Stránka:Šuran, Gabriel - Přehled dějin literatury řecké.pdf/57: Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii

← Porovnání se starší verzí Porovnání s novější verzí →

@@ Stav stránky / Stav stránky @@
-Korektura:Nebylo zkontrolováno
+Korektura:Zkontrolováno
@@ Tělo stránky (pro transkluzi): / Tělo stránky (pro transkluzi): @@
@@ Řádek 1: / Řádek 1: @@
 <section begin="par21"/>
-jmenován. Také herci byli placeni. Choregům bylo zase dovoleno, na památku svého vítězství věnovati Dionysovi desku s věnovacím nápisem. O rozdělení cen sepsala se listina ({{Cizojazyčně|grc|διδασκαλία}}), která se uložila do státního archivu. Aristoteles prvý sebral tyto památky a vydal je ve dvou spisech: {{Cizojazyčně|grc|Νὶκαι Διονυσιακαὶ ἀστυκαί}} a {{Cizojazyčně|grc|Διδασκαλἰα}}. Tyto spisy se nám sice nezachovaly, ale za to našly se v posledních dobách dosti četné zbytky desk a zápisů věnovacích.
+jmenován. Také herci byli placeni. Choregům bylo zase dovoleno, na památku svého vítězství věnovati Dionysovi desku s věnovacím nápisem. O rozdělení cen sepsala se ''listina'' ({{Cizojazyčně|grc|διδασκαλία}}), která se uložila do státního archivu. Aristoteles prvý sebral tyto památky a vydal je ve dvou spisech: {{Cizojazyčně|grc|Νῖκαι Διονυσιακαὶ ἀστυκαί καὶ Ληναϊκαί}} a {{Cizojazyčně|grc|Διδασκαλίαι}}. Tyto spisy se nám sice nezachovaly, ale za to našly se v posledních dobách dosti četné zbytky desk a zápisů věnovacích.
 <section end="par21"/>
@@ Řádek 10: / Řádek 10: @@
 # {{Cizojazyčně|grc|πρόλογος}} jest celý díl tragedie před výstupem sboru.
 # {{Cizojazyčně|grc|πάροδος (ἡ)}} je vstupní píseň sboru obyčejně v anapaestech složená.
-# {{Cizojazyčně|grc|ἐπεισόδια (τὰ)}} jsou ty části tragedie, jež jambickými trimetry jsouce složeny, mezi dvěma písněmi sborovými jsou umístěny.
+# {{Cizojazyčně|grc|ἐπεισόδια (τά)}} jsou ty části tragedie, jež jambickými trimetry jsouce složeny, mezi dvěma písněmi sborovými jsou umístěny.
-# {{Cizojazyčně|grc|στάσιμα (τὰ)}} jsou zpěvy prováděné mezi jednotlivými výjevy na ''stanovišti'' sborovém v orchestře. Má-li {{Cizojazyčně|grc|στάσιμον}} ráz jásavé radosti, zove se {{Cizojazyčně|grc|ὑπόρχημα}}. Sofokles užívá ho druhdy před obratem ({{Cizojazyčně|grc|περιπέτεια}}, zvyšuje dojem katastrofy.
+# {{Cizojazyčně|grc|στάσιμα (τά)}} jsou zpěvy prováděné mezi jednotlivými výjevy na ''stanovišti'' sborovém v orchestře. Má-li {{Cizojazyčně|grc|στάσιμον}} ráz jásavé radosti, zove se {{Cizojazyčně|grc|ὑπόρχημα}}. Sofokles užívá ho druhdy před obratem ({{Cizojazyčně|grc|περιπέτεια}}), zvyšuje dojem katastrofy.
 # {{Cizojazyčně|grc|ἔξοδος (ἡ)}} jest ten díl tragedie, po němž není již zpěvu chorického ({{Cizojazyčně|grc|τὸ χορικόν}}).
 {{Cizojazyčně|grc|Στιχομυθίαι}} jsou takové části dialogu, v nichž mluvícím připadá po verši. Stává-li se hovor ještě živějšim a situace bouřlivější, přerušuji se osoby rozmlouvající i prostřed téhož verše a vznikají {{Cizojazyčně|grc|ἀντιλαβαί}}.
-V písních sborových, jež složeny jsou v mirněném nářečí dorském, odpovídá {{Cizojazyčně|grc|ἀντιστροφή}} strofě obyčejně následuje dozpěv ({{Cizojazyčně|grc|ἐπῳδός}}).<noinclude>
+V písních sborových, jež složeny jsou v mirněném nářečí dorském, odpovídá {{Cizojazyčně|grc|ἀντιστροφή}} strofě obyčejně ''následuje dozpěv'' ({{Cizojazyčně|grc|ἐπῳδός}}).<noinclude>
 </noinclude><ref follow="p49-1">[[Autor:Aristotelés|Arist.]] [[:el:Περί Ποιητικής|poet.]] 12. Tragedii samu definuje Aristoteles (Poet. 6) těmito proslulými slovy: {{Cizojazyčně|grc|ἔστιν τραγῳδία {{Prostrkaně|μιμησις πράξεως}} σπουδαίας καὶ τελείας μέγεθος ἐχούσης, ἡδυσμένῳ λόγῳ χωρὶς ἑκάστῳ τῶν εἰδῶν ἐν τοῖς μορίοις, {{Prostrkaně|δρώντων}} καὶ οὐ δι᾽ ἀπαγγελίας, δι᾽ ἐλέου καὶ φόβου περαίνουσα τὴν τῶν τοιούτων παθημάτων κάθαρσιν.}} (»Jest tragedie {{Prostrkaně|nápodoba jednání}} vážného a dokonalého, velikost majicího, řečí podle rázu jednotlivých oddílů rozličně ozdobnou, {{Prostrkaně|konajících osob}} a ne výpravou, působící soustrasti a bázní očistu strázní takových.«&#32;[[O básnictví|Překlad]] [[Autor:Pavel Julius Vychodil|Vychodilův]].)</ref><section end="par22"/>