Wikizdroje

Saintgermainská mírová smlouva (velká): Porovnání verzí

Interaktivně procházet historii
← Porovnání se starší verzíPorovnání s novější verzí →
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
kat + upravit
Flambelle (diskuse | příspěvky)
1 137 editací
format, minus {{upravit}}
Řádek 1:
{{TextinfoJura|
{{Upravit}}
TITULEK=Mírová smlouva mezi mocnostmi spojenými i sdruženými a Rakouskem, podepsaná v Saint-Germain-en-Leye dne 10. září 1919.
|PODTITULEK=
|AUTOR=
|DALŠÍ_ÚDAJE=
|ORIGINAL=
|PŘELOŽIL=
|ZDROJ=
|PŮVODNÍ_ZNĚNÍ=507/1921 Sb. z. a n.
|PRÁVNÍ_OBLAST=
|PLATNOST_KDE=
|ÚČINNOST_OD=
|TOTO_ZNĚNÍ=
|ZDROJ_TOTO_ZNĚNÍ=
|DALŠÍ_NOVELIZACE=
|ZDROJORIG=
|LICENCE=PD-CzechGov
|JINÉ=
|WIKIPEDIA=
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
}}
 
==Preambule==
507/1921 Sb.
 
Spojené státy americké, Říše Britská, Francie, Italie a Japonsko, mocnosti, jež v této smlouvě jsou označovány jako Čelné mocnosti spojené a sdružené;
Mírová smlouva
 
Belgie, Čína, Kuba, Řecko, Nicaragua, Panama, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Stát Srbsko-Chorvatsko-Slovinský, Siam a Československo, tvořící s Čelnými mocnostmi svrchu uvedenými mocnosti spojené a sdružené,
mezi mocnostmi spojenými i sdruženými a Rakouskem,
 
se strany jedné;
podepsaná v Saint-Germain-en-Leye dne 10. září 1919.
 
a Rakousko
Spojené státy americké, Říše Britská, Francie, Italie a Japonsko,
 
se strany druhé;
mocnosti, jež v této smlouvě jsou označovány jako Čelné mocnosti
spojené a sdružené;
 
:hledíce k tomu, že k žádosti bývalé císařské a královské vlády rakousko-uherské bylo povoleno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými dne 3. listopadu 1918 Rakousku-Uhersku příměří, aby mohla býti uzavřena mírová smlouva;
Belgie, Čína, Kuba, Řecko, Nicaragua, Panama, Polsko, Portugalsko,
Rumunsko, Stát Srbsko-Chorvatsko-Slovinský, Siam a Československo,
 
:že mocnosti spojené a sdružené stejně jsou proniknuty snahou, aby ustoupila pevnému, spravedlivému a trvalému míru válka, do níž byly některé z nich postupně přímo nebo nepřímo proti Rakousko-Uhersku strženy, a jež vznikla tím, že bývalá císařská a královská vláda rakousko-uherská vypověděla dne 28. července 1914 válku Srbsku, jakož i nepřátelskými činy podniknutými od Německa, spojeného s Rakousko-Uherskem;
tvořící s Čelnými mocnostmi svrchu uvedenými mocnosti spojené a
sdružené, se strany jedné;
 
:že bývalé mocnářství rakousko-uherské nyní přestalo trvati a ustoupilo v Rakousku vládě republikánské;
a Rakousko se strany druhé;
 
:že Čelné mocnosti spojené a sdružené uznaly stát československý, do jehož území je vtělena část území řečeného mocnářství, za stát svobodný, nezávislý a spojenecký;
hledíce k tomu, že k žádosti bývalé císařské a královské vlády
rakousko-uherské bylo povoleno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými
dne 3. listopadu 1918 Rakousku-Uhersku příměří, aby mohla býti uzavřena
mírová smlouva;
 
:že řečené mocnosti rovněž uznaly sloučení některých částí území řečeného mocnářství s územím království srbského ve svobodný, nezávislý a spojenecký stát pode jménem státu srbsko-chorvatsko-slovinského;
že mocnosti spojené a sdružené stejně jsou proniknuty snahou, aby
ustoupila pevnému, spravedlivému a trvalému míru válka, do níž byly
některé z nich postupně přímo nebo nepřímo proti Rakousko-Uhersku
strženy, a jež vznikla tím, že bývalá císařská a královská vláda
rakousko-uherská vypověděla dne 28. července 1914 válku Srbsku, jakož i
nepřátelskými činy podniknutými od Německa, spojeného s
Rakousko-Uherskem;
 
:hledíce k tomu, že je nutno při obnově míru upraviti poměry nastalé rozpadnutím řečeného mocnářství i zřízením řečených států a dáti vládě těchto zemí základy trvalé, vyhovující spravedlnosti a slušnosti;
že bývalé mocnářství rakousko-uherské nyní přestalo trvati a ustoupilo
v Rakousku vládě republikánské;
 
k tomu cíli Vysoké smluvní strany, zastoupené takto:
že Čelné mocnosti spojené a sdružené uznaly stát československý, do
jehož území je vtělena část území řečeného mocnářství, za stát
svobodný, nezávislý a spojenecký;
 
*President Spojených států amerických, jejž zastupovali:
že řečené mocnosti rovněž uznaly sloučení některých částí území
**ctihodný Frank Lyon Polk, státní podtajemník;
řečeného mocnářství s územím království srbského ve svobodný, nezávislý
**ctihodný Henry White, bývalý mimořádný a zplnomocněný velvyslanec Spojených států v Římě a v Paříži;
a spojenecký stát pode jménem státu srbsko-chorvatsko-slovinského;
**generál Tasker H. Bliss, vojenský zástupce Spojených států v Nejvyšší válečné radě;
 
*Jeho Veličenstvo král, Spojených království Velké Británie a Irska i Britských území zámořských, císař Indický, jejž zastupovali:
hledíce k tomu, že je nutno při obnově míru upraviti poměry nastalé
**velectihodný Arthur James Balfour, O. M., člen parlamentu, státní tajemník věcí zahraničních;
rozpadnutím řečeného mocnářství i zřízením řečených států a dáti vládě
**velectihodný Andrew Bonar Law, člen parlamentu, lord soukromé pečeti;
těchto zemí základy trvalé, vyhovující spravedlnosti a slušnosti;
**velectihodný vikomt Milner, G. C. B., G. C. M. G., státní tajemník osad;
**velectihodný George Nicoll Barnes, člen parlamentu, ministr bez portefeuille;
**a:
***za Dominion kanadské: ctihodný sir Albert Edward Kemp, K. C: M. G., ministr zámořské moci;
***za Commonwealth australský: ctihodný George Foster Pearce, ministr obrany;
***za Unii Jihoafrickou: velectihodný vikomt Milner, G. C. B., G. C. M. G.;
***za Dominion Novozélandské: ctihodný sir Thomas Mackenzie, K. C: M. G., vrchní komisař novozélandský ve Spojeném království;
***za Indii: velectihodný baron Sinha, K. C., státní podtajemník pro Indii;
 
*President Republiky Francouzské, jejž zastupovali:
k tomu cíli Vysoké smluvní strany, zastoupené takto:
**p. Georges Clemenceau, ministerský předseda, ministr války;
**p. Stephen Pichon, ministr věcí zahraničních;
**p. Louis Lucien Klotz, ministr financí;
**p. André Tardieu, generální komisař pro francouzsko-americké věci válečné;
**p. Jules Cambon, francouzský velvyslanec;
 
*Jeho Veličenstvo král President Spojených států americkýchItalský, jejž zastupovali:
**ctihodný Tommaso Tittoni, senátor království, ministr věcí zahraničních;
**ctihodný Maggiorino Ferraris, senátor království;
**ctihodný Guglielmo Marconi, senátor království;
**ctihodný Silvio Crespi, poslanec;
 
*Jeho Veličenstvo císař Japonský, jejž zastupovali:
ctihodný Frank Lyon Polk, státní podtajemník;
**vikomt Chinda, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec J. V. císaře japonského v Londýně;
**p. K. Matsui, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec J. V. císaře japonského v Paříži;
**p. H. Iljuin, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec J. V. císaře japonského v Římě;
 
*Jeho Veličenstvo král Belgů, jejž zastupovali:
ctihodný Henry White, bývalý mimořádný a zplnomocněný velvyslanec
**p. Paul Hymans, ministr věcí zahraničních, státní ministr;
Spojených států v Římě a v Paříži;
**p. Jules van den Heuvel, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr J. V. krále Belgů, státní ministr;
**p. Emile Vandervelde, ministr spravedlnosti, státní ministr;
 
*President Republiky Čínské, jejž zastupovali:
generál Tasker H. Bliss, vojenský zástupce Spojených států v Nejvyšší
**p. Lou Tseng-Tsiang, ministr věcí zahraničních;
válečné radě;
**p. Chengting Thomas Wang, bývalý ministr zemědělství a obchodu;
 
*President Republiky Kuby, jejž zastupoval:
Jeho Veličenstvo král, Spojených království Velké Británie a Irska i
**p. Antonio Sanchez de Bustamante, děkan právnické fakulty při universitě v Havaně, president kubánské společnosti pro mezinárodní právo;
Britských území zámořských, císař Indický, jejž zastupovali:
 
*Jeho Veličenstvo král Hellenů, jejž zastupovali:
velectihodný Arthur James Balfour, O. M., člen parlamentu,
**p. Nicolas Politis, ministr věcí zahraničních;
**p. Athos Romanos, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr při republice francouzské;
 
*President Republiky Nicaraguy, jejž zastupoval:
státní tajemník věcí zahraničních;
**p. Salvador Chamorro, president poslanecké sněmovny;
 
*President Republiky Panamy, jejž zastupoval:
velectihodný Andrew Bonar Law, člen parlamentu, lord soukromé pečeti;
**p. Antonio Burgos, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr panamský v Madridě;
 
*President Republiky Polské, jejž zastupovali:
velectihodný vikomt Milner, G. C. B., G. C. M. G., státní tajemník
**p. Ignác Paderewski, ministerský předseda, ministr věcí zahraničních;
osad;
**p. Roman Dmowski, president polského Národního výboru;
 
*President Republiky Portugalské, jejž zastupovali:
velectihodný George Nicoll Barnes, člen parlamentu, ministr bez
**dr. Affonso Augusto da Costa, bývalý ministerský předseda;
portefeuille;
**dr. Augusto Luiz Vieira Soares, bývalý ministr věcí zahraničních;
 
*Jeho Veličenstvo král Rumunský, jejž zastupovali:
a:
**p. Nicolas Misu, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr Rumunska v Londýně;
**Dr. Alexander Vaida-Voevod, ministr bez portefeuille;
 
*Jeho Veličenstvo král Srbů, Chorvatů a Slovinců, jejž zastupovali:
za Dominion kanadské:
**p. Nikola P. Pašič, bývalý ministerský předseda;
**p. Ante Trumbič, ministr věcí zahraničních;
**p. Ivan Žolger, doktor práv;
 
*Jeho Veličenstvo král Siamský, jejž zastupovali:
ctihodný sir Albert Edward Kemp, K. C: M. G., ministr zámořské moci;
**Jeho Výsost princ Charoon, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr J. V. krále siamského v Paříži;
**Jeho Výsost nejjasnější princ Traidos Prabandhu, státní podtajemník věcí zahraničních;
 
*President Republiky Československé, jejž zastupovali:
za Commonwealth australský:
**p. Karel Kramář, ministerský předseda;
**p. Eduard Beneš, ministr věcí zahraničních;
 
*Republika Rakouská, již zastupoval:
ctihodný George Foster Pearce, ministr obrany;
**p. Karel Renner, kancléř republiky rakouské,
 
vyměnivše si své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě, dohodli se takto:
za Unii Jihoafrickou:
 
Dobou, kdy tato smlouva nabude působnosti, skončí se stav válečný. Od téže chvíle a s výhradou ustanovení této smlouvy nastanou oficielní styky mocností spojených a sdružených s republikou rakouskou.
velectihodný vikomt Milner, G. C. B., G. C. M. G.;
 
==Část I. - Úmluva o společnosti národů.==
za Dominion Novozélandské:
 
''Články 1. - 26. obsahující Úmluvu o společnosti národů jsou vyčleněny do samostatného článku - viz [[Pakt Společnosti národů]].''
ctihodný sir Thomas Mackenzie, K. C: M. G., vrchní komisař
novozélandský ve Spojeném království;
 
==Část II. - Hranice Rakouska.==
za Indii:
 
===== Článek 27 =====
velectihodný baron Sinha, K. C., státní podtajemník pro Indii;
Hranice Rakouska budou stanoveny takto (viz připojenou mapu):
 
#Se Švýcarskem a s Liechtensteinskem:
President Republiky Francouzské, jejž zastupovali:
#:hranice nynější.
#S Italií:
#:od koty 2645 (Gruben J.) k východu a až ke kotě 2915 (Klopaier Spitz):
#::čára, jež se určí na místě samém, procházející kotou 1483 na cestě z Reschen do Naudersu;
#:odtud k východu a až k vrcholu Dreiherrn Spitz (kota 3505):
#::rozvodí mezi povodím Innu na severu a Adiže na jihu;
#:odtud zhruba k jihovýchodu a až ke kotě 2545 (Marchkinkele):
#::rozvodí mezi povodím Drávy na východě a Adiže na západě;
#:odtud k jihovýchodu a až ke kotě 2483 (Helm Spitz):
#::čára, jež se určí na místě samém, přestupující Drávu mezi místy Winnbachem a Arnbachem;
#:odtud k východojihovýchodu a až ke kotě 2050 (Osternik-Osternig), přibližně 9 km na severozápad od Trbiže (Tarvis):
#::rozvodí mezi povodím Drávy na severu s jedné strany a postupně povodími Sextenbachu, Piavy a Tagliamenta se strany druhé;
#:odtud k východojihovýchodu a až ke kotě 1492 (asi 2 km na západ od Vrat-Thörl):
#::rozvodí mezi řekou Zilou (Gail) na severu a řekou Zilicou (Gailitz) na jihu;
#:odtud k východu a až ke kotě 1509 (Peč-Pec):
#::čára, jež se určí na místě samém, přetínající Zilicu (Gailitz) na jih od města a od nádraží Vrat (Thörl) a procházející kotou 1270 (Čabin B.).
#K jihu, pak s krajinou celoveckou, s výhradou ustanovení Oddílu II, části III (Politické klausule evropské):
#:od Peči (Pec) k východu až ke kotě 1817 (Malestižov-Malestiger):
#::čára hřebenu Karavanek;
#:od koty 1817 (Malestižov-Malestiger) a k severovýchodu až k Drávě k bodu ležícímu asi 1 km na jihovýchod od železničního mostu přes východní rameno oblouku, jejž tvoří tato řeka asi 6 km na východ od Běláku (Beljak, Villach):
#::čára, jež se určí na místě samém, protínající železnici mezi Malestiči (Mallestig) a Blačemi (Faak) a procházející kotou 666 (Polana);
#:odtud k jihovýchodu a až k bodu asi 2 km nad Sv. Martinem proti vodě:
#::tok Drávy;
#:odtud k severu až ke kotě 871 asi 10 km na východoseverovýchod od Běláku (Beljak, Villach):
#::čára, jež se určí na místě samém, přibližně směrem od jihu k severu;
#:odtud k východoseverovýchodu až k bodu, který se zvolí na správní hranici mezi okresy šent-vidským (St. Veit) a celoveckým (Klagenfurt) blíže koty 725 asi 10 km na severozápad od Celovce:
#::čára, jež se určí na místě samém, procházející kotami 1069 (Golobinjek-Taubenbühel), 1045 (Goli Vrh-Gallinberg) 815 (Freudenberg);
#:odtud k východu až k bodu, který se zvolí na místě samém na západ od koty 1075 (Steinbruchkogel):
#::správní hranice mezi okresy šent-vidským (St. Veit) a celoveckým (Klagenfurt);
#:odtud k severovýchodu a až ke Krce (Gurk) k bodu, kde správní hranice okresu celikoveckého (Völkermarkt) opouští tuto řeku:
#::čára, jež se určí na místě samém, procházející kotou 1076;
#:odtud k severovýchodu a až ke kotě 1899 (Špik-Speikkogel):
#:: správní hranice mezi okresy šent-vidským (St. Veit) a velikoveckým (Völkermarkt);
#: odtud k jihovýchodu a až ke kotě 842 (1 km na západ od Kašparské hory-Kasparstein):
#:: severovýchodní správní hranice okresu velikoveckého (Völkermarkt);
#: odtud k východu a až ke kotě 1522 (Kurji Vrh-Hühnerkogel):
#:: čára, jež se určí na místě samém, jdoucí severně od Labodu (Lavamünd).
#Se státem srbsko-chorvatsko-slovinským, s výhradou ustanovení Oddílu II, Části III (Politické klausule evropské):
#:od koty 1522 (Kurji Vrh-Hühnerkogel), a k východu až ke kotě 917 (St. Lovrenc-St.Lorenzen):
#::čára, jež se určí na místě samém, procházející kotou 1330;
#:odtud k východu a až ke styku se správní hranicí mezi okresy mariborským (Marburg) a lipnickým (Leibnitz):
#::rozvodí mezi povodími Drávy na jihu a Sulpy (Saggau) na severu;
#:odtud k severovýchodu až k bodu, kde se správní hranice mezi okresy mariborským (Marburg) a lipnickým (Leibnitz) stýká s Murou:
#::tato správní hranice;
#:odtud až ke styku se starou hranicí z roku 1867 mezi Rakouskem a Uherskem asi 5 km na jihovýchod od Radgony (Radkersburg):
#::hlavní tok Mury po proudu;
#:odtud k severu a až k bodu, jenž se určí na východ od koty 400, ležícímu asi 16 km na sever od Radgony (Radkersburg):
#::stará hranice z r. 1867 mezi Rakouskem a Uhrami;
#:odtud k severovýchodu a až k bodu, jenž se určí na rozvodí mezi povodími Ráby a Mury asi 2 km na východ od Toky (tento bod je společným trojím hranicím:
#::Rakouska, Maďarska a státu srbsko-chorvatsko-slovinského): čára, jež se určí na místě samém, procházející mezi osadami Bonisfalvou a Gedoudvarem.
#S Maďarskem:
#:od bodu svrchu určeného k severovýchodu a až ke kotě 353, asi 6 km na severoseverovýchod od Sv. Gottharda:
#::čára, jež se určí na místě samém, jdoucí kotou 353 (Janke Berg) a probíhající pak na západ od cesty radgonsko-svatthardské (Radkersburg-St.Gotthard) a na východ od míst Nagyfalvy, Nemetlaku a Rabakereszturu;
#:odtud zhruba směrem severovýchodním až ke kotě 234 asi 7 km na severoseverovýchod od Pinkamindszentu:
#:: čára, jež se určí na místě samém, jdoucí kotou 322 (Hochkogel), pak na jih od míst Zsamandu, Nemtbükkösu, Karacsfy a mezi Nagysaroslakem a Pinkamindszentem;
#:odtud k severu a až ke kotě 883 (Trott Kö) asi 9 km na jihozápad od Kyseku (Köszeg):
#:: čára, jež se určí na místě samém, jdoucí kotami 241, 260 a 273, pak na východ od Nagynardy a Rohoncze a na západ od Dozmatu a Bučniku (Butsching);
#: odtud k severovýchodu a až ke kotě 265 (Kamenje) asi 2 km na jihovýchod od Nikitsche;
#:: čára, jež se určí na místě samém, jdoucí na jihovýchod od Rendeku (Liebing), Olmodu a Locsmandu a na severozápad od Kyseku (Köszeg) a od cesty vedoucí z Kyseku (Köszeg) do Salamonfy;
#: odtud k severu a až k bodu, jenž se zvolí na jižním břehu Neziderského jezera (Neusiedler See) mezi Bozem (Holling) a Velešínem (Hidegseg):
#:: čára, jež se určí na místě samém, jdoucí na východ od Nikitsche a Zinkendorfu a na západ od Kövesdu a Nemetperesztegu;
#: odtud k východu a až ke kotě 115, ležící asi 8 km jihozápadně od Sv. Jana (St. Johann):
#:: čára, jež se určí na místě samém, probíhající Neziderským jezerem (Neusiedler See), jdoucí na jih od ostrova, na kterém leží kota 117, ponechávající Maďarsku podružnou železnici vedoucí ze stanice Mexiko na severozápad, jakož i průplav einserský (Einser), a jdoucí na jih od místa Pamhagen;
#: odtud k severu a až k bodu, jenž se zvolí asi 1 km na západ od Antonienhofu (na východ od Kopčan-Kittsee) a jenž je společný trojím hranicím:
#:: Rakouska, Maďarska a státu československého: čára, jež se určí na místě samém, ponechávající úplně na území maďarském železniční trať z Csorna do Karlburgu, a jdoucí na západ od Wüstsommereinu a Kroatisch-Jahrndorfu a na východ od Andau, Nickelsdorfu, Deutsch-Jahrndorfu a Kopčan (Kittsee).
#Se státem československým:
#:od bodu svrchu určeného a až k ohbí staré hranice z r. 1867 mezi Rakouskem a Uhrami asi 2 km 500 m na severovýchod od Bergu:
#:: čára, jež se určí na místě samém, přetínající cestu z Kopčan (Kittsee) do Bratislavy ve vzdálenosti asi 2 km na sever od Kopčan (Kittsee);
#: odtud k severu a až k bodu, jenž se zvolí na hlavním plavebním korytu Dunaje asi 4 km 500 m proti proudu od mostu bratislavského:
#:: čára, jež se určí na místě samém, držící se pokud možno starých hranic z r. 1867 mezi Rakouskem a Uhrami;
#: odtud k západu a až ke stoku Moravy s Dunajem:
#:: hlavní plavební koryto Dunaje;
#: odtud proti proudu tok Moravy, pak tok Dyje až k bodu zvolenému asi 2 km na jihovýchod od bodu, kde cesta z Ranšpurku (Rabensburg) do Poštorné (Themenau) přechází železnici vedoucí z Ranšpurku do Břeclavy;
#: odtud k západoseverozápadu a až k bodu staré správní hranice mezi Dolními Rakousy a Moravou, ležícímu asi 400 m na jih od bodu, v kterém tato železnice protíná železnici mikulovsko-valčickou (Nikolsburg-Feldsberg):
#:: čára, jež se určí na místě samém, procházející kotami 187 (Dlouhý vrch), 221 (Rosenbergen), 223 (Wolfsberg), 291 (Raistenberg), 249 a 279 (Kallerhaide);
#: odtud k západoseverozápadu tato správní hranice;
#: potom k západu a až k bodu, který se zvolí asi 3 km na východ od osady Františkova (Franzensthal):
#:: stará hranice mezi Dolními Rakousy a Čechami;
#: odtud k jihu a až ke kotě 498 (Gelsenberg) asi 5 km na severoseverozápad od Cmuntu:
#:: čára, jež se určí na místě samém, procházející na východ od cesty z Rabšachu (Rottenschachen) do Krabonoše (Zuggers) a kotami 537 a 522 (G. Nagel Berg);
#: odtud k jihu, pak k západoseverozápadu a až k staré správní hranici mezi Dolními Rakousy a Čechami do bodu ležícího asi 200 m na severovýchod od bodu, kde tato hranice protíná cestu z Nových Hradů do Vitoraze (Weitra):
#:: čára, jež se určí na místě samém, procházející mezi Krabonošem (Zuggers) a Chřibkami (Breiensee), pak nejzazším jihovýchodním bodem železničního mostu přes Lužnici, ponechávající Rakousku město Cmunt a státu československému nádraží a železniční dílny cmuntské (Wolfshof) i rozvětvení železnic cmuntsko-českobudějovické a cmuntsko-třeboňské, jdoucí pak kotami 524 (Grundbühel), 577 (severně Hohenbergu) a 681 (Lagerberg);
#: odtud k jihozápadu tato správní hranice;
#: pak k severozápadu stará správní hranice mezi Čechami a Horními Rakousy až k jejímu styku s hranicí Německa.
#S Německem:
#: hranice ze dne 3. srpna 1914.
 
