Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/18: Porovnání verzí

<section begin="par5"/>Přídavky ty nepocházeji od jednoho básníka, nýbrž od několika druhů homerského zpěváckého společenstva. K tomu poukazuje veliká různost zpracování. Tak je na př. suché vypočítávání lodí (Β) daleko vzdáleno mistrného umění, jež se jeví v popisu štítu Achillova.

<li> ''Odysseia byla už od počátku jednotnější'' a doznala tedy méně přídavků. Ale i zde jsou některé. Tak celá Telemachie (α&nbsp;88 — ε&nbsp;28) pochází od ruky cizí. Mimo to pozdější básníci přičinili ke starému návratu ({{Cizojazyčně|grc|νόστος}}) mladší (κ μ), opakovali v nových variacích staré motivy (na př. ten, že zpupní ženichové hodí po Odysseovi kostí a podnoží) a dle starší nekyie přibásnili druhou v poslednim zpěvu (ω, 1—202).

<li> ''Obě básně vznikly mezi r.&nbsp;900—700.'' Po této době vloženy do nich jen malé vložky, ale žádné celé zpěvy. Celkem lze tedy přisvědčiti Herodotovi, který mínil, že Homeros žil 400&nbsp;let před ním, t. j. okolo r.&nbsp;850 př. Kr.

<li> ''Řeč'', v jaké se nám homerské básně zachovaly, ''má ráz ionského nářečí''. Ale čilý život digammatu, jež Homeros ještě vyslovoval, vede nás k tomu, hledati rodiště jeho na rozhraní mezi Ionií a Aiolidou. Zvláště poukázati lze na Smyrnu, v niž sídlili Aiolové, která se však později přidružila ke spolku měst ionských.

{{§|1|.|}} ''Homeros'' byl básník ''umělý''. Zda-li však také báseň svou sám napsal, nedá se dokázati. Ale uměl ji jistě také z paměti a chodě po krajině přednášel ji k varytu ({{Cizojazyčně|grc|φόρμιγξ}}) ve shromážděních lidu nebo při hostinách knížat. Jak se to asi dálo, o tom podává nám Homeros sám názorný obraz předváděje aoidy Demodoka u Faiaků (Od. 8, 62) a Femia na

Ithace v domě Odysseově (Od. 1, 325).