Nová Evropa : stanovisko slovanské/5.: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m Milda přesunul stránku Nová Evropa: Stanovisko slovanské/5. na Nová Evropa : stanovisko slovanské/5. bez založení přesměrování: podle katalogu NK ČR
m korektura a úprava
Řádek 1:
{{NavigacePaP
| TITUL = Nová Evropa : Stanoviskostanovisko slovanské
| AUTOR = Tomáš Garrigue Masaryk
| ČÁST = 5.
| PŘEDCHOZÍ = 4.
| DALŠÍ = 6.
}}
{{Textinfo
| TITULEK = 5. Německý „Drang nach Osten“ a pásmo malých národů
|TITULEK=Nová Evropa: Stanovisko slovanské
| AUTOR = [[Autor:Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáš Garrigue Masaryk]]
|PODTITULEK=5.
| ZDROJ = MASARYK, Tomáš Garrigue. ''Nová Evropa : stanovisko slovanské.'' II. vydání. Praha : Gustav Dubský, [1921]. S. 57–59. [http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:133af0e0-7490-11e4-b2f6-005056827e51 Dostupné online.]
|AUTOR=[[Autor:Tomáš Garrigue Masaryk|Tomáš Garrigue Masaryk]]
| VYDÁNO = 1920
|POPISEK=Autor vyložil český národní program a své pojetí první světové války, vydán poprvé v r. 1920.
| LICENCE = PD- old- 70
|ORIGINAL=
|TITULEK WIKIPEDIA = Nová Evropa: Stanovisko slovanské
|PŘELOŽIL=
|ZDROJ=[http://www.rodon.cz/admin/files/ModuleKniha/853-Nova-Evropa.pdf Rodon - knihovna, umění, hudba, fotogalerie]
|VYDÁNO=1920
|ISBN=
|LICENCE=PD-old-70
|JINÉ=publ. T. G. Masaryk, 1919 – 1920,<br />v. Dubský: Praha 1920
|WIKIPEDIA=Nová Evropa: Stanovisko slovanské
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
}}
{{Forma|proza}}
Politicky a ethnograficky je Evropa organisována podivným způsobem. Pro celý vývoj Evropy a pro pochopení této války je velmi důležito uvědomit si význam zvláštního pásma menších a malých národů, rozprostírajících se mezi Západem a Východem, určitěji mezi Němci a Rusy. Od severu, od Laponska na jih do Řecka sousedí jeden s druhým, řada menších a malých národů: Laponci. Finové, Švédové, Norové s Dány, Estonci, Lotyši, Litevci, Poláci, Lužičané, Čechové se Slováky, Maďaři, Jihoslované (Srbochovati a Slovinci), Rumuni, Albánci, Bulhaři, Turci, Řekové. (Tento počet se zvětší, budou-li se počítat na př. Kašubové, Ukrajinci a&nbsp;j. za národ zvláštní.)
 
Na západ od tohoto pásma jsou národové větší (Němci, Francouzové, Italové, Angličané, Španělové); malých je málo (Holanďané, Portugalci), ale několik zlomků a ostatků národů kdysi větších (Baskové, Bretonci, Irové, Skotové, Welšové, Islanďané). Na východě (v Rusku) je mnoho malých národů; mimo uvedené národy na západních okrajinách, jsou četní malí národové na Kavkaze a na okrajinách k Asii a severu. Střed Ruska je zalidněn jedním a to největším národem.
 
Nápor Němců na východ a jih obrací se proti tomuto pásmu malých národů. Prusko má z něho části a Prusové sami původně byli neněmecký národ tohoto pásma. Rakousko-Uhersko je složeno z osmi národů tohoto pásma a tlačí se v něm dále na jih, jak Prusko se v něm tlačí, a to právě v této válce, na východ a na jih.
5. Německý „Drang nach Osten“ a pásmo malých národů
 
Většina válek posledních století odehrála se v tomto pásmu anebo má v něm svůj původ; toto pásmo, do něhož se ze západu tlačili Němci, z východu Rusové a Turci, bylo a je pásmem politického nebezpečí, nebezpečí pro mír Evropy, — národové velicí ohrožují tyto národy malé, bránící svou samostatnost.
 
