Stránka:Sborník prací historických - 1906.djvu/42: Porovnání verzí

Hadonos (diskuse | příspěvky)
první verze
(Žádný rozdíl)

Verze z 13. 1. 2019, 23:00

Tato stránka nebyla zkontrolována
30
EMANUEL PEROUTKA:


zkoumáme~li cenu starých zpráv o stavbě hradeb athenských, máme vlastně jenom prozkoumati zprávu Thukydidovu.

V příčině věrohodnosti zprávy u Thukydida jest nyní mínění rozštěpeno ve tři strany: levou, radikální (Beloch a E. v. Stern) pravou, konservativní (Bauer, Busolt a Ed. Meyer, tento s jistou výhradou) a prostřední, jež zamítá jenom část zprávy Thukydidovy (Bury a Bruno Keil).

Prvý vyslovil se nepříznivě o zprávě Thukydidově Beloch (Gr. Geschichte I. 1893, str. 458). Svědčí prý o nekritičnosti naší vůči Thukydidovi, opakuje-li se pořád jeho povídačka o protestu Sparty. Sparta byla přece r. 479 v nejlepší shodě s Athenami, k protestu nebylo žádného důvodu. Kdyby bylo běželo o zdi peiraiské, bylo by lze spíše porozuměti zakročení spartskému. Je to anekdota, jíž měla se doložiti diplomatická obratnost Themistokleova. Vznikla za války peloponneské a přenáší poměry let třicátých do dob starších. Kromě toho mělo se jí vysvětliti,

proč v základech a spodní části hradeb athenských zastavěny jsou kusy pomníků a kameny, vzaté ze staveb jiných. A. Bauer v recensi díla Belochova (Zeitschrift für d. ö. G. 1895, str. 150 nn.) odmítá naprosto skepsi Belochovu a podobně Busolt (Gr. Geschichte III. 1, 1897, str. 45 pozn. I) trvá proti Belochovi na authentičnosti zprávy Thukydidovy. Beloch nepodává prý ani stínu důkazu. Bury (A history of Greece 1900, str. 331) pokládá protest Sparty za historický, ale lest Themistokleovu za smyšlenku. Ed. Meyer (Gesch. d. Alterth. III. 1901, str. 482 nn.) pojímá celé vypravování do textu, ale v poznámce (str. 483) připouští, že jednotlivé momenty jsou upřílišeny a že na dlouho pravý stav věcí Spartě nemohl zůstati neznám. Bruno Keil (Anonymus Argentinensis 1902, Die Berichte über den themistokleischen Mauerbau, str. 282–301) hlásí se v zásadě k Belochovi, ale vytýká důrazně, že dospěl k závěru svému jinou cestou. Roku 1904 postavil se E. v. Stern svým pojednáním Der Mauerbau in Athen und die List des Themistokles (Hermes, 39, 1904, str. 543–562) úplně na stanovisko Belochovo, jehož hájil již 1903 v recensi díla Meyerova v Götting. g. Anzeigen str. 317. – V článku Der Mauerbau des Themistokles, uveřejněném 1905 (Hermes 40, 1905, str. 561 až 569) trvá Ed. Meyer na svém mínění dřívějším.