Broučci (1968)/VI.: Porovnání verzí

</poem>

 

 

»''I vždyť není tak moc zima, skrč se pěkně pod peřinku!''« — »''Ach, maminko, já jsem skrčený, a mně je přece zima.''« Vtom se probudil tatínek, a když slyšel, že je Broučkovi pořád ještě zima - tak že aby maminka šla trošku zatopit. A maminka šla a trošku zatopila a bylo jim zas teploučko. A tatínek povídal, že je venku tyranská zima.

A tak si povídali, až zas usnuli. Ale netrvalo to dlouho a Brouček se probudil. Bylo mu zima, až se drkotal. Nemohl to vydržet. »''Maminko!''« A maminka už měla spaní nějak přetrhané. Hned se vzbudila. »''Maminko, mně je zima!''« — A tak nezbývalo nic, než zas zatopit. A tak topili a topili. Drobátko spali a zas topili a topili. Ale Brouček pořád ještě, že je mu zima. Když ono tak tyransky mrzlo, a pořád víc a víc. Maminka už nevìděla, co si má počít. Dříví ubývalo a zimy přibývalo. »''Tu máš, Broučku, vezmi si mou peřinu, ta je větší, já si vezmu tvou. ''« A tak si vzal Brouček maminčinu peřinu a maminka si vzala Broučkovu a myslím, že hodně mrzla, ale neříkala nic. A Brouček také nic neříkal, ale tolik už nemrzl. Vzpomněl si však na Janinku.

 

 

Ale dlouho to netrvalo a Brouček se probudil. Byla mu zima, až se drkotal. Nemohl to vydržet.