Ottův slovník naučný/Darwin: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
unifikace hodnoty autorského parametru
Skim (diskuse | příspěvky)
m Přepsáno na nový název šablony.
Řádek 23:
'''Darwin''' [dáru͡in]: '''1) D.''' {{Prostrkaně|Erasmus}}, přírodozpytec a didaktický básník anglický (* 1731 v Eltonu — † 1802 v Derby). Byl lékařem v Derby. Napsal básně: ''The Botanic Garden'' (1781); ''Loves of the Plants'' (1789) a ''The Temple of Nature'' (1803). Vydal také několik spisů prosou, z nichž nejdůležitější jest ''Zoonomia'' (1793). Dílem tím získal si jméno velikého fysiologa, ale soustava jeho jest bez pevného základu a plna nedůsledností. Někdy byl ve svých objevech velmi šťasten, jindy nad míru fantastický. Totéž platí o jeho verších, kde nadšení uprostřed spousty nahromaděných pojmů někdy propuká v pravou poesii. Život jeho napsala Miss Sewardová (1804) a jemu ke cti pojmenoval Rudge druh květin ''Darwinia''. ''[[Autor:Gustav Dörfl|Df.]]''
 
{{AnchorKotva|Charles Darwin}}'''2) D.''' {{Prostrkaně|Charles Robert}}, vnuk před. a syn lékaře {{Prostrkaně|Roberta Waringa}} '''D'''-a (* 12. ún. 1809 ve Shrewsbury — † 19. dub. 1882 v Downu). Záhy přilnul vřelou láskou ku přírodě a byl pilným sběratelem; r. 1825 vstoupil na universitu v Edinburce, nemoha však obcovati sekcím lidského těla, obrátil se od studia mediciny r. 1827 do Cambridge ku přírodním vědám a pěstoval hlavně botaniku vedením prof. Henslowa. Četbou Humboldtových cestopisů vzrušen přijal r. 1831 nabídnutí kapitána Fitzroye, aby se súčastnil na lodi »Beaglu« plavby kolem země, nabyv krátce před tím akademické hodnosti Bachelor of Arts. Průběh této pětileté cesty (trvala od 27. pros. 1831 do 22. říj. 1836) popsal způsobem velmi zajímavým r. 1845 ve spise ''Voyage of a naturalist round the world''; cesta jej vedla nejprve podél Brazilie a Patagonie, úžinou Magelhãesovou, podél západního břehu Jižní Ameriky, po četných ostrovech tichomořských a kolem Afriky zase zpět do Evropy. V nejblíže následujících létech pracoval o srovnání nasbíraného materiálu, o němž četná pojednání a větší díla sám uveřejnil. R. 1839 zasnoubil se se svou sestřenicí {{Prostrkaně|Emmou Wedgwoodovou}}, vnučkou slavného keramika a zakladatele anglického průmyslu keramického Josia Wedgwooda, načež se roku 1842 uchýlil z Londýna do Downa u Farnborougha v Kentu, kdež na svém statku v zátiší žil výlučně vědě a své rodině, zastávaje jedině úřad »magistrate for the County«.
 
Uveřejniv několik geologických pojednání vydal r. 1839 souborné denníky a zápisky cestovní (Journal of researches in natural history and geology) jakožto 3. svazek díla o výpravě, vydaného kapitánem R. Fitzroyem. Zoologickou čásť výsledků spracovali vynikající odborníci: R. Owen (vymřelé ssavce), G. R. Waterhouse (žijící ssavce), J. Gould (ptáky), L. Jenyns (ryby) a Jhos. Bell (plazy) pod názvem »Zoology of the voyage of H. M. S. Beagle« (1840—48, 5 sv.). Geologická pozorování uveřejnil '''D.''' tou dobou troje: »O složení a rozšíření korálových útesů« (1842), kde podává první výklad o podivuhodných stavbách korálových, jehož správnost se dosud všeobecně uznává; »Geologická pozorování o sopečných ostrovech« (1844) a »Geologická pozorování o Jižní Americe« (1846), kterážto tři pojednání vydána byla též pod souborným názvem ''Geological observations'' (Londýn, 1846). Zvláštní píli a péči věnoval vývojeslovnému prozkoumání svijonožců, tehdy ještě velmi málo známých; jeho dílo ''Monograph of pedunculated and sessile Cirripedia'' (t., 1851 a 1853, Ray Society) jest dosud základním spisem o tomto zvířecím řádu, o němž také ve spisech Palaeontological Society četná pojednání uložil. Všestrannost '''D'''-ova jest podivuhodna; neboť vedle odborných prací zoologických a geologických neméně jest četná řada spisů botanických. Zde to byla hlavně biologická stránka, kterou svému studiu podrobil; psalť o pnivých pohybech rostlin, o dvojtvárnosti a trojtvárnosti četných rostlin, o poprašování rostlin hmyzem a j. Avšak vedle těchto prací zanášel se '''D.''' od svého návratu do vlasti zkoumáním {{Prostrkaně|o proměnlivosti druhů}}. Podnět k tomuto studiu přinesl si již ze své cesty; pravíť o tom: »Když jsem byl na palubě »Beaglu«, věřil jsem ještě ve stálost druhův, avšak již tehdy měl jsem některé pochybnosti. Když jsem vstoupil na pevninu americkou, byl jsem překvapen některými zjevy v zeměpisném rozšíření obyvatelstva a geologickými vztahy zvířectva nynějšího k vyhynulému. Zdálo se mi, že tyto poměry poskytují poněkud světla o vzniku druhů, o tomto tajemství všech tajemství, jak je zove jeden z největších našich filosofů. Navrátiv se pak domů domníval jsem se, že se o této důležité otázce mnohé dá vyšetřiti trpělivým sbíráním a uvažováním všech fakt, jež by se tím směrem nesla. Založil jsem tudíž v čci 1837 zvláštní zápisník, do něhož jsem vpisoval vše, cokoli se té stránky dotýkalo. Ale přes to uplynuly dva nebo tři roky, nežli jsem sám nabyl nezvratného přesvědčení o proměnlivosti druhů. Když jsem konečně po pět let byl materiál sbíral, troufal jsem si, sepsati o té záhadě několik stručných poznámek, které jsem později (1844) obšírněji rozvedl, připojiv k nim své úsudky, k nimž jsem tehdy byl dospěl. Od té doby jsem se nepřetržitě zabýval souvislým studiem této otázky.«
Řádek 40:
{{Konec formy}}
 
[[Kategorie:Angličtí astronomovébiologové v Ottově slovníku naučném|Darwin]]
{{DEFAULTSORT:Darwin}}
[[Kategorie:Angličtí biologovébásníci v Ottově slovníku naučném|Darwin]]
[[Kategorie:Angličtí básnícilékaři v Ottově slovníku naučném|Darwin]]
[[Kategorie:Angličtí lékařigeologové v Ottově slovníku naučném|Darwin]]
[[Kategorie:Angličtí geologovéastronomové v Ottově slovníku naučném|Darwin]]
[[Kategorie:Angličtí astronomové v Ottově slovníku naučném]]