Wikizdroje

Stránka:Bible česká SZ I.djvu/9: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Porovnání se starší verzíPorovnání s novější verzí →
Shlomo (diskuse | příspěvky)
19 154 editací
Wesalius (diskuse | příspěvky)
744 editací
oprava referencí (dle odstavců)
Tělo stránky (pro transkluzi):Tělo stránky (pro transkluzi):
Řádek 1: Řádek 1:
<section begin="par3"/>
<section begin="par3"/>{{Nadpis|§ 3. O skupinách biblických knih S. Z.|1}}
== O skupinách biblických knih S. Z. ==
__NOEDITSECTION__
__NOEDITSECTION__


Biblické knihy S. Z. třídíme nyní se zřetelem k jich {{Prostrkaně|obsahu}}<ref name=p5-1/> ve tři skupiny:
Biblické knihy S. Z. třídíme nyní se zřetelem k jich {{Prostrkaně|obsahu}}<ref name=p3-1/> ve tři skupiny:
<ol type="A">
<ol type="A">
<li>{{Prostrkaně|Knihy dějepisné}}, dějinné, které obsahují z veliké části příběhy. Jsou to všecky knihy uvedené svrchu pod čísly: 1 — 19, č. 45 a 46.
<li>{{Prostrkaně|Knihy dějepisné}}, dějinné, které obsahují z veliké části příběhy. Jsou to všecky knihy uvedené svrchu pod čísly: 1 — 19, č. 45 a 46.
Řádek 10: Řádek 9:
</ol>
</ol>
<section end="par3"/>
<section end="par3"/>
<section begin="par4"/>
<section begin="par4"/>{{Nadpis|§ 4. O rozdělení textu biblických knih S. Z.|1}}
== O rozdělení textu biblických knih S. Z. ==
__NOEDITSECTION__
__NOEDITSECTION__


Řádek 18: Řádek 16:
Naše dnešní rozdělení biblického textu v hlavních rysech dlužno připisovati Štěpánu Langtonovi, pařížskému professoru a pozdějšímu arcibiskupovi v Canterbury (✝&nbsp;1228). Jednotlivé kapitoly rozdělil pak na verše pařížský (později ženevský) knihtiskař Robert E(s)tienne, a to ve vydání Vulgáty z roku 1555.
Naše dnešní rozdělení biblického textu v hlavních rysech dlužno připisovati Štěpánu Langtonovi, pařížskému professoru a pozdějšímu arcibiskupovi v Canterbury (✝&nbsp;1228). Jednotlivé kapitoly rozdělil pak na verše pařížský (později ženevský) knihtiskař Robert E(s)tienne, a to ve vydání Vulgáty z roku 1555.


Jest litovati, že toto rozdělení na hlavy není na každém místě správné. Celistvý děj bývá někdy roztržen, jindy obsahuje jedna kapitola více logicky ohraničených a samostatných celků, verše souvislostí patřící ke kapitole předcházející jsou přiřazeny ke kapitole následující <ref name=p5-2/> a naopak. Totéž v míře ještě větší jest říci o rozdělení na verše. Již papež Sixtus V. se pokusil odstraniti tento nedostatek, avšak rozdělení toto bylo již tak zakořeněno, že jeho snaha nepronikla. My ve svém překladě ponecháváme sice toto rozdělení, označujeme kapitoly i verše obvyklým způsobem, ale rozdělujeme text dle logického zaokrouhlení na větší a menší oddíly a odstavce.
Jest litovati, že toto rozdělení na hlavy není na každém místě správné. Celistvý děj bývá někdy roztržen, jindy obsahuje jedna kapitola více logicky ohraničených a samostatných celků, verše souvislostí patřící ke kapitole předcházející jsou přiřazeny ke kapitole následující <ref name=p4-1/> a naopak. Totéž v míře ještě větší jest říci o rozdělení na verše. Již papež Sixtus V. se pokusil odstraniti tento nedostatek, avšak rozdělení toto bylo již tak zakořeněno, že jeho snaha nepronikla. My ve svém překladě ponecháváme sice toto rozdělení, označujeme kapitoly i verše obvyklým způsobem, ale rozdělujeme text dle logického zaokrouhlení na větší a menší oddíly a odstavce.


Když se uvádějí biblická místa, označuje se kapitola buď římskou číslicí, nebo arabskou s čárkou, a verše se označují číslicemi arabskými opatřenými tečkou. Na př. 1 Mojž 4, 1. znamená prvý verš čtvrté hlavy prvé knihy Mojžíšovy. Jindy označují se verše arabskými číslicemi o něco menšími, než jsou číslice znamenající hlavy, na př. 1 Mjž 4<sup>1</sup> anebo 4<sub>1</sub>.
Když se uvádějí biblická místa, označuje se kapitola buď římskou číslicí, nebo arabskou s čárkou, a verše se označují číslicemi arabskými opatřenými tečkou. Na př. 1 Mojž 4, 1. znamená prvý verš čtvrté hlavy prvé knihy Mojžíšovy. Jindy označují se verše arabskými číslicemi o něco menšími, než jsou číslice znamenající hlavy, na př. 1 Mjž 4<sup>1</sup> anebo 4<sub>1</sub>.


<section end="par4"/>
<section end="par4"/>
⚫
<section begin="par3"/><ref follow=p3-1> Obsah knih není však přesně jednotný. Některé knihy Mojž. mají vedle částí dějepisných celé stati obsahu zákonodárného, jinde zase úryvky básnické, jako jest píseň Lamechova (1 Mojž 4<sup>28n.</sup>), požehnání dvanácti patriarchů (1 Mojž 49<sup>1—27</sup>) atd. Za to v knihách prorockých jsou celé kapitoly obsahu dějinného (na př. Is 36—39).
----
<section begin="par3"/>
</ref>
<section end="par3"/>
⚫
<section begin="par4"/><ref follow=p4-1> Tak na př. k biblické zprávě o stvoření veškerenstva, vypravované v 1 Mojž 1, patří logicky též 2<sup>1—3</sup>. Jiný příklad: 1 Mojž 11 10—26 dlužno odděliti jednak od 11<sup>1—9</sup>, jednak od 11<sup>27—32</sup>.
⚫
<ref follow=p5-1> Obsah knih není však přesně jednotný. Některé knihy Mojž. mají vedle částí dějepisných celé stati obsahu zákonodárného, jinde zase úryvky básnické, jako jest píseň Lamechova (1 Mojž 4<sup>28n.</sup>), požehnání dvanácti patriarchů (1 Mojž 49<sup>1—27</sup>) atd. Za to v knihách prorockých jsou celé kapitoly obsahu dějinného (na př. Is 36—39).
⚫
</ref><section end="par3"/><section begin="par4"/><ref follow=p5-2> Tak na př. k biblické zprávě o stvoření veškerenstva, vypravované v 1 Mojž 1, patří logicky též 2<sup>1—3</sup>. Jiný příklad: 1 Mojž 11 10—26 dlužno odděliti jednak od 11<sup>1—9</sup>, jednak od 11<sup>27—32</sup>.
</ref><section end="par4"/>
</ref><section end="par4"/>
Citováno z „https://cs.wikisource.org/wiki/Stránka:Bible_česká_SZ_I.djvu/9“