Literární premie Umělecké Besedy v Praze na rok 1888/V šermířské škole: Porovnání verzí

|SOUVISEJÍCÍ=

}}

{{Forma|proza}}

Jest letní neděle. Kterákoli neděle let devadesátých století šestnáctého. Vejdeme velikými vraty v dům některý nákladnický. Schodem nahoru nepůjdeme, než klenutým obšírným průjezdem vejdeme na dvůr. Což to překvapení! Všecko dvořiště tu nějak vyšňořeno. Dvě máje velikánské stojí hned z předu jako nějaká brána. Od májí zábradla dřevěná vstavena jsou po délce dvořiště celého podobu majíce dlouhého obdélníku. Od zábradel ku zdem na všech čtyřech stranách byl prostor vyplněný lavicemi, židlemi, stoly, truhlami. — Už postřehujeme, že to nějaké divadlo. Jeviště čistě umetené jest patrno mezi zábradly. Židle a truhly jsou sedadla v parteru. Zdvihněte oči, uvidíte lože. Pavlače jsou lože. I na nich ozdoba: přistavena všude chvoj a z dřevěných pilířků prokukuje tu a tam fáboreček červený. Nejvíce v oči bije veliký sloup v rohu při zábradlech ze země zdvižený a fáborem povitý. Na něm visí nevysoko dřevěný kyj na svém konci ploský a širší jako plácačka.

{{Konec formy}}

 

[[Kategorie:Próza]]