napsal značnou řadu objemných spisů, které však nejsou vždy spolehlivy. Z nich uvádíme: ''{{Cizojazyčně|de|Die amerikanische Völkerwanderung}}'' (Vídeň, 1866); ''{{Cizojazyčně|de|Maximilian I., Kaiser von Mexiko}}'' (t., 1869, 2 sv.); ''{{Cizojazyčně|de|Die Russen in Zentralasien}}'' (Augšpurk, 1873); ''{{Cizojazyčně|de|Zentralasien}}'' (Lipsko, 1875, 2 vyd. 1880); ''{{Cizojazyčně|de|Hinterindische Länder u. Völker}}'' (t., 1875, 2. vyd. 1880); ''{{Cizojazyčně|de|Kulturgeschichte in ihrer natürl. Entwickelung bis zur Gegenwart}}'' (Augš., 1875, 4. opr. vyd. Lip., 1896); ''{{Cizojazyčně|de|Oskar Peschel}}'' (t, 1876, 2. vyd. 1881); ''{{Cizojazyčně|de|Die Erde und ihre Völker}}'' (Štutgart, 1877–78, 3. vyd. o 2 sv. 1883–84, přel. do češtiny ''Země a obyvatelé její'', Praha, 1879); ''{{Cizojazyčně|de|Die heutige Türkei}}'', s Beckem (Lipsko, 1877); ''{{Cizojazyčně|de|Im ewigen Eis}}'' (Štutgart, 1879–1881); ''{{Cizojazyčně|de|Naturgeschichte des Menschen}}'' (t., 1883–1884, 2 sv., přeloženo do češtiny ''Přírodopis člověka'', Praha, 1882); ''{{Cizojazyčně|de|Amerika in Wort u. Bild}}'' (Lip., 1883–85); ''{{Cizojazyčně|de|Frankreich in Wort und Bild}}'' (t., 1884–87, I. sv.); ''{{Cizojazyčně|de|Die weite Welt}}'', zeměpisný sborník (Štutgart, 1885 a n.); ''{{Cizojazyčně|de|Haus und Hof in ihrer Entwickelung mit Bezug auf die Wohnsitten der Völker}}'' (Lipsko, 1888); ''{{Cizojazyčně|de|Die mensch. liche Familie nach ihrer Entstehung und Entwickelung''}}'' (t., 1889); ''{{Cizojazyčně|de|Die Welt der Slawen}}'' (lBerlín, 1890); ''{{Cizojazyčně|de|Die Magiker Indiens}} (Lipsko, 1890); ''{{Cizojazyčně|de|Ethnographische Rösselsprünge}}'' (t., 1891).