Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/59: Porovnání verzí

JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Pywikibot touch edit
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m zápis; kosmetické úpravy
 
Tělo stránky (pro transkluzi):Tělo stránky (pro transkluzi):
Řádek 1: Řádek 1:
<section begin="par23"/>
<section begin=par23/>
moře<ref name="p51-1"/> Později (494) šel jako vyslanec ionský k perskému
moře<ref name="p51-1"/> Později (494) šel jako vyslanec ionský k perskému
náměstkovi Artafrenovi a vymohl na něm, že vrátil městům ionským ústavu.
náměstkovi Artafrenovi a vymohl na něm, že vrátil městům ionským ústavu.
Řádek 5: Řádek 5:
Sepsal dva spisy: {{Cizojazyčně|grc|Γενεαλογίαι}} nejméně ve 4 knihách a
Sepsal dva spisy: {{Cizojazyčně|grc|Γενεαλογίαι}} nejméně ve 4 knihách a
{{Cizojazyčně|grc|Περιήγησις}} nebo {{Cizojazyčně|grc|Περίοδος γῆς}} ve dvou knihách. V tomto díle podal výsledky svých rozsáhlých cest, jež znázornil mapou ({{Cizojazyčně|grc|πίναξ}}).<ref name="p51-2"/>
{{Cizojazyčně|grc|Περιήγησις}} nebo {{Cizojazyčně|grc|Περίοδος γῆς}} ve dvou knihách. V tomto díle podal výsledky svých rozsáhlých cest, jež znázornil mapou ({{Cizojazyčně|grc|πίναξ}}).<ref name="p51-2"/>
<section end="par23"/>
<section end=par23/>


<section begin="par24"/>
<section begin=par24/>


===§ 24. Herodotos (ok. r. 484—424).===
=== § 24. Herodotos (ok. r. 484—424). ===


{{§|1|.|}} [[Autor:Hérodotos|''Herodotos'']] ({{Cizojazyčně|grc|Ἡρόδοτος}}) narodil se mezi rokem 490 a 480 př. Kr. v Halikarnassu ({{Cizojazyčně|grc|Ἁλικαρνᾱσσός}}). Pocházeje ze vzácné a zámožné rodiny, nabyl důkladného a všestranného vzdělání. Zvláště básnickou literaturu znal dokonale, ale že se obíral i spisy filosofického a dějepisného obsahu, je velice pravdě podobno. Nejlépe obeznámil se s Hekataiem, jehož v některých částech díla svého hojnou měrou používal.
{{§|1|.|}} [[Autor:Hérodotos|''Herodotos'']] ({{Cizojazyčně|grc|Ἡρόδοτος}}) narodil se mezi rokem 490 a 480 př. Kr. v Halikarnassu ({{Cizojazyčně|grc|Ἁλικαρνᾱσσός}}). Pocházeje ze vzácné a zámožné rodiny, nabyl důkladného a všestranného vzdělání. Zvláště básnickou literaturu znal dokonale, ale že se obíral i spisy filosofického a dějepisného obsahu, je velice pravdě podobno. Nejlépe obeznámil se s Hekataiem, jehož v některých částech díla svého hojnou měrou používal.
Řádek 17: Řádek 17:
Bohužel nelze ani ''pořádku'' ani ''doby'' cest těch přesně stanoviti, za to lze určiti z díla samotného ''rozsah'' jejich. Celkem lze říci, že Herodot prošel ''téměř všechen tehdy známý okršlek zemský.''
Bohužel nelze ani ''pořádku'' ani ''doby'' cest těch přesně stanoviti, za to lze určiti z díla samotného ''rozsah'' jejich. Celkem lze říci, že Herodot prošel ''téměř všechen tehdy známý okršlek zemský.''


''V Evropě'' prošel všecka důležitější města ''Hellady'' a navštívil nejdůležitější ''ostrovy řecké;'' zvláště na Samu prodlel delší dobu. Také na dvoře králů makedonských déle pobyl. Tehda poznal značnou část ''Makedonie'' a ''Thrakie'' z vlastního názoru. Ano i ''pobřeží Černého moře,'' kde bylo hojně osad řeckých, navštívil. Tam zvěděl i o dvou národech <section end="par24"/>
''V Evropě'' prošel všecka důležitější města ''Hellady'' a navštívil nejdůležitější ''ostrovy řecké;'' zvláště na Samu prodlel delší dobu. Také na dvoře králů makedonských déle pobyl. Tehda poznal značnou část ''Makedonie'' a ''Thrakie'' z vlastního názoru. Ano i ''pobřeží Černého moře,'' kde bylo hojně osad řeckých, navštívil. Tam zvěděl i o dvou národech <section end=par24/>


<section begin="par23"/><ref follow="p51-1">[[Autor:Hérodotos|Herodotos]] [[:el:Ιστορίαι_(Ηροδότου)/Τερψιχόρη#36|V, 36]].
<section begin=par23/><ref follow="p51-1">[[Autor:Hérodotos|Herodotos]] [[:el:Ιστορίαι_(Ηροδότου)/Τερψιχόρη#36|V, 36]].
</ref><ref follow="p51-2">Byla to prý druhá mapa řecká; prvou nakreslil ionský filosof Anaxirnandros. Dle vypravování Herodotova ([[:el:Ιστορίαι_(Ηροδότου)/Τερψιχόρη#49|V, 48]]) Aristagoras, tyran Miletský, rozmlouval s Kleomenem ukazuje mu {{Cizojazyčně|grc|χάλκεον πίνακα, ἐν τῷ γῆς ἁπάσης περίοδος ἐνετέτμητο καὶ θάλασσά τε πᾶσα καὶ ποταμοὶ πάντες}}. Tato mapa byla asi vykreslena dle vzoru mapy Hekataiovy.
</ref><ref follow="p51-2">Byla to prý druhá mapa řecká; prvou nakreslil ionský filosof Anaxirnandros. Dle vypravování Herodotova ([[:el:Ιστορίαι_(Ηροδότου)/Τερψιχόρη#49|V, 48]]) Aristagoras, tyran Miletský, rozmlouval s Kleomenem ukazuje mu {{Cizojazyčně|grc|χάλκεον πίνακα, ἐν τῷ γῆς ἁπάσης περίοδος ἐνετέτμητο καὶ θάλασσά τε πᾶσα καὶ ποταμοὶ πάντες}}. Tato mapa byla asi vykreslena dle vzoru mapy Hekataiovy.
</ref><section end="par23"/>
</ref><section end=par23/>