p. Georges Clemenceau, ministerský předseda, ministr války;
 
===== Článek 28 =====
p. Stephen Pichon, ministr věcí zahraničních;
 
Hranice popsané touto smlouvou zobrazuje, pokud jsou již určeny, připojená mapa v měřítku 1:1,000.000. Byl-li by nesouhlas mezi textem a mapou, rozhoduje text.
p. Louis Lucien Klotz, ministr financí;
 
===== Článek 29 =====
p. André Tardieu, generální komisař pro francouzsko-americké věci
válečné;
 
Vytyčiti tyto hranice v terénu přísluší komisím rozhraničovacím, jejichž složení je buď určeno touto smlouvou, nebo bude určeno smlouvou mezi Čelnými mocnostmi spojenými i sdruženými a jedním nebo několika státy zúčastněnými.
p. Jules Cambon, francouzský velvyslanec;
 
Komise budou míti úplné právo nejen určiti části hranic definované výrazem "čára, jež se určí na místě samém", ale i revidovati části hranic určené hranicemi správními, požádá-li o to některý ze zúčastněných států a uzná-li to komise za vhodné (vyjímajíc hranice mezinárodní, jak byly v srpnu roku 1914, u nichž se úloha komise obmezí na přezkoumání hraničních kolů nebo mezníků). Komise se vynasnaží v obou případech, aby se co nejpřesněji držely určení obsažených ve smlouvách, dbajíce pokud možno hranic správních a místních zájmů hospodářských.
Jeho Veličenstvo král Italský, jejž zastupovali:
 
Rozhodnutí komisí stanou se většinou hlasů a budou závazná pro zúčastněné strany.
ctihodný Tommaso Tittoni, senátor království, ministr věcí
zahraničních;
 
Náklady na rozhraničovací komise ponesou rovným dílem oba zúčastněné státy.
ctihodný Maggiorino Ferraris, senátor království;
 
===== Článek 30 =====
ctihodný Guglielmo Marconi, senátor království;
 
U hranic definovaných tokem vody výrazy "tok" nebo "koryto" užité v popisech této smlouvy znamenají: jednak u řek nesplavných střední čáru vodního toku nebo jeho hlavního ramene, jednak u řek splavných střední čáru hlavního plavebního koryta. Avšak přísluší rozhraničovacím komisím zřízeným touto smlouvou, aby v každém jednotlivém případě určily, zda se bude hraniční čára držeti toku nebo koryta nahoře definovaného i po jeho eventuelním přemístění, či zda bude určena trvale polohou toku nebo koryta v okamžiku, kdy tato smlouva nabude působnosti.
ctihodný Silvio Crespi, poslanec;
 
===== Článek 31 =====
Jeho Veličenstvo císař Japonský, jejž zastupovali:
 
Jednotlivé zúčastněné státy se zavazují, že poskytnou komisím všechny doklady nutné pro jejich práce, zvláště autentické opisy protokolů o vytyčení hranic nynějších neb starých, všecky existující mapy velkého měřítka, data geodetická, provedená a neuveřejněná měření a zprávy o změnách řečiště hraničních toků vodních.
vikomt Chinda, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec J. V. císaře
japonského v Londýně;
 
Mimo to se zavazují, že nařídí místním úřadům, aby dodaly komisím všecky doklady, hlavně plány, mapy katastrální a knihy pozemkové a na jejich požádání jim poskytly všecka poučení o vlastnictví, poměrech hospodářských i ostatní potřebné informace.
p. K. Matsui, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec J. V. císaře
japonského v Paříži;
 
===== Článek 32 =====
p. H. Iljuin, mimořádný a zplnomocněný velvyslanec J. V. císaře
japonského v Římě;
 
Jednotlivé státy zúčastněné se zavazují, že poskytnou komisím ohraničovacím podporu buď přímo, nebo prostřednictvím místních úřadů ve všem, co se týká dopravy, ubytování, pracovních sil a materiálů (kolů, mezníků) potřebných k provedení svěřeného úkolu.
Jeho Veličenstvo král Belgů, jejž zastupovali:
 
===== Článek 33 =====
p. Paul Hymans, ministr věcí zahraničních, státní ministr;
 
Jednotlivé státy zúčastněné se zavazují, že se postarají o bezpečnost bodů trigonometrických, značek, kolů nebo mezníků hraničních, jež komise osadí.
p. Jules van den Heuvel, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr J.
V. krále Belgů, státní ministr;
 
===== Článek 34 =====
p. Emile Vandervelde, ministr spravedlnosti, státní ministr;
 
Mezníky se osadí tak, aby bylo možno dohlédnouti od jednoho k druhému; očíslují se a jejich poloha i jejich čísla se zaznamenají do dokladu kartografického.
President Republiky Čínské, jejž zastupovali:
 
===== Článek 35 =====
p. Lou Tseng-Tsiang, ministr věcí zahraničních;
 
Konečné protokoly rozhraničovací, mapy a doklady vyhotoví se ve třech originálech; z nich dva se dodají vládám sousedících států a třetí vládě republiky francouzské, jež doručí jeho ověřené opisy signatárním mocnostem této smlouvy.
p. Chengting Thomas Wang, bývalý ministr zemědělství a obchodu;
 
==Část III. - Politické klausule Evropské.==
President Republiky Kuby, jejž zastupoval:
 
===Oddíl I. - Italie.===
p. Antonio Sanchez de Bustamante, děkan právnické fakulty při
universitě v Havaně, president kubánské společnosti pro mezinárodní
právo;
 
===== Článek 36 =====
Jeho Veličenstvo král Hellenů, jejž zastupovali:
 
Rakousko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Italie všech práv a právních titulů na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, která leží za hranicemi Rakouska, tak jak jsou stanoveny v článku 27-2o Části II (Hranice Rakouska) a rozkládají se mezi těmito hranicemi, bývalou hranicí rakousko-uhersko-italskou, mořem Jaderským a východní hranicí Italie, jak bude později stanovena.
p. Nicolas Politis, ministr věcí zahraničních;
 
Rakousko se vzdává rovněž, pokud se jeho týče, ve prospěch Italie všech práv a právních titulů na jiná území bývalého mocnářství rakousko-uherského, uznaná za část Italie všemi smlouvami uzavřenými pro uspořádání věcí doby přítomné.
p. Athos Romanos, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr při
republice francouzské;
 
Komise složená z pěti členů, z nichž jeden bude jmenován Italií, tři ostatními čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými a jeden Rakouskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouvy, aby určila na místě samém hraniční čáru mezi Italií a Rakouskem.
President Republiky Nicaraguy, jejž zastupoval:
 
Rozhodnutí komise stanou se většinou hlasů a budou závazná pro zúčastněné strany.
p. Salvador Chamorro, president poslanecké sněmovny;
 
===== Článek 37 =====
President Republiky Panamy, jejž zastupoval:
 
Odchylkou od ustanovení článku 269 Části X (Klausule hospodářské) jsou osoby, které mají řádné bydliště na územích bývalého mocnářství rakousko-uherského postoupených Italii a za války pobývaly mimo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo byly vězněny, internovány nebo evakuovány, účastny v plné míře ustanovení daných články 252 a 253 Části X (Klausule hospodářské).
p. Antonio Burgos, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr panamský v
Madridě;
 
===== Článek 38 =====
President Republiky Polské, jejž zastupovali:
 
Zvláštní úmluva určí podmínky, podle kterých budou zaplaceny v rakouské měně výjimečné výlohy válečné, jež poskytly během války zálohou buď území bývalého mocnářství rakousko-uherského, postoupená Italii, nebo veřejné korporace těchto území na účet toho mocnářství podle jeho zákonodárství, jako: příspěvky rodinám mobilisovaných, rekvisice, ubytování vojska, podpory evakuovaným.
p. Ignác Paderewski, ministerský předseda, ministr věcí zahraničních;
 
Při stanovení těchto částek bude Rakousku připočtena ku prospěchu suma, jakou by byla řečená území přispěla k těmto výlohám Rakousko-Uherska podle poměru, v kterém příjmy z oněch území přispívaly roku 1913 k příjmům bývalého mocnářství rakousko-uherského.
p. Roman Dmowski, president polského Národního výboru;
 
===== Článek 39 =====
President Republiky Portugalské, jejž zastupovali:
 
Stát italský bude vybírati na vlastní účet daně, dávky a poplatky všeho druhu splatné na územích převedených na Italii a nezaplacené dne 3. listopadu 1918.
dr. Affonso Augusto da Costa, bývalý ministerský předseda;
 
===== Článek 40 =====
dr. Augusto Luiz Vieira Soares, bývalý ministr věcí zahraničních;
 
Ničím není povinna Italie za to, že se uvázala v držení "Palazzo Venezia" v Římě.
Jeho Veličenstvo král Rumunský, jejž zastupovali:
 
===== Článek 41 =====
p. Nicolas Misu, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr Rumunska v
Londýně;
 
S výhradou ustanovení článku 208 Části IX (Klausule finanční), o nabývání státních statků a majetků a platech za ně, nastupuje vláda italská ve všechna práva, která příslušela státu rakouskému stran všech železničních tratí, řízených železniční správou řečeného státu na územích převedených na Italii, ať jsou již v provozu, či v stavbě.
Dr. Alexander Vaida-Voevod, ministr bez portefeuille;
 
Stejně bude tomu, pokud jde o práva bývalého mocnářství rakousko-uherského na koncese železniční a pouličních drah na území výše dotčených.
Jeho Veličenstvo král Srbů, Chorvatů a Slovinců, jejž zastupovali:
 
Pohraniční stanice železniční budou ustanoveny pozdější dohodou.
p. Nikola P. Pašič, bývalý ministerský předseda;
 
===== Článek 42 =====
p. Ante Trumbič, ministr věcí zahraničních;
 
Rakousko vrátí Italii do tří měsíců všechny vozy náležející železnicím italským, které před početím války přešly do Rakouska a nevrátily se do Italie.
p. Ivan Žolger, doktor práv;
 
===== Článek 43 =====
Jeho Veličenstvo král Siamský, jejž zastupovali:
 
Pokud se týče území postoupených Italii, vzdává se Rakousko za sebe a za své příslušníky počínajíc 3. listopadem 1918 veškerých úmluv, ustanovení nebo zákonů o trustech, kartelech a jiných organisací podobných, které snad stran výrobků z těchto zemí v jeho prospěch trvají.
Jeho Výsost princ Charoon, mimořádný vyslanec a zplnomocněný ministr J.
V. krále siamského v Paříži;
 
===== Článek 44 =====
Jeho Výsost nejjasnější princ Traidos Prabandhu, státní podtajemník
věcí zahraničních;
 
Po deset let od doby, kdy nabude působnosti tato smlouva, jsou ústřední elektrárny, které leží na území rakouském a dříve dodávaly elektrickou sílu územím postoupeným Italii nebo jakýmkoli závodům, jejichž provoz přechází na Italii, povinny pokračovati v těchto dodávkách až do výše spotřeby podle cen a smluv platných dne 3. listopadu 1918.
President Republiky Československé, jejž zastupovali:
 
Rakousko mimo to uznává právo Italie užívati svobodně jezera Rajblského a jeho výpusti a sváděti jmenované vody do nádrže korytnické.
p. Karel Kramář, ministerský předseda;
 
===== Článek 45 =====
p. Eduard Beneš, ministr věcí zahraničních;
 
#Rozsudky vynesené od 4. srpna 1914 soudy území postoupených Italii ve sporech civilních a obchodních mezi obyvateli těchto území a jinými příslušníky bývalého císařství rakouského anebo mezi jmenovanými obyvateli a poddanými mocností spojených s mocnářstvím rakousko-uherským nejsou vykonatelné, dokud nebudou opatřeny doložkou vykonatelnosti, vyslovenou novým soudem stejného druhu na území, o než jde.
Republika Rakouská, již zastupoval:
#Všechny rozsudky vynesené pro zločiny neb přečiny politické od 4. srpna 1914 soudy bývalého mocnářství rakousko-uherského proti státním občanům italským, počítajíc v to ty, kdož se stávají státními občany italskými podle této smlouvy, prohlašují se za neplatné.
#Ve všech věcech týkajících se sporů zahájených dříve, než nabude působnosti tato smlouva, u příslušných úřadů území postoupených Italii, mají až do doby, kdy nabude působnosti zvláštní úmluva o takových věcech, úřady italské a rakouské navzájem právo stýkati se přímo, a dožádáním takto učiněným bude vyhověno, pokud tomu nebrání ustanovení veřejného řádu platící v území, jehož úřadu dožádání došlo.
#Všechny opravné prostředky proti rozhodnutím úřadů soudních nebo správních působících na území postoupených Italii,které jsou předloženy vyšším soudním a správním úřadům rakouským majícím sídlo mimo tato území, se staví. Spisy jest vrátiti úřadům, proti jejichž rozhodnutí byl opravný prostředek podán; tyto úřady je zašlou bez odkladu příslušnému úřadu italskému.
#Všechny ostatní otázky týkající se příslušnosti, řízení nebo správy justiční budou upraveny zvláštní úmluvou mezi Italií a Rakouskem.
 
