Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských/Putování duše: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
n.
 
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Robot: Nahrazení kategorie Erbenovy pohádky, báje a pověsti za Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských
Řádek 25:
Jedna žena měla všelijaké příhody. Když na pole šla žat a nebo konopí trhat, a postavila v peci jídlo, tehdy jí vždycky někdo hrnéčky z peci vytáhl a všecko do čista snědl. I přemýšlela dlouho, co by to bylo? ale nic nemohla vypátrat. Přišla — dvéře zavřeny, a ve stavení nebylo než malé děťátko v kolíbce, asi půl druha roku v stáří. Šla tedy k hádačce; poprosila jí a zaplatila, a ta přišla. Podívala se, počmuchala: a hned poznala, že není všecko, jak má být. „Jdi na pole,“ povídá, „a já se tu schovám, i uhlídáme, co to jest.“ Žena šla na pole, a hádačka skrčila se do koutka i dávala pozor. Tu dítě hop s kolíbky dolů! a hle, už nebylo dítětem, ale starcem. Starec maličký, a vousy dlouhánské! I hned popadl vidle, hrnéčky z peci vytáhl a dal se do jídla. A když všecko snědl, udělal se zase dítětem; ale nevlezl do kolíbky, než zůstal dole ležet a křičel, až se rozléhalo po všem stavení. Tehdy hádačka k němu. I postavila jej na špalek a začala mu pod nohama špalek osekávat. Dítě křičelo, ale ona sekala bez přestání. Potom vidouc, že přišlo do dobrých rukou, udělalo se zase starcem a řeklo: „Však jsem se já, babičko, nezvrhl jednou ani dvakráte: nejprvé byl jsem rybou, potom udělal jsem se ptákem, mravenečkem, zvěří, a nyní jsem ještě zkusil být člověkem. A tak není lépe, nežli živu být mezi mravenci, a není hůře, než mezi lidmi!“
 
[[Kategorie:Erbenovy pohádky,Vybrané báje a pověsti národní jiných větví slovanských|Putování duše]]