Ottův slovník naučný/Ahmed: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Hadonos (diskuse | příspěvky)
založeno
 
m oprava odkazu na autora
Řádek 7:
{{Textinfo
|TITULEK= Ahmed
|AUTOR= neuveden, [[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Rudolf Dvořák]]
|POPISEK=
|ZDROJ= ''Ottův slovník naučný.'' První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 487–488. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni15ottogoog#page/n519/mode/1up Dostupné online.]
Řádek 29:
'''4) A'''. {{Prostrkaně|ben Túlún}}, zakladatel egyptské dynastie {{Prostrkaně|Túlúnovců}} (* 835 – † 884), stal se přízní chalífa Muhtadiho vladařem v Egyptě a nabyl znenáhla moci tak rozsáhlé, že jen dle jména uznával nad sebou vrchní panství arabské. Užívaje sporu o trůn mezi chalífy, prohlásil se kol. r. 870 za neodvislého panovníka, rozšířil panství své šťastnými výboji na vých. přes Syrii až k Eufrátu, na jih do Núbie a zbudoval nové hlavní město al Katáí. Rod jeho udržel se při vládě až do r. 904.
 
'''5) A'''. {{Prostrkaně|ben Abán ben Sajjid al Andalúsí}} († 944), španělský mistr ve znalosti jazyka arabského, známý i svým rychlým písmem. Byl úředníkem policie městské při tom hlavně vědou se zanášeje. Jest auktorem lexikálního díla ''Al álamu fil-lugati'' (svět v jazyce) o 100 svazcích, v němž slova dle skupin řadí kruhem nebes počínaje a atomem konče. Nad to napsal kommentáry: ku »Kitábu« Síbavaihiovu a Achfašovu (prostředního). ''[[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Dk.]]''
 
'''6) A'''. {{Prostrkaně|Kemál paša-záde}}, první dějepisec turecký, znamenitý učenec a podnes slavný básník turecký († 1535 v Cařihradě). Sepsal asi 300 spisův obsahu vědeckého, poučného ''l'' zábavného. Nejoblíbenější jsou jeho básně, a sice romantické epos: ''Júsuf a Zulaicha'', napodobení oblíbené básně Džámiovy téhož jména a ''Nigaristán'' (obrazárna), dílo obsahu mravoučného, z pola prosou, z pola veršem psané, v němž napodobí Bustán Sa'diův a Beháristán Džámiův. Ukázky Nigáristánu podal hr. Karel Harrach ve »Fundgruben des Orientes 2«. K rozkazu sultána Bájazída II. přeložil z perštiny dějiny osmánské od Molly Idrísa, načež jako prvý historiograf říše osmánské pokračoval v nich až do prvého dobytí Budína (1526). Zastával hodnost soudce vojenského (kází. asker). ''[[Autor:Rudolf Dvořák (1860–1920)|Dk.]]''
 
'''7) A'''. {{Prostrkaně|Ishák Chódža}} († 1708), jeden z největších učenců tureckých své doby, spisovatel, překladatel a vykladatel různých spisův obsahu mathematického, filologického, filosofického a náboženského. Byl i básníkem.