Stránka:Sborník prací historických - 1906.djvu/31: Porovnání verzí

Hadonos (diskuse | příspěvky)
hrubá verze
(Žádný rozdíl)

Verze z 13. 1. 2019, 13:42

Tato stránka nebyla zkontrolována
19
KTERÉ JEZERO MAKED. JEST HERODOTOVA Πρασιὰς λίμνη?


Slova V. 16 init. xxxxxxxx pokládají se obyčejně za glossem, ale i kdybychom je uznali za Herodotova, neposkytují žádné pomůcky k určení jezera; jsou zde vyjmenovány různé, od sebe vzdálené kmeny, kterých Megabazos nepodmanil.[1]

Blízko jezera však musí[2] býti pohoří Orbelos, jak vyplývá z dalších slov Herodotových V. 16 xxxxxxxxxx.

Místa pohoří toho se týkající jsou mimo Herodotovo tato:[3] Arrian Anab. Alx. I., 1, 5, Strabo VII., frgm. IO = p. 329 C a (o krajině Parorbelii) VII. frgm. 36 = 331 C, dále Plinius N. H. IV., 17, Mela II. 6. Ptolemaios xxxxxxx. III., 9, 1, 11, 1, 13, 25, Itinerar. Al. 4 a Anthol. Graeca VI., 114–116. Pouhé jen jméno, bez určitějšího udání nalézáme u Diodora XX., 19 a Polyaina IV., 2, 16.

Probíráme-li jednotlivá místa, vykládajíce nepředpojatě každé pro sebe, shledávárne: I. Ve zprávě Arrianově o pochodě Ale- xandra Velikého k Dunaji r. 335 musí býti míněno názvem dilhmtor známé ono ve starověku město nynější Filibedžík a ne město Filip- pupolis, jež uvádí Strabon (VII. fragm. 36) západně Strymonu v krajině Parorbelii. Že poslední domněnka, jejímž původcem jest D0ell,4 není možná, vyplývá z té okolnosti, že Arrian neuvádí výslovně, že Alexander přešel řeku Strymon, kdežto přechod přes Nestos výslovně vytýká. Kdyby chtěl Arrian říci (jak míní Doell), že Alexander táhl z Amfipole na západ a pak po pravém západním břehu Strymonu mimo Filíppupolis v Parorbelii, vyžadovali bychom nutně, prve než uslyšíme, že přešel Nestos, zmínky, že přešel z Amfipole na pravý břeh a pak že opět na horním toku Strymonu přešel s pravého břehu na levý. To tím spíše, ježto Arrían má obyčej 0 přechodu každé řeky výslovně se zmíniti.ř Slova Arrianova

(4) L. c. 21, 23.

(5) L. c. 24. Doell nedopatřením se domnívá, že Amfipolis ležela z. Strymonu; že to chybno, vysvítá z plánu Leakova l. c. III., 191, uveřejněného též u Paulyho I., 1950.

  1. Správně tak poznamenává Chrysochou, Ή Πρασιάς λίμνη . . Atheny 1891.
  2. Gatterer (Abhandlung von Thrazien… Göttingen 1800, str. 25, 121.), Mannert (Geographie der Griechen und Römer Landshut 1812, VII., 495.). Chrysochou l. c. 10.
  3. Sebral je Doell l. c. 13.

2*