===Oddíl II. - Stát Srbsko-chorvatsko-slovinský.===
p. Karel Renner, kancléř republiky rakouské,
 
===== Článek 46 =====
vyměnivše si své plné moci, jež shledány v dobré a náležité formě,
dohodli se takto:
 
Rakousko uznává, jak již učinily mocnosti spojené a sdružené, úplnou nezávislost státu srbsko-chorvatsko-slovinského.
Dobou, kdy tato smlouva nabude působnosti, skončí se stav válečný.
 
===== Článek 47 =====
Od téže chvíle a s výhradou ustanovení této smlouvy nastanou oficielní
styky mocností spojených a sdružených s republikou rakouskou.
 
Rakousko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch státu srbsko-chorvatsko-slovinského všech práv a právních titulů na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, která leží za hranicemi Rakouska, tak jak jsou popsány v článku 27 Části II (Hranice Rakouska), a která jsou uznána za část státu srbsko-chorvatsko-slovinského touto smlouvou nebo jinými smlouvami uzavřenými pro uspořádání věcí doby přítomné.
Část I.
 
===== Článek 48 =====
Úmluva o společnosti národů.
 
Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden státem srbsko-chorvatsko-slovinským a jeden Rakouskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouvy, aby určila na místě samém hraniční čáru popsanou v článku 27-4o Části II (Hranice Rakouska).
Vysoké smluvní strany,
 
Rozhodnutí komise stanou se většinou hlasů a budou závazná pro zúčastněné strany.
uznávajíce, že k rozvoji součinnosti mezi národy a k tomu, aby se jim
zaručil mír a bezpečnost, je dlužno přijmouti jisté závazky, že se
neuchýlí k válce,
 
===== Článek 49 =====
udržovati veřejně vztahy mezinárodní, založené na spravedlnosti a
čestnosti,
 
Obyvatelstvo krajiny celovecké bude vyzváno, aby způsobem níže vytčeným označilo hlasováním stát, ke kterému si přeje, aby bylo připojeno toto území.
zachovávati přísně předpisy mezinárodního práva, uznávané od nynějška
za závazné normy jednání vlád,
 
Hranice krajiny celovecké jsou tyto:
dbáti spravedlnosti a svědomitě zachovávati všechny smluvní závazky
:od koty 871, ležící asi 10 km na východoseverovýchod od Běláku, směrem jižním až k bodu toku Drávy ležícímu asi 2 km nad Sv. Martinem:
uložené smlouvami ve vzájemných stycích organisovaných národů,
::čára, která vede přibližně od severu k jihu a určí se na místě samém;
:odtud k severozápadu až k bodu ležícímu asi 1 km na jihovýchod od železničního mostu přes východní rameno oblouku, který tvoří Dráva asi 6 km na východ od Běláku:
::tok Drávy;
:odtud na jihozápad až ke kotě 1817 (Malestižov-Malestiger):
::čára, která se určí na místě samém, vedoucí přes kotu 666 (Polana) a protínající železnici mezi Malestičemi (Mallestig) a Blačemi (Faak);
:odtud na východojihovýchod, pak na severovýchod až ke kotě 1929 (Guschowa):
::rozvodní předěl mezi povodím drávským na severu a sávským na jihu;
:odtud na severovýcho až ke kotě 1054 (Strojna):
::čára, která se určí na místě samém, držící se zhruba západní hranice povodí Mižice (Miess), vedoucí přes koty 1558, 2124, 1185;
:odtud na severovýchod až ke kotě 1522 (Kurji Vrh-Hühnerkogel):
::čára, která určí na místě samém, protínající Drávu na jih od Labudu (Lavamünd);
:odtud na západ až ke kotě 842, ležící asi 1 km na západ od Kašparské hory (Kasparstein):
::čára, která se určí na místě samém, vedoucí na sever od Labudu;
:odtud až ke kotě 1899 (Špik-Speikkogl):
::severovýchodní správní hranice okresu velikoveckého (Völkermarkt);
:odtud k jihozápadu až k řece Krce:
::severozápadní správní hranice okresu velikoveckého (Völkermarkt);
:odtud k jihozápadu až k bodu správní hranice na západ od koty 1075 (Steinbruchkogel):
::čára, která se určí na místě samém, vedoucí přes kotu 1076;
:odtud na západ až k bodu, který se zvolí blízko koty 725, asi 10 km na severozápad od Celovce:
::správní hranice mezi okresy šentvidským a celoveckým;
:odtud až ke kotě 871, od které vyšel tento popis:
:: čára, která se určí na místě samém, vedoucí kotami 815 (Freudenberg), 1045 (Goli Vrh-Gallinberg) a 1069 (Golobinjek-Taubenbühel).
 
===== Článek 50 =====
přijímají tuto úmluvu, jíž se zakládá Společnost národů.
 
K uspořádání plebiscitu bude krajina celovecká rozdělena na dvě pásma:
Čl.1
 
na jedno pásmo na jih a na druhé na sever od příčné čáry, jež vede takto:
Zakládajícími členy Společnosti národů jsou ony signatární mocnosti,
:od bodu, kde západní hranice opouští Drávu, k severu až k bodu asi 1 km na východ od Rožaku (Rosegg) (Sv. Michala):
jejichž jména jsou uvedena v příloze k této úmluvě, jakož i státy
::tok Drávy po proudu;
rovněž jmenované v příloze, přistoupí-li k této úmluvě bez výhrady
:odtud k severovýchodu až k západnímu výběžku jezera Vrbského na jih od Verby (Velden):
prohlášením, jež učiní úřadu tajemnickému do dvou měsíců od doby, kdy
::po čáře, která se určí na místě samém;
tato úmluva nabude působnosti, a jež bude oznámeno ostatním členům
:odtud k východu až k bodu, kde řeka Glanfurt vytéká z jezera Vrbského:
Společnosti.
::po čáře vedoucí středem jezera;
:odtud k východu až ke stoku s řekou Glan:
::tokem Glanfurtu po proudu;
:pak k východu až ke stoku s řekou Krkou:
::tokem Glany po proudu;
:odtud k severovýchodu až k bodu, kde severní hranice celovecká protíná řeku Krku:
::tokem Krky.
 
Krajina celovecká bude podrobena dozoru komise, pověřené úkolem, aby tam připravila plebiscit a zabezpečila jeho nestranné řízení. Tato komise bude složena takto: čtyři členy jmenují Spojené státy, Velká Britanie, Francie a Italie, a to každý z těchto států jednoho; jednoho Rakousko, jednoho stát srbsko-chorvatsko-slovinský; člen rakouský bude účasten jednání, jen když půjde o jednání, která se týkají pásma druhého, člen srbsko-chorvatsko-slovinský, jen pokud půjde o pásmo prvé. Komise se bude usnášeti většinou hlasů.
Každý ze států, dominií a kolonií, jež si svobodně vládnou a které
nejsou uvedeny v příloze, mohou se státi členy Společnosti, bude-li
jejich přijetí usneseno dvěma třetinami Shromáždění, předpokládaje, že
poskytnou účinné záruky svého upřímného úmyslu zachovávati své
mezinárodní závazky a že přijmou Společnosti předepsanou úpravu svých
branných sil a své výzbroje vojenské, námořní a vzduchoplavecké.
 
Druhé pásmo bude obsazeno vojskem rakouským a bude spravováno podle obecných zásad rakouského zákonodárství.
Každý člen Společnosti může dvě léta po předchozím oznámení vystoupiti
ze Společnosti pod podmínkou, že splní do té doby všechny své
Prvé pásmo bude obsazeno vojskem srbsko-chorvatsko-slovinským a bude spravováno podle obecných zásad zákonodárství tohoto státu.
mezinárodní závazky, počítaje k nim i závazky plynoucí z této úmluvy.
 
V obou pásmech musí býti vojsko, a to jak rakouské, tak srbsko-chorvatsko-slovinské, zmenšeno na početný stav, jaký komise uzná za nutný k zachování pořádku; vojsko toto vykoná své poslání pod dozorem jmenované komise. Vojsko musí býti nahrazeno co možná brzo moci policejní, vybranou z území samého.
Čl.2
 
Komise bude pověřena úkolem, aby zařídila hlasování a učinila všechna opatření, která uzná za nutná k zabezpečení jeho svobody, čistoty a tajnosti.
Činnost Společnosti, jak jest vymezena v této úmluvě, provádí se
prostřednictvím Shromáždění a Rady, podporované stálým úřadem
tajemnickým.
 
V prvém pásmu bude plebiscit vykonán do tří měsíců ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, a to v době, kterou určí komise.
Čl.3
 
Jestliže hlasování dopadne příznivě pro stát srbsko-chorvatsko-slovinský, bude plebiscit v druhém pásmu vykonán ve třech nedělích po tom, kdy bude vyhlášen výsledek plebiscitu v pásmu prvém, a to v době, kterou určí komise.
Shromáždění skládá se ze zástupců členů Společnosti.
 
Jestliže naopak dopadne hlasování v prvém pásmu příznivě pro Rakousko, k plebiscitu v pásmu druhém se nepřikročí, a celá krajina zůstane s konečnou platností pod svrchovaností rakouskou.
Schází se v ustanovených obdobích a mimo to, kdykoliv toho vyžadují
poměry, v sídle Společnosti neb na kterémkoli jiném místě, jež by bylo
určeno.
 
Hlasovací právo bude přiznáno každé osobě bez rozdílu pohlaví, která vyhoví těmto podmínkám:
Shromáždění nalézá o všech otázkách, které spadají do oboru působnosti
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
Společnosti nebo které se dotýkají světového míru.
<li>
že dovršila 20. rok do 1. ledna 1919;
</li>
<li>
že měla dne 1. ledna 1919 řádné bydliště v pásmu podrobeném plebiscitu
</li>
<li>
že se v tomto pásmu narodila nebo že tam má od doby před 1. lednem 1912 řádné bydliště nebo právo domovské.
</li>
</ol>
 
Výsledek hlasování bude určen podle většiny hlasů v každém pásmu.
Ve schůzích Shromáždění má každý člen Společnosti po hlasu a nesmí míti
více než tři zástupce.
 
Po skončení každého hlasování bude výsledek jeho oznámen komisí Čelným mocnostem spojeným a sdruženým spolu s podrobnou zprávou o postupu při hlasování, a výsledek bude vyhlášen.
Čl.4
 
Bude-li hlasování příznivo přivtělení ke státu srbsko-chorvatsko-slovinskému, ať v prvém pásmu ať v obou, prohlašuje Rakousko, že se, pokud se jeho týká, vzdává od nynějška všech práv a právních titulů na toto území ve prospěch státu srbsko-chorvatsko-slovinského, a to měrou odpovídající výsledku hlasování. Po dohodě s komisí bude moci vláda srbsko-chorvatsko-slovinská zavésti s konečnou platností svoji svrchovanost na řečených územích.
Rada se skládá ze zástupců Čelných mocností spojených a sdružených a ze
zástupců čtyř dalších členů Společnosti. Tyto čtyři členy Společnosti
vyvolí Shromáždění svobodně v obdobích, jež uzná za vhodná. Dokud
členové nebudou Shromážděním vyvoleni, jsou členy Rady zástupcové
Belgie, Brasilie, Španělska a Řecka.
 
Bude-li hlasování v pásmu prvním nebo v pásmu druhém příznivo Rakousku, bude moci vláda rakouská po dohodě s komisí obnoviti s konečnou platností svoji svrchovanost, a to podle okolností buď v celé krajině celovecké nebo v druhém pásmu.
Se schválením většiny Shromáždění může Rada určiti další členy
Společnosti, kteří mají nadále býti v Radě trvale zastoupeni. S týmž
schválením může zvýšit počet těch členů Společnosti, kteří mají býti
vyvoleni Shromážděním, aby byli zastoupeni v Radě.
 
Jakmile bude takto zabezpečena správa krajiny buď státem srbsko-chorvatsko-slovinským nebo Rakouskem, zanikne zmocnění komise.
Rada se schází, kdykoli toho vyžadují poměry, nejméně jednou ročně v
sídle Společnosti neb na kterémkoli jiném místě, jež by bylo určeno.
 
Náklady na komisi ponese z poloviny Rakousko, z poloviny stát srbsko-chorvatsko-slovinský.
Rada nalézá o všech otázkách spadajících do oboru působnosti
Společnosti neb dotýkajících se světového míru.
 
===== Článek 51 =====
Každý člen Společnosti, který není zastoupen v Radě, bude vyzván, aby
vyslal zástupce, který by zasedal jako člen ve schůzích Rady, kdykoli
se projednávají otázky dotýkající se zvláště jeho zájmů.
 
Stát srbsko-chorvatsko-slovinský tím, že svoluje k jejich zařazení do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, přijímá ustanovení, která tyto mocnosti budou pokládati za nutná k ochraně zájmů těch obyvatelů ve státě srbsko-chorvatsko-slovinském, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím.
Ve schůzích Rady má každý člen v ní zastoupený po hlasu a nesmí míti
více než jednoho zástupce.
 
Stát srbsko-chorvatsko-slovinský rovněž schvaluje, aby byla pojata ve smlouvu s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými ustanovení, která tyto mocnosti uznají za nutná, aby byly obchodu ostatních států zabezpečeny svoboda průvozu a způsob obchodování vyhovující zásadám slušnosti.
Čl.5
 
===== Článek 52 =====
Není-li výslovně určeno jinak v této úmluvě nebo v ustanoveních této
smlouvy, vyžaduje se k usnesení schůze Shromáždění nebo Rady souhlasu
všech členů Společnosti ve schůzi zastoupených.
 
Podíl a povaha finančních břemen bývalého císařství rakouského, která bude státu srbsko-chorvatsko-slovinskému převzíti na území postavené pod jeho svrchovanost, budou určeny podle článku 203 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.
Věci týkající se jednacího řádu, které se vyskytnou ve schůzích
Shromáždění nebo Rady, počítaje k nim i určení komisí pověřených
šetřením o zvláštních věcech, upravuje si Shromáždění neb Rada a
rozhoduje se o nich většinou členů Společnosti ve schůzi zastoupených.
 
Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území.
První schůzi Shromáždění a první schůzi Rady svolá president Spojených
států amerických.
 
===Oddíl III. - Stát československý.===
Čl.6
 
===== Článek 53 =====
V sídle Společnosti se zřídí stálý úřad tajemnický. Skládá se z
generálního tajemníka a z potřebného počtu tajemníků i personálu.
 
Rakousko uznává, jak již učinily mocnosti spojené a sdružené, úplnou nezávislost státu československého, zahrnujícího i autonomní území Rusínů na jih od Karpat.
První generální tajemník jmenován v příloze. Napříště jmenuje
generálního tajemníka Rada se schválením většiny Shromáždění.
 
===== Článek 54 =====
Tajemníky a personál tajemnického úřadu jmenuje generální tajemník se
schválením Rady.
 
Rakousko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch státu československého všech práv a právních titulů na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, která leží za hranicemi Rakouska, tak jak jsou popsány v článku 27 Části II (Hranice Rakouska), a která jsou uznána podle této smlouvy za části československého státu.
Generální tajemník Společnosti jest mocí svého úřadu generálním
tajemníkem Shromáždění a Rady.
 
===== Článek 55 =====
Náklady tajemnického úřadu nesou členové Společnosti podle klíče
stanoveného pro mezinárodní kancelář Světového spolku poštovního.
 
Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden státem československým a jeden Rakouskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouvy, aby určila na místě samém hraniční čáru popsanou v článku 27-6o Části II (Hranice Rakouska) této smlouvy.
Čl.7
 
Rozhodnutí komise stanou se většinou hlasů a budou závazná pro zúčastněné strany.
Sídlem Společnosti je Ženeva.
 
===== Článek 56 =====
Rada se může kdykoliv usnésti, že je překládá jinam.
 
Stát československý se zavazuje nebudovati žádných vojenských zařízení na části svého území, která leží na pravém břehu Dunaje na jih od Bratislavy.
Všechny funkce ve Společnosti neb v úřadech s ní souvisících, počítaje
k nim i úřad tajemnický, jsou stejně přístupny mužům i ženám.
 
===== Článek 57 =====
Zástupci členů Společnosti a jejich úředníci požívají při vykonávání
svých funkcí diplomatických výsad a nedotknutelnosti.
 
Stát československý tím, že svoluje k jejich zařazení do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, přijímá ustanovení, která tyto mocnosti budou pokládati za nutná k ochraně zájmů těch obyvatelů v Československu, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím.
Budovy a pozemky zabrané Společností, jejími úřady a schůzemi jsou
nedotknutelné.
 
Stát československý rovněž schvaluje, aby byla pojata ve smlouvu s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými ustanovení, která tyto mocnosti uznají za nutná, aby byly obchodu ostatních států zabezpečeny svoboda průvozu a způsob obchodování vyhovující zásadám slušnosti.
Čl.8
 
===== Článek 58 =====
Členové Společnosti uznávají, že udržování míru vyžaduje omezení
státního zbrojení na nejmenší míru, jež stačí k bezpečnosti státu a k
provedení mezinárodních závazků uložených společným postupem.
 
Podíl a povaha finančních břemen bývalého císařství rakouského, která bude státu československému převzíti na území postavené pod jeho svrchovanost, budou určeny podle článku 203 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.
Rada připraví programy tohoto omezení, přihlížejíc k zeměpisné poloze a
zvláštním poměrům každého státu, aby je jednotlivé vlády uvážily a o
nich rozhodly.
 
Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území.
Tyto programy mají býti přezkoumávány, a je-li třeba, revidovány
nejméně každých deset let.
 
===Oddíl IV. - Rumunsko.===
Až jednotlivé vlády tyto programy schválí, nesmí býti míra zbrojení v
nich stanovená překročena bez souhlasu Rady.
 
