Z pamětí krevních písařů/XIV. O svářích mezi různověrci za kralování J. M. Cé. Maximiliána: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Poznámky pod čarou}}, |
m {{Cizojazyčně}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{NavigacePaP
| AUTOR = Josef Braun
| TITUL = Z pamětí krevních písařů
| ČÁST = XIV. O svářích mezi různověrci za kralování J. M. Cé. Maximiliána
| PŘEDCHOZÍ = XIII. Kterak pohřeb králův oslaven
| DALŠÍ = XV. O panu Kodicillu, muži učeném i urozeném
}}
{{Textinfo
| TITULEK = XIV. O svářích mezi různověrci za kralování J. M. Cé. Maximiliána
| PODTITULEK =
| AUTOR = [[Autor:Josef Braun|Josef Braun]]
| POPISEK =
| VYDÁNO =
| LICENCE = PD old 70
| ZDROJ = BRAUN, Josef. ''Z pamětí krevních písařů.'' Praha : F. Šimáček, 1886. s. 211–225. [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/11667664 Dostupné online.]
| JINÉ =
| WIKIPEDIA =
}}
{{Forma|proza}}
Řádek 164:
Písařem krevním poznamenáno:
„Matěj Haluza, člověk vejborný, člen Jednoty, jenž po léta knížky tlačené bratrského sepsání prodával, těžce zraněn zlobou Hanse Lefla, postřihače, jenž tu před časy se osadiv k zboží znamenitému sobě pomohl. Z čehož potomně i zemřel. Hans Lefl, Germanus, člověk přespolní, do vězení vzat a delší čas v něm zuostováje a na potom chtěje ku králi jeti na rukojemství jest puštěn až do dalšího práva průchodu; neboť syn Haluzuov Jan při o otce svého dále povede. Ale na konec, jakž častěji se přihází, až čas, zlato a dobří přátelé všecko přemohau, on člověk chudý i s tím bohatcem budau zuostaveni. Takť Spravedlnosť slepá jest. —
Nota. ''Toť když země této synové nevidúce konečné zhauby pro náboženství se sváří, hádají a hadrují ne '''vedle sebe''' žíti, ale '''nad sebou''' panovati chtějíce, plni falše a neupřímnosti k sobě samým, sebe a vlasť tuto čím dále tím více zavádějí. Z čehož jenom cizozemci mají radosť, užitek a konečné vítězství. Takť teď za vlády Maximiliana, jak dále bude Buoh sám milý napověz a zlého ochraň.''
| |||