Paměti olympijské/Úvodem: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m překlep |
m formát zápisu šablon; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{NavigacePaP
| TITUL = Paměti olympijské
| AUTOR = Jiří Stanislav Guth-Jarkovský
| ČÁST = Úvodem
| PŘEDCHOZÍ = Předmluva
| DALŠÍ = Část I. Z počátků novodobých her olympijských
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Paměti olympijské
| PODTITULEK =
| AUTOR = [[Autor:Jiří Stanislav Guth-Jarkovský|Jiří Stanislav Guth-Jarkovský]]
| POPISEK =
| ZDROJ = GUTH-JARKOVSKÝ, Jiří Stanislav. ''Paměti. Díl II. Paměti olympijské''. Praha : Nakladatelství Hejda & Tuček. s. 13–26
| VYDÁNO = 1929
| ISBN =
| LICENCE = PD
| JINÉ =
| WIKIPEDIA =
| WIKIPEDIA-DALŠÍ =
| IMAGE =
| POPISEK-IMAGE =
}}
{{Uprostřed|'''Organisace olympijských her a problémy československého sportu.'''}}▼
▲{{Uprostřed|'''Organisace olympijských her a problémy československého sportu.'''}}
▲{{forma|proza}}
== I. ==
Když v červnu 1894 sešel se na popud Pierra de Coubertina první olympijský kongres na pařížské Sorboně, netušil asi nikdo, vyjma snad iniciátora kongresu, do jakých rozměrů vzroste nová instituce reorganisovaných her olympijských. Sice myšlenka se zamlouvala všem účastníkům, ale přistupovali k jejímu uskutečnění přece s jistými obavami, které ukázaly se oprávněnými hned při prvním kroku, kdy baron Pierre de Coubertin, tehda gen. sekretář Mezinárodního výboru, ucházel se u řecké vlády o svolení, aby první hry olympijské mohly býti konány v Athénách.
Řádek 45 ⟶ 44:
Jsou tedy mezinárodní instance olympijské tyto:
# <li style="list-style:lower-alpha"> Výkonná komise mezinárodního výboru pro věci nejvíce interní,
# <li style="list-style:lower-alpha"> Mezinárodní výbor olympijský pro věci týkající se olympijských her,
# <li style="list-style:lower-alpha"> Mezinárodní kongres olympijský, pro věci všesportovní a všeolympijské.
Vedle toho pak pro jednotlivé země jsou zřízeny a zřizovány výbory národní olympijské, kterým přísluší:
# <li style="list-style:lower-alpha"> jednati s olympijským výborem mezinárodním a prostředkovati mezi ním a domovem,
# <li style="list-style:lower-alpha"> jednati s olympijským výborem národním, té doby pořádajícím hry a stejně prostředkovati mezi ním a domovem,
# <li style="list-style:lower-alpha"> propagovati olympijskou myšlenku doma a
# <li style="list-style:lower-alpha"> zvláště starati se o národní výpravu olympijskou; až by bylo třeba, pak
# <li style="list-style:lower-alpha"> pořádati schůze (kongresy) Mezinárodního výboru a na konec i hry samy.
Je přirozeno a pochopitelno, že C. I. O. musí míti svůj orgán v každé zemi, že nemůže jednati s každým ústředím domácím zvlášť, že slovem věci olympijské musí býti v každé mezi soustředěny, sice by vznikl nebezpečný a nemožný chaos. Jest věcí každého národního výboru, jak se doma zařídí, jen když koná řádně své funkce vůči cizině. K tomu je zapotřebí pevného základu finančního, a jest to asi největší a nejtěžší starostí každého výboru národního, který jinak ve své organisaci je na C. I. O. nezávislý.
Tolik obecně.
Řádek 83 ⟶ 82:
== II. ==
Nechci tuto nežli označiti záhady, které každý přítel naší tělesné výchovy, zejména pokud sportu se týká, rád by měl vyjasněny. Sice mohl bych užíti jiného slova a říci místo problémy skoro pravdivěji: stesky a bolesti, ale vypadalo by to tragičtěji.
Řádek 111 ⟶ 109:
O problému amaterismu tuto nemluvím, je více méně obecný.
{{
{{
| |||