Verze z 15. 1. 2010, 23:05 editovat Sapfan (diskuse \| příspěvky) Uživatelé s automaticky prověřenými editacemi 10 033 editací Založena nová stránka: {{NavigacePaP \|TITUL=Kašpar Lén \|AUTOR=Karel Matěj Čapek-Chod \|ČÁST=X \|PŘEDCHOZÍ=IX \|DALŠÍ=XI }} {{Textinfo\| TITULEK=Kašpar Lén X. \|PODTITULEK= \|AUTOR=[[Autor:K...		Verze z 14. 2. 2019, 09:45 editovat zrušit editaci JAnDbot (diskuse \| příspěvky) Roboti 78 249 editací m jednoduché uvozovky; kosmetické úpravy Porovnání s novější verzí →
Řádek 1: {{NavigacePaP \| TITUL = Kašpar Lén \| AUTOR = Karel Matěj Čapek-Chod \| ČÁST = X \| PŘEDCHOZÍ = IX \| DALŠÍ = XI }} {{Textinfo\| \| TITULEK = Kašpar Lén X. \| PODTITULEK = \| AUTOR = [[Autor:Karel Matěj Čapek-Chod\|Karel Matěj Čapek-Chod]] \| POPISEK = \| PŘELOŽIL = \| ORIGINAL = \| VYDÁNO = 13.04. - 11.05.1906 \| ISBN = \| LICENCE = PD-old-70 \| LICENCE-PŘEKLAD = \| IMAGE = \| POPISEK-IMAGE = \| ZDROJ = [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/23.1905-1906/27/314.png Zlatá Praha, roč. 23, č. 27], [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/23.1905-1906/28/331.png č. 28], [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/23.1905-1906/29/338.png č. 29], [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/23.1905-1906/30/351.png č. 30] a [http://archiv.ucl.cas.cz/index.php?path=ZlataPrahaII/23.1905-1906/31/363.png č. 31] \| JINÉ = Kapitola z původní verze románu ''Kašpar Lén mstitel''. Viz redakční poznámky k [[Kašpar Lén\|obsahu]]. \| WIKIPEDIA = \| WIKIPEDIA-DALŠÍ = }} {{Forma\|proza}} Řádek 76: Mařka nespouštěla ani na okamžik očí z pěstí slečny Kláry, zabalených do šátku a držících jej těsně pod bradou, tam, kde jindy tkvěl hrubý špendlík zavěrák. Z otvoru takto utvořeného svítily zlobné oči letitého netvora a šeptem zničeného hrtanu sípěly kletby. , Minuty letěly zběsile a nohy její jen se za nimi rozběhnout, pootevřenými dveřmi viděla Mařka čas kolem pádit týmž směrem, kterým i ona měla namířeno. Pryč na pravo, k Letné, tam byla spása... Řádek 164: »To jsme přišli dost divně k prvnímu pasažéru dnes ráno,« rozesmál se průvodčí, který se sem zatím dostavil, »koukám na tebe, Josef, jako blázen...« »Tady se přestaneš divit, na ~~,pacifické'~~‚pacifické‘, jen co se obeznámíš!« odpověděl strojvůdce, »z milosti sem nikoho nepřeložejí.« Průvodčí nevšiml si této narážky na svůj nedávný pobyt na nejpustší trati městské dráhy a obrátil se velmi horlivě k Mařce: Řádek 224: Marně byla ubičována, utřískána námahou, dojmy příliš vyčerpána. Seděla s vytřeštěnýma očima ve vinohradském kostele a koukala se, jak na oltáři naskakují na svících plaménky. Napřed to byly jiskřičky a potom natáhly se, najednou všech šest, a mžikly na hříšnici v poslední lavici. Řádek 235: Když Mařka stála dnes po půlnoci u domovních dveří svého žaláře a zoufajíc již nad možností vysvobození, úpornou svou touhu posílala za nejzazší hloubku temnot k Lénovi a tak silně si představovala, že mu kolem hrdla padá, napadlo ji něco velice úkojného a k činu osvobozeni útěkem zároveň rozněcujícího. »Já jsem ~~,lehkou'~~‚lehkou‘, on zavřen, teď jsme si nadobro rovni!« Bylo to pro ni vysvobozující zjevení a takové překonávající sladkosti, že jeho úplné procítění odložila na klidnější okamžik. V úzkostech, jež zakusila v odpadu pod strání pod baštou, unikla jí ta oblažující myšlenka, a nyní tady v kostele jakoby se byla z oblaku, utvořeného vlnami slavného hudení varhan, vynořila běloskvouci ruka a podávala jí zlatý klíč k záhadě jejího života. Zajisté, že to bylo tak!

Kašpar Lén/X: Porovnání verzí