===== Článek 59 =====
Uznávajíce, že soukromá tovární výroba střeliva a válečného materiálu
budí závažné námitky, pověřují členové Společnosti Radu, aby navrhla
opatření vhodná k tomu, aby se čelilo zlým účinkům výroby tohoto
způsobu, přihlížejíc k potřebám členů Společnosti, kteří nemohou
továrním způsobem vyráběti střelivo a válečný materiál, jehož potřebují
ke své bezpečnosti.
 
Rakousko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Rumunska všech práv a právních titulů na část bývalého vévodství bukovinského, která leží v hranicích Rumunska, tak jak budou později určeny Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými.
Členové Společnosti se zavazují, že si vzájemně budou oznamovati
způsobem nejupřímnějším a nejúplnějším všechny údaje o míře a rozvrhu
svého zbrojení, o svých programech vojenských, námořních a
vzduchoplaveckých a o poměrech v oněch odvětvích svého průmyslu, jichž
lze užíti k účelům válečným.
 
===== Článek 60 =====
Čl.9
 
Rumunsko přistupuje na to, aby byla do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, pojata ustanovení, která tyto mocnosti budou považovati za nutná, aby v Rumunsku byly chráněny zájmy obyvatelů, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím.
Utvoří se stálá komise, jež by podávala Radě svá dobrá zdání o tom, jak
provésti předpisy článku 1 a 8, a vůbec o otázkách vojenských,
námořních a vzduchoplaveckých.
 
Rumunsko rovněž svoluje, aby byla do smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými pojata ustanovení, která budou tyto mocnosti pokládati za nutná, aby byly obchodu ostatních států zabezpečeny svoboda průvozu a způsob obchodování vyhovující zásadám slušnosti.
Čl.10
 
===== Článek 61 =====
Členové Společnosti se zavazují, že budou šetřiti a hájiti nynější
územní celistvosti a politické nezávislosti všech členů Společnosti
proti každému vnějšímu útoku. Při útoku, hrozbě neb nebezpečí útoku
navrhne Rada prostředky, jak zabezpečiti provedení tohoto závazku.
 
Podíl a povaha finančních břemen bývalého císařství rakouského, která bude Rumunsku převzíti za území postavené pod jeho svrchovanost, budou určeny podle článku 203 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.
Čl.11
 
Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území.
Prohlašuje se výslovně, že každá válka nebo hrozba válkou, ať postihuje
přímo či se nepřímo dotýká některého člena Společnosti, dotýká se zájmů
celé Společnosti, jejíž povinností jest, aby učinila opatření vhodná k
tomu, aby se mír mezi národy účinně uchránil. V takovém případě
generální tajemník svolá bez průtahů Radu k žádosti kteréhokoliv člena
Společnosti.
 
===Oddíl V. - Ochrana menšin. ===
Rovněž se prohlašuje, že každý člen Společnosti má právo, aby přátelsky
upozornil Shromáždění nebo Radu na jakoukoliv okolnost, jež se dotýká
mezinárodních vztahů a jež tím hrozí zkaliti mezi národy mír nebo
dobrou shodu, na níž mír závisí.
 
===== Článek 62 =====
Čl.12
 
Rakousko se zavazuje, že ustanovení obsažená v tomto Oddíle budou uznána za základní zákony, že žádný zákon, žádné nařízení ani žádný úkon úřední nebude v odporu nebo nesouhlase s těmito ustanoveními a že žádný zákon, žádné nařízení ani žádný úkon úřední proti nim nebude míti moci.
Členové Společnosti jsou zajedno v tom, že, vyskytne-li se mezi nimi
spor, který by mohl vésti k roztržce, předloží věc buď řízení
rozhodčímu, nebo Radě k přezkoumání. Jsou dále zajedno v tom, že se v
žádném případě neuchýlí k válce dříve, než uplynou tři měsíce od
rozsudku rozhodčích neb od zprávy Rady.
 
===== Článek 63 =====
Ve všech případech, kterých se týká tento článek, musí býti rozsudek
rozhodčích vydán v přiměřené lhůtě a zpráva Rady musí býti pořízena do
šesti měsíců ode dne, kdy na ní spor byl vznesen.
 
Rakousko se zavazuje, že poskytne všem obyvatelům Rakouska úplnou a naprostou ochranu jejich života a jejich svobody bez ohledu na jejich původ, státní občanství, jazyk, rasu nebo náboženství.
Čl.13
 
Všichni obyvatelé Rakouska budou míti právo, aby volně vyznávali jak veřejně tak soukromě jakékoli vyznání, náboženství nebo víru, jejichž vykonávání nebude v neshodě s veřejným pořádkem a dobrými mravy.
Členové společnosti jsou zajedno v tom, že, vyskytne-li se mezi nimi
spor hodící se podle jejich mínění k rozsouzení rozhodčími, a nemůže-li
tento spor býti uspokojivě řešen cestou diplomatickou, předloží celou
spornou věc rozhodčímu řízení.
 
===== Článek 64 =====
Za případy toho druhu, jež se obecně hodí k rozsuzování řízením
rozhodčím, prohlašují se spory o výklad některé smlouvy, o všelikých
otázkách práva mezinárodního, o tom, je-li dána skutečnost, která,
jsouc prokázána, by zakládala porušení mezinárodního závazku, neb o
rozsah a povahu náhrady, již jest dáti za takové porušení.
 
Rakousko uznává za příslušníky rakouské ipso facto a bez jakékoli formality všechny osoby, které mají domovské právo na území rakouském v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, a nejsou příslušníky jiného státu.
Rozhodčím soudem, před nějž věc přísluší, je soud, na kterém se strany
dohodnou, nebo soud, který byl smluven dřívějšími jejich úmluvami.
 
===== Článek 65 =====
Členové Společnosti se zavazují, že poctivě dostojí vyneseným rozsudkům
a že se neuchýlí k válce proti žádnému členu Společnosti, který se jim
podvolí. Nevykoná-li se rozsudek, navrhne Rada opatření, která by mu
dodala účinnosti.
 
Státní občanství rakouského nabude ipso facto pouhým zrozením na rakouském území každá osoba, která zrozením nenabývá státního občanství jiného.
Čl.14
 
===== Článek 66 =====
Rada se pověřuje úkolem, aby připravila návrh Stálého mezinárodního
soudního dvora a aby jej předložila členům Společnosti. Tento soudní
dvůr bude nalézati o všech sporech rázu mezinárodního, jež strany naň
vznesou. Bude též podávati dobrá zdání o sporech neb otázkách, jež naň
vznese Rada nebo Shromáždění.
 
Všichni státní občané rakouští budou si rovni před zákonem a budou požívati stejných práv občanských a politických bez ohledu na rasu, jazyk nebo náboženství.
Čl.15
 
Rozdíl v náboženství, víře nebo vyznání nemůže býti žádnému státnímu občanu rakouskému na závadu, pokud jde o požívání práv občanských a politických a zejména pokud jde o přístup do veřejné služby, úřadů a k hodnostem neb o vykonávání jakékoli živnosti nebo povolání.
Vyskytne-li se mezi členy Společnosti spor, který by mohl vésti k
roztržce, a nepodléhá-li tento spor řízení rozhodčímu po rozumu článku
13, jsou členové Společnosti zajedno v tom, že jej předloží Radě. K
tomu stačí, aby kterákoli strana zpravila o sporu generálního
tajemníka, jenž učiní všechna opatření nutná k úplnému vyšetření a
prozkoumání sporné věci.
 
Státním občanům rakouským nebude ukládáno žádné omezení, pokud jde o volné užívání jakéhokoli jazyka ať ve stycích soukromých neb obchodních, ať ve věcech týkajících se náboženství, tisku neb veřejných projevů jakéhokoli druhu, ať ve veřejných shromážděních.
K tomu cíli mu strany dodají co možno nejdříve vylíčení předmětu sporu
se všemi závažnými skutečnostmi a písemnými doklady a Rada může ihned
naříditi jejich uveřejnění.
 
Jestliže by vláda rakouská zavedla nějaký oficielní jazyk, bude přes to poskytnuta příslušníkům rakouským jiného jazyka než německého přiměřená možnost, aby před soudy používali svého jazyka jak ústně, tak písemně.
Rada se přičiní, aby bezpečně dosáhla narovnání sporu. Zdaří-li se jí
to, uveřejní, pokud to uzná za vhodno, zprávu, v které uvede
skutečnosti, výklady k nim se vztahující a podmínky narovnání.
 
===== Článek 67 =====
Nepodaří-li se spor urovnati, Rada pořídí a uveřejní referát usnesený
buď jednomyslně nebo většinou hlasů, v kterém uvede ve známost
okolnosti sporu a řešení, jež doporučuje jako nejslušnější a
nejpřiměřenější v této věci.
 
S příslušníky rakouskými náležejícími k menšinám ethnickým, náboženským neb jazykovým bude po právu a ve skutečnosti za stejných záruk zacházeno stejně jako s ostatními příslušníky rakouskými. Zvláště budou míti stejné právo, aby vlastním nákladem zakládali, řídili a pod dozorem měli ústavy lidumilné, náboženské neb sociální, školy a jiné ústavy výchovné s právem používati tam volně svého jazyka a svobodně tam vykonávati své náboženství.
Každý člen Společnosti zastoupený v Radě může rovněž uveřejniti výklad
sporné věci a své vlastní závěry.
 
===== Článek 68 =====
Byl-li referát Rady - nepřihlížejíc k hlasům zástupců sporných stran -
usnesen jednomyslně, zavazují se členové Společnosti, že se neuchýlí k
válce proti žádné sporné straně, která by se podvolila závěrům, k nimž
dospěl referát.
 
Pokud jde o veřejné vyučování, poskytne vláda rakouská v městech a okresích, v nichž je usedlý značný zlomek rakouských příslušníků jiného jazyka než německého, přiměřené možnosti zajišťující, aby se dětem těchto rakouských příslušníků dostalo v obecných školách vyučování v jejich vlastní řeči. Toto ustanovení nebude však vládě rakouské brániti, aby učinila povinným vyučování řeči německé v řečených školách.
Nezdaří-li se Radě, aby byl její referát přijat všemi členy mimo sporné
strany, vyhrazují si členové Společnosti právo jednati tak, jak uznají
za nutno k zachování práva a spravedlnosti.
 
V městech a okresích, v nichž je usedlý značný zlomek příslušníků rakouských, náležejícím k menšinám ethnickým, náboženským neb jazykovým, zabezpečí se těmto menšinám slušný podíl v požitku a v použití částek, které mají býti vynaloženy na výchovu, náboženství neb lidumilnost z veřejných fondů podle rozpočtu státního, rozpočtů obecních neb jiných.
Tvrdí-li některá strana a uzná-li Rada, že se spor týká otázky, kterou
mezinárodní právo přenechává výhradně její pravomoci, zjistí to Rada ve
svém referátě, aniž dá pokyny o jeho řešení.
 
===== Článek 69 =====
Rada může v případech, na které se vztahuje tento článek, spor
předložiti Shromáždění. Spor musí býti vznesen na Shromáždění, žádá-li
o to některá strana; tato žádost musí býti podána do čtrnácti dnů od
okamžiku, kdy byl spor předložen Radě.
 
Rakousko souhlasí s tím, že předpisy předcházejících článků tohoto oddílu, pokud se týkají příslušníků menšiny rasové, náboženské nebo jazykové, zakládají závazky zájmu mezinárodního a budou používati záruky Společnosti národů. Nesmějí býti měněny bez souhlasu většiny v Radě Společnosti národů. Mocnosti spojené a sdružené zastoupené v Radě se zavazují, každá, pokud se jí týče, že neodeprou svého souhlasu takovým změnám řečených článků, které by v předepsané formě byla schválila většina Rady Společnosti národů.
Ve všech případech vznesených na Shromáždění platí o jednání a
pravomoci Shromáždění ustanovení tohoto článku a článku 12, upravující
jednání a pravomoc Rady. Rozumí se, že referát podaný Shromážděním za
souhlasu zástupců členů Společnosti, kteří jsou zastoupeni v Radě, a
většiny ostatních členů Společnosti, nepřihlížejíc v žádném případě k
zástupcům sporných stran, má stejný účinek jako referát přijatý všemi
členy Rady mimo zástupce sporných stran.
 
Rakousko souhlasí s tím, že každý člen Rady Společnosti národů bude míti právo obrátiti pozornost Rady na každé již nastalé nebo hrozící porušení kteréhokoli z těchto závazků a že Rada bude moci zvoliti postup a vydati pokyny takové, jaké se jí za daných okolností budou zdáti vhodné a účinné.
Čl.16
 
Rakousko souhlasí dále s tím, aby každý rozpor mínění, který by o právních nebo skutkových otázkách souvisících s oněmi články vznikl mezi vládou rakouskou a kteroukoli z čelných mocností spojených a sdružených neb kteroukoli jinou mocností, jež je členem Rady Společnosti národů, byl pokládán za spor rázu mezinárodního podle znění článku 14 úmluvy o Společnosti národů. Vláda rakouská souhlasí, aby každý takovýto spor, bude-li za to žádati druhá strana, byl vznesen na Stálý mezinárodní soudní dvůr, jehož rozhodnutí bude konečné a bude požívati téže moci a účinnosti, jako rozhodnutí podle článku 13 oné úmluvy.
Uchýlí-li se některý člen Společnosti k válce, nedbaje závazků, které
na se vzal podle článku 12, 13 nebo 15, má se ipso facto za to, jako by
se byl dopustil válečného činu proti všem ostatním členům Společnosti.
Tito členové se zavazují, že s ním přeruší ihned všechny vztahy
obchodní nebo finanční, že zakáží všechny vztahy mezi svými příslušníky
a příslušníky státu, který porušil úmluvu, a že zastaví všechny
finanční, obchodní nebo osobní styky mezi příslušníky provinilého státu
a příslušníky kteréhokoli jiného státu, ať členem Společnosti je či
není.
 
===Oddíl VI. - Klausule o státním občanství. ===
V tomto případě jest povinností Rady, by doporučila jednotlivým vládám,
o něž jde, stav vojenských, námořních a vzduchoplaveckých sil, jimiž
každý z členů Společnosti přispěje k branné moci určené k tomu, aby
vynutily plnění závazků ze Společnosti plynoucích.
 
===== Článek 70 =====
Členové Společnosti jsou mimo to zajedno v tom, že si vzájemně
poskytnou pomoc při provádění hospodářských a finančních opatření,
která by bylo učiniti ve smyslu tohoto článku tak, aby snížili na
nejmenší míru ztráty a závady, jež by z nich vyplynuly. Rovněž si
vzájemně poskytnou pomoc, aby odolali zvláštním opatřením, která by
proti některému z nich učinil stát porušivší úmluvu. Učiní nutná
opatření, aby usnadnili skrze své území průchod válečným silám
kteréhokoli člena Společnosti, který se účastní společného podniku, aby
byla zjednána platnost závazkům ze Společnosti plynoucím.
 
Všechny osoby, které mají právo domovské na území, jež dříve tvořilo část bývalého mocnářství rakousko-uherského, stávají se, pozbývajíce zároveň státního občanství rakouského, ipso facto příslušníky onoho státu, který na řečeném území vykonává práva svrchovanosti.
Člen, který se dopustí porušení některého závazku vyplývajícího z této
úmluvy, může býti vyloučen ze Společnosti usnesením všech ostatních
členů, kteří jsou zastoupeni v Radě.
 
===== Článek 71 =====
Čl.17
 
Přes ustanovení článku 70 nestávají se, jde-li o území postoupená Italii, ipso facto italskými příslušníky:
Při sporu mezi dvěma státy, z nichž jen jeden je členem Společnosti,
#osoby, které měly sice na těchto územích právo domovské, ale nenarodily se tam;
nebo mezi státy, z nichž žádný není jejím členem, budou stát nebo státy
#osoby, které získaly na těchto územích domovské právo po 24. květnu 1915 nebo ho nabyly jen svým úředním postavením.
mimo Společnost jsoucí vyzvány, aby za účelem vyřízení sporu na sebe
vzaly povinnosti uložené členům, za podmínek, které Rada uzná za
spravedlivé. Vyhovějí-li tomuto vyzvání, platí o nich články 12 až 16 s
výhradou změn, jež Rada uzná za nutné.
 
===== Článek 72 =====
Po vydání této výzvy zahájí Rada ihned šetření o okolnostech sporu a
doporučí taková opatření, jaká uzná za nejlepší a v daném případě za
nejúčinnější.
 
Osoby, o kterých je řeč v článku 71, jakož i ty osoby,
Jestliže vyzvaný stát odepře vzíti na sebe za účelem řešení sporu
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
povinnosti člena Společnosti a uchýlí se k válce proti některému členu
<li>
Společnosti, lze použíti proti němu předpisů článku 16.
které měly dříve domovské právo na územích postoupených Italii, nebo jejichž otec, nebo, je-li otec neznám, matka měla domovské právo na těchto územích,
</li>
<li>
nebo které sloužily v italské armádě za této války, jakož i jejich potomci,
</li>
</ol>
mohou požadovati italské státní občanství za podmínek, které článek 78 předpisuje pro právo opční.
 
===== Článek 73 =====
Odeprou-li obě vyzvané strany vzíti na sebe za účelem řešení sporu
povinnosti člena Společnosti, může Rada učiniti jakákoli opatření a
dáti jakékoli pokyny způsobilé k tomu, aby se zabránilo nepřátelským
členům a aby se dosáhlo rozřešení rozepře.
 
Žádost o udělení italského státního občanství podanou osobami, o kterých je zmínka v článku 72, mohou příslušné italské úřady v jednotlivých případech zamítnouti.
Čl.18
 
===== Článek 74 =====
Všechny mezinárodní smlouvy a závazky, které příště budou sjednány
členem Společnosti, musí býti ihned zapsány úřadem tajemnickým a jím
uveřejněny co možno nejdříve. Žádná z těchto mezinárodních smluv nebo
závazků nebude závazná, dokud nebude zapsána.
 
Nebyla-li žádost za státní občanství italské podle článku 72 podána, neb byla-li zamítnuta, nabudou dotčené osoby ipso facto svrchovanost na území, v kterém měly právo domovské před tím, než ho nabyly na území postoupeném Italii.
Čl.19
 
===== Článek 75 =====
Shromáždění může čas od času vyzvati členy Společnosti, aby znovu
přezkoumali smlouvy, které se staly nepoužitelnými, a mezinárodní
poměry, jejichž další trvání by mohlo ohroziti světový mír.
 
