Ottův slovník naučný/Alvarez: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
n. |
m oprava azbuky z Krameria; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Alvarez
| PŘEDCHOZÍ = Alvarès do Oriente
| DALŠÍ = Alvargatas
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Alvarez
| AUTOR = [[Autor:Alois Jirák|Alois Jirák]], neuveden
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 30—31. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:8f473fb0-0b3d-11e5-b562-005056827e51 Dostupné online.]
| LICENCE = PD anon 70
| SOUVISEJÍCÍ =
| WIKIPEDIA-HESLO =
| WIKIPEDIA-DALŠÍ =
}}
{{Forma|proza}}
Řádek 22:
'''3) A.''' {{Prostrkaně|de Castro Mariano}} (* 1775 — † 1810), španělský generál, proslulý v bojích za neodvislost Španělska proti Francouzům, nar. v Osmě ve Staré Kastilii. R. 1809 jako brigádník obdržel rozkaz hájiti tvrz Monjuich u Barcelony. Na vyšší rozkaz byl však nucen ji vydati, načež povýšen byl za generála a svěřena mu obrana tvrze Gerony. Obrana tato náleží mezi nejskvělejší hrdinské činy v dějinách. S posádkou 2500 mužů bránil se '''A'''. přes 70 dní proti nepříteli desetkráte silnějšímu. Obyvatelé, mezi nimi 500 žen, účastnili se rovněž obrany. Teprve po čtyřnedělním bombardování, a když posádka i většina obyvatelstva zahynula epidemií a boji, tvrz se vzdala, avšak ještě proti vůli '''A'''-ově. Tento byl zajat a odveden do vězení figuerského, kde za krátko zemřel.
'''4) A.''' {{Prostrkaně|Juan}} (* kolem 1780 — † 1863), mexický generál indiánského původu, nar. ve Guerreře. V bojích za osvobození Mexika od španělské nadvlády proslul statečností, tak že byl zván »pardalem jihu«. Když 16. prosince r. 1853 Santa Anna prohlášen byl za diktátora a jeho krutá vláda vzbudila nespokojenost obyvatelstva, '''A'''. postavil se v čelo tohoto hnutí a 22. ledna r. 1855 prohlásil v Acapulcu povstání. Zároveň vydal návrh ku vládě ústavní, známý jménem návrhu ayutelského. V bitvě u Saltilla dne 12. července byl Santa Anna poražen. Opustiv 9. srpna hlavní město byl nucen složití vládu a 19. srpna uchýlil se do Havany. Kompromissem mezi náčelníky povstání utvořena byla z liberálů a radikálů vláda prozatímní, v jejíž čelo byl postaven '''A'''. a jeho náměstkem jmenován Comonfort. Národní shromáždění v Cuernavace zvolilo pak '''A'''-
'''5) A.''' {{Prostrkaně|y Bougel, Don Annibal}}, architekt špan. (* 1810 v Římě — † 1870 v Madridě). Mládí své strávil v Římě, na to studoval architekturu v Madridě; r. 1832 vynikaje uměleckým talentem poslán do Italie, kde prodlel až do r. 1839. Navrátiv se do Madridu stal se r. 1844 professorem a později ředitelem školy stavitelské. V cizině seznal blahodárnou působnost komitétů pro zachování starožitných památek a hleděl k tomu, aby i ve vlasti jeho zřídily se podobné výbory. Jako architekt proslavil se mnohými stavbami madridskými, jako bankou, nemocnicí, několika paláci a náhrobky.
| |||