Ottův slovník naučný/Železnice: Porovnání verzí

| TITUL = Ottův slovník naučný

| ČÁST = Železnice

| PŘEDCHOZÍ = Želeźniak

| DALŠÍ = Železnice (městec)

| TITULEK = Železnice

| AUTOR = [[Autor:Kristian Petrlík|Kristian Petrlík]], [[Autor:Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský|Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský]]

'''Železnice''' (angl. ''{{Cizojazyčně|en|railway}}'' n.  ''{{Cizojazyčně|en|railroad}}'', fr. ''{{Cizojazyčně|en|chemin de fer}}'' n.  ''{{Cizojazyčně|fr|voie ferrée}}'', it. ''{{Cizojazyčně|fr|strada ferrata}}'' n.  ''{{Cizojazyčně|it|ferrovia}}'', něm. ''{{Cizojazyčně|de|Eisenbahn}}'', pol. ''{{Cizojazyčně|en|droga żelazna}}'' n.  ''{{Cizojazyčně|en|kolej żelazna}}'', rus. ''želěznaja doroga'') jest podnik k opětované dopravě osob a předmětů vůbec na vzdálenosti nepříliš malé po kovovém podkladě tak sestaveném, aby bylo možno dopravovati veliká břemena aneb učiniti dopravu rychlejší, užívající ku pohybu sil přírodních (páry, elektřiny, síly svalové zvířecí n. lidské, vlastní váhy nádob dopravných a nákladu v nich a j.). Rozeznáváme '''ž.''' 1. podle {{Prostrkaně|účelu provozu}}: veřejné neb soukromé (osobní neb nákladové), obchodní n.  vojenské (strategické); 2. podle {{Prostrkaně|souvislosti}} s jinými: připojovací, odbočující, spojovací; 3. podle {{Prostrkaně|tvaru území}}, jímž probíhají: rovinné, pahorkatinné, horské; 4. podle {{Prostrkaně|majetníků}}: státní, zemské, okresní, městské, obecní, společnostní, soukromnické; 5. podle {{Prostrkaně|pohonu}}: parní, elektrické, lanové, atmosférické; podle {{Prostrkaně|polohy kolejí}} vzhledem na povrch okolního území: podzemní a nadzemní; 6. podle {{Prostrkaně|významu}}: hlavní a podružné (místní n.  lokální, sekundární, terciární, pouličné); 7. {{Prostrkaně|visí-li vozidla}}, místo aby spočívala na koleji: visuté; 8. {{Prostrkaně|nestačí-li tření}} mezi koly hnacími a kolejnicemi k pohybu postupnému: ozubnicové; v případě opačném {{Prostrkaně|[[../Adhaesní železnice|{{Prostrkaně|adhaesní}}]]}} (v. t.); 9. podle {{Prostrkaně|velikosti rozchodu}}: normálně rozchodové, úzkorozchodové, širokorozchodové. '''Ž.''', jak je zná naše doba, nevynalezl člověk jediný, aniž se to stalo najednou; jsou výsledkem staletých snah lidských  a, jak se vyjádřil Stephenson, »dílem„dílem celého národa inženýrů«inženýrů“. Staří zlepšovali cesty k dopravě vozmo tím, že zřizovali {{Prostrkaně|koleje kamenné}} ve způsobě dvou souběžných žlábků od sebe tak vzdálených, jak vyžadoval rozchod kol na nápravě; tak bylo v Assyrii, u Řeků, u Římanů a jsou zbytky cest takto upravených tu a tam dosud patrné (na př. v Istrii na silnici aquilejské). Horníci středověcí vozili minerály ve čtyřkolových vozících po {{Prostrkaně|kolejích}} z podélných trámců {{Prostrkaně|dřevěných}} (Münsterova Cosmografie z r. 1550), jejichž ojezdění bránilo se okováním, nejčastěji z litiny železné. Při obchodní krisi v Anglii r. 1767 Reynolds, spolumajetník železáren colebrookdaleských ve Shropshiru, aby nemusil výrobu železa zastaviti, dal slévati litinu do zásoby ve způsobě žlábků as 1^·,5 ''m'' dl., a sestavoval z nich koleje, což se osvědčilo; r. 1776 B. Curr dal slévati kolejnice o příčném průřezu '''┛''', aby kola vozů nemohla sběhnouti stranou; od kolejí tam tak upravených pochází velikost rozchodu (normálného) drah 4′ 8¹/₂½″ angl. = 1^·,435 ''m''. Teprv r. 1789 Jessop zavedl nákolky kol s vystupujícím na vnitřní straně okolkem, aby zabránil vykolejení, t. zv.  {{Prostrkaně|okolek rozchodový}} (něm. ''{{Cizojazyčně|de|Spurkranz}}''), takže kolejnice byly nahoře ploché. Kolejnice litinové obmezovaly pro svou křehkost váhu vozidel. Teprv když r. 1783 Gosport navrhl váleti železo v prutech  — místo kovati je  —, Berkinshaw v l. 1820 zavedl válení kolejnic ze železa kujného a učinil koleje způsobilými nositi bezpečně vozidla těžší a užíti konečně i parních strojů ve způsobě {{Prostrkaně|lokomotiv}}, jejichž sestrojení podařilo se Jiřímu {{Prostrkaně|[[../Stephenson|{{Prostrkaně|Stephensonovi}}]]}} (v. t.), jak dovodil při závodění u Rainhillu dne 6. říj. 1829. Připomenouti tu sluší, že by Josef {{Prostrkaně|[[../Božek|{{Prostrkaně|Božek/]]}}]] (v. t.), hodinář a mechanicus při pražské technice, který již v září 1815 a v červnu 1817 konal veřejné pokusy s parním vozem své konstrukce, byl asi jmenován vedle Stephensona jakožto vynálezce způsobilé lokomotivy, kdyby se mu bylo dostalo peněžité podpory. Po sestrojení způsobilé lokomotivy dělo se rozšíření železnicové sítě měrou netušenou, jak patrno z následující tabulky.

'''Ž.''' {{Prostrkaně|elektrickáatmosférická}} viz {{Prostrkaně|[[../Tramway|{{Prostrkaně|TramwayAtmosférická železnice/]]}}]] elektrická, str. 641 sl.

'''Ž.''' {{Prostrkaně|šroubová}} viz {{Prostrkaně|[[../Wetliho železnice|{{Prostrkaně|Wetliho železnice/]]}}]].