Ottův slovník naučný/Železo: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Skim (diskuse | příspěvky)
m Přidáno třízení.
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m čárka; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Železo
| PŘEDCHOZÍ = Železný dobytek
| DALŠÍ = Železodrev
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Železo
| AUTOR = [[Autor:Josef Pokorný (1866–1929)|Josef Pokorný]]
| POPISEK =
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 791–795. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni43ottogoog#page/n841/mode/2up Dostupné online.]
| VYDÁNO =
| ISBN =
| LICENCE = PD old 70
| SOUVISEJÍCÍ =
| JINÉ =
| WIKIPEDIA =
| WIKIPEDIA-HESLO = Železo
| IMAGE =
| POPISEK-IMAGE =
}}
{{Forma|proza}}
Řádek 25:
Všechny druhy '''ž'''-za technicky důležitého obsahují přimíšeniny, jež jakostí a&nbsp;množstvím rozhodují o&nbsp;jeho kvalitě. Pro jakost '''ž'''-za nejdůležitějším je uhlík vždy v&nbsp;'''ž'''-ze obsažený, vliv ostatních přimíšenin bývá sice značný, ale více neb méně nahodilý neb i&nbsp;zúmyslný. Čistý kov pohlcuje až 4<sup>·</sup>6% uhlíku, za přítomnosti manganu a&nbsp;chrómu ještě víc. Uhlík je při tom buď {{Prostrkaně|volný}}, jen mechanicky přimíšen, nebo {{Prostrkaně|vázaný}}. V&nbsp;onom případě vylučuje se jako nerozpustná ssedlina při rozpouštění '''ž'''-za v&nbsp;kyselinách, ve druhém případě je chemicky vázán se '''ž'''-zem jako {{Prostrkaně|karbid}} čili {{Prostrkaně|uhlík zákalný}}. Mechanicky přimíšený uhlík vyskytuje se v&nbsp;'''ž'''-ze ve dvou tvarech, totiž jako {{Prostrkaně|grafit}} č.&nbsp;{{Prostrkaně|tuha}} a&nbsp;jako t.&nbsp;zv. {{Prostrkaně|temperující uhlík}}. Grafit vylučuje se ze '''ž'''-za bohatého uhlíkem, zvlášť za přítomnosti křemíku, při pomalém chladnutí. Na odlitcích rychle ochlazených nepozoruje se zvlášť na povrchu, že by se grafit vylučoval. Temperující uhlík vylučuje se při žíhání čili temperování '''ž'''-za bohatého uhlíkem, však chudého manganem. Trvalým žíháním za přítomnosti kysličníku železitého vylučuje se ze '''ž'''-za jako kysličník uhelnatý, tím liší se od grafitu. {{Prostrkaně|Karbid}} v&nbsp;'''ž'''-ze se vyskytující není látka samostatná a&nbsp;vylučuje se při schlazování '''ž'''-za ve formě jemných krystallů (''Fe''<sub>3</sub>''C'', ''FeC''<sub>4</sub>, ''FeC''<sub>3</sub>, ''FeC''<sub>2</sub>). Uhlík zákalný vylučuje se ze '''ž'''-za již při ochlazení, uhlík karbidový teprve za varu '''ž'''-za v&nbsp;rozředěných kyselinách. Na množství uhlíku zákalného závisí tvrdost '''ž'''-za a&nbsp;oceli. Se stoupajícím množstvím vázaného uhlíku stoupá tavicí teplota '''ž'''-za. '''Ž.'''&nbsp;grafitické taví se snadněji než '''ž.''', v&nbsp;němž uhlík je chemicky vázán. Je také méně pevné a&nbsp;křehčí než '''ž.''' s&nbsp;vázaným uhlíkem. {{Prostrkaně|Křemík}} (''Si'') vniká do '''ž'''-za redukcí kyseliny křemičité uhlím ve vysoké peci. '''Ž.'''&nbsp;může pojmouti až 10% křemíku, jenž vlastnosti jeho mění podobně jako uhlík, jen měrou menší. Vlivem křemíku vylučuje se grafit v&nbsp;surovém '''ž'''-ze. {{Prostrkaně|Fosfor}} bývá obsažen již v&nbsp;rudách a&nbsp;příměscích jako fosforečnan vápenatý a&nbsp;přechází z&nbsp;nich při vysoké teplotě v&nbsp;peci úplně do '''ž'''-za. Zvyšuje jeho tvrdost, ale '''ž.''' stává se současně {{Prostrkaně|lámavým za studena}}, láme se totiž při teplotě obyčejné i&nbsp;následkem slabých nárazů nebo otřesů. {{Prostrkaně|Síra}} vyskytuje se v&nbsp;'''ž'''-ze jen ve množstvích zcela nepatrných. V&nbsp;kujném '''ž'''-ze způsobuje {{Prostrkaně|lámavost za červeného žáru}}. Ve vysoké peci odvádí se pomocí vápenitých příměsků do strusky. '''Ž.'''&nbsp;s&nbsp;větším množstvím síry je prakticky neupotřebitelné. Podobně jako síra působí na '''ž.''' i&nbsp;měď a&nbsp;arsén. Kujné '''ž.''' kazí se úplně již sledy cínu zcela nepatrnými. {{Prostrkaně|Mangan}} zvyšuje teplotu tavicí a&nbsp;schopnost '''ž'''-za rozpouštěti uhlík. Pevnost '''ž'''-za se stoupajícím množstvím manganu až do jisté míry roste, ale pak klesá. Mangan má v&nbsp;'''ž'''-ze vliv opačný než křemík, působí proto vyměšování grafitu. Mangan váže síru a&nbsp;odvádí ji do strusky, zamezuje tedy lámavost '''ž'''-za za červeného žáru. {{Prostrkaně|Chróm}}, {{Prostrkaně|wolfram}}, {{Prostrkaně|nikl}} zvyšují tvrdost '''ž'''-za.