Právnické osoby, které sídlí na územích postoupených Italii a jimž tato vlastnost bude přiznána buď italskými správními úřady nebo rozhodnutím italského soudu, budou pokládány za italské.
Čl.20
 
===== Článek 76 =====
Členové Společnosti uznávají, každý, pokud oň jde, že tato úmluva ruší
všechny závazky a dohody mezi nimi neslučitelné s jejím zněním a
zavazují se slavnostně, že příště neuzavrou podobných smluv.
 
Přes ustanovení článku 70 osoby, které získaly domovské právo po 1. lednu 1910 v území postoupeném touto smlouvou státu srbsko-chorvatsko-slovinskému nebo státu československému, nabudou státního občanství srbsko-chorvatsko-slovinského nebo československého jen tehdy, dostanou-li svolení státu srbsko-chorvatsko-slovinského nebo československého.
Vzal-li člen dříve, než vstoupil do Společnosti, na sebe závazky
neslučitelné se zněním této úmluvy, jest jeho povinností bez odkladu
podniknouti kroky, aby se z těchto závazků vymanil.
 
===== Článek 77 =====
Čl.21
 
Nebylo-li o povolení podle článku 76 žádáno, nebo bylo-li povolení odepřeno, stanou se dotčené osoby ipso facto příslušníky státu vykonávajícího práva svrchovanosti nad územím, kde měly dříve právo domovské.
Mezinárodní závazky, jako smlouvy o rozhodčích a dohody určitých
oblastí, jako doktrina Monroeova, které zabezpečují udržování míru,
nepokládají se za neslučitelné s kterýmkoli ustanovením této úmluvy.
 
===== Článek 78 =====
Čl.22
 
Osoby, kterým je víc než 18 let a které pozbyly své státní příslušnosti rakouské a nabyly ipso facto nového státního občanství podle článku 70, budou po dobu jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, oprávněny optovati pro státní občanství státu, v němž měly právo domovské před tím, než ho nabyly na území postoupeném.
Následujících zásad se použije o koloniích a územích, jež následkem
této války přestaly býti pod svrchovaností států, které je doposud
spravovaly, a jsou obydleny národními kmeny neschopnými dosud, aby se
samy ovládaly za zvlášť obtížných poměrů dnešního světa. Blaho a rozvoj
těchto národů jsou posvátným posláním civilisace a proto musí býti do
této úmluvy vtěleny záruky zabezpečující splnění tohoto poslání.
 
Opce manželova zahrnuje opci manželčinu a opce rodičů zahrnuje opci jejich dětí, kterým ještě není 18 let.
Nejlepším způsobem praktického uskutečnění této zásady jest svěřiti
poručenství nad těmito národními kmeny státům pokročilým, které jsou
podle svých prostředků, svých zkušeností a své zeměpisné polohy nejlépe
s to, aby na sebe vzaly tuto odpovědnost, a které jsou ochotny ji na
sebe vzíti; budou vykonávati toto poručenství jako mandatáři a jménem
Společnosti.
 
Osoby vykonavší svrchu vzpomenuté právo opční budou povinny do následujících dvanácti měsíců přeložiti své bydliště do státu, pro který optovaly.
Ráz mandátu musí býti rozličný podle stupně vývoje národního kmene,
podle zeměpisné polohy území, jeho hospodářských podmínek a všech
ostatních obdobných okolností.
 
Bude jim volno podržeti nemovitý majetek, který mají na území druhého státu, kde měly své bydliště před svou opcí.
Určité společenské celky, jež kdysi náležely k říši ottomanské, dosáhly
takového stupně vývoje, že jejich ustavení v nezávislé státy může býti
prozatím uznáno s podmínkou, že rada a pomoc mandatářova budou státi po
boku jejich správě do té doby, než budou s to, aby se řídily samy.
Přání těchto společenských celků dlužno především vzíti v úvahu při
výběru mandatářů.
 
Mohou odnésti svůj majetek movitý jakéhokoli druhu. Nebude jim uložena z tohoto důvodu nijaká dávka ani poplatek vývozní ani dovozní.
Stupeň rozvoje, jehož dosáhly jiné národní kmeny, zvláště
středoafrické, vyžaduje toho, aby tam mandatář převzal správu území za
podmínek, které by, bráníce nepřístojnostem, jako obchodu s otroky,
obchodu se zbraněmi a alkoholem, zaručovaly svobodu svědomí a
náboženství bez jakýchkoli omezení mimo ta, jichž vyžaduje udržení
veřejného pořádku a dobrých mravů, které by dále zabraňovaly zřizovati
pevnosti neb vojenské nebo námořní základny a poskytovati domorodcům
vojenský výcvik, leda pro službu bezpečnostní a obranu území, a které
by konečně zabezpečovaly také ostatním členům Společnosti stejné
podmínky směny a obchodu.
 
===== Článek 79 =====
Konečně jsou území, jako jihozápadní Afrika a některé ostrovy jižního
Tichomoří, jež, jsouce řídce obydleny, malého rozsahu, vzdáleny od
ústředí vzdělanosti, nebo souvisíce s územím mandatářovým, nebo pro
jiné okolnosti mohou nejlépe býti spravovány podle zákonů mandatářových
jako nerozlučná součást jeho území, s výhradami záruk nahoře uvedených
v zájmu domorodého obyvatelstva.
 
Obyvatelé, na nichž jest, aby hlasovali v některém plebiscitu zavedeném v této smlouvě, budou moci optovati do šesti měsíců po konečném přidělení krajiny, v které byl plebiscit vykonán, pro stát, kterému krajina ta není přidělena. Pro výkon práva uznaného tímto článkem budou platiti ustanovení článku 78 o výkonu práva opčního.
Ve všech případech mandátu má mandatář podávati Radě výroční zprávu o
území jemu svěřeném.
 
===== Článek 80 =====
Rozsah pravomoci, dozoru neb správy, jež má mandatář vykonávati, bude
výslovně vymezen v každém jednotlivém případě Radou, leda že by se
dříve členové Společnosti o tom dohodli mezi sebou.
 
Osoby, které mají domovské právo na území tvořivším součást bývalého mocnářství rakousko-uherského a které se v něm liší rasou a jazykem od většiny obyvatelstva, budou do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, moci optovati pro Rakousko, Italii, Polsko, Rumunsko, stát srbsko-chorvatsko-slovinský nebo stát československý, podle toho, zda se tam většina obyvatelstva bude skládati z osob mluvících týmž jazykem a patřících k téže rase. Pro výkon práva uznaného tímto článkem budou platiti ustanovení článku 78 o výkonu práva opčního.
Stálá komise bude pověřena tím, aby přijímala a zkoumala výroční zprávy
mandatářů a aby podávala Radě svá dobrá zdání o otázkách týkajících se
provádění mandátu.
 
===== Článek 81 =====
Čl.23
 
Vysoké smluvní strany se zavazují, že nebudou klásti žádných překážek výkonu opčního práva, o kterém je řeč v této smlouvě, anebo ve smlouvách uzavřených mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Německem, Maďarskem nebo Ruskem, anebo ve smlouvách uzavřených mezi řečenými mocnostmi spojenými a sdruženými navzájem, a které dovoluje dotčeným osobám nabýti jakéhokoli jiného státního občanství, které by jim bylo přístupno.
S výhradou ustanovení mezinárodních konvencí nyní platných, nebo které
budou uzavřeny příště, a ve shodě s nimi členové Společnosti:
 
===== Článek 82 =====
a) vynasnaží se zabezpečiti a zachovávati slušné a lidské podmínky
pracovní pro muže, ženy a děti na vlastním území i v zemích, s kterými
jsou v obchodních a průmyslových stycích, a k tomu cíli zřizovati a
udržovati potřebné mezinárodní organisace;
 
Při provádění předpisů tohoto Oddílu budou ženy provdané sdíleti právní postavení manželů, a děti, kterým ještě není 18 let, právní postavení svých rodičů.
b) zavazují se, že zajistí slušné nakládání s domorodým obyvatelstvem v
územích podřízených jejich správě;
 
===Oddíl VII. - Politické klausule o určitých evropských státech.===
c) pověřují Společnost obecným dohledem nad úmluvami o obchodu s ženami
a dětmi i o obchodu s opiem a jinými škodlivými látkami;
 
====1. Belgie.====
d) pověřují Společnost obecným dohledem nad obchodem se zbraněmi a
střelivem se zeměmi, v kterých je dohled nad tímto obchodem nezbytný ve
společném zájmu;
 
===== Článek 83 =====
e) učiní nutná opatření, aby zabezpečili jistotu a zachovávání svobody
styku a průvozu, jakož i slušné nakládání s obchodem provozovaným od
kteréhokoli člena Společnosti, při čemž jest ovšem míti zřetel ke
zvláštním potřebám krajin zpustošených za války 1914-18;
 
Uznávajíc, že smlouvy ze dne 19. dubna 1839, které stanovily před válkou právní stav Belgie, neodpovídají již nynějšímu stavu věcí, svoluje Rakousko, pokud se jeho týče, ke zrušení těchto smluv a zavazuje se od nynějška, že uzná a bude zachovávati veškeré úmluvy, ať jsou jakékoli, jež by uzavřely Čelné mocnosti spojené a sdružené nebo některé z nich s vládou belgickou nebo nizozemskou, aby jimi nahradily řečené smlouvy z roku 1839. Bylo-li by žádáno jeho výslovné přistoupení k těmto úmluvám nebo k některým z jejich ustanovení, zavazuje se Rakousko již nyní, že tak učiní.
f) vynasnaží se učiniti mezinárodní opatření, aby nemocem bylo předem
bráněno a proti nim bojováno.
 
====2. Lucemburk.====
Čl.24
 
===== Článek 84 =====
Všechny mezinárodní úřady, které byly zřízeny dřívějšími kolektivními
smlouvami, budou, předpokládaje souhlas stran, postaveny pod pravomoc
Společnosti. Všechny takovéto mezinárodní úřady a všechny komise pro
úpravu věcí mezinárodního zájmu, jež budou příště zřízeny, budou
postaveny pod pravomoc Společnosti.
 
Rakousko prohlašuje, že, pokud se jeho týče, svoluje ke zrušení neutrality velkovévodství lucemburského a že již předem přijímá všechny mezinárodní úpravy ujednané mocnostmi spojenými a sdruženými o tomto velkovévodství.
Ve všech věcech mezinárodního zájmu, které jsou upraveny obecnými
konvencemi, které však nejsou svěřeny mezinárodní komisi nebo úřadu, má
====3. Šlesvik.====
tajemnický úřad Společnosti, žádají-li strany o to a přivolí-li Rada,
shromažďovati a udíleti potřebné informace i poskytovati potřebnou nebo
žádoucí pomoc.
 
===== Článek 85 =====
Rada může pojmouti do nákladů tajemnického úřadu náklady všech úřadů
neb komisí postavených pod pravomoc Společnosti.
 
Rakousko prohlašuje, že uznává, pokud se jeho týče, veškerá ustanovení mocnostmi spojenými a sdruženými umluvená s Německem o území, kterého se Dánsko musilo vzdáti smlouvou ze dne 30. října 1864.
Čl.25
 
====4. Turecko a Bulharsko.====
Členové Společnosti se zavazují, že budou povzbuzovati a podporovati
zřizování a součinnost národních dobrovolných organisací Červeného
kříže, náležitě povolených, jejichž úkolem je zlepšovati zdravotní
stav, předcházeti nemoci a mírniti utrpení na světě.
 
===== Článek 86 =====
Čl.26
 
Rakousko se zavazuje, že uzná a přijme, pokud se jeho týče, všecky úpravy, jež mocnosti spojené a sdružené uzavrou s Tureckem a s Bulharskem o jakýchkoli právech, zájmech a výsadách, na něž by mohlo Rakousko nebo rakouští příslušníci v Turecku nebo Bulharsku činiti nárok, a jež nejsou předmětem ustanovení této smlouvy.
Změny této úmluvy nabývají působnosti, jakmile budou ratifikovány oněmi
členy Společnosti, jejichž zástupcové tvoří Radu, a většinou těch
členů, jejichž zástupcové skládají Shromáždění.
 
====5. Rusko a ruské státy.====
Každý člen Společnosti má právo, aby odmítl přijmouti takovouto změnu
této úmluvy, ale přestává v takovém případě býti členem Společnosti.
Příloha
 
===== Článek 87 =====
I. Zakládající členové Společnosti národů.
 
#Rakousko uznává a zavazuje se respektovati jakožto stálou a nezadatelnou nezávislost všech území, jež byla částí bývalé říše ruské dne 1. srpna 1914.<br />Ve shodě s ustanoveními obsaženými v článku 210 Části IX (Klausule finanční) a v článku 244 Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy, uznává Rakousko definitivně, pokud se týče, zrušení smluv brestlitevských, jakož i všech jiných smluv, dohod nebo úmluv, které sjednala bývalá vláda rakousko-uherská s maximalistickou vládou v Rusku.<br />Mocnosti spojené a sdružené výslovně vyhrazují Rusko právo, aby dostalo od Rakouska veškeré restituce a náhrady zakládající se na zásadách této smlouvy.
Spojené státy americké. Hedžáz.
#Rakousko se zavazuje uznati plnou platnost veškerých smluv nebo úprav, jež by mocnosti spojené a sdružené uzavřely se státy, které se ustavily nebo ustaví na celém území nebo na části území bývalé říše ruské, jaká byla dne 1. srpna 1914, a uznati hranice těchto států, jak budou takovým způsobem určeny.
Belgie. Honduras.
Bolivie. Italie.
Brasilie. Japonsko.
Říše britská. Liberia.
Kanada. Nicaragua.
Australie. Panama.
Jižní Afrika Peru.
Nový Zéland. Polsko.
Indie. Portugalsko.
Čína. Rumunsko.
Kuba. Stát srbsko-chorvatsko-slovin-
Ecuador. ský.
Francie. Siam.
Řecko. Československo.
Guatemala. Uruguay.
Haiti.
 
===Oddíl VIII. - Obecná ustanovení.===
Státy pozvané, aby přistoupily k úmluvě.
 
===== Článek 88 =====
Argentina. Nizozemí.
Chile. Persie.
Columbie. Salvador.
Dánsko. Švédsko.
Španělsko. Švýcary.
Norsko. Venezuela.
Paraguay.
 
Nezávislost Rakouska jest nezadatelná, leda by dala k tomu souhlas Rada Společnosti národů. Rakousko se proto zavazuje, že se, pokud nesvolí řečená Rada, zdrží jakéhokoli jednání, kterým by zadalo své nezávislosti, ať přímo či nepřímo a jakýmkoli způsobem, zejména tím, že by se před přijetím za člena Společnosti národů účastnilo záležitostí některé jiné mocnosti.
II. První generální tajemník Společnosti národů:
Ctihodný sir James Eric Drummond, K. C. M. G., C. B.
 
===== Článek 89 =====
Část II.
 
Rakousko prohlašuje, že již nyní uznává a přijímá hranice Bulharska, Řecka, Maďarska, Polska, Rumunska, státu srbsko-chorvatsko-slovinského a státu československého tak, jak budou hranice tyto stanoveny Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými.
Hranice Rakouska.
 
===== Článek 90 =====
Čl.27
 
Rakousko se zavazuje, že uzná plnou platnost mírových smluv a ujednání dodatkových., jež jsou nebo budou uzavřeny mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a mocnostmi, které bojovaly po boku bývalého mocnářství rakousko-uherského; že schválí ustanovení, jež byla nebo budou učiněna o území bývalé říše německé, Maďarska, království bulharského a říše ottomanské, a že uzná nové státy v hranicích, jež jim takto jsou určeny.
Hranice Rakouska budou stanoveny takto (viz připojenou mapu):
 
===== Článek 91 =====
1. Se Švýcarskem a s Liechtensteinskem:
 
Rakousko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Čelných mocností spojených a sdružených všech svých práv a právních titulů na území, která dříve náležela bývalému mocnářství rakousko-uherskému a která, ležíce za novými hranicemi Rakouska, tak jak jsou popsány v článku 27 Části II (Hranice Rakouska), nejsou dosud přidělena nikomu jinému.
hranice nynější.
 
Rakousko se zavazuje, že uzná opatření, které Čelné mocnosti spojené a sdružené učiní o těchto územích, zejména pokud jde o státní občanství obyvatelů.
2. S Italií:
 
===== Článek 92 =====
od koty 2645 (Gruben J.) k východu a až ke kotě 2915 (Klopaier Spitz):
 
Žádný z obyvatelů území bývalého mocnářství rakousko-uherského nesmí býti znepokojován nebo obtěžován ať pro svoje politické chování od 28. července 1914 až do konečného rozhodnutí o svrchovanosti nad tímto územím, ať pro úpravu svého státního občanství podle této smlouvy.
čára, jež se určí na místě samém, procházející kotou 1483 na cestě z
Reschen do Naudersu;
 
===== Článek 93 =====
odtud k východu a až k vrcholu Dreiherrn Spitz (kota 3505):
 
Rakousko vydá neprodleně zúčastněným vládám spojeným nebo sdruženým archivy, záznamy, plány, listiny a vůbec doklady všeho druhu, týkající se správy civilní, vojenské, finanční, soudní nebo jiné v postoupených územích. Jestliže některé z těchto dokladů, archivů, záznamů. listin nebo plánů byly přemístěny, vydá je Rakousko na žádost zúčastněných vlád spojených nebo sdružených.
rozvodí mezi povodím Innu na severu a Adiže na jihu;
 
Jestliže by se archivy, záznamy, plány, listiny nebo doklady, uvedené v odstavci 1 a nemající rázu vojenského, týkaly zároveň správy rakouské a jestliže by proto jejich vydání bylo pro správu rakouskou spojeno s újmou, zavazuje se Rakousko, že za podmínky vzájemnosti poskytne vládám spojeným a sdruženým, o které jde, volný přístup k nim.
odtud zhruba k jihovýchodu a až ke kotě 2545 (Marchkinkele):
 
===== Článek 94 =====
rozvodí mezi povodím Drávy na východě a Adiže na západě;
 
Zvláštními smlouvami mezi Rakouskem a každým ze států, kterým bylo postoupeno nějaké území bývalého císařství rakouského, nebo které vznikly rozkouskováním bývalého mocnářství rakousko-uherského, bude postaráno o úpravu zájmů obyvatel, zejména pokud jde o jejich práva občanská, jejich obchod a provozování jejich povolání.
odtud k jihovýchodu a až ke kotě 2483 (Helm Spitz):
 
==Část IV. - Zájmy rakouské mimo Evropu.==
čára, jež se určí na místě samém, přestupující Drávu mezi místy
Winnbachem a Arnbachem;
 
===== Článek 95 =====
odtud k východojihovýchodu a až ke kotě 2050 (Osternik-Osternig),
přibližně 9 km na severozápad od Trbiže (Tarvis):
 
Mimo své hranice, jak jsou určeny touto smlouvou, vzdává se Rakousko, pokud se jeho týče, všech práv, právních titulů nebo jakýchkoli výsad na všech územích nebo stran všech území mimo Evropu, která by byla snad náležela bývalému mocnářství rakousko-uherskému nebo jeho spojencům, jakož i všech práv, právních titulů nebo výsad, jež by mu snad z jakéhokoli právního titulu náležely vůči mocnostem spojeným a sdruženým.
rozvodí mezi povodím Drávy na severu s jedné strany a postupně povodími
Sextenbachu, Piavy a Tagliamenta se strany druhé;
 
Rakousko se zavazuje, že již od nynějška uznati a schváliti opatření, jež učinily nebo učiní Čelné mocnosti spojené a sdružené, bude-li třeba, v dohodě s třetími mocnostmi, aby byly upraveny důsledky předchozího ustanovení.
odtud k východojihovýchodu a až ke kotě 1492 (asi 2 km na západ od
Vrat-Thörl):
 
===Oddíl I. - Marokko.===
rozvodí mezi řekou Zilou (Gail) na severu a řekou Zilicou (Gailitz) na
jihu;
 
===== Článek 96 =====
odtud k východu a až ke kotě 1509 (Peč-Pec):
 
Rakousko se vzdává, pokud se jeho týče, veškerých práv, právních titulů nebo výsad vyplývajících v jeho prospěch z generální akty algesiraské ze dne 7. dubna 1906, z dohod francouzsko-německých ze dne 9. února 1909 a 4. listopadu 1911. Veškeré smlouvy, dohody, úpravy nebo ujednání, které uzavřela vláda bývalého mocnářství rakousko-uherského s říší šerifskou, pokládají se za zrušeny dnem 12. srpna 1914.
čára, jež se určí na místě samém, přetínající Zilicu (Gailitz) na jih
od města a od nádraží Vrat (Thörl) a procházející kotou 1270 (Čabin
B.).
 
