Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/59: Porovnání verzí
Pywikibot touch edit |
m zápis; kosmetické úpravy |
||
Tělo stránky (pro transkluzi): | Tělo stránky (pro transkluzi): | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<section begin= |
<section begin=par23/> |
||
moře<ref name="p51-1"/> Později (494) šel jako vyslanec ionský k perskému |
moře<ref name="p51-1"/> Později (494) šel jako vyslanec ionský k perskému |
||
náměstkovi Artafrenovi a vymohl na něm, že vrátil městům ionským ústavu. |
náměstkovi Artafrenovi a vymohl na něm, že vrátil městům ionským ústavu. |
||
Řádek 5: | Řádek 5: | ||
Sepsal dva spisy: {{Cizojazyčně|grc|Γενεαλογίαι}} nejméně ve 4 knihách a |
Sepsal dva spisy: {{Cizojazyčně|grc|Γενεαλογίαι}} nejméně ve 4 knihách a |
||
{{Cizojazyčně|grc|Περιήγησις}} nebo {{Cizojazyčně|grc|Περίοδος γῆς}} ve dvou knihách. V tomto díle podal výsledky svých rozsáhlých cest, jež znázornil mapou ({{Cizojazyčně|grc|πίναξ}}).<ref name="p51-2"/> |
{{Cizojazyčně|grc|Περιήγησις}} nebo {{Cizojazyčně|grc|Περίοδος γῆς}} ve dvou knihách. V tomto díle podal výsledky svých rozsáhlých cest, jež znázornil mapou ({{Cizojazyčně|grc|πίναξ}}).<ref name="p51-2"/> |
||
<section end= |
<section end=par23/> |
||
<section begin= |
<section begin=par24/> |
||
===§ 24. Herodotos (ok. r. 484—424).=== |
=== § 24. Herodotos (ok. r. 484—424). === |
||
{{§|1|.|}} [[Autor:Hérodotos|''Herodotos'']] ({{Cizojazyčně|grc|Ἡρόδοτος}}) narodil se mezi rokem 490 a 480 př. Kr. v Halikarnassu ({{Cizojazyčně|grc|Ἁλικαρνᾱσσός}}). Pocházeje ze vzácné a zámožné rodiny, nabyl důkladného a všestranného vzdělání. Zvláště básnickou literaturu znal dokonale, ale že se obíral i spisy filosofického a dějepisného obsahu, je velice pravdě podobno. Nejlépe obeznámil se s Hekataiem, jehož v některých částech díla svého hojnou měrou používal. |
{{§|1|.|}} [[Autor:Hérodotos|''Herodotos'']] ({{Cizojazyčně|grc|Ἡρόδοτος}}) narodil se mezi rokem 490 a 480 př. Kr. v Halikarnassu ({{Cizojazyčně|grc|Ἁλικαρνᾱσσός}}). Pocházeje ze vzácné a zámožné rodiny, nabyl důkladného a všestranného vzdělání. Zvláště básnickou literaturu znal dokonale, ale že se obíral i spisy filosofického a dějepisného obsahu, je velice pravdě podobno. Nejlépe obeznámil se s Hekataiem, jehož v některých částech díla svého hojnou měrou používal. |
||
Řádek 17: | Řádek 17: | ||
Bohužel nelze ani ''pořádku'' ani ''doby'' cest těch přesně stanoviti, za to lze určiti z díla samotného ''rozsah'' jejich. Celkem lze říci, že Herodot prošel ''téměř všechen tehdy známý okršlek zemský.'' |
Bohužel nelze ani ''pořádku'' ani ''doby'' cest těch přesně stanoviti, za to lze určiti z díla samotného ''rozsah'' jejich. Celkem lze říci, že Herodot prošel ''téměř všechen tehdy známý okršlek zemský.'' |
||
''V Evropě'' prošel všecka důležitější města ''Hellady'' a navštívil nejdůležitější ''ostrovy řecké;'' zvláště na Samu prodlel delší dobu. Také na dvoře králů makedonských déle pobyl. Tehda poznal značnou část ''Makedonie'' a ''Thrakie'' z vlastního názoru. Ano i ''pobřeží Černého moře,'' kde bylo hojně osad řeckých, navštívil. Tam zvěděl i o dvou národech <section end= |
''V Evropě'' prošel všecka důležitější města ''Hellady'' a navštívil nejdůležitější ''ostrovy řecké;'' zvláště na Samu prodlel delší dobu. Také na dvoře králů makedonských déle pobyl. Tehda poznal značnou část ''Makedonie'' a ''Thrakie'' z vlastního názoru. Ano i ''pobřeží Černého moře,'' kde bylo hojně osad řeckých, navštívil. Tam zvěděl i o dvou národech <section end=par24/> |
||
<section begin= |
<section begin=par23/><ref follow="p51-1">[[Autor:Hérodotos|Herodotos]] [[:el:Ιστορίαι_(Ηροδότου)/Τερψιχόρη#36|V, 36]]. |
||
</ref><ref follow="p51-2">Byla to prý druhá mapa řecká; prvou nakreslil ionský filosof Anaxirnandros. Dle vypravování Herodotova ([[:el:Ιστορίαι_(Ηροδότου)/Τερψιχόρη#49|V, 48]]) Aristagoras, tyran Miletský, rozmlouval s Kleomenem ukazuje mu {{Cizojazyčně|grc|χάλκεον πίνακα, ἐν τῷ γῆς ἁπάσης περίοδος ἐνετέτμητο καὶ θάλασσά τε πᾶσα καὶ ποταμοὶ πάντες}}. Tato mapa byla asi vykreslena dle vzoru mapy Hekataiovy. |
</ref><ref follow="p51-2">Byla to prý druhá mapa řecká; prvou nakreslil ionský filosof Anaxirnandros. Dle vypravování Herodotova ([[:el:Ιστορίαι_(Ηροδότου)/Τερψιχόρη#49|V, 48]]) Aristagoras, tyran Miletský, rozmlouval s Kleomenem ukazuje mu {{Cizojazyčně|grc|χάλκεον πίνακα, ἐν τῷ γῆς ἁπάσης περίοδος ἐνετέτμητο καὶ θάλασσά τε πᾶσα καὶ ποταμοὶ πάντες}}. Tato mapa byla asi vykreslena dle vzoru mapy Hekataiovy. |
||
</ref><section end= |
</ref><section end=par23/> |