Petr Chelčický: Porovnání verzí

{{Textinfo

}}

{{Forma|proza}}

Ze všech památných a významných zjevů doby husitské jistě nejmohutnější je Petr Chelčický. Syn veliké doby, stojí přece nad ní, a třeba všemi svazky k ní připoután, přece zaujímá místo samostatné. Sice sám o sobě vyznává: „Ač já malé neb lechké svědectvie mohu o latině vydati“, a mnozí prý se nad ním pohoršovali, „že by laik a v latině neučený byl“. Ale přece již před uplynutím prvého století od jeho smrti smělo o něm právem býti napsáno, že „byl jest také pravý doktor český“. Byl jím již proto, že z domácího náboženského hnutí vyšel a na ně ve své činnosti navazuje. Jsou to nejdražší jeho jména, k nimž se sám hlásí jako k svým učitelům, ale neváhá ani rozejíti se s nimi, kde nesouhlasí, a neobává se často nesouhlasiti, kde se tím dostává v rozpor snad s celou veřejností. Jeho činnost padá do let české slávy válečné, jejíž vítězství vlévala malému národu, bojujícímu proti všem, nadšení a odvahu k bojům dalším a samy protivníky naplňovala obavou a údivem. Chelčickému tato sláva neimponuje, poněvadž je zbrocena krví…