Ottův slovník naučný/Agapy: Porovnání verzí

oprava grc, +jazyková šablona
(založeno)
 
(oprava grc, +jazyková šablona)
 
}}
{{Forma|proza}}
'''Agapy''' (άγάπαι{{Cizojazyčně|grc|ἀγάπαι}}, {{Prostrkaně|hody lásky}}) nazývaly se hned od časův apoštolských v prvních stoletích křesťanství hody s bohoslužbou a hlavně s večeří Páně spojené, při nichž bohatí i chudí společně stolovali na znamení vespolné lásky, rovnosti a jednoty. Tyto hody křesťanského sbratření konaly se hlavně na hrobech mučenníků, t. j. v chrámech anebo na takových místech, které za chrámy sloužily, jako v katakombách anebo i v soukromých domech jednotlivcův. '''A'''. byly všude zavedeny v II. a III.  st., a jakkoli při nich s počátku střídmost a čistá vzájemná láska křesťanská panovala, přece zavdaly pohanům podnět k podezřívání, jako by při nich křesťané slavili kvasy thyestické; a proto obhájcové (apologeti) víry křesťanské, jako Tertullián, Klement Alex. a j. podezření ono důrazně vyvraceli. Později byly '''a'''. vlastní od večeře Páně odděleny, a tím se stalo, že vplížil se do nich mnohý zlořád, hlavně obžerství a nestřídmost, sobectví, protože bohatší přinesené pokrmy sami mezi sebou snědli a chudině z nich ničeho nedopřáli, a chudí opět lakotně pokrmy s sebou domů odnášeli. Poněvadž '''a'''. v kostelích se pořádaly a tyto uvedenými zlořády znesvěceny bývaly, proto je synoda laodicejská z kostelů vypověděla a nařídila, by nikdo z '''a'''-p zbylých jídel domů neodnášel. Podobné zákazy dala synoda v Hipponě (r.  393), sv.  Řehoř Naz., sv.  Ambrož, biskup karthag. Aurelius, sv.  Augustin a j. Když '''a'''. z kostelů byly vymýtěny a od večeře Páně odloučeny, bývaly často, ač neprávem stotožňovány s jinými hostinami starých křesťanů, jako s hostinami pohřebními (''{{Cizojazyčně|la|agapae funerales}}'') a svatebními (''{{Cizojazyčně|la|agapae connubiales}}''). Od IV.  stol. přicházely '''a'''. z obyčeje, až zcela vymizely. Poslední zbytky '''a'''-p nalézáme v Africe v Hipponě, kde svrchu uvedená synoda dovolila '''a'''. na zelený čtvrtek, a to před sv. přijímáním, protože to den, v němž Kristus Pán taktéž nejprve s apoštoly jedl a pak jim tělo a krev svou dal přijímati; druhý zbytek '''a'''-p zachován u nově obrácených Anglosasů, jimž Řehoř Veliký dovolil slaviti '''a'''. v den posvěcení chrámu. ''[[Autor:Alois Jirák|Jrk.]]''
{{Konec formy}}
 
13 916

editací