Ženich z Barny: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
n.
 
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m - manuální kategorizace dle autora; - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Textinfo
| TITULEK = Ženich z Barny
| PODTITULEK = Obraz ze života irského
| AUTOR = [[Autor:Josef Kajetán Tyl|Josef Kajetán Tyl]]
| LICENCE = PD- old- 70
|POPISEK=
| ZDROJ = TYL, Josef Kajetán. ''Sebrané spisy. Svazek jedenáctý.'' Praha : I. L. Kober, 1880. s. 88–117. [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/894975 Dostupné online.]
|VYDÁNO=
| JINÉ = 1841
|ISBN=
|LICENCE=PD-old-70
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
|ZDROJ=TYL, Josef Kajetán. ''Sebrané spisy. Svazek jedenáctý.'' Praha : I. L. Kober, 1880. s. 88–117. [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/894975 Dostupné online.]
|JINÉ=1841
|WIKIPEDIA=
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=
}}
{{Forma|proza}}
Řádek 285 ⟶ 278:
Mezi tím byli se pochopové, hlavní silnici opustivše, k nájemnímu dvorci zatočili, an tu vůdce jejich na zemi něco zahlídl, ježto se lidské postavě podobalo a nepohnutě vedle křoví sedělo. Skočil tedy s koně, přistoupil a shledal v postavě skrčenou starou babu. I ptal se jí, kdo je a co tu v tak pozdním čase dělá.
 
„Inu!“ řekla baba; „kdož pak bych byla nežli stará
Nansa, hadačka? A což bych tu o tomto požehnaném večeru dělala, nežli trochu suchého dříví sbírala a trávy trhala pro svou kravičku, již mi Bůh požehnati račiž?“ Přitom rozhrnula zástěru, a voják spatřil v ní v skutku hromadu suchého větví a trochu trávy. „Mohu nyní jít, vzácný pane?“ ptala se dále.
 
Řádek 343 ⟶ 336:
{{Konec formy}}
 
[[Kategorie:Josef Kajetán Tyl]]
[[Kategorie:Povídky]]