Ottův slovník naučný/Pochvy koňské: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
n.
(Žádný rozdíl)

Verze z 15. 12. 2017, 21:32

Údaje o textu
Titulek: Pochvy koňské
Autor: Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 14. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pochvy koňské

Pochvy koňské (rus. шоры, збруя конская, franc. harnais, ital. finimenti, angl. harness, něm. Pferdegeschirr) jsou soustavou všeho řemení, všech popruhů, řetězů, provazův i součástek kovových a dřevěných, jež se kladou na tahouna, koně, mezka, osla, vola atd., aby mohl dostáti úkolu svému. Obdobné věci na koně jezdeckého slují lépe postroj. P. k. třídí se na prostředky: 1. k tahání, 2. k zadržení (zastavení) a 3. k řízení. K 1. náleží chomout nebo náprsník a postraňky; k 2. držáky a oběžník; ke 3. kantár, oprati a otěže. Chomout má kostru dřevěnou nebo kovovou, t. zv. kleštiny, přes niž je vycpanice potažená na vrchu usní a vezpod, kde přiléhá k šíji tahouna, látkou; má náležité kování a kruhy, napřed dole silný k upevnění zadního konce držáku, po stranách nahoře na propuštění otěží a nad kohoutkem na připevnění podocasníku, doleji zvláště silné na zatknutí předních konců postraňků. Chomout je tím širší, čím těžší je tah, aby přiléhal k šíji a plecím tahouna plochou pokud možná velikou. Postraňky, celé ze silného řemene, nebo polo z řemene a polo z provazu nebo řetězu, nebo i celé z provazu, jsou připevněny předním koncem k chomoutu a zadním kličkovitým — u řetězových roubíkovitým — zatknuty ku preclíkům cuchtovým. Držák je silný řemen nebo řetěz, jenž předním koncem je připevněn ku přednímu konci oje a zadním koncem k chomoutu. Oběžník, jen pro koně při oji nutný v horách a pak při vozidlech vojenských, běží od náhřbetníku pod hýžděmi přes stehna, jež objímá. P. k. jsou velmi rozdílné od velmi nádherných, leskle okovaných a ozdobených u spřežení velmožů, přes těžké, kovem hojně ozdobené u povozníků, jednoduché, ale pevné u spřežení vojenských, až na prostinké u venkovanův, hlavně chudých u národů na východě a jihovýchodě Evropy, kde všecko sděláno jen z popruhův a provazů. Zvláštní ozdobou, ale též prostředkem k odhánění much a jiného hmyzu jsou u Rusův a u Maďarův šalanky, pruhy z usně, visící volně a při pohybu se klátící se mnoha míst pochev; u prostředního koně ruských trojek třeba poznamenati dugu, dřevěný to oblouk, vypínající se s obou ramen dvojité oje (vidlice) přes šíji tahouna a opatřený zvonečky a rolničkami, aby v písčitých končinách a ve sněhu povoz již z daleka se oznamoval. U jednospřežných povozů franc. a ital. povozníkův a venkovanů náleží mezi p. k. na náhřbetníku i sedélko, přes něž se klade silný řemen, spojující obě ramena dvojité oje. FM.