 
Ryzí '''ž.''' bylo zjištěno jen v&nbsp;některých meteoritech, pak ve tvaru zrnek v&nbsp;irském čediči. Pro dobývání '''ž'''-za nálezy tyto významu nemají. Hutnicky dobývá se '''ž.''' jen z&nbsp;rud železných, jež jsou hlavně spojením '''ž'''-za s&nbsp;kyslíkem (kysličníky) neb s&nbsp;kyslíkem a&nbsp;vodíkem (hydroxydy), kyslíkem a&nbsp;kyselinou uhličitou (uhličitany). Sirnaté rudy železité možno hutnicky zpracovati teprve po vypražení a&nbsp;vyloužení. O&nbsp;rentabilitě výtěžku rozhoduje jistý minimální obsah '''ž'''-za (30—15%), cena rud, paliva, mzdy atd. Rozhodující vliv na výrobu '''ž'''-za , a&nbsp;to jak na postup hutnických prací tak i&nbsp;na jakost výrobku, mají různé cizorodé přimíšeniny v&nbsp;rudách obsažené. Aby se látky ty odstranily a&nbsp;nabylo se rudy obsahující určité množství '''ž'''-za, sdružují se rudy, totiž promíchávají se v&nbsp;různých množstvích i&nbsp;jakosti mezi sebou i&nbsp;s&nbsp;různými přimíšeninami, jež dávají strusku snadno tavitelnou, která s&nbsp;cizími kovy snadno se spojuje a&nbsp;je odvádí. Tyto přimíšeniny označují se názvem {{Prostrkaně|tavidla}}. Nejdůležitější rudy železné jsou:
 
{{Prostrkaně|Magnetovec}} (''Fe''<sub>3</sub>''O''<sub>4</sub>) obsahuje 45—66% '''ž'''-za a&nbsp;minimální množství fosforu (0<sup>·</sup>1—0<sup>·</sup>5%). Je barvy šedé a&nbsp;dává výborné&nbsp;'''ž.''' Vyskytuje se ve Švédsku, Norsku, na Urále a&nbsp;v&nbsp;Sev. Americe. {{Prostrkaně|Krevel}} č.&nbsp;{{Prostrkaně|červená ruda železná}} (''Fe''<sub>2</sub>''O''<sub>3</sub> {{Prostrkaně|haematit}}) obsahuje 68—70% '''ž'''-za. Nalézá se v&nbsp;Porýnsku, v&nbsp;Čechách (Krušná Hora, Komárov, Rokycany atd.), v&nbsp;Anglii, ve Španělsku a&nbsp;v&nbsp;Sev. Americe. {{Prostrkaně|Hnědel}} č.&nbsp;{{Prostrkaně|hnědá ruda železná}} má různé složení a vyskytuje se v&nbsp;Čechách, v&nbsp;Uhrách, v&nbsp;Durynsku, v&nbsp;Anglii atd. Vlastní hnědel obsahuje 30—55% '''ž'''-za, 7—30%&nbsp;vody a&nbsp;8—30% kyseliny křemičité. Odrůdy hnědelu jsou {{Prostrkaně|limonit}} č.&nbsp;{{Prostrkaně|hnědel vláknitý}} s&nbsp;50—58% '''ž'''-za a&nbsp;{{Prostrkaně|bobovec}} obsahující as 1<sup>·</sup>5% fosforu.