Rakousko nebude se moci v žádném případě dovolávati těchto akt a zavazuje se, že se nebude nijakým způsobem vměšovati v jednání, k němuž by mohlo dojíti mezi Francií a ostatními mocnostmi o Marokku.
3.K jihu, pak s krajinou celoveckou, s výhradou ustanovení Oddílu II,
části III (Politické klausule evropské):
 
===== Článek 97 =====
od Peči (Pec) k východu až ke kotě 1817 (Malestižov-Malestiger):
 
Rakousko prohlašuje, že souhlasí se všemi důsledky zřízení francouzského protektorátu nad Marokkem, uznaného vládou bývalého mocnářství rakousko-uherského, a že se vzdává, pokud se jeho týče, platnosti kapitulací v Marokku.
čára hřebenu Karavanek;
 
Toto vzdání platí od 12. srpna 1914.
od koty 1817 (Malestižov-Malestiger) a k severovýchodu až k Drávě k
bodu ležícímu asi 1 km na jihovýchod od železničního mostu přes
===== Článek 98 =====
východní rameno oblouku, jejž tvoří tato řeka asi 6 km na východ od
Běláku (Beljak, Villach):
 
Šerifská vláda bude míti úplnou volnost, aby upravila právní postavení a podmínky usazování rakouských příslušníků v Marokku.
čára, jež se určí na místě samém, protínající železnici mezi Malestiči
(Mallestig) a Blačemi (Faak) a procházející kotou 666 (Polana);
 
Bude se míti za to, že rakouští chráněnci, poplatníci a zemědělští družstevníci od 12. srpna 1914 přestali požívati výsad spojených s těmito vlastnostmi a podléhají právu obecnému.
odtud k jihovýchodu a až k bodu asi 2 km nad Sv. Martinem proti vodě:
 
===== Článek 99 =====
tok Drávy;
 
Všechna práva k věcem movitým bývalého mocnářství rakousko- uherského v říši šerifské přejdou ipso facto na Maghzen bez jakékoli náhrady.
odtud k severu až ke kotě 871 asi 10 km na východoseverovýchod od
Běláku (Beljak, Villach):
 
V této příčině se bude míti za to, že statky bývalé monarchie rakousko-uherské zahrnují veškeré vlastnictví koruny, jakož i soukromé statky bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské.
čára, jež se určí na místě samém, přibližně směrem od jihu k severu;
 
S veškerými právy k věcem movitým i nemovitým náležejícím v říši šerifské příslušníkům rakouským bude naloženo podle Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.
odtud k východoseverovýchodu až k bodu, který se zvolí na správní
hranici mezi okresy šent-vidským (St. Veit) a celoveckým (Klagenfurt)
blíže koty 725 asi 10 km na severozápad od Celovce:
 
Horní práva, která by byla přiznána rakouským příslušníkům rozhodčím soudem, zřízeným marockým horním řádem, stihne osud majetku, který náleží v Marokku rakouským příslušníkům.
čára, jež se určí na místě samém, procházející kotami 1069
(Golobinjek-Taubenbühel), 1045 (Goli Vrh-Gallinberg) 815 (Freudenberg);
 
===== Článek 100 =====
odtud k východu až k bodu, který se zvolí na místě samém na západ od
koty 1075 (Steinbruchkogel):
 
Vláda Rakouská zabezpečí převod akcií, které představují účast Rakouska v kapitálu marocké státní banky, na osobu, kterou jí označí vláda francouzská. Tato osoba nahradí oprávněným hodnotu těchto akcií, jak ji ustanoví státní banka.
správní hranice mezi okresy šent-vidským (St. Veit) a celoveckým
(Klagenfurt);
 
Tento převod bude proveden bez újmy zaplacení dluhů, jež snad udělali poddaní rakouští u státní banky marocké.
odtud k severovýchodu a až ke Krce (Gurk) k bodu, kde správní hranice
okresu celikoveckého (Völkermarkt) opouští tuto řeku:
 
===== Článek 101 =====
čára, jež se určí na místě samém, procházející kotou 1076;
 
S marockým zbožím bude při dovozu do Rakouska nakládáno podle předpisů platných o zboží francouzském..
odtud k severovýchodu a až ke kotě 1899 (Špik-Speikkogel):
 
===Oddíl II. - Egypt.===
správní hranice mezi okresy šent-vidským (St. Veit) a velikoveckým
(Völkermarkt);
 
===== Článek 102 =====
odtud k jihovýchodu a až ke kotě 842 (1 km na západ od Kašparské
hory-Kasparstein):
 
Rakousko prohlašuje, že uznává protektorát prohlášený nad Egyptem Velikou Britanií dne 18. prosince 1914 a že se vzdává, pokud se jeho týče, platnosti kapitulací v Egyptě.
severovýchodní správní hranice okresu velikoveckého (Völkermarkt);
 
Toto vzdání platí od 12. srpna 1914.
odtud k východu a až ke kotě 1522 (Kurji Vrh-Hühnerkogel):
 
===== Článek 103 =====
čára, jež se určí na místě samém, jdoucí severně od Labodu (Lavamünd).
 
Veškeré smlouvy, dohody, úpravy neb ujednání, uzavřená vládou bývalého mocnářství rakousko-uherského a Egyptem, pokládají se za zrušeny dnem 12. srpna 1914.
4.Se státem srbsko-chorvatsko-slovinským, s výhradou ustanovení Oddílu
II, Části III (Politické klausule evropské):
 
Rakousko nebude se moci v žádném případě dovolávati těchto akt a zavazuje se, že se nebude nijakým způsobem vměšovati v jednání, k němuž by mohlo dojíti mezi Velikou Britanií a ostatními mocnostmi o Egyptě.
od koty 1522 (Kurji Vrh-Hühnerkogel), a k východu až ke kotě 917 (St.
Lovrenc-St.Lorenzen):
 
===== Článek 104 =====
čára, jež se určí na místě samém, procházející kotou 1330;
 
Dokud nenabude působnosti egyptské zákonodárství o organisaci soudů, kterými budou zavedeny soudy s obecnou pravomocí, bude dekrety Jeho Výsosti sultána postaráno o vykonávání soudnictví nad rakouskými příslušníky a jejich vlastnictvím konsulárními soudy britskými.
odtud k východu a až ke styku se správní hranicí mezi okresy
mariborským (Marburg) a lipnickým (Leibnitz):
 
===== Článek 105 =====
rozvodí mezi povodími Drávy na jihu a Sulpy (Saggau) na severu;
 
Vláda egyptská bude míti úplnou volnost jednání při úpravě právního postavení a podmínek usazování rakouských příslušníků v Egyptě.
odtud k severovýchodu až k bodu, kde se správní hranice mezi okresy
mariborským (Marburg) a lipnickým (Leibnitz) stýká s Murou:
 
===== Článek 106 =====
tato správní hranice;
 
Rakousko, pokud se jeho týče, dává své svolení, aby byl zrušen nebo změněn podle přání vlády egyptské dekret vydaný Jeho Výsostí khedivem dne 28. listopadu 1904 o komisi pro veřejný dluh egyptský.
odtud až ke styku se starou hranicí z roku 1867 mezi Rakouskem a
Uherskem asi 5 km na jihovýchod od Radgony (Radkersburg):
 
===== Článek 107 =====
hlavní tok Mury po proudu;
 
Rakousko svoluje, pokud se jeho týče, aby byla přenesena na vládu Jeho britského Veličenstva práva udělená Jeho císařskému Veličenstvu sultánovi úmluvou podepsanou v Cařihradě dne 29. října 1888 o volné plavbě průplavem Suezským.
odtud k severu a až k bodu, jenž se určí na východ od koty 400,
ležícímu asi 16 km na sever od Radgony (Radkersburg):
 
Vzdává se veškeré účasti v egyptské zdravotnické radě námořní a karanténní a svoluje, pokud se jeho týče, aby oprávnění této rady byla přenesena na úřady egyptské.
stará hranice z r. 1867 mezi Rakouskem a Uhrami;
 
===== Článek 108 =====
odtud k severovýchodu a až k bodu, jenž se určí na rozvodí mezi
povodími Ráby a Mury asi 2 km na východ od Toky (tento bod je společným
trojím hranicím:
 
Veškeré statky a majetek bývalé monarchie rakousko-uherské v Egyptě přecházejí ipso facto na vládu egyptskou bez jakékoli náhrady.
Rakouska, Maďarska a státu srbsko-chorvatsko-slovinského): čára, jež se
určí na místě samém, procházející mezi osadami Bonisfalvou a
Gedoudvarem.
 
V tomto směru se bude míti za to, že statky a majetek bývalého mocnářství rakousko-uherského zahrnují veškerý majetek koruny, jakož i soukromé statky bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské.
5. S Maďarskem:
 
S veškerými movitými i nemovitými statky náležejícími v Egyptě příslušníkům rakouským bude naloženo podle Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.
od bodu svrchu určeného k severovýchodu a až ke kotě 353, asi 6 km na
severoseverovýchod od Sv. Gottharda:
 
===== Článek 109 =====
čára, jež se určí na místě samém, jdoucí kotou 353 (Janke Berg) a
probíhající pak na západ od cesty radgonsko-svatthardské
(Radkersburg-St.Gotthard) a na východ od míst Nagyfalvy, Nemetlaku a
Rabakereszturu;
 
Při dovozu do Rakouska bude nakládáno se zbožím egyptským jako se zbožím britským.
odtud zhruba směrem severovýchodním až ke kotě 234 asi 7 km na
severoseverovýchod od Pinkamindszentu:
 
===Oddíl III. - Siam.===
čára, jež se určí na místě samém, jdoucí kotou 322 (Hochkogel), pak na
jih od míst Zsamandu, Nemtbükkösu, Karacsfy a mezi Nagysaroslakem a
Pinkamindszentem;
 
===== Článek 110 =====
odtud k severu a až ke kotě 883 (Trott Kö) asi 9 km na jihozápad od
Kyseku (Köszeg):
 
Rakousko, pokud se jeho týče, uznává, že dnem 22. července 1917 pozbyly platnosti veškeré smlouvy, úmluvy nebo dohody, jež uzavřelo se Siamem bývalé mocnářství rakousko-uherské, dále veškerá práva, právní tituly a výsady, jež by mohly z nich vyplývati, jakož i veškerá práva na konsulární soudnictví v Siamu.
čára, jež se určí na místě samém, jdoucí kotami 241, 260 a 273, pak na
východ od Nagynardy a Rohoncze a na západ od Dozmatu a Bučniku
(Butsching);
 
===== Článek 111 =====
odtud k severovýchodu a až ke kotě 265 (Kamenje) asi 2 km na jihovýchod
od Nikitsche;
 
Rakousko postupuje, pokud se jeho týče, Siamu veškerá svá práva na statky a majetek, jež náležely bývalému mocnářství rakousko-uherskému v Siamu, mimo budovy užívané za sídla nebo kanceláře diplomatické nebo konsulární, jakož i zařízení a movitosti v nich. Tyto statky a majetek připadnou ipso facto vládě siamské bez jakékoli náhrady.
čára, jež se určí na místě samém, jdoucí na jihovýchod od Rendeku
(Liebing), Olmodu a Locsmandu a na severozápad od Kyseku (Köszeg) a od
cesty vedoucí z Kyseku (Köszeg) do Salamonfy;
 
Se soukromým jměním, majetkem a právy příslušníků rakouských v Siamu bude naloženo podle ustanovení Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.
odtud k severu a až k bodu, jenž se zvolí na jižním břehu Neziderského
jezera (Neusiedler See) mezi Bozem (Holling) a Velešínem (Hidegseg):
 
===== Článek 112 =====
čára, jež se určí na místě samém, jdoucí na východ od Nikitsche a
Zinkendorfu a na západ od Kövesdu a Nemetperesztegu;
 
Rakousko se vzdává jak jménem svým tak jménem svých příslušníků vůči vládě siamské veškerých nároků z likvidace rakouských statků nebo z internování příslušníků rakouských v Siamu. Toto ustanovení se netýká práv stran majících zájem na výtěžku některé z těchto likvidací, poněvadž tato práva jsou upravena ustanoveními Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.
odtud k východu a až ke kotě 115, ležící asi 8 km jihozápadně od Sv.
Jana (St. Johann):
 
===Oddíl IV. - Čína.===
čára, jež se určí na místě samém, probíhající Neziderským jezerem
(Neusiedler See), jdoucí na jih od ostrova, na kterém leží kota 117,
ponechávající Maďarsku podružnou železnici vedoucí ze stanice Mexiko na
severozápad, jakož i průplav einserský (Einser), a jdoucí na jih od
místa Pamhagen;
 
===== Článek 113 =====
odtud k severu a až k bodu, jenž se zvolí asi 1 km na západ od
Antonienhofu (na východ od Kopčan-Kittsee) a jenž je společný trojím
hranicím:
 
Rakousko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Číny veškerých výsad a výhod vyplývajících z ustanovení závěrečného protokolu podepsaného v Pekinu dne 7. září 1901, počítaje v to veškeré přílohy, noty a listiny doplňkové. Rovněž se vzdává ve prospěch Číny všech náhradních nároků na základě tohoto protokolu ode dne 14. srpna 1917.
Rakouska, Maďarska a státu československého: čára, jež se určí na místě
samém, ponechávající úplně na území maďarském železniční trať z Csorna
do Karlburgu, a jdoucí na západ od Wüstsommereinu a
Kroatisch-Jahrndorfu a na východ od Andau, Nickelsdorfu,
Deutsch-Jahrndorfu a Kopčan (Kittsee).
 
===== Článek 114 =====
6. Se státem československým:
 
Od doby, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou se Vysoké smluvní strany říditi, pokud se jich týče:
od bodu svrchu určeného a až k ohbí staré hranice z r. 1867 mezi
#ujednání ze dne 29. srpna 1902 o nových čínských celních tarifech;
Rakouskem a Uhrami asi 2 km 500 m na severovýchod od Bergu:
#ujednání ze dne 27. září 1905 týkajícím se Whang-Poo, prozatímním doplňkovým ujednáním ze dne 4. dubna 1912.
 
