Krátká příručka hornolužické srbštiny/Souhlásky — Sobuzynki: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
pryč části přesunuté na zvláštní stránky |
m oprava titulku; -prázdné parametry; kosmetika; kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{NavigacePaP
| TITUL = Krátká příručka hornolužické srbštiny
| ČÁST = Souhlásky – Sobuzynki
| PŘEDCHOZÍ = Samohlásky — Samozynki
| DALŠÍ = Dělení slov
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Souhlásky
| AUTOR = [[Autor:Josef Páta|Josef Páta]]
| VYDÁNO = 1920▼
| LICENCE = PD-old-70▼
▲|VYDÁNO=1920
▲|LICENCE=PD-old-70
}}
1. Souhlásky '''b''', '''c''', '''č''', '''d''', '''j''', '''k''', '''m''', '''n''', '''p''', '''r''', '''s''', '''š''', '''t''', '''z''', '''ž''' mají shodnou výslovnost s češtinou. Na př. ''baseń'' (vyslov báseň), čes. báseň, bajka, ''bitwa'' (bitva), ''blido'' (stůl), ''bóle'' (bu°le), čes. více; ''cuzy'' (cizí), cyle (zcela), cyrkej (kostel);
Řádek 35 ⟶ 26:
:''žaba'' (žába), ''žarowanje'' (smutek), ''žehliwy'' (vyslov želivy), čes. žhavý, řeřavý, ''žiwjenje'' (život), ''žort'' (žert).
''Poznámka''. Před '''ž''' vyslovujeme v několika případech ''tež'' (také, též) jako tejž, ''kaž'' (jako)
2. Souhlásky plynné '''r''', '''l''' jsou v lužické srbštině na konci nehlasné; píšeme tedy sice ''mysl'' jako české mysl, ale vyslovujeme ''mys’''; tak i ''wětr'' (vyslov wi<sup>e</sup>t’) za čes. vítr. Podstatné jméno ''kreẃ'' (vyslov krej), čes. krev, má v 2. pádě ''krwě'' i ''krwje'', ale vyslovuje se ''kvje'', ''kreje''; tak i přídavné jméno ''krwawy'' (vyslov k<sup>r</sup>vavý). Uvnitř slova bývá v lužické srbštině za české samohláskové '''r''', '''l''' = '''er''', '''el:''' ''serbski'' (srbský), ''serp'' (srp), ''keŕk'' (krk), ''mjeŕwić'' (mrviti), ''pjeršć'' (prsť; ale
''porst'' = prst!), ''pjeršćeń'' (prsten), ''smjerć'' (smrt), ''wjeŕba'' (vrba),
''mjelčeć'' (mlčeti), ''pjelnić'' (plnili), ''wjelk'' (vlk).
Řádek 75 ⟶ 66:
Místo '''ẃ''' píše se na konci slov teď většinou j: ''kreẃ'' (krej), čes. krev, ale v 2. pádě a dalších ''krwje''; ''cyrkeẃ'' (cyrkej), 2. pád cyrkwje.
'''Ř''' vyskytuje se v horní lužičtině jen ve skupinách souhláskových ''kř, př, tř. Kř, př'' vyslovujeme odchylně od češtiny jako kš, pš : ''křud'' (kšud), čes. bič,
| |||