Literární premie Umělecké Besedy v Praze na rok 1888/Batak: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
- manuální kategorizace dle autora; - tematická kategorizace |
m Kramerius šablonou do samostatného parametru; - prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Textinfo
| TITULEK = Batak
| AUTOR = [[Autor:Konstantin Jireček|Konstantin Jireček]]
| AUTOR-UVEDEN-JAKO =
| LICENCE = PD old 70▼
| ZDROJ = ''[[Literární premie Umělecké Besedy v Praze na rok 1888]].'' Praha : nákladem Umělecké Besedy, 1888. S. 79–90.
| ONLINE = {{Kramerius|ABA001|11435574}}
▲|LICENCE=PD old 70
▲|ZDROJ=''[[Literární premie Umělecké Besedy v Praze na rok 1888]].'' Praha : nákladem Umělecké Besedy, 1888. S. 79–90. [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/11435574 Dostupné online.]
}}
{{Forma|proza}}
Před jedenácti lety, když hrůzy tak zvaných „bulgarian massacres“ otřásaly celou Evropou, světoznámým se stalo jméno jednoho dřevěného městyse bulharského v polozapomenutém lesnatém záhoří u vnitru hor Rhodopských. Houfné povraždění několika tisícův bezbranných Bulharův od fanatických mohamedánův bylo tehda předmětem rokování na meetingách v Anglicku a v parlamentech evropských. Největší zděšení spůsobily zprávy o řeži v Bataku, již anglický komisař Baring, jakkoli sám byl Turkofil, po spatření místnosti se čerstvými stopami strašné katastrofy prohlásil za „nejhorší zločin, spáchaný za našeho století“. Turecko následkem toho od velmocí bylo vyzváno, aby zavedlo skutečné opravy ve své správě a Bulharům udělilo nějakou samosprávu. Ale marně. Další následek byla ruská válka a s ní osvobození Bulharska i obnovení státu bulharského.
|