Ottův slovník naučný/Dragoni: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
n. |
m oprava azbuky z Krameria; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Dragoni
| PŘEDCHOZÍ = Dragonetti
| DALŠÍ = Dragoni Jakub
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Dragoni
| AUTOR = [[Autor:Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský|Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský]]
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. S. 907. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni11ottogoog#page/n959 Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| SOUVISEJÍCÍ =
| WIKIPEDIA-HESLO = Dragoun
}}
{{Forma|proza}}
'''Dragoni''' nebo {{Prostrkaně|dragouni}}, zvláštní původně druh jízdní pěchoty, která užívala dlouhých ručnic, ba i s bodáky, a bubnů, a též měla setniny granátnické; z těchto povstali později granátníci jízdní (''{{Cizojazyčně|fr|Grenadiers à cheval}}''). Nejprvnější stopy '''d'''-nů nalézáme již u dobyvatelů amerických, z nichž Pizarro mladší poprvé počal jich užívati, nebo konaje často rychlé pochody posadil obyčejně za každého jezdce svého vojska na koně jednoho pěšího. Novější '''d.''' vzali původ ze špan. a francouzských arkebuzníků čili arkebuzírů (viz {{Prostrkaně|[[../Arkebuza/]]}}) a jméno prý měli odtud, že ve Francii na praporech jejich vyobrazeni draci (''dragons''), ač ostatně i jinak se vykládá název. Ve 2. pol. XVIII. stol. pozbyli však určení svého bojovati střídavě dle potřeby na koni a pěšky a stali se jakýmsi středním druhem mezi jízdami lehkou a těžkou. Ve vojsku rakouském r. 1867 i kyrysnické pluky, pozbyvše dříve již krunýře, přeměněny v '''d'''-ny a postaveny v číslování před staré pluky dragonské. Celkem má rakouské vojsko nyní (1893) 15 pluků dragonských, mezi nimiž 9 českoslovanských, 2 polsko-ruské a 1 částečně slovinský. '''D.''' nosí přilby, světlomodré kabátce a rudé spodky do vysokých bot. Ozbrojeni jsou stejně jako ostatní jízda pádnou šavlí, karabinou a hodnostové revolverem.
{{Konec formy}}
| |||