Ottův slovník naučný/Škultéty: Porovnání verzí

'''Škultéty 1) Š.''' {{Prostrkaně|August Horislav}}, ev. farář a spis. slovenský (* 1819). Počátkem let 40tých zastupoval Lud. Štúra jako náměstek prof. Palkoviče v Prešpurku, potom postupně byl v Tisovci kaplanem superintendenta Jozeffyho, farářem v Rozložné, ředitelem slovenského evang. gymnasia ve Velké Revúci a posléze, od zrušení ústavu toho, farářem na gemerském Kraskově. '''Š.''' zprvu česky veršoval v duchu Kollárově obvyklými formami školskými (v Kuzmányově »Hronce«, ve »Květech« atd.), čehož soubor podaly jeho ''Básně'' (Prešp., 1840). Již tam však se hlásí také živel prostonárodní, který pak svěže se projevil v mravokárných verších ''{{Cizojazyčně|sk|Beda a rata}}'' (Levoč, 1846–47, I.–III.) i povídkách (»{{Cizojazyčně|sk|Zornička, zábavník pre dietky}}«, t., 1846) a v reprodukci lidových pohádek, pojatých do Rimavského »{{Cizojazyčně|sk|Slovenských povestí}}« (Levoč, 1845) i do sbírky Dobšinského (Šťávnice, 1861 a Turč. Sv. Martin, 1880–83, I.–II.). Velmi poučným příspěvkem k dějinám pronásledování Slováků v Uhrách jsou '''Š'''-ho ''{{Cizojazyčně|sk|Pamäti slovenského ev. a. v. gymnasia a s ním spojeného učitelského semeniska vo Veľkej Revúci}}'' (Ružomb., 1889). K životopisu '''Š'''-ho viz Josef '''Š.''' v »{{Cizojazyčně|sk|Slov. Pohľ.}}« VII, 1887, 213 a M. Bodický v »Domu a Škole« IV, 70; o činnosti liter. ve [[Autor:Jaroslav Vlček (1860–1930)|Vlčkových]] Dějinách lit. slov., 1890, 125 a j. ''[[Autor:Jaroslav Vlček (1860–1930)|Včk.]]''