Nápor Němců na západ byl mnohem slabší. Národové na západ od Němců byli chráněni i svou početností, zeměpisnou polohou a kulturou. Francie až do roku 1845 byla lidnatější než Německo a byla vůbec politicky silnější; také Italové odolali Němcům. Do Anglie měli Němci daleko a přes jiné národy; Španělsko a nynější Belgie spojeny byly s Rakouskem jen dočasně.
Politicky a ethnograficky je Evropa organisována podivným způsobem. Pro celý vývoj
Evropy a pro pochopení této války je velmi důležito uvědomit si význam zvláštního pásma
menších a malých národů, rozprostírajících se mezi Západem a Východem, určitěji mezi
Němci a Rusy. Od severu, od Laponska na jih do Řecka sousedí jeden s druhým, řada
menších a malých národů: Laponci. Finové, Švédové, Norové s Dány, Estonci, Lotyši,
Litevci, Poláci, Lužičané, Čechové se Slováky, Maďaři, Jihoslované (Srbochovati a Slovinci),
Rumuni, Albánci, Bulhaři, Turci, Řekové. (Tento počet se zvětší, budou-li se počítat na př.
Kašubové, Ukrajinci a j. za národ zvláštní.)
 
Na západ od tohoto pásma jsou národové větší (Němci, Francouzové, Italové, Angličané,
Španělové); malých je málo (Holanďané, Portugalci), ale několik zlomků a ostatků národů
kdysi větších (Baskové, Bretonci, Irové, Skotové, Welšové, Islanďané). Na východě (v
Rusku) je mnoho malých národů; mimo uvedené národy na západních okrajinách, jsou četní
malí národové na Kavkaze a na okrajinách k Asii a severu. Střed Ruska je zalidněn jedním a
to největším národem.
 
Nápor Němců na východ a jih obrací se proti tomuto pásmu malých národů. Prusko má z něho
části a Prusové sami původně byli neněmecký národ toho pásma. Rakousko-Uhersko je
složeno z osmi národů tohoto pásma a tlačí se v něm dále na jih, jak Prusko se v něm tlačí, a
to právě v této válce, na východ a na jih.
 
Většina válek posledních století odehrála se v tomto pásmu anebo má v něm svůj původ; toto
pásmo, do něhož se ze západu tlačili Němci, z východu Rusové a Turci, bylo a je pásmem
politického nebezpečí, nebezpečí pro mír Evropy, – národové velicí ohrožují tyto národy
malé, bránící svou samostatnost.
 
Nápor Němců na západ byl mnohem slabší. Národové na západ od Němců byli chráněni i
svou početností, zeměpisnou polohou a kulturou. Francie až do roku 1845 byla lidnatější než
Německo a byla vůbec politicky silnější; také Italové odolali Němcům. Do Anglie měli
Němci daleko a přes jiné národy; Španělsko a nynější Belgie spojeny byly s Rakouskem jen
dočasně.
 
Pohled na ethnografickou mapu Evropy ukazuje tuto situaci: ethnografické hranice mezi
Němci, Francouzy a Italy jsou ostré a určité, kdežto na východě jsou ethnografické hranice
neurčité a spletité, – národnosti jsou promíšeny; německý nápor na východ je vyznačen
mnoha německými koloniemi, vraženými jako tvrze do cizího území.
 
Západ je nejen ethnograficky, nýbrž i politicky rozdílný od východu. Na západě jsou větší
národy a větší státy (malé jsou jen Holandsko, Belgie, Portugalsko); na východě jsou malé
státy, tvořené z částí malých národů (Rumunsko, Srbsko, Černá Hora, Bulharsko, Řecko) a
vedle nich je Rakousko-Uhersko a Turecko, utvořené z mnohých malých národů a kdysi
nezávislých států. Rusko obsahuje veliký počet takových malých národů a bývalých
nezávislých států, ale na rozdíl od Rakousko-Uherska a Turecka má velikou převahu t. zv.
národa panujícího.
 
Pohled na ethnografickou mapu Evropy ukazuje tuto situaci: ethnografické hranice mezi Němci, Francouzy a Italy jsou ostré a určité, kdežto na východě jsou ethnografické hranice neurčité a spletité, – národnosti jsou promíšeny; německý nápor na východ je vyznačen mnoha německými koloniemi, vraženými jako tvrze do cizího území.
 
Západ je nejen ethnograficky, nýbrž i politicky rozdílný od východu. Na západě jsou větší národy a větší státy (malé jsou jen Holandsko, Belgie, Portugalsko); na východě jsou malé státy, tvořené z částí malých národů (Rumunsko, Srbsko, Černá Hora, Bulharsko, Řecko), a vedle nich je Rakousko-Uhersko a Turecko, utvořené z mnohých malých národů a kdysi nezávislých států. Rusko obsahuje veliký počet takových malých národů a bývalých nezávislých států, ale na rozdíl od Rakousko-Uherska a Turecka má velikou převahu t.&nbsp;zv. národa panujícího.
{{Konec formy}}