Patery knihy plodů básnických/Pancéř-Smanický na Žampachu: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
AS: založení nové strany
 
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m změna zdroje Google books -> archive.org; - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Textinfo
| TITULEK = Pancéř-Smanický na Žampachu
| PODTITULEK = (1355.)
| AUTOR = [[Autor:Adolf Heyduk|Adolf Heyduk]]
| LICENCE = PD- old- 70
|POPISEK=
| ZDROJ = [https://archive.org/details/pateryknihyplodb00bluoft archive.org]
|ORIGINAL=
| VYDÁNO = [[Patery knihy plodů básnických]]. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 205 – 207.
|PŘELOŽIL=
|LICENCE=PD-old-70
|LICENCE-PŘEKLAD=
|ZDROJ=[http://books.google.com/books?id=vqUDAAAAYAAJ Google Books (jen z USA)]
|VYDÁNO=[[Patery knihy plodů básnických]]. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 205 – 207.
|ISBN=
|JINÉ=
|WIKIPEDIA=
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
|SOUVISEJÍCÍ=
}}
<poem>
Kol Žampachu kupci jedou tvrdě, těžce,
těžké látky vezou, plné vezou měšce;
těžce, tak že noha sotva nohu stíhá,
ale v houští Pancéř zrádně s chasou číhá.
 
»Hoj ty chaso, rychle spusť se na kupčíky,
a kde odpor najdeš, chop se na ně dýky;
seber skvostné látky, zlaté krumplování,
podle lovu, peněz bude hodování.
 
Chutě udeř na ně, chutě beze strachu,
věz, že tobě velí Pancéř ze Žampachu,
pán a rytíř statný v míru i ve sváře,
který zlatý řetěz dostal od císaře.
 
Pancéř, který život s mečem v ruce prožil,
který ni ve spánku krunýř neodložil;
Pancéři mír země věru již se hnusí,
zlato chce on míti a zlato mít musí!« —
 
Hoj, pane Smanický, se zlou ses potázal,
kupčíky dnes Karel doprovodit kázal,
doprovodit kázal a sám přišel taky,
vysvobodit kupce, sjímat dravé ptáky.
 
Zbojníku, teď čeleď tvá mu neuteče,
chytne on tě, Jene, a tvůj Žampach zteče!
Pancéř jímal kupce, leč než přišlo ráno,
bylo také jeho chlapstvo pozjímáno.
 
A uprostřed chlapů kráčí Pancéř starý,
jestřáb černošedý s krvavými spáry,
na krunýři černém zlatý řetěz nese,
neznal, co je bázeň, teď se chví a třese. —
 
»Pancéři!« dí Karel, »dnes mně lov se zdařil,
přízeň beru tobě, kterou's lupem zmařil;
co ti slávou bylo, hanbou má se státi,
řetěz máš, tu chci ti ještě hřebík dáti.«
 
Katovi pak velí: »Slyšíš, bez meškání
ať vykonáš pilně moje přikázání;
na žampašské bráně dle rozkazu mého
pověsíš Pancéře, lotra Smanického.
 
Pověsíš jej za ten řetěz darovaný,
na pokutu přísnou pro chlapy i pány;
on, jenž pýchou býval, výstrahou má býti,
že chce Karel v zemi spravedlnost míti.
 
Jak jsem Žampach rozbil, tak chci pro výstrahu
rozbiť každé hnízdo zbojníkův a vrahů.«
A co Karel velel, vykonáno katem:
už tam Pancéř visí na řetěze zlatém.
 
(Básní sbírka II., 1865.)
</poem>
 
[[Kategorie:Poezie]]
[[Kategorie:Adolf Heyduk]]