Akkord/Otokar Březina: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava kódu |
m {{Cizojazyčně}}; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{NavigacePaP
| TITUL = Akkord
| AUTOR = Miloš Marten
| ČÁST = Otokar Březina
| PŘEDCHOZÍ = Julius Zeyer
| DALŠÍ =
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Otokar Březina
| PODTITULEK =
| AUTOR = [[Autor:Miloš Marten|Miloš Marten]]
| POPISEK =
| ZDROJ = MARTEN, Miloš. ''Akkord.'' Praha: B. Kočí, 1916. s. 83–133. [http://archive.org/details/akkordmchazeye00ebesuoft Dostupné online.]
| VYDÁNO =
| LICENCE = PD old 70
| SOUVISEJÍCÍ = [[Autor:Otokar Březina]]
| WIKIPEDIA =
}}
{{Forma|proza}}
Řádek 192:
</poem>
<p style="text-indent: 0">není to pustý deistický přelud těch, kteří nemají ani síly věřiti, ani smělosti nevěřiti. Ale Bůh, kterého chválil sv. František z Assisi ''Zpěvem Slunce'' a sv. Terezie volala žhavostí ''Výkřiků'' do svého srdce, ''
Týmž mocným pohledem, jímž objímá vření světův a lidstev, zírá Březina v temna ''bolesti a zla'', a jejich otázkou se navrací v propastnou skutečnost života.
Řádek 217:
</poem>
<p style="text-indent: 0">tyto verše básně ''Se smrtí hovoří spící'' parafrazují slova Apoštolova: ''
<poem class="kurzivou">A posledním tajemstvím těla je bolest, tíže kosmu, cítěná duší.
Řádek 485:
Jako v jasnosti a pravdě imaginace, která karakterisuje Březinovy vidiny, jest v hudebné ryzosti jeho verše něco klassického, ovládnutý klid, určitost a lehkost, připomínající někdy zvučnou stavbu antických chórů, někdy melodičnost Racinova verše, zvonícího stříbrem. Tato síla, která básníka nezrazuje ani v nejsmělejším rozpětí snu, drží právě ony skladby, v nichž nesmírně složité motivy ideové uchvacují katarakty obrazů jak oblaky hnané vzdušnou bouří, rozpoutávají chóry hlasů, splývajících v moře výkřiků, šepotů, vzdechů: kde myšlenka poetova v prorockém šílení uvolňuje živelný lyrický chaos, hudba tvoří harmonii, která jeho vření přemáhá a organisuje.
A právě rythmus činí Březinovu báseň cele tím, k čemu směřuje všemi vnitřními živly své inspirace. Hymnem, zpěvem mysteria, který sv. Řehoř nazývá „zpívaným lékem duše“ a sv. Basil „dílem andělským“, určeným aby „poskytovalo největšího dobra: lásky“. Nejen ideově, ale i nesčíslnými ryze lyrickými tóny odpovídá Březinova poesie středověkému hymnu, z jehož zdrojů prýští, jehož hudbu obnovuje. Čtěte ''Vigilie'', jednu z nejkrásnějších básní Březinových, jednu z nejkrásnějších básní, napsaných češtinou, a zpomeňte na církevní hymny
{{Oddělovač}}
| |||