Ottův slovník naučný/Houba (různé významy): Porovnání verzí

|AUTOR=[[Autor:Jan Böhm|Jan Böhm]], [[Autor:J.Jaroslav Urban|J.Jaroslav Urban]], [[Autor:Otakar Šulc|Otakar Šulc]], [[Autor:Jan Štěpánek|Jan Štěpánek]]

'''H.''' {{Prostrkaně|dřevní}}. {{Prostrkaně|Se stanoviska stavitelského}}: '''H.''' dř. usazuje se jako bílý povlak na stavebním dříví a to zejména na jehličnatém, ačkoliv nešetří ani listnatého. Při svém vzrůstu ruší dřevo úplně, odejímajíc mu bílkoviny a součásti popela (draslík, kys. fosforovou, vápno). Současně též mění se vlastnosti fysikální; dřevo hnědne, ztrácí na obsahu, zvláště tenkrát, schne-li současně, a zároveň se vrhne. Ztrácí na pevnosti a poněkud větším zatížením se láme; hřeby, skoby a pod. se uvolňují. Usušené dřevo takové lze mezi prsty rozmělniti, pružnost a únosnost mizí úplně. Dřevo houbou dř. porušené hltavě přijímá vodu. Jelikož '''h.''' dř. ku svému vzrůstu vyžaduje vody, je patrno, že obydelné místnosti takové jsou vlhky a velmi nezdravy. K tomu pak přistupuje znečištění vzduchu produkty vznikajícími rozkladem. Ale jinak přímo otravnou není. — Vznik houby dř. podporuje se použitím vlhkého dříví a vodu udržujících látek stavebních. Při starých stavbách zavléká se buď svými sporami v dřevěných konstrukcích, stavebním rumem, též dělníky, nebo jako mycelium starým nebo novým dřívím stavebním. Mycelium může se za uvedených podmínek (voda a vzduch) ihned vyvíjeti; spory však potřebují ještě přítomnosti alkalií nebo ammoniaku. Látky tyto nescházejí z pravidla nikdy při nových stavbách následkem zavržení hodného nemravu dělníků, již stavby svými exkrementy znečišťují. Rovněž mají příznivý vliv na vývoj houby dř. popel, mour z kamenného uhlí (obsahujíť alkalie), jichž se užívá k podsypání podlah, též předčasné nátěry olejovou barvou; neboť zabraňují důkladnému vysušení dřeva, způsobují nedostatečné větrání a pod. — Proti houbě dř. doporučuje se dbáti toho, aby nákaza starým rumem a starými dřevy se do stavení nezavlékala, spalovati nakažené již dřevo, netrpěti, aby stav. látky byly od dělníků znečišťovány, užívati jen čistých látek vyplňovacích a co možno suchého dřeva, dokonale vysoušeti hrubou stavbu, isolovati zdi proti vlhkosti půdy, zabraňovati promáčení půdy při domácích pracích (praní, koupání a p.) a dřevo impregnovati. Usadila-li se již '''h.''' dř. v budově, nezbývá než všechno dříví odstraniti, rovněž i vyplňovací látky; díly, jež se ponechají, řádně pak desinfikovati. Podotknouti sluší, že veškerá '''h.''' velmi nesnadno se odstraní. Zůstane-li jí přece něco, pak i při suchém dřevu, jež se použije na novo, znovu se rozšíří. V takovém případě impregnační prostředky jsou nezbytny. Vedle známých sublimatů olovnatého a chloridu zinečnatého užíván bývá prostředek Kastnerův, dále v tajnosti chované mykothanaton a antimerulion. Natírání dřeva petrolejem, korsianským olejem, dehtem kamenouhelným, dále nátěry vodním sklem s přísadou kyseliny borové a kuchyňské soli (Zerenerův antimerulin) jsou velmi užívané ochranné prostředky. V novější době nejlíp se osvědčuje Carbolineum avenarius, neboť póry dřeva ssají je dychtivě. Skládá se hlavně z látek obsahujících kamenouhelný dehet. Nátěr provádí se obyčejně před spojením dřev, aby i jich čela byla jím nasycena. Stačí úplně jediný nátěr, při čemž nanese se tolik carbolinea, kolik ho dřevo pojme. Při velmi tvrdém užívá se nátěru studeného, jinak se ohřívá; po natření nabývá dřevo barvy ořechově hnědé. Vyskytly se též napodobeniny carbolinea, jež obsahují hlavně kreosotový olej, jsou však méně působivé a snadno zápalné. Látka ta čítá se v Německu za 1 ''kg'' 32 pf. = asi 19 kr. r. č. — Srv. Hartig, Zerstörungen des Bauholzes, I.: Der echte Hausschwamm (Berlín, 1885); Gottgetreu, Die Hausschwammfrage (t, 1891). ''[[Autor:J.Jaroslav Urban|Ubn.]]''