Literární premie Umělecké Besedy v Praze na rok 1888/Batak: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m +odkaz na skeny, napřímení odkazu na autora, {{Poznámky pod čarou}}
AUTOR-UVEDEN-JAKO; unifikace hodnoty parametru licence; - odkaz do cizojazyčného projektu
Řádek 2:
|TITULEK=Batak
|PODTITULEK=
|AUTOR=[[Autor:Konstantin Jireček|Konstantin Josef Jireček]]
|AUTOR-UVEDEN-JAKO=Konstantin Josef Jireček
|POPISEK=
|LICENCE=PD- old- 70
|ZDROJ=''[[Literární premie Umělecké Besedy v Praze na rok 1888]].'' Praha : nákladem Umělecké Besedy, 1888. S. 79–90. [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/11435574 Dostupné online.]
|VYDÁNO=
Řádek 10 ⟶ 11:
|JINÉ=
|WIKIPEDIA=
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=[[w:en:Batak massacre|Masakr v Bataku]] (anglicky)
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
|SOUVISEJÍCÍ=
}}
 
{{Forma|proza}}
Před jedenácti lety, když hrůzy tak zvaných „bulgarian massacres“ otřásaly celou Evropou, světoznámým se stalo jméno jednoho dřevěného městyse bulharského v polozapomenutém lesnatém záhoří u vnitru hor Rhodopských. Houfné povraždění několika tisícův bezbranných Bulharův od fanatických mohamedánův bylo tehda předmětem rokování na meetingách v Anglicku a v parlamentech evropských. Největší zděšení spůsobily zprávy o řeži v Bataku, již anglický komisař Baring, jakkoli sám byl Turkofil, po spatření místnosti se čerstvými stopami strašné katastrofy prohlásil za „nejhorší zločin, spáchaný za našeho století“. Turecko následkem toho od velmocí bylo vyzváno, aby zavedlo skutečné opravy ve své správě a Bulharům udělilo nějakou samosprávu. Ale marně. Další následek byla ruská válka a s ní osvobození Bulharska i obnovení státu bulharského.