Čína však nebude povinna poskytovati Rakousku výhody nebo výsady, jež povolila v těchto úpravách bývalému mocnářství rakousko-uherskému.
čára, jež se určí na místě samém, přetínající cestu z Kopčan (Kittsee)
do Bratislavy ve vzdálenosti asi 2 km na sever od Kopčan (Kittsee);
 
===== Článek 115 =====
odtud k severu a až k bodu, jenž se zvolí na hlavním plavebním korytu
Dunaje asi 4 km 500 m proti proudu od mostu bratislavského:
 
Rakousko postupuje, pokud se jeho týče, Číně všecka svá práva na budovách, nábřežích a přístavištích, kasárny, opevnění, zbraně a válečné střelivo, lodi všeho druhu, zařízení bezdrátové telegrafie a jiný veřejný majetek náleževší bývalému mocnářství rakousko-uherskému, jež jsou nebo by mohly býti v rakousko-uherském koncedovaném území v Tien-Cinu nebo v jiných částech území čínského.
čára, jež se určí na místě samém, držící se pokud možno starých hranic
z r. 1867 mezi Rakouskem a Uhrami;
 
Rozumí se však, že budovy sloužící za diplomatická nebo konsulární sídla neb úřadovny, jakož i zařízení a movitosti v nich nejsou zahrnuty do tohoto postupu; mimo to neučiní vláda čínská nijakého opatření, aby disponovala veřejným nebo soukromým majetkem bývalého mocnářství rakousko-uherského ležícím v t. zv. vyslanecké čtvrti v Pekinu bez souhlasu diplomatických zástupců mocností, které v době, kdy nabude tato smlouva působnosti, zůstanou stranami závěrečného protokolu ze dne 7. září 1901.
odtud k západu a až ke stoku Moravy s Dunajem:
 
===== Článek 116 =====
hlavní plavební koryto Dunaje;
 
Rakousko souhlasí, pokud se jeho týče, se zrušením ujednání, jichž dosáhlo od vlády čínské a o něž se opírá držba koncedovaného území Rakousko-Uherska v Tien-Cinu.
odtud proti proudu tok Moravy, pak tok Dyje až k bodu zvolenému asi 2
km na jihovýchod od bodu, kde cesta z Ranšpurku (Rabensburg) do
Poštorné (Themenau) přechází železnici vedoucí z Ranšpurku do Břeclavy;
 
Čína, nabývajíc opět neomezeného výkonu svých výsostných práv nad řečenými územími, vyhlašuje svůj úmysl otevříti je mezinárodními bydlení a obchodu. Prohlašuje, že zrušení smluv, o něž se opírá držba řečeného koncedovaného území, nedotkne se vlastnických práv příslušníků mocností spojených a sdružených, kteří jsou držiteli přídělů v těchto koncedovaných územích.
odtud k západoseverozápadu a až k bodu staré správní hranice mezi
Dolními Rakousy a Moravou, ležícímu asi 400 m na jih od bodu, v kterém
tato železnice protíná železnici mikulovsko-valčickou
(Nikolsburg-Feldsberg):
 
===== Článek 117 =====
čára, jež se určí na místě samém, procházející kotami 187 (Dlouhý
vrch), 221 (Rosenbergen), 223 (Wolfsberg), 291 (Raistenberg), 249 a 279
(Kallerhaide);
 
Rakousko se vzdává všech nároků proti vládě čínské nebo proti kterékoli vládě spojené nebo sdružené z důvodů internování rakouských příslušníků v Číně a jejich dopravy do vlasti. Rovněž se vzdává, pokud se jeho týče, všech nároků z důvodu zabavení rakouských lodí v Číně, likvidace, sekvestrace, disposice nebo konfiskace majetku, práv nebo zájmových účastenství rakouských v této zemi ode dne 14. srpna 1917. Toto ustanovení se však nedotýká práv stran majících zájem na výtěžku některé z těchto likvidací, poněvadž tato práva jsou upravena ustanoveními Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.
odtud k západoseverozápadu tato správní hranice;
 
==Část V. - Klausule vojenské, námořní a vzduchoplavecké.==
potom k západu a až k bodu, který se zvolí asi 3 km na východ od osady
Františkova (Franzensthal):
 
Aby bylo umožněno připraviti obecné omezení zbrojení u všech národů, zavazuje se Rakousko dbáti přesně klausulí vojenských, námořních a vzduchoplaveckých takto stanovených:
stará hranice mezi Dolními Rakousy a Čechami;
 
===Oddíl I. - Klausule vojenské.===
odtud k jihu a až ke kotě 498 (Gelsenberg) asi 5 km na
====Hlava I. - Klausule obecné.====
severoseverozápad od Cmuntu:
 
===== Článek 118 =====
čára, jež se určí na místě samém, procházející na východ od cesty z
Rabšachu (Rottenschachen) do Krabonoše (Zuggers) a kotami 537 a 522 (G.
Nagel Berg);
 
Do tří měsíců ode dne, kdy nabude tato smlouva působnosti, budou vojenské síly rakouské demobilisovány způsobem níže předepsaným.
odtud k jihu, pak k západoseverozápadu a až k staré správní hranici
mezi Dolními Rakousy a Čechami do bodu ležícího asi 200 m na
severovýchod od bodu, kde tato hranice protíná cestu z Nových Hradů do
Vitoraze (Weitra):
 
===== Článek 119 =====
čára, jež se určí na místě samém, procházející mezi Krabonošem
(Zuggers) a Chřibkami (Breiensee), pak nejzazším jihovýchodním bodem
železničního mostu přes Lužnici, ponechávající Rakousku město Cmunt a
státu československému nádraží a železniční dílny cmuntské (Wolfshof) i
rozvětvení železnic cmuntsko-českobudějovické a cmuntsko-třeboňské,
jdoucí pak kotami 524 (Grundbühel), 577 (severně Hohenbergu) a 681
(Lagerberg);
 
Všeobecná branná povinnost bude v Rakousku zrušena. Rakouská armáda bude příště sestavována a doplňována jenom dobrovolným vstupem.
odtud k jihozápadu tato správní hranice;
 
====Hlava II. - Početný stav a rozčlenění rakouské armády.====
pak k severozápadu stará správní hranice mezi Čechami a Horními Rakousy
až k jejímu styku s hranicí Německa.
 
===== Článek 120 =====
7. S Německem:
 
Celkový počet vojenských sil v armádě rakouské nesmí přesahovati 30.000 mužů, čítajíc v to důstojníky a doplňovací tělesa.
hranice ze dne 3. srpna 1914.
 
Rakousko může určiti samo formace tvořící rakouskou armádu, avšak s těmito výhradami:
Čl.28
#početný stav utvořených jednotek bude se držeti v mezích nejvyšší a nejnižší číslice uvedené v tabulce IV, přiložené k tomuto oddílu;
#poměr důstojnictva, čítaje v to příslušníky štábu a zvláštních služeb, nebude přesahovati dvacátý a poměr poddůstojníků patnáctý díl celkového početného stavu jsoucího ve službě;
#počet kulometů, děl a houfnic nebude přesahovati počet, který je v tabulce V, přiložené k tomuto Oddílu, stanoven na 1000 mužů celkového početného stavu jsoucího ve službě.
Armády rakouské smí se užívati výhradně jen k udržování pořádku v hranicích území rakouského a k střežení jeho hranic.
 
===== Článek 121 =====
Hranice popsané touto smlouvou zobrazuje, pokud jsou již určeny,
připojená mapa v měřítku 1:1,000.000. Byl-li by nesouhlas mezi textem a
mapou, rozhoduje text.
 
Největší početnost štábů a všech formací, jež by mohlo Rakousko utvořiti, jest uvedena v tabulkách přiložených k tomuto Oddílu. Tyto číslice se nemusí dodržovati přesně, nesmějí se však překročiti.
Čl.29
 
Každá jiná organisace, týká-li se velení vojsku nebo přípravy k válce jest zakázána.
Vytyčiti tyto hranice v terénu přísluší komisím rozhraničovacím,
jejichž složení je buď určeno touto smlouvou, nebo bude určeno smlouvou
mezi Čelnými mocnostmi spojenými i sdruženými a jedním nebo několika
státy zúčastněnými.
 
===== Článek 122 =====
Komise budou míti úplné právo nejen určiti části hranic definované
výrazem "čára, jež se určí na místě samém", ale i revidovati části
hranic určené hranicemi správními, požádá-li o to některý ze
zúčastněných států a uzná-li to komise za vhodné (vyjímajíc hranice
mezinárodní, jak byly v srpnu roku 1914, u nichž se úloha komise obmezí
na přezkoumání hraničních kolů nebo mezníků). Komise se vynasnaží v
obou případech, aby se co nejpřesněji držely určení obsažených ve
smlouvách, dbajíce pokud možno hranic správních a místních zájmů
hospodářských.
 
Všechna opatření mobilisační nebo vztahující se k mobilisaci jsou zakázána.
Rozhodnutí komisí stanou se většinou hlasů a budou závazná pro
zúčastněné strany.
 
Vojsková tělesa, pomocné služby ani štáby nesmějí míti v žádném případě doplňovacích kádrů.
Náklady na rozhraničovací komise ponesou rovným dílem oba zúčastněné
státy.
 
Je zakázáno činiti přípravy k rekvisici zvířat nebo jiných dopravních prostředků vojenských.
Čl.30
 
===== Článek 123 =====
U hranic definovaných tokem vody výrazy "tok" nebo "koryto" užité v
popisech této smlouvy znamenají: jednak u řek nesplavných střední čáru
vodního toku nebo jeho hlavního ramene, jednak u řek splavných střední
čáru hlavního plavebního koryta. Avšak přísluší rozhraničovacím komisím
zřízeným touto smlouvou, aby v každém jednotlivém případě určily, zda
se bude hraniční čára držeti toku nebo koryta nahoře definovaného i po
jeho eventuelním přemístění, či zda bude určena trvale polohou toku
nebo koryta v okamžiku, kdy tato smlouva nabude působnosti.
 
Počet četníků, celníků, hajných, místních nebo obecních strážníků a jiných podobných zaměstnanců nesmí přesahovati počet osob, které vykonávaly podobné služby v roce 1913 a které nyní slouží v územních hranicích rakouských, jak byly stanoveny touto smlouvou.
Čl.31
 
Počet těchto zaměstnanců smí v budoucnosti býti rozmnožován jen v poměru odpovídajícím přírůstku obyvatelstva v místech nebo obcích, v jejichž službách jsou.
Jednotlivé zúčastněné státy se zavazují, že poskytnou komisím všechny
doklady nutné pro jejich práce, zvláště autentické opisy protokolů o
vytyčení hranic nynějších neb starých, všecky existující mapy velkého
měřítka, data geodetická, provedená a neuveřejněná měření a zprávy o
změnách řečiště hraničních toků vodních.
 
Tito zřízenci a úředníci, ani zřízenci železniční nesmějí býti svoláváni k tomu, aby se zúčastnili jakéhokoli vojenského výcviku.
Mimo to se zavazují, že nařídí místním úřadům, aby dodaly komisím
všecky doklady, hlavně plány, mapy katastrální a knihy pozemkové a na
jejich požádání jim poskytly všecka poučení o vlastnictví, poměrech
hospodářských i ostatní potřebné informace.
 
===== Článek 124 =====
Čl.32
 
Každé vojenské těleso, které není uvedeno v tabulkách přiložených k tomuto Oddílu, jest zakázáno. Ta, která by tu byla nad povolený početný stav 30.000 mužů, budou zrušena ve lhůtě stanovené článkem 118.
Jednotlivé státy zúčastněné se zavazují, že poskytnou komisím
ohraničovacím podporu buď přímo, nebo prostřednictvím místních úřadů ve
všem, co se týká dopravy, ubytování, pracovních sil a materiálů (kolů,
mezníků) potřebných k provedení svěřeného úkolu.
 
====Hlava III. - Doplňování a výcvik vojska.====
Čl.33
 
===== Článek 125 =====
Jednotlivé státy zúčastněné se zavazují, že se postarají o bezpečnost
bodů trigonometrických, značek, kolů nebo mezníků hraničních, jež
komise osadí.
 
Všichni důstojníci musí býti důstojníky z povolání. Důstojníci, kteří jsou nyní ve službě a kteří budou ponecháni v armádě, musí se zavázati, že budou sloužiti nejméně do věku 40 let. Důstojníci, kteří jsou nyní ve službě a kteří se nezaváží k službě v nové armádě, budou prosti jakékoli vojenské povinnosti; nesmějí se zúčastniti nijakého výcviku vojenského, teoretického ani praktického.
Čl.34
 
Důstojníci nově jmenovaní musí se zavázati, že budou sloužiti činně nejméně dvacet let za sebou jdoucích.
Mezníky se osadí tak, aby bylo možno dohlédnouti od jednoho k druhému;
očíslují se a jejich poloha i jejich čísla se zaznamenají do dokladu
kartografického.
 
Poměrný počet důstojníků opouštějících službu z jakékoli příčiny před uplynutím doby, na niž se zavázali, nesmí přesahovati každoročně dvacítinu celkového početného stavu důstojnictva uvedeného v článku 120. Je-li tento poměr překročen z důvodů vyšší moci, nesmí se úbytek tím v tělese vzniklý nahraditi novým jmenováním.
Čl.35
 
===== Článek 126 =====
Konečné protokoly rozhraničovací, mapy a doklady vyhotoví se ve třech
originálech; z nich dva se dodají vládám sousedících států a třetí
vládě republiky francouzské, jež doručí jeho ověřené opisy signatárním
mocnostem této smlouvy.
 
Celková služební doba poddůstojníků a mužstva nesmí býti nižší než dvanáct let za sebou jdoucích a z toho nejméně šest let služby pod prapory.
Část III.
 
Poměrný počet mužstva propuštěného před uplynutím doby, na kterou se zavázalo, ať již bylo propuštěno z důvodů zdravotních či opatřením disciplinárním či z jakékoli jiné příčiny, nesmí ročně přesahovati dvacítinu celkového stavu stanoveného článkem 120. Je-li tento poměr překročen z důvodů vyšší moci, nesmí se úbytek tím vzniklý nahraditi novým přijímáním.
Politické klausule Evropské.
 
====Hlava IV. - Školy, učiliště, spolky a sdružení vojenská.====
Oddíl I.
 
===== Článek 127 =====
Italie.
 
Počet žáků připuštěných k návštěvě škol vojenských bude přesně úměrný uprázdněným místům ve sborech důstojnických. Žáci i kádry budou se započítávati do početního stavu stanoveného v článku 120.
Čl.36
 
Proto budou veškeré vojenské školy, které neodpovídají této potřebě, zrušeny.
Rakousko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Italie všech práv a
právních titulů na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, která
leží za hranicemi Rakouska, tak jak jsou stanoveny v článku 27-2o Části
II (Hranice Rakouska) a rozkládají se mezi těmito hranicemi, bývalou
hranicí rakousko-uhersko-italskou, mořem Jaderským a východní hranicí
Italie, jak bude později stanovena.
 
===== Článek 128 =====
Rakousko se vzdává rovněž, pokud se jeho týče, ve prospěch Italie všech
práv a právních titulů na jiná území bývalého mocnářství
rakousko-uherského, uznaná za část Italie všemi smlouvami uzavřenými
pro uspořádání věcí doby přítomné.
 
Jiná učiliště než ta, která jsou stanovena článkem 127, ani jakékoli sportovní nebo jiné spolky nesmějí se zabývati žádnou věcí vojenskou.
Komise složená z pěti členů, z nichž jeden bude jmenován Italií, tři
ostatními čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými a jeden Rakouskem,
bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato
smlouvy, aby určila na místě samém hraniční čáru mezi Italií a
Rakouskem.
 
==== Hlava V. - Výzbroj, střelivo, materiál a opevnění.====
Rozhodnutí komise stanou se většinou hlasů a budou závazná pro
zúčastněné strany.
 
===== Článek 129 =====
Čl.37
 
Po uplynutí tří měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, nesmí výzbroj rakouské armády přesahovati číslici stanovenou na 1000 mužů v tabulce V, přiložené k tomuto Oddílu.
Odchylkou od ustanovení článku 269 Části X (Klausule hospodářské) jsou
osoby, které mají řádné bydliště na územích bývalého mocnářství
rakousko-uherského postoupených Italii a za války pobývaly mimo území
bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo byly vězněny, internovány
nebo evakuovány, účastny v plné míře ustanovení daných články 252 a 253
Části X (Klausule hospodářské).
 
Přebytků v poměru k početným stavům bude používáno jedině k doplňování, jehož by snad bylo třeba.
Čl.38
 
===== Článek 130 =====
Zvláštní úmluva určí podmínky, podle kterých budou zaplaceny v rakouské
měně výjimečné výlohy válečné, jež poskytly během války zálohou buď
území bývalého mocnářství rakousko-uherského, postoupená Italii, nebo
veřejné korporace těchto území na účet toho mocnářství podle jeho
zákonodárství, jako: příspěvky rodinám mobilisovaných, rekvisice,
ubytování vojska, podpory evakuovaným.
 
Zásoby střeliva armády rakouské nesmějí přesahovati množství uvedené v tabulce V, přiložené k tomuto Oddílu.
Při stanovení těchto částek bude Rakousku připočtena ku prospěchu suma,
jakou by byla řečená území přispěla k těmto výlohám Rakousko-Uherska
podle poměru, v kterém příjmy z oněch území přispívaly roku 1913 k
příjmům bývalého mocnářství rakousko-uherského.
 
Za tři měsíce od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, složí rakouská vláda nynější přebytek zbraní a střeliva na místech, která jí budou oznámena Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými.
Čl.39
 
Žádná jiná zásobárna, sklad nebo záloha střeliva nebude zakládána.
Stát italský bude vybírati na vlastní účet daně, dávky a poplatky všeho
druhu splatné na územích převedených na Italii a nezaplacené dne 3.
listopadu 1918.
 
===== Článek 131 =====
Čl.40
 
Počet a ráže kusů dělostřeleckých, které jsou pevně stanovenou normální výzbrojí pevností nyní v Rakousku trvajících, budou neprodleně oznámeny Čelným mocnostem spojeným a sdruženým a budou maximem, jež se nesmí překročiti.
Ničím není povinna Italie za to, že se uvázala v držení "Palazzo
Venezia" v Římě.
 
Do tří měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude maximum střeliva pro tato děla sníženo a udržováno na této jednotné výši:
Čl.41
:1500 ran na kus pro děla, jejichž ráže je 105 mm nebo menší;
:500 ran na kus pro děla, jejichž ráže je větší než 105 mm.
 
===== Článek 132 =====
S výhradou ustanovení článku 208 Části IX (Klausule finanční), o
nabývání státních statků a majetků a platech za ně, nastupuje vláda
italská ve všechna práva, která příslušela státu rakouskému stran všech
železničních tratí, řízených železniční správou řečeného státu na
územích převedených na Italii, ať jsou již v provozu, či v stavbě.
 
Zbraně, střelivo a materiál válečný smějí se vyráběti v jediné toliko továrně. Tato továrna bude řízena státem, který bude jejím vlastníkem, a její výroba bude přesně omezena na práce, které by byly potřebné pro početný stav vojska a pro výzbroj, jak jsou stanoveny v článcích 120, 123, 129, 130 a 131.
Stejně bude tomu, pokud jde o práva bývalého mocnářství
rakousko-uherského na koncese železniční a pouličních drah na území
výše dotčených.
 
Výroba zbraní loveckých nebude zakázána, s výhradou, že žádná lovecká kulovnice, vyrobená v Rakousku, nebude téže ráže jako zbraně válečné, užívané v kterémkoli vojsku evropském.
Pohraniční stanice železniční budou ustanoveny pozdější dohodou.
 
Do tří měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou zrušeny nebo k potřebám čistě obchodním proměněny všechny jiné závody, jejichž účelem je výroba, příprava, ukládání nebo zkoumání zbraní, střeliva nebo jakéhokoli jiného válečného materiálu.
Čl.42
 
V téže době budou taktéž zrušeny všechny zbrojnice, vyjímaje ty, které budou skladišti dovolené zásoby střeliva, a jejich personál bude propuštěn.
Rakousko vrátí Italii do tří měsíců všechny vozy náležející železnicím
italským, které před početím války přešly do Rakouska a nevrátily se do
Italie.
 
