Ottův slovník naučný/Výstřel: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
dokončení bez tabulky
tabulky za pomocí VE, vzhled jiný, obsah stejný až na typografii
Řádek 13:
}}
 
<!--{{Forma|proza}}-->
'''Výstřel''' (angl. ''shot'', fr. ''coup'', něm. ''Schuss''), vymrštění neb vypuzení střely ze střelné zbraně, jež u {{Prostrkaně|palné zbraně}} bývá provázeno u velikých ráží vždy výbuchem, u malých (ručnic a bambitek) třeskem; příčinou toho jest zvlnění vzduchových vrstev, způsobené náhle se uvolnivším množstvím napiatých plynův, a výbuch nebo třesk jest tím ostřejší a kratší, čím větší bylo napětí plynův, a tedy čím větší rychlostí střela nastupuje svůj let vzduchem.
 
Řádek 33:
 
''d'') Účinek '''v'''-u. Veliká rychlost letu a jí podmíněná rovná dráha střely podmiňují nejen její značnější dolet, ale i sílu, kterou při nárazu působí. Od těžkých děl žádá se, aby jejich střely ničily bašty a zákopy, bořily celé budovy a pronikaly ocelové pancíře válečných lodí. K vysvětlení účinku služiž ukázka:
{| class="wikitable"
|+I. {{Prostrkaně|Schopnosti průrazu}} střely rakouské vojenské opakovačky m. 1888 (1890).
! rowspan="2" |Vzdálenost
! colspan="4" |Dřevem podložená deska
|-
!
!silná
!železná
!ocelová
|-
! rowspan="4" |15 kroků
! rowspan="4" |{
|4 mm
|proražena
|proražena
|-
|6 "
|"
|"
|-
|8
|"
|silný úder
|-
|10
|mírný úder
|slabý úder
|}
 
{| class="wikitable"
I. {{Prostrkaně|Schopnosti průrazu}} střely rakouské vojenské opakovačky m. 1888 (1890).
|+II. {{Prostrkaně|Schopnost vniknutí}} téže střely
 
!Vzdálenost kroků
II. {{Schopnost vniknutí}} téže střely
!Do bukového dřeva cm
{{Rozšířit|viz tabulka}}
!Do jedlového dřeva cm
 
!Do náspu zahradní země cm
!Do pěchované, s hlínou smíšené země cm
!Při konečné rychlosti letu v m
|-
|15
|52
|-
|200
|36
|92
|102
|115
|478
|-
|400
|27
|65
|95
|97
|415
|-
|1000
|30
|310
|-
|2000
|13
|229
|-
|3000
|8
|183
|}
V živoucím těle setkává se střela s odporem velmi nestejným, podle čehož mění se také výsledek. Síla, kterou střela do těla vnikne, má ovšem veliký význam, záleží však i na tom, jaké orgány střelou byly zasaženy. Stává se, že střela úplně pronikne tělem zvěře, aniž smrtí; tato okolnost byla uváděna jako přednost malorážových ručnic vojenských, že jediná střela může proletěti i několika lidskými těly a několik za sebou stojících mužů učiniti k boji neschopnými, což prý neznamená ještě zničení několika lidských životů jedním '''v'''-em. Střely větší ráže při menší síle nárazu působí rány těžší, poněvadž v měkkých částech těla rusí svalstvo, a zanechávajíce otevřený otvor, často jsou příčinou vykrvácení, nebo drtí kosti. Rychloleté malorážové střely pronikají těla, a nebyl-li zasažen některý důležitý orgán, jako srdce, plíce, játra a j., není uzdravení vyloučeno. Nedrtí kostí jako kulky při chabém nárazu, spíše prorážejí, jako by provrtal. Střely válcovité, z předu sploštělé, působí otevřenější rány než okulacené nebo přišpičatělé. Výbušné střely, jichž se užívá u ručních zbraní pouze v řídkých výjimkách, mají za účel živočicha bezpečně usmrtiti (srv. {{Prostrkaně|[[../Explosivní střely/]]}}).