Stránka:Božena Němcová - Národní Báchorky a Powěsti - 7 - 1848.djvu/20: Porovnání verzí

Shlomo (diskuse | příspěvky)
OCR + opravy
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 30. 3. 2020, 14:33

Tato stránka nebyla zkontrolována

rozpráwěla a se smála. Konečně mu připomínala diwé ženky na mysl, dokládala že Bohdanka takowou je, a nechce-li býti nešťastným, aby ji dal upálit. Též napsala lístek ku příteli bratrowu, aby ho u sebe zdržowal, a k ženě ho nepouštěl, že je diwá.

Když manžel Bohdančin list ten obdržel, newěděl w zoufalosti co počít, ale přítel mu to rozmlouwal, a žádnou mocí od sebe jej pustit nechtěl, dokud by nebyl chladnější mysli. Přítel odbyl posla s wlastnoručním listem na sestru, kde jí zoufalost bratrowu oznamuje, a také slibuje, že ho hned od sebe nepustí. Zatím byla sestra hrozné pohádky o šwagrowé roztrousila, že se i služebnictwo zděsilo, a k ní jíti bálo, kdežto ji přece wšickni tak srdečně milowali.

Když ji list došel, powídala že je od bratra, a že jí oznamuje, pro uwarowání dalšího neštěstí, aby se diwá žena hned na hranici upálila. Ten rozkaz se měl bez meškání wyplnit a hranice byla co newidět hotowa. Zatím seděla Bohdanka we swé ložnici tichá a bledá, a došíwala slzíc u poslední košile rukáw. O wšech těch bezbožnostech šwagrowé neměla ani polowic wědomosti, ač poznáwala, že se w ní zmýlila a že ona wšeho toho zlého jest půwodem. Tu wkročí