Stránka:Božena Němcová - Národní Báchorky a Powěsti - 7 - 1848.djvu/17: Porovnání verzí

Shlomo (diskuse | příspěvky)
OCR + opravy
 
(Žádný rozdíl)

Aktuální verze z 30. 3. 2020, 11:18

Tato stránka nebyla zkontrolována

tím nesprawedliwě jednal proti jiným. Bohdance se wedlo w zámku dobře, a domácí pán by jí byl pomyšlení udělal. Widělať dobře, že jí miluje, a nebylo jí to protiwné. A jakž také? wždyť nebylo ani její srdce prosto oné wášně, která swětem wládne.

Proto wšak přece na swé bratry nezapomněla, pilně předla, a ani tenkráte slowa nepromluwila, když se jí milowaný mladík tázal, chce-li býti jeho ženou. Oni si wšak i beze slowa rozuměli, neboť když od ní pán odcházel, jsa celý blažen, poroučel sestře, aby příprawy k swatbě dělala. Té to ale nebylo po chuti, že si bratr neznámé děwče wezme, pročež mu to na wšelijaký způsob wymlouwala, ale tenkráte se zmýlila. Když widěla, že je wšecko domlouwání daremné, a že bratr jinak nedá, myslila: „Ať si ji tedy wezme, lépe tu němou sprostou díwku, než sobě rownou, wšak ona mi panowání w domě nepřekazí, aniž se opowáží nade mne se postawit; a kdyby přece, potom bych se postarala o prostředek, že by panowání její na wěky přešlo.“

Tak si myslila ta nenáwisti plná dračice, a jakoby s nejwětší chutí příprawy k swatbě činila. I Bohdanka musela na několik dní přádlo odložit, a místo se lnem se swatebním šperkem a wěncem se obírat, hosti wí-