Co je Bahá’í víra?: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Venca24 (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Venca24 (diskuse | příspěvky)
Bez shrnutí editace
Řádek 112:
 
„''Štěstí člověka závisí na jeho duchovním postoji...''“
{{Konec formy}}
 
== Mír ==
<center>''Mír utopie?''</center>
{{Forma|proza}}
Mírová vize – dávný sen lidstva, hybná síla měnící jednotlivce i společnosti. Pokusy o její uskutečnění byly úspěšné jen dočasně, mnozí začali považovat myšlenku dosažení trvalého míru za naivní naději a za fikci budoucnosti, která se nezakládá na realistickém úsudku o potenciálu lidstva. V minulém století se tyto vize a sny dostaly na jednací stoly politických vůdců světa a staly se klíčovou otázkou budoucnosti lidstva na této planetě. Nikdy dříve v historii neohrožovaly ozbrojené konflikty a války naši existenci. Jakkoli byly války ničivé a kruté, vždy představovaly hrozbu jen pro tu generaci, která je vedla. Dnes by však mohly skoncovat s životem na zemi vůbec a navždy utišit hlas člověka. Válka již není způsob, jak řešit konflikty. Je třeba hledat jiné cesty. Bahá'í nesdílí názor, že jsme dosáhli konečného bodu, ale pokládá dnešní dilema za rozhodující okamžik, milník v koletkivním rozvoji lidstva.
 
„''Světový mír je nejen možný, ale nevyhnutelný. Je to další krok ve vývoji této planety.''“
 
Lidstvo prochází ve své historii postupně různými stadii, neustále rozšiřuje okruh jednoty od rodiny ke kmeni, městskému státu a národu, a dnes dospívá do stádia, kdy lze dosáhnout světového míru.
 
„''Blahobyt lidstva, mír a bezpečí nejsou myslitelné, dokud nebude dosaženo jeho pevné jednoty.''“
 
Předpokládá se systém světové federace, kde je bohatství a rozdíly mezi členskými zeměmi v rovnováze a souladu zajištěném mezinárodním řádem. Řádem, jehož cílem je chránit zájmy celého lidstva, neuspokojovat jen ty, jež by vyhovovaly jednotlivcům či některým národům. K tomu, aby se život na této planetě nezastavil, je nutné tento řád vyvořit. Je to úkol vložený do rukou celého lidstva. Prvním krokem je dosažení politického míru vytvořeného závaznou dohodou všech národů, aby se žádný z nich nestal agresorem, a zajištění prostředků jak případné agresi zabránit. V ní „''...by byly hranice každého státu jasně stanoveny, určeny pevně zásady vzájemných vztahů vlád a uzavřeny veškeré mezinárodní dohody a závazky...''“ Ozbrojené síly a velení by bylo v rukou světové federace, aby se zabránilo agresím.
 
Mír je však víc než pouhé skoncování s válkami a základ spravedlivé a mírové společnosti může být položen jen za aktivní spoluúčasti národů světa při odstraňování příčin válek.
 
„''...mír vyrůstá z vnitřního stavu, podporován duchovním či morálním postojem, a úspěch při hledání trvalých řešení spočívá především v navození takovéhoto postoje...''“
 
Postoje, které ať už přímo či nepřímo zavdávají příčinu vzniku války a jimž je tedy nutno věnovat pozornost, jsou zejména:
 
– rasismus, který „''brzdí rozvoj nesmírného potenciálu těch, kdo jím strádají, stravuje ty, kdo se ho dopouštějí, má zhoubný vliv na pokrok lidstva...''“,
 
– bezuzdný nacionalismus, jenž se na rozdíl od zdravého a legitimního vlastenectví snaží povýšit zájmy jedné země nad zájmy lidstva jako celku. Musí uvolnit prostor smyslu pro příslušnost k jedné lidské rodině, spíše než k určité rase,
 
– extrémní rozdíly mezi bohatými a chudými, jež jsou zdrojem bolestného utrpení a udržují svět ve stavu nerovnováhy, takřka na pokraji války. Řešení volá po současném uplatnění duchovních, morálních a praktických principů,
 
– náboženské nesváry byly zdrojem mnoha konfliktů a válek. Opětovné vzkříšení fanatismu by mohlo vyvolat dojem, že náboženství je boj. Jsou to však zároveň znaky toho, že kdysi jednotlivci a obrozující duch v každém náboženství zpočátku tak živý, vyprchal. Duch, jenž podněcoval lásku a soulad, přátelství a mír, již dnes v těle, jež ho hostilo, nenajdeme. Symptomy příznačné pro deformaci náboženství jsou také závist a nenávist.
 
Bahá'í společnost vyzývá proto příslušníky všech náboženství, aby se v zájmu lidstva snažili překlenout theologické rozpory v duchu snášenlivosti, shovívavosti, se sebeovládáním, porozuměním a s touhou po pravdě, aby společně pracovali pro světový mír.
 
Za jeden ze základních předpokladů míru je považována také emancipace. Popřením úplné rovnosti obou pohlaví „''se dopouštíme nespravedlnosti na celé polovině světové populace a u mužů podporujeme nezdravé postoje a návyky, které se přenášejí z rodiny na pracoviště, do politického života, a nakonec i do sféry mezinárodních vztahů. Neexistují žádné důvody morální, praktické či biologické, které by popření rovnosti ospravedlňovaly.''“
 
Nevědomost, nedostatečné vzdělání, jsou příčinou mnoha neštěstí. Bez vzdělání promarníme největší zdroj, jejž vlastníme, a bráníme tím pokroku.
 
Přijetí mezinárodního pomocného jazyka by velice usnadnilo a zefektivnilo komunikaci, pomohlo by odstranit mnoho překážek a rovněž by se dalo předejít četným nedorozuměním mezi národy světa.
{{Konec formy}}