Ottův slovník naučný/Kalendář: Porovnání verzí

{{Textinfo

|TITULEK=Kalendář

|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Třináctý díl. Praha : J. Otto, 1898. S. 777–783. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni17ottogoog#page/n805/mode/2up Dostupné online.]

|WIKIPEDIA-HESLO=Kalendář

}}

{{Forma|proza}}

'''Kalendář''' (z lat. ''calendarium'', jak Římané nazývali knihu, do níž bývala zapisována jména věřitelů a výše vypůjčených peněz) jest seznam dnů jednoho roku spořádaných dle týdnů a měsíců, při čemž poznamenány bývají svátky a rozličné jiné památné dny, někdy též hvězdářská pozorování a j. Jest tedy '''k.''' zužitkování theoretických pravidel astronomické chronologie k potřebám praktického života. Vznik '''k'''-e vůbec souvisí s poměry náboženskými jsa vlastně splněním požadavku bohoslužby, aby oběti a jisté náboženské slavnosti připadaly na určitý čas roční, a tak důsledně zůstal '''k.''' součástí kultu náboženského i pak, když se s rozvojem vzdělanosti stal nezbytnou pomůckou pro všecky výkony života veřejného i soukromého. Ovšem dle rozličných poměrů kulturních vyvinuly se u různých národů různé '''k'''-e, ale základem jich všech jest přirozené měření času dle pravidelného pohybu těles nebeských na dny, měsíce a roky. Hlavní úloha, o jejíž rozřešení se '''k'''-e různých národů pokoušely a pokoušejí, spočívá právě v hledání a nalezení způsobu, jak by se mohly mezi sebou srovnati tři tak nesouměřitelné veličiny, jako jsou základní jednotky časové: den, měsíc a rok. Jediné možnými způsoby rozřešení úlohy té jsou tři rozličné formy roku: ''a'') {{Prostrkaně|prostý rok měsíční}}, ''b'') {{Prostrkaně|prostý rok sluneční}}, ''c'') {{Prostrkaně|rok lunisolární}}. Možno tudíž všecky známé '''k'''-e rozličných národů rozděliti na tři skupiny podle toho, na které z uvedených tří forem roku jsou založeny. Nejnedokonalejší formou roku jest prostý rok měsíční, protože již ve 34 letech proběhne začátek jeho všemi počasími ročními. Z té příčiny u národů starověkých v době pokročilejšího jejich vývoje nikdy ho nebylo užíváno k účelům kalendářním. (Pokus Grätzův [Gesch, d. Juden I., str. 476] připisovati jeho užívání starým Židům jest pochybený; srv. Rühl v »Deutsche Zeitschr. f. Geschichtswiss.«, XII. str. 75.) System prostého roku slunečního, jak jej od dob Caesarových nalézáme u nejvzdělanějších národů, jest pro naše poměry nejlepší, ale pro potřeby starších národů starověkých hodil se lépe rok lunisolární; jedinou výjimku v té příčině činili staří Egypťané, jejichž '''k.''' založen byl na pohyblivém roku slunečním (viz níže [[#Kalendář egyptský|'''k.''' {{Prostrkaně|egyptský}}]]).

{{Redakční poznámky}}