Ottův slovník naučný/Grafická statika: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
n.
(Žádný rozdíl)

Verze z 18. 4. 2020, 23:33

Údaje o textu
Titulek: Grafická statika
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Desátý díl. Praha : J. Otto, 1896. S. 397. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Grafická statika viz Statika.

Grafická umění byla dříve psaní, kreslen! a malování; nyní rozumí se pojmem tím každé umění, jehož účelem jest písmo, kresbu nebo malbu učinili schopnou reprodukce tiskem. Hlavní způsoby jsou dřevořezba, mědiryt a lithografie, každá s řadou processò více méně odchylných, známých pod vlastními názvy: autotypie, barvotisk, cerografie, dřevořezba, elektrochemitypie, fotogalvanografie, fotogra- fie, fotolithografie, fototypogravura, fotozinko- grafie, galvanoglyfie, galvanografie, galvano- plastika, glyfografie, grafotypie, heliografie, chemitypie, Chromotypie, lithografie, mědiryt, metallografie, neografie, oceloryt, panikono- grafie, polychromie, polytypie, stigmatypie, světlotisk, tiskařství, typometrie, zinkografie a j. v. Viz Waldow, Encyklopädie der graphi- schen Künste (Lipsko, 1880—84); Wessely, Gesch. d. graph. Künste (t., 1891); Koller, Die Vervielfältigungs- und Kopirverfahren (Vídeň, 1892); Adeline, Les arts de reproduction (Paříž, 1893); Seemann, Lehrbuch der ver- vielfältigenden Künste (Drážďany, 1894). Grafické soustavy jsou ve stenografii soustavy, jichž základní tvary tvoří částky písmen obyčejného písma běžného (kursivy) a kteréž mají až na nepatrné výjimky směr i polohu tohoto písma. Vezmeme-li na př. tahy vzaté z obyčejného písma z z г л, 3 i. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. značí v soustavě Gabelsbergerově (německé) i. w (v převodě českém v), 2. h, 3. b, 4. g (české