Vlastenský slovník historický/Mater verborum: Porovnání verzí

| AUTOR = Jakub Malý

| TITUL = Vlastenský slovník historický

| ČÁST = Mater verborum

| PŘEDCHOZÍ = Matěj

| DALŠÍ = Mathaebeus

| TITULEK = Mater verborum

| PODTITULEK =

| AUTOR = [[Autor:Jakub Malý|Jakub Malý]]

| POPISEK =

| LICENCE = PD-old-70

| ZDROJ = MALÝ, Jakub. ''Vlastenský slovník historický''. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. S. 490. [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/24512785 Dostupné online.]

| JINÉ =

| WIKIPEDIA-HESLO = Mater verborum

| WIKIPEDIA-DALŠÍ =

| SOUVISEJÍCÍ =

'''Mater verborum''' (matka slov), jinak ''<span lang="{{Cizojazyčně|la">|Glossae Salomonis, Dictionarium universale</span>}}'', nazývá se velmi rozsáhlý středověký spis latinský, na spůsob encyklopedie v abecedním pořádku sestavený a stručný výklad jmen latinských, někdy také řeckých a hebrejských, a mnohých předmětů a pojmů ze všech tehdejších oborů věd podávající. Původ spisu toho přičítá se opatu Svatohavelskému ve Švýcařích {{Prostrkaně|Salomonovi}} (†&nbsp;920) od jedněch co spisovateli, od jiných co objednateli jeho. Jeden rukopis toho díla, v němž nacházejí se také německé a {{Prostrkaně|české}} glosy, chová České Museum. České glosy tyto vydal Hanka ve svém spise ''Sbírka nejdávnějších slovníků latinsko-českých'' (1833); úplněji a správněji vyšly r.&nbsp;1841 ve spise ''<span lang="{{Cizojazyčně|de">|Die ältesten Denkmäler der böhmischen Sprache</span>}}''. Psán jest rukopis ten r.&nbsp;1202 rukou ''Vaceradovou'' (jak se písař sám nazývá), a obsahuje v celku přes 1100&nbsp;českých glos, z nichž část však připsána mezi řádkami jinou rukou, avšak současnou. Glosy ty jsou nejen v jazykozpytném, nýbrž i v kulturním ohledu velmi důležité, neboť podávají mnohé výrazy české z oboru bájesloví, umění, domácího i státního života, z nichž ovšem mnohé slovo glosator sám utvořil. Nemenší důležitost má rukopis ten také v ohledu uměleckém, neboť obsahuje velmi krásné drobnomalby, které náležejí k nejstarším a nejvýtečnějším památkám národního umění českého. Kde v rukopise nová písmena začíná, jest ona z arabesk a fantastických postav složena anebo vyobrazeními z písma svatého vzatými ozdobena. V celku jeví se v malbách těch co do provedení i motivů vliv byzantského umění, nicméně mnohé jich známky patrně k tomu ukazují, že malíř s jakousi samostatností si počínal, jmenovitě, že se snažil individualisovati a tuhé typy byzantské oživiti přirozeností, pročež zajisté právem v malbách těchto jakési začátky domácího samostatného umění spatřujeme. Co malíř udán v rukopise {{Prostrkaně|Miroslav}}, mnich, jako i písař Vacerad, kteří oba v rukopise vyobrazeni jsou.