Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/31: Porovnání verzí
m Přidány {{Poznámky pod čarou}}. |
m zápis; kosmetické úpravy |
||
| Tělo stránky (pro transkluzi): | Tělo stránky (pro transkluzi): | ||
| Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<section begin= |
<section begin=par16/> |
||
korkovým; oba zvyšovaly bohatýry nad míru lidí obyčejných. Osoby v komedii zaměstnané nosily opět nízký střevíc ({{Cizojazyčně|la|soccus}}). Údové choru ve hře satyrské nosili zástěru z kozí kůže, vzadu satyrský ocas. |
korkovým; oba zvyšovaly bohatýry nad míru lidí obyčejných. Osoby v komedii zaměstnané nosily opět nízký střevíc ({{Cizojazyčně|la|soccus}}). Údové choru ve hře satyrské nosili zástěru z kozí kůže, vzadu satyrský ocas. |
||
<section end= |
<section end=par16/> |
||
<section begin= |
<section begin=par17/> |
||
==§ 17. Rozvoj tragedie.== |
== § 17. Rozvoj tragedie. == |
||
{{§|1|.|}} Dionysos, bůh ohnivé šťávy révové a plodivé síly přírodní vůbec, byl zvláště ''na Peloponnesu'' oslavován ''lyrickými písněmi obřadovými'' ({{Cizojazyčně|grc|διθύραμβοι}}). V nich vyjadřoval zástup slavnosti se účastnící způsobem čistě lyrickým ''vroucí city své'', jež vznikaly v něm účastenstvím ''s osudy ({{Cizojazyčně|grc|τὰ πάθη}}) Dionysovými''. Později jali se dithyramby zpívati zvláštní pěvci sboroví ({{Cizojazyčně|grc|χορός}}), přiodění kůžemi kozlů na způsob Satyrů, kteří tvoříce průvod Dionysův s ním těkávali. Odtud lid nazýval zpěváky také kozly ({{Cizojazyčně|grc|τράγοι}}). — Zpěvy tyto provázeny byly ''tancem'' okolo oltáře ohněm plápolajícího a ''posunky''. |
{{§|1|.|}} Dionysos, bůh ohnivé šťávy révové a plodivé síly přírodní vůbec, byl zvláště ''na Peloponnesu'' oslavován ''lyrickými písněmi obřadovými'' ({{Cizojazyčně|grc|διθύραμβοι}}). V nich vyjadřoval zástup slavnosti se účastnící způsobem čistě lyrickým ''vroucí city své'', jež vznikaly v něm účastenstvím ''s osudy ({{Cizojazyčně|grc|τὰ πάθη}}) Dionysovými''. Později jali se dithyramby zpívati zvláštní pěvci sboroví ({{Cizojazyčně|grc|χορός}}), přiodění kůžemi kozlů na způsob Satyrů, kteří tvoříce průvod Dionysův s ním těkávali. Odtud lid nazýval zpěváky také kozly ({{Cizojazyčně|grc|τράγοι}}). — Zpěvy tyto provázeny byly ''tancem'' okolo oltáře ohněm plápolajícího a ''posunky''. |
||
{{§|2|.|}} ''Umělí básníci'', pěstujíce zpěvy ty, vkládali do nich lecco z ''obsahu mythického'', oslavujíce mythické osudy ({{Cizojazyčně|grc|πάθη}}) Dionysovy. Tím přimísili k živlu lyrickému ''epický''. První, jenž dithyrambos umělecky vzdělal a do literatury uvedl, byl [[Autor:Arión|''Arion'']] (viz [[Přehled dějin literatury řecké/Chorické básnictví# |
{{§|2|.|}} ''Umělí básníci'', pěstujíce zpěvy ty, vkládali do nich lecco z ''obsahu mythického'', oslavujíce mythické osudy ({{Cizojazyčně|grc|πάθη}}) Dionysovy. Tím přimísili k živlu lyrickému ''epický''. První, jenž dithyrambos umělecky vzdělal a do literatury uvedl, byl [[Autor:Arión|''Arion'']] (viz [[Přehled dějin literatury řecké/Chorické básnictví#paragraf 2|§ 15. 2.]]). |
||
Zdá se, že již v tomto dithyrambu měl ''náčelník sboru'' ({{Cizojazyčně|grc|ἐξάρχων}}) jakýsi přednější úkol, že totiž ''zpěvy lyrické'' přetrhuje, ''chor'' ke zpěvu nebo tanci ''vybízel'' a ''v delší řeči'' podnět k nářku nebo k nadšení ''vypravoval''. Jako ''v Korinthu'' Arion první dithyrambický sbor vystavil, tak provozovány ''i'' v ''Sikyoně'' před tyranem Kleisthenem tragické chory, jež líčily nejen strasti Dionysovy, nýbrž i tragické osudy hrdiny Adrasta.<ref name="p23-1"/> Že také ''ve Fliuntě'' ({{Cizojazyčně|grc|Φλιοῦς}} město argolské, jz. od Korintha) podobná chorická představení se konala, o tom svědčí básník [[Autor:Pratinas|Pratinas z Fliunta]], který přenesl satyrské dráma ze své vlasti do Athen. |
Zdá se, že již v tomto dithyrambu měl ''náčelník sboru'' ({{Cizojazyčně|grc|ἐξάρχων}}) jakýsi přednější úkol, že totiž ''zpěvy lyrické'' přetrhuje, ''chor'' ke zpěvu nebo tanci ''vybízel'' a ''v delší řeči'' podnět k nářku nebo k nadšení ''vypravoval''. Jako ''v Korinthu'' Arion první dithyrambický sbor vystavil, tak provozovány ''i'' v ''Sikyoně'' před tyranem Kleisthenem tragické chory, jež líčily nejen strasti Dionysovy, nýbrž i tragické osudy hrdiny Adrasta.<ref name="p23-1"/> Že také ''ve Fliuntě'' ({{Cizojazyčně|grc|Φλιοῦς}} město argolské, jz. od Korintha) podobná chorická představení se konala, o tom svědčí básník [[Autor:Pratinas|Pratinas z Fliunta]], který přenesl satyrské dráma ze své vlasti do Athen. |
||
| Řádek 16: | Řádek 16: | ||
</noinclude><ref follow="p23-1">Dle [[Autor:Hérodotos|Herodota]] [[:el:Ιστορίαι (Ηροδότου)/Τερψιχόρη#67|V, 67]]. {{Cizojazyčně|grc|οἱ Σικυώνιοι ἐτίμων τὸν Ἄδρηστον καὶ δὴ πρὸς τὰ πάθεα αὐτοῦ τραγικοῖσι χοροῖσι ἐγέραιρον.}} |
</noinclude><ref follow="p23-1">Dle [[Autor:Hérodotos|Herodota]] [[:el:Ιστορίαι (Ηροδότου)/Τερψιχόρη#67|V, 67]]. {{Cizojazyčně|grc|οἱ Σικυώνιοι ἐτίμων τὸν Ἄδρηστον καὶ δὴ πρὸς τὰ πάθεα αὐτοῦ τραγικοῖσι χοροῖσι ἐγέραιρον.}} |
||
</ref><section end= |
</ref><section end=par17/> |
||