Ottův slovník naučný/Kalendář: Porovnání verzí

Obtížnější bylo rozřešení druhé části úlohy, jak by totiž cyklus Metonův měl býti opraven a jak by skutečné fase měsíční měly býti uvedeny v souhlas s kalendářním, cyklicky vypočteným stářím měsíce. K tomu účelu byl konstruován nový cyklus epakt, jenž podle svého původce má jméno {{Prostrkaně|epakt Liliových}} (čili {{Prostrkaně|gregoriánských}}), ačkoli definitivní jeho podoba v několika podrobnostech odchyluje se od původního návrhu Liliova. Epaktou jistého roku rozumí se v '''k'''-i gregoriánském stáří měsíce 1. ledna. Připadne-li v jistém roce úplněk na nový rok, můžeme jej pokládati za první den měsíce lunárního a dáti mu epaktu I, ale můžeme též říci stáří měsíce = 0 a dáti mu epaktu 0; v '''k'''-i gregoriánském klade se však místo nully hvězdička. Je-li tedy jistého roku epakta *, musí příštího roku (protože rok lunární je asi o 11 dní kratší než rok sluneční) býti epakta XI, třetího roku XXII atd. Cyklus epakt je také v '''k'''-i gregoriánském 19letý a t. zv. »saltus lunae« nastává po 19. roce. Jinak nemají Liliovy epakty se staršími nic společného, účelem jejich jest pouze označovati dni v '''k'''-i, i na něž v určitém roce připadá novoluní. V '''k'''-i juliánském připadá v 1. roce cyklu měsíčního novoluní na 23. ledna. Vynecháním 10 dnů r. 1582 přešlo toto novoluní na 2. únor, bylo by tedy první novoluní v roce připadlo na 3. ledna. Lilius je však přeložil na 31. pros. roku předcházejícího. Tak dostal pro první rok cyklu měsíčního epaktu I, a poněvadž každého dalšího roku epakta stoupá o 11, jest lehko konstruovati řadu epakt pro celý cyklus měsíční. Ale vynechá-li se jistého roku v '''k'''-i rok přestupný, musí se epakty přirozeně zmenšiti o 1; toto zmenšení epakty o 1 sluje {{Prostrkaně|rovnicí sluneční}} (''aequatio solaris''). Naopak zase následkem nepřesnosti cyklu Metonova posunuje se vždy asi za 300 let novoluní o 1 den nazpět, pročež epakty musí o 1 den vzrůsti; tento vzrůst epakty o 1 sluje {{Prostrkaně|rovnicí měsíční}} (''aequatio lunaris''). První rovnice sluneční nastala r. 1700 a následkem toho musil se cyklus epakt změniti (viz připojenou tabulku). R. 1800 nastala první rovnice měsíční; poněvadž na tento rok připadla zároveň také rovnice sluneční, zrušily se účinky jejich navzájem a dosavadní cyklus epakt zůstal v platnosti. Ale r. 1900 nastane zase rovnice sluneční sama a následkem toho vejde v platnost třetí řada epakt, jež zůstane v platnosti až do r. 2199. Takových řad epakt může býti v gregoriánském '''k'''-i třicet a všecky vystřídají se až do r. 8200 našeho letopočtu, ale teprve po 300.000 letech budou po sobě následovati v témže pořádku. K vůli pohodlnějšímu vypočtení epakt Liliových byly vypočteny t. zv. {{Prostrkaně|epakty juliánské}} (t. j. epakty, jež v době reformy gregoriánské připadaly na 1. ledna roku juliánského v jednotlivých letech kruhu měsíčního). Epakt těch nebylo však nikdy užíváno k datování, ač neznalostí mnohých chronologů bývají vydávány za epakty středověké. Poměr jejich k epaktám Liliovým znázorňuje nám [[#tabulka na str 780|tabulka na str. 780]].

 

 

{| class="wikitable"

|- style="text-align:center; font-size: 82%;"

'''K.''' {{Prostrkaně|attický}}, '''k.''' starých Řeků. V něm zakládaly se roky na pohybu měsíce a slunce, obyčejné o 354 a 355, přestupné o 383 (někdy i 384) dnech; čtyři roky tvořily olympiádu. Epocha attického letočtu, t. j. první den první olympiády, přísluší 1,438.178 dní periody juliánské. Do zavedení 19letého cyklu Metonova bylo vkládání dnů v přestupných rocích nejisté, nelze proto do té doby, t. j. do 1. roku 87. olympiády, datum přesně určiti na celý měsíc. Metonem r. 433 př. Kr. zavedený cyklus čítal 19 slunečních roků rovných 235 měsícům nebo 6940 dnům. Obyč. rok dělil se na 12 měsíců o 29 nebo 30 dnech, měsíc na tři dekády. V roce přestupném vkládal se celý měsíc (poseideón II.) o 29 neb 30 dnech. Přestupným rokem byl každý 3., 5., 8., 11., 13., 16. a 19. rok cyklu. Po uplynutí cyklu byla odchylka od skutečných period nebeských, totiž od 19 roků slunečných, 9^h 35^m a od 235 měsíců 7^h 29^m. K odstranění této chyby byl v 3. roce 112. olympiády na místě cyklu Metonova zaveden 76letý cyklus {{Prostrkaně|Kalippův}}, objímající 4 cykly Metonovy (76 roků), při čemž však při každé 4. periodě Metonově jeden den se vynechával a první měsíc prvního roku měl pouze 29 (místo 30) dnů. '''K.''' ten zaveden netoliko v Řecku, nýbrž i v Makedonii a Malé Asii. '''K.''' Židů úplně se shoduje s '''k'''-em tímto, kromě že 3., 6., 8., 11., 14., 17. a 19. rok cyklu jest přestupným, při čemž po 6. měsíci (adaru) se vkládá měsíc veadar. Srv. Ideler C. L., Lehrbuch der Chronologie (Berlin, 1831) a Handbuch der mathem. u. techn. Chronol. (t., 1825, 26); Schram R., Tafeln d. Chronol. (Vídeň, 1883). ''[[Autor:Gustav Gruss|Gs.]]''

 

 

{| class="wikitable" width="300px"