Kašpar Lén/XI: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Uvozovka
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m jednoduché uvozovky
Řádek 282:
Týž pan porotce, který před chvíli Krista nahlas vzýval, plácl velmi kvapně oběma dlaněma do stehen a obrátil se s ukrutánskýma očima po ostatních členech soudu z lidu. Tenkrát se obecenstvo nezasmálo, ale zahučelo jako když úlem otřese.
 
»Šel tedy pan Trhlý napřed a já ho tahám za kabát a vymlouvám mu, aby na lešení nelez, aby toho nechal. V tom mně příde podívat se v průjezdu do dveří, co dělá pan Konopík, protože to bylo dicky tuze k smíchu, jak on se nemohl dočkat. Stál zrovna vprostřed na prkýnku. Lekl se nás, zamrkal hrozně očima, vrazil hlavu mezi ramena, a zrovna vidím, jak se mu na pleši zaprášilo, shora sypala se moučka z malty. Ještě si myslím, esli se kluk zatrolená, učedník, nedělá tatrmany, ale než bych to dořekla, podivá se pan Konopík nahoru, kdo to, co to, a v tej minutě, jako dyby ho někdo mrskl ňákým červeným šátkem přes hlavu, skácel se. Byla to cihla, vzala ho sebou k zemi, a bouchla o prkno. Bylo to, lidičky, hrozný podívání, kerak se zdvihl ještě ze země ni všechny štyry a zase se svalil, jakoby chtěl říct: ‚É, nechám to bejt‘, a bylo po ňom! Já křiknu: ‚Ježíš marjá. krev!‘ a Trhlej hned: ,To‚To nikdo jinej neudělal, než hodnej chlapec, než Lén!'«
 
To nikdo jiný neudělal, než obžalovaný Lén!« opakoval předseda pro zapisovatele.