Wikizdroje

Ženich na licho/Klubko se rozvinuje: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
Porovnání s novější verzí →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
n.
 
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
Roboti
78 249 editací
m {{Cizojazyčně}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{NavigacePaP
| TITUL = Ženich na licho
| AUTOR = Josef Kajetán Tyl
| ČÁST = Klubko se rozvinuje
| PŘEDCHOZÍ = Zkažená večeře
| DALŠÍ = Ještě jeden uzlíček
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Klubko se rozvinuje
| PODTITULEK =
| AUTOR = [[Autor:Josef Kajetán Tyl|Josef Kajetán Tyl]]
| POPISEK =
| VYDÁNO =
| ISBN =
| LICENCE = PD-old-70
| IMAGE =
| POPISEK-IMAGE =
| ZDROJ = TYL, Josef Kajetán. ''Povídky novověké. Čásť prvá.'' Praha : Alois Hynek, 1888. s. 57–61.
| JINÉ =
| WIKIPEDIA =
| WIKIPEDIA-DALŠÍ =
}}
{{Forma|proza}}
Beze vší další nehody přivedl pan Bartoloměj vězně svého do zámku, a opatřiv ho velmi pozorně v pevné vrátnici, bral se ještě nahoru ke správci, aby mu o šťastném pořízení slušnou relaci učinil. Na zámecké věži bila právě jedenáctá hodina.
 
<span lang="{{Cizojazyčně|la">|„''Deus me audit''</span>}} — trpký kousek chleba!“ vzdychal si utrmácený písař; „a kdyby mne tady nebylo, přišla by celá správa na zkázu.“
 
Ale tvář jeho nemálo se vyjasnila, když do pokoje vešed, místo správce paní Anastázii nalezl a na stole dvě lahvice vína s dvěma talíři pečitého spatřil.
Řádek 30:
„Přivedl jste ho?“ tázala se nedočkavě sestra správcova. Pan Bartoloměj posvědčil. — „Nenaříkal? Nozpouzel se?“ ptala se dále.
 
<span lang="{{Cizojazyčně|la">|„''Verum contrarium'',“</span>}} odpověděl písař; „právě naopak. Jako by šel na hody, ještě s námi laškoval.“
 
„Tím lépe. Tuto se zatím posilňte, a pak svému vězni jednu lahvici doneste.“
Řádek 40:
Pan Bartoloměj neměl nic namítati, alebrž vyprázdniv jednu lahvici a talíř, s ostatním k Stanislavovi odešel.
 
„Zdráva budiž velikomyslná paní vaše — <span lang="{{Cizojazyčně|la">|''vivat!''“</span>}} zvolal tento, když byl posla vyslyšel a večeři od něho přijal. „Jaký to spanilý kapounek! Kdyby se dělati dalo, na mou víru! — na celý život dal bych se k paní vaší na stravu!“
 
<span lang="{{Cizojazyčně|la">|„''Festina lente!''“</span>}} prohodil písař, chtivým i závistivým okem ještě po jídle hodiv. „My tu máme také chléb a vodu!“
 
„Pro prostořeké písaře — <span lang="{{Cizojazyčně|la">|''credo, amice!''“</span>}} odpověděl Stanislav, a jakoby nic, okusoval tučné stehýnko. „Pro mne se tu pění víno a peče drůbež — není-liž pravda, moje nejmilostivější?“
 
Poslední slova týkala se paní Anastázie, kteráž byla v tom okamžení do vrátnice vešla. Obratně přitočil se k ní Stanislav, poklonu svou skládaje; ale mateřskou péčí přihnaná žena se ho nemálo ulekla.
Řádek 50:
„Vy tady, pane Libenský?“
 
„Veselé a vtipné <span lang="{{Cizojazyčně|la">|''qui pro quo''</span>}} tuhle od pana Bartoloměje, vzácná paní — a jistá zástava za mého přítele, nežli mu tady milost vyprosím.“
 
„Ale pro živý Bůh, milý pane,“ řekla paní Anastázie poněkud nevrlá, „vaše přátelská ochotnost je velmi příkladná, velmi chvalitebná; tenkráte však nemusel jste se do věci míchati. — A jest tohle pan Rovinský?“ obrátila se potom k písaři. „Splňujete vy ''tak'' pánovy rozkazy?“
 
<span lang="{{Cizojazyčně|la">|„''Excusabis'',“</span>}} vyjektal tento ze sebe, a jako u vyjevení brzo na Stanislava, brzo na pánovu sestru pohlížel. Ale Stanislav mu z nadpřirozeného stavu tohoto zase pomohl, krátkými slovy vysvětliv, jak byl písaře oklamal.
 
„Nuže tedy jenom zase pospěšte, vy opatrný a velemoudrý pane písaři,“ začala na to paní Anastázie, „a hleďte, abyste pravého pana Rovinského přivedl, nežli vás pán místo utečence zavříti dá!“
Řádek 60:
Jako střelený skočil písař ke dveřím, chtěje učiniti dle rozkazu paní Anastázie; ale v tom stál již také Stanislav na prahu, a napřáhnuv proti němu ruku jako meč, zkřikl:
 
„Zpátky, člověče! anebo tě probodnu! Cesta těmito dveřmi vede jen přes mrtvolu mou! <span lang="{{Cizojazyčně|la">|''Intelligisne, asine?''“</span>}}
 
Zděšeně ucouvnul pan Bartoloměj na mnoho kroků, a Stanislav se opět k správcově sestře přitočil.
Citováno z „https://cs.wikisource.org/wiki/Ženich_na_licho/Klubko_se_rozvinuje“