Ottův slovník naučný/Petrolejové motory: Porovnání verzí

{{NavigacePaP

}}

{{Textinfo

}}

{{Forma|proza}}

'''Petrolejové motory''' býval dříve souborný název pro veškeré motory pracující pomocí destillátů surového petroleje, při nichž tedy hnacím prostředím byl hlavně benzin hustoty 0,7 a petrolej hustoty 0,8 až 0,825, dále pak i aether petrolejový, ligroin, gazolin, kerosén atd. Dnes omezuje se název ten na motory hnané petrolejem osvětlovacím, ostatní motory zovou se dle prostředí benzinové, gazolinové atd. Od motorů benzinových liší se sice konstrukce '''p'''-ových '''m'''-rů v podrobnostech, ale hlavní děj je při všech těchto strojích týž. '''P'''. '''m'''. jsou stroje nejmodernější, přes to však existuje již mnoho dobrých konstrukcí. Jako motory plynové, pracují také tyto motory většinou jako čtyřtaktní. Při chodu pístu do předu nassává se směs vzduchu a par neb jemně rozprášeného prostředí, při následujícím chodu do zadu tato směs se stlačí, při třetím zdvihu vybuchne a žene píst do předu a při čtvrtém konečně píst vyhání zplodiny spálení z pracovního válce tím, že zase jde do zadu. V době nejnovější nahrazuje se čtyřtakt také dvojtaktem, ba sestrojují se '''p'''. '''m'''. pracující dvojčinně na způsob parních strojů. Válce '''p'''-vých '''m'''-rů a benzinových chladí se vodou tak jako válce motorů plynových, aby se odvádělo přebytečné teplo způsobované výbuchy.

 

 

{{Prostrkaně|První motor benzinový}} pracující na základě principu nynějších kompressních motorů plynových byl motor {{Prostrkaně|Wittig-Hessův}}. Byl stojatý, jednočinný a měl dva válce, ale pracoval v dvojtaktu. Z válců byl jeden pumpovním, druhý pracovním. Jejich písty spojeny byly s klikami na společném hřídeli a pohybovaly se současně v před a vzad. Píst pumpovní nassával při pohybu nahoru čerstvou zápalnou směs prostředí a vzduchu, píst pracovní při tom zároveň konal práci. Při pohybu zpět vyháněl pracovní píst až do tří pětin zdvihu zplodiny spalování a stlačoval na zbývající dvě pětiny uzavřením vypouštěcího ventilu zadrženou směs. Mezitím píst pumpovní stlačil nassátou směs vzduchu a prostředí, pod tlakem otevřel se v jistém okamžiku ventil zpáteční, směs vnikla do pracovního válce a stlačila se ještě poněkud na zbývající části zdvihu, následoval pak výbuch, nové ssání se současným pracovním výkonem atd. Pokusy bylo zjištěno, že je možno bez závady přidávati až 50% petroleje svítícího. Kanál a ventil vpouštěcí zahřívaly se za chladného počasí plamenem.

{{Konec formy}}

{{DEFAULTSORT:Petrolejové motory}}

[[Kategorie:Technika v Ottově slovníku naučném]]