Při česání chmele: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m opr. několika OCR chyb |
m české uvozovky; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{Textinfo
| PŘELOŽIL =
| ORIGINAL =
| POPISEK-IMAGE
| WIKIPEDIA-DALŠÍ =
}}
{{Forma|proza}}
Řádek 21:
Rovina teskná, smutná nyní, kdy většina velkých chmelnic již jest obrána, byla mlhou zbarvena do šediva.
Jenom tam na jihu černaly se obrysy lesa a houfy černých havranů prorážely mlhou, zapadaly do ní, zase se objevovaly na složených tyčích chmelových s křikem
Ale v budovách bylo živo.
Řádek 41:
„Už nedělám dvanáct let,“ děl kovář, „dříve jsem dobře pracoval, ale přijdu ti ke dráze a tam jsem si zlámal při práci nohu. Ležel jsem tři neděle v Duryňsku v nemocnici. Invalidní kartu jsem měl a myslíš, že ti chlapi mně potom zaplatili za úraz? Chtěli darebáci, abych si ještě nemocnici zaplatil. Prý jsem byl opilý a tak si zlámal nohu.“
„Chudý člověk zkusí jako pes,“ řekl Hajs, „a nemá nikde zastání. Mně ti jednou dal mistr výpověď, protože jsem chodil za jeho dcerou. „Má dcera se nehodí pro vás.“ Byl to obyčejný polír. Řekl jsem mu, že je darebák. Rozzlobí se ti ten chlap, chytí do ruky hůlku a na mne. Bylo to na lešení, asi tři metry vysoko od země. „Hrome, darebáku,
„Kolik jsi dostal, kamaráde,“ ptal se naproti sedící mladý muž, dle čepice pekař.
Řádek 61:
Kovář stal se nepokojným. „Já znal jednoho dědka,“ řekl, „a ten nebyl s ničím spokojen, jenom bručel.“
„Starý člověk má vždy lepší rozum,“ podotkla u
„Cha, cha,“ smál se kovář. „Fodková promluvila, naposled jsi se do toho dědka zamilovala?“
| |||