Nová Evropa : stanovisko slovanské/5.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Milda přesunul stránku Nová Evropa: Stanovisko slovanské/5. na Nová Evropa : stanovisko slovanské/5. bez založení přesměrování: podle katalogu NK ČR |
m korektura a úprava |
||
Řádek 1:
}}
{{Textinfo
| TITULEK = 5. Německý „Drang nach Osten“ a pásmo malých národů▼
|TITULEK=Nová Evropa: Stanovisko slovanské▼
| AUTOR = [[Autor:Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáš Garrigue Masaryk]]▼
| ZDROJ = MASARYK, Tomáš Garrigue. ''Nová Evropa : stanovisko slovanské.'' II. vydání. Praha : Gustav Dubský, [1921]. S. 57–59. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:133af0e0-7490-11e4-b2f6-005056827e51 Dostupné online.]
▲|AUTOR=[[Autor:Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáš Garrigue Masaryk]]
| VYDÁNO = 1920▼
▲|VYDÁNO=1920
▲|LICENCE=PD-old-70
}}
{{Forma|proza}}
Politicky a ethnograficky je Evropa organisována podivným způsobem. Pro celý vývoj Evropy a pro pochopení této války je velmi důležito uvědomit si význam zvláštního pásma menších a malých národů, rozprostírajících se mezi Západem a Východem, určitěji mezi Němci a Rusy. Od severu, od Laponska na jih do Řecka sousedí jeden s druhým, řada menších a malých národů: Laponci. Finové, Švédové, Norové s Dány, Estonci, Lotyši, Litevci, Poláci, Lužičané, Čechové se Slováky, Maďaři, Jihoslované (Srbochovati a Slovinci), Rumuni, Albánci, Bulhaři, Turci, Řekové. (Tento počet se zvětší, budou-li se počítat na př. Kašubové, Ukrajinci a j. za národ zvláštní.)
Na západ od tohoto pásma jsou národové větší (Němci, Francouzové, Italové, Angličané, Španělové); malých je málo (Holanďané, Portugalci), ale několik zlomků a ostatků národů kdysi větších (Baskové, Bretonci, Irové, Skotové, Welšové, Islanďané). Na východě (v Rusku) je mnoho malých národů; mimo uvedené národy na západních okrajinách, jsou četní malí národové na Kavkaze a na okrajinách k Asii a severu. Střed Ruska je zalidněn jedním a to největším národem.
Nápor Němců na východ a jih obrací se proti tomuto pásmu malých národů. Prusko má z něho části a Prusové sami původně byli neněmecký národ tohoto pásma. Rakousko-Uhersko je složeno z osmi národů tohoto pásma a tlačí se v něm dále na jih, jak Prusko se v něm tlačí, a to právě v této válce, na východ a na jih.
▲5. Německý „Drang nach Osten“ a pásmo malých národů
Většina válek posledních století odehrála se v tomto pásmu anebo má v něm svůj původ; toto pásmo, do něhož se ze západu tlačili Němci, z východu Rusové a Turci, bylo a je pásmem politického nebezpečí, nebezpečí pro mír Evropy, — národové velicí ohrožují tyto národy malé, bránící svou samostatnost.
Nápor Němců na západ byl mnohem slabší. Národové na západ od Němců byli chráněni i svou početností, zeměpisnou polohou a kulturou. Francie až do roku 1845 byla lidnatější než Německo a byla vůbec politicky silnější; také Italové odolali Němcům. Do Anglie měli Němci daleko a přes jiné národy; Španělsko a nynější Belgie spojeny byly s Rakouskem jen dočasně.
Pohled na ethnografickou mapu Evropy ukazuje tuto situaci: ethnografické hranice mezi Němci, Francouzy a Italy jsou ostré a určité, kdežto na východě jsou ethnografické hranice neurčité a spletité, – národnosti jsou promíšeny; německý nápor na východ je vyznačen mnoha německými koloniemi, vraženými jako tvrze do cizího území.
Západ je nejen ethnograficky, nýbrž i politicky rozdílný od východu. Na západě jsou větší národy a větší státy (malé jsou jen Holandsko, Belgie, Portugalsko); na východě jsou malé státy, tvořené z částí malých národů (Rumunsko, Srbsko, Černá Hora, Bulharsko, Řecko), a vedle nich je Rakousko-Uhersko a Turecko, utvořené z mnohých malých národů a kdysi nezávislých států. Rusko obsahuje veliký počet takových malých národů a bývalých nezávislých států, ale na rozdíl od Rakousko-Uherska a Turecka má velikou převahu t. zv. národa panujícího.
{{Konec formy}}
| |||