Zařízení závodů nebo zbrojnic, přesahující potřeby dovolené výroby, bude vyřaděno z činnosti nebo proměněno k potřebám čistě obchodním podle rozhodnutí mezispojenecké dozorčí komise vojenské, ustanovené článkem 153.
Čl.43
 
===== Článek 133 =====
Pokud se týče území postoupených Italii, vzdává se Rakousko za sebe a
za své příslušníky počínajíc 3. listopadem 1918 veškerých úmluv,
ustanovení nebo zákonů o trustech, kartelech a jiných organisací
podobných, které snad stran výrobků z těchto zemí v jeho prospěch
trvají.
 
Do tří měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou všechny zbraně, všechno střelivo a všechen válečný materiál, které jsou v Rakousku, počítajíc v to jakýkoliv obranný materiál proti letadlům, ať už je původ jakýkoli, pokud přesahují dovolené množství, vydány Čelným mocnostem spojeným a sdruženým.
Čl.44
 
Toto vydání bude provedeno v těch místech území rakouského, která určí jmenované mocnosti; tyto mocnosti rozhodnou rovněž, jak s tím materiálem naložiti.
Po deset let od doby, kdy nabude působnosti tato smlouva, jsou ústřední
elektrárny, které leží na území rakouském a dříve dodávaly elektrickou
sílu územím postoupeným Italii nebo jakýmkoli závodům, jejichž provoz
přechází na Italii, povinny pokračovati v těchto dodávkách až do výše
spotřeby podle cen a smluv platných dne 3. listopadu 1918.
 
===== Článek 134 =====
Rakousko mimo to uznává právo Italie užívati svobodně jezera Rajblského
a jeho výpusti a sváděti jmenované vody do nádrže korytnické.
 
Dovážeti do Rakouska zbraně, střelivo a válečný materiál jakéhokoli druhu je výslovně zapovězeno.
Čl.45
 
Totéž platí o výrobě a vývozu zbraní, střeliva a jakéhokoli válečného materiálu určena pro cizinu.
1. Rozsudky vynesené od 4. srpna 1914 soudy území postoupených Italii
ve sporech civilních a obchodních mezi obyvateli těchto území a jinými
příslušníky bývalého císařství rakouského anebo mezi jmenovanými
obyvateli a poddanými mocností spojených s mocnářstvím
rakousko-uherským nejsou vykonatelné, dokud nebudou opatřeny doložkou
vykonatelnosti, vyslovenou novým soudem stejného druhu na území, o než
jde.
 
===== Článek 135 =====
2. Všechny rozsudky vynesené pro zločiny neb přečiny politické od 4.
srpna 1914 soudy bývalého mocnářství rakousko-uherského proti státním
občanům italským, počítajíc v to ty, kdož se stávají státními občany
italskými podle této smlouvy, prohlašují se za neplatné.
 
Ježto je zakázáno užívati chrličů plamenů, dusivých, otravných a podobných plynů, jakož i všech takových kapalin, látek a prostředků, je v Rakousku přísně zapověděno je vyráběti a tam dovážeti.
3. Ve všech věcech týkajících se sporů zahájených dříve, než nabude
působnosti tato smlouva, u příslušných úřadů území postoupených Italii,
mají až do doby, kdy nabude působnosti zvláštní úmluva o takových
věcech, úřady italské a rakouské navzájem právo stýkati se přímo, a
dožádáním takto učiněným bude vyhověno, pokud tomu nebrání ustanovení
veřejného řádu platící v území, jehož úřadu dožádání došlo.
 
Totéž platí o materiálu zvlášť určeném k výrobě, uchovávání nebo používání jmenovaných výrobků nebo prostředků.
4. Všechny opravné prostředky proti rozhodnutím úřadů soudních nebo
správních působících na území postoupených Italii,které jsou předloženy
vyšším soudním a správním úřadům rakouským majícím sídlo mimo tato
území, se staví. Spisy jest vrátiti úřadům, proti jejichž rozhodnutí
byl opravný prostředek podán; tyto úřady je zašlou bez odkladu
příslušnému úřadu italskému.
 
Rovněž se zakazuje v Rakousku vyráběti i dovážeti obrněné vozy, tanky a všechny jiné podobné stroje, jež mohou sloužiti válečným účelům.
5. Všechny ostatní otázky týkající se příslušnosti, řízení nebo správy
justiční budou upraveny zvláštní úmluvou mezi Italií a Rakouskem.
 
====Tabulka I.====
Oddíl II.
'''Složení a nejvyšší početný stav pěší divise.'''
 
<table class="prettytable">
Stát Srbsko-chorvatsko-slovinský.
<tr><th rowspan="2">Jednotky:</th><th colspan="2">Nejvyšší početný stav každé jednotky</th></tr>
<tr><td>Důstojníků</td><td>Mužstva</td></tr>
<tr><td>Štáb pěší divize</td><td>25</td><td>70</td></tr>
<tr><td>Štáb divisní pěchoty</td><td>5</td><td>50</td></tr>
<tr><td>Štáb divisního dělostřelectva</td><td>4</td><td>30</td></tr>
<tr><td>3 pěší pluky (1) (po 65 důstojnících a 2000 mužích</td><td>195</td><td>6.000</td></tr>
<tr><td>1 eskadrona</td><td>6</td><td>160</td></tr>
<tr><td>1 prapor zákopového dělostřelectva (3 roty)</td><td>14</td><td>500</td></tr>
<tr><td>1 prapor zákopníků (2)</td><td>14</td><td>500</td></tr>
<tr><td>1 pluk polního dělostřelectva (3)</td><td>80</td><td>1.200</td></tr>
<tr><td>1 prapor cyklistů po 3 rotách</td><td>18</td><td>450</td></tr>
<tr><td>1 spojovací oddíl (4)</td><td>11</td><td>330</td></tr>
<tr><td>Divisní služba zdravotní</td><td>28</td><td>550</td></tr>
<tr><td>Parky a vozatajstvo</td><td>14</td><td>940</td></tr>
<tr><td>'''Úhrn pro pěší divisi'''</td><td>'''414'''</td><td>'''10.780'''</td></tr>
<tr><td colspan="3">(1) Pluk má 3 prapory pěchoty.Prapor má 3 roty pěchoty a 1 rotu kulometnou.<br />
(2) Prapor se skládá i ze štábu, ze 2 rot kopníků, 1 oddílu pontonového a 1 oddílu pro reflektory.<br />
(3) Pluk se skládá ze štábu, ze tří skupin polního nebo horského dělostřelectva, které se skládají celkem z 8 baterií po 4 kusech děl nebo houfnic polních nebo horských.<br />
(4) Tento oddíl se skládá z 1 oddílu telefonního a telegrafního, z 1 oddělení zvědů a z 1 oddělení holubářů. </td></tr>
</table>
 
====Tabulka II.====
Čl.46
'''Složení a nejvyšší početný stav jízdní divise.'''
 
<table class="prettytable">
Rakousko uznává, jak již učinily mocnosti spojené a sdružené, úplnou
<tr><th rowspan="2">Jednotky:</th><th rowspan="2">Nejvyšší počet těchto jednotek v jedné divisi</th><th colspan="2">Nejvyšší početný stav každé jednotky</th></tr>
nezávislost státu srbsko-chorvatsko-slovinského.
<tr><td>Důst.</td><td>Mužstva</td></tr>
<tr><td>Štáb jízdní divise</td><td>1</td><td>15</td><td>50</td></tr>
<tr><td>Pluk jízdy (1)</td><td>6</td><td>30</td><td>720</td></tr>
<tr><td>Skupina polního dělostřelectva (3 baterie)</td><td>1</td><td>30</td><td>430</td></tr>
<tr><td rowspan="2">Skupina automobilů s kulomety a s děly (2)</td><td>1</td><td>20</td><td>400</td></tr>
<tr><td>1</td><td>4</td><td>80</td></tr>
<tr><td>Různé služby</td><td>-</td><td>30</td><td>500</td></tr>
<tr><td>'''Úhrn pro jízdní divisi o šesti plucích'''</td><td></td><td>'''259'''</td><td>'''5.380'''</td></tr>
<tr><td colspan="4">(1) Pluk má 4 eskadrony. <br />
(2) Skupina má 9 bitevních vozů, každý s 1 dělem, s 1 kulometem a 1 kulometem náhradním, 4 spojovací vozy, 2 nákladní vozy zásobovací, 7 nákladních vozů, z toho 1 dílenský, 4 motocykly.<br />
Poznámka: Velké Jednotky jízdy mohou míti různý počet pluků a mohou též býti sdruženy v nezávislé brigády v rámci hořejších početných stavů.
</td></tr>
</table>
 
====Tabulka III.====
Čl.47
'''Složení a nejvyšší početný stav smíšené brigády.'''
<table class="prettytable">
<tr><th rowspan="2">Jednotky:</th><th colspan="2">Nejvyšší početný stav každé jednotky</th></tr>
<tr><td>Důst.</td><td>Mužstva</td></tr>
<tr><td>Štáb brigády</td><td>10</td><td>50</td></tr>
<tr><td>2 pluky pěchoty (1) </td><td>130</td><td>4.000</td></tr>
<tr><td>1 prapor cyklistů</td><td>18</td><td>400</td></tr>
<tr><td>1 eskadrona jízdy</td><td>5</td><td>100</td></tr>
<tr><td>1 skupina polního dělostřelectva</td><td>20</td><td>400</td></tr>
<tr><td>1 rota zákopového dělostřelectva</td><td>5</td><td>150</td></tr>
<tr><td>Různé služby</td><td>10</td><td>200</td></tr>
<tr><td>'''Úhrn pro smíšenou brigádu.'''</td><td>'''198'''</td><td>'''5.350'''</td></tr>
<tr><td colspan="3">(1) Pluk se skládá ze 3 pěších praporů. Prapor má 3 pěší roty a 1 rotu kulometnou.</td></tr>
</table>
 
====Tabulka IV.====
Rakousko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch státu
'''Nejmenší početný stav jednotek, ať již je přijata pro armádu jakákoliv organisace. (Divise, smíšené brigády atd.)'''
srbsko-chorvatsko-slovinského všech práv a právních titulů na území
bývalého mocnářství rakousko-uherského, která leží za hranicemi
Rakouska, tak jak jsou popsány v článku 27 Části II (Hranice Rakouska),
a která jsou uznána za část státu srbsko-chorvatsko-slovinského touto
smlouvou nebo jinými smlouvami uzavřenými pro uspořádání věcí doby
přítomné.
 
<tr><td>Důst.</td><td>Mužstva</td><td>Důst.</td><td>Mužstva</td></tr>
Čl.48
<tr><td>Pěší divise</td><td>414</td><td>10.780</td><td>300</td><td>8.000</td></tr>
<tr><td>Jízdní divise</td><td>259</td><td>5.380</td><td>180</td><td>3.650</td></tr>
<tr><td>Smíšená brigáda</td><td>198</td><td>5.380</td><td>140</td><td>4.250</td></tr>
<tr><td>Pěší pluk</td><td>65</td><td>2.000</td><td>52</td><td>1.600</td></tr>
<tr><td>Pěší prapor</td><td>16</td><td>650</td><td>12</td><td>500</td></tr>
<tr><td>Rota pěchoty nebo kulometná</td><td>3</td><td>160</td><td>2</td><td>120</td></tr>
<tr><td>Skupina cyklistů</td><td>18</td><td>450</td><td>12</td><td>300</td></tr>
<tr><td>Pluk jízdy</td><td>30</td><td>720</td><td>20</td><td>450</td></tr>
<tr><td>Eskadrona jízdy </td><td>6</td><td>160</td><td>3</td><td>100</td></tr>
<tr><td>Pluk dělostřelecký</td><td>80</td><td>1.200</td><td>60</td><td>1.000</td></tr>
<tr><td>Baterie polního dělostřelectva</td><td>4</td><td>150</td><td>2</td><td>120</td></tr>
<tr><td>Rota zákopového dělostřelectva</td><td>3</td><td>150</td><td>2</td><td>100</td></tr>
<tr><td>Prapor zákopníků </td><td>14</td><td>500</td><td>8</td><td>300</td></tr>
<tr><td>Baterie horského dělostřelectva</td><td>5</td><td>320</td><td>3</td><td>200</td></tr>
</table>
 
====Tabulka V.====
Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými
'''Nejvyšší dovolená výzbroj a zásoba střeliva.'''
mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden státem
srbsko-chorvatsko-slovinským a jeden Rakouskem, bude ustavena do
čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti tato smlouvy, aby určila na
místě samém hraniční čáru popsanou v článku 27-4o Části II (Hranice
Rakouska).
 
<table class="prettytable">
Rozhodnutí komise stanou se většinou hlasů a budou závazná pro
<tr><th>Materiály:</th><th>Množství na 1.000 mužů</th><th>Množství střeliva na zbraň (pušku, dělo atd.)</th></tr>
zúčastněné strany.
<tr><td>Puška nebo karabina (1)</td><td>1.150</td><td>500 ran</td></tr>
<tr><td>Těžké neb lehké kulomety</td><td>15</td><td>10.000 ran</td></tr>
<tr><td>Lehké zákopové moždíře</td><td>2</td><td>1.000 ran</td></tr>
<tr><td>Prostřední zákopové moždíře</td><td>2</td><td>500 ran </td></tr>
<tr><td>Děla nebo houfnice, polní nebo horské</td><td>3</td><td>1.000 ran</td></tr>
<tr><td colspan="3">(1) Samostřelné pušky nebo karabiny počítají se za lehké kulomety.<br />
Žádné těžké dělo, t. j. s ráží větší než 105 mm, není dovoleno kromě těch, která jsou normální pevností.
</td></tr>
</table>
 
===Oddíl II. - Klausule námořní.===
Čl.49
 
===== Článek 136 =====
Obyvatelstvo krajiny celovecké bude vyzváno, aby způsobem níže vytčeným
označilo hlasováním stát, ke kterému si přeje, aby bylo připojeno toto
území.
 
Od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti,prohlašují se všechny rakousko-uherské válečné lodi, i ponorky, za vydané s konečnou platností Čelným mocnostem spojeným a sdruženým.
Hranice krajiny celovecké jsou tyto:
 
Všechny monitory, torpedové čluny a ozbrojené lodi flotil dunajských budov vydány Čelným mocnostem spojeným a sdruženým.
od koty 871, ležící asi 10 km na východoseverovýchod od Běláku, směrem
jižním až k bodu toku Drávy ležícímu asi 2 km nad Sv. Martinem:
 
Rakousko má však právo udržovati na Dunaji pro poříční policii tři zvědné čluny, s podmínkou; že budou určeny komisí vzpomenutou v článku 154 této smlouvy.
čára, která vede přibližně od severu k jihu a určí se na místě samém;
 
===== Článek 137 =====
odtud k severozápadu až k bodu ležícímu asi 1 km na jihovýchod od
železničního mostu přes východní rameno oblouku, který tvoří Dráva asi
6 km na východ od Běláku:
 
Pomocné křižníky a pomocné lodi rakousko-uherské níže vypočtené se ozbrojí a budou pokládány za lodi obchodní.
tok Drávy;
*Bosna.
*Herkules.
*Gablonz.
*Pola.
*Carolina.
*Najade.
*Afrika.
*Pluto.
*Tirol.
*President Wilson (dříve Kaiser Franz Joseph).
*Argentina.
*Lussin.
*Teodo.
*Triest.
*Nixe.
*Baron Bruck.
*Gigant.
*Elisabeth.
*Dalmat.
*Metkovic.
*Persia.
*Baron Gall.
*Prinz Hohenlohe.
*Gasa.
*Gastein.
*Cyclop.
*Helouan.
*Vesta.
*Graf Wurmbrandt.
*Nymphe.
*Pelikan.
*Büffel.
 
===== Článek 138 =====
odtud na jihozápad až ke kotě 1817 (Malestižov-Malestiger):
 
Všechny válečné lodi, počítajíc v to i ponorky, které jsou nyní ve stavbě v přístavech, jež náleží Rakousku nebo dříve náležely mocnářství rakousko-uherskému, budou rozebrány.
čára, která se určí na místě samém, vedoucí přes kotu 666 (Polana) a
protínající železnici mezi Malestičemi (Mallestig) a Blačemi (Faak);
 
S rozebráním těchto lodí se počne co možno nejdříve po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.
odtud na východojihovýchod, pak na severovýchod až ke kotě 1929
(Guschowa):
 
===== Článek 139 =====
rozvodní předěl mezi povodím drávským na severu a sávským na jihu;
 
Všech předmětů, strojů a hmot z rozebraných rakousko-uherských lodí válečných, ať jsou to lodi povrchové či ponorné, smí se použíti pouze k účelům čistě průmyslovým neb obchodním.
odtud na severovýcho až ke kotě 1054 (Strojna):
 
Nesmějí se prodati ani postoupiti do ciziny.
čára, která se určí na místě samém, držící se zhruba západní hranice
povodí Mižice (Miess), vedoucí přes koty 1558, 2124, 1185;
o
 
===== Článek 140 =====
dtud na severovýchod až ke kotě 1522 (Kurji Vrh-Hühnerkogel):
 
V Rakousku se zakazuje stavěti ponorné lodi, byť i obchodní, nebo jich nabývati.
čára, která určí na místě samém, protínající Drávu na jih od Labudu
(Lavamünd);
 
===== Článek 141 =====
odtud na západ až ke kotě 842, ležící asi 1 km na západ od Kašparské
hory (Kasparstein):
 
Všechny zbraně, všechno střelivo a všechen námořní materiál válečný i miny a torpeda, jež náležely Rakousko-Uhersku v době podepsání příměří dne 3. listopadu 1918, prohlašují se za vydané s konečnou platností Čelným mocnostem spojeným a sdruženým.
čára, která se určí na místě samém, vedoucí na sever od Labudu;
 
===== Článek 142 =====
odtud až ke kotě 1899 (Špik-Speikkogl):
 
Rakousko bude odpovědno za vydání (články 136 a 141), odzbrojení (článek 137), rozebrání (článek 138), jakož i za způsob používání (článek 137) nebo zužitkování (článek 139) předmětů uvedených v předchozích článcích jen potud, pokud jde o předměty na jeho území.
severovýchodní správní hranice okresu velikoveckého (Völkermarkt);
 
===== Článek 143 =====
odtud k jihozápadu až k řece Krce:
 
Po tři měsíce ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, nesmí býti používáno dalekonosné bezdrátové stanice telegrafické ve Vídni bez povolení Čelných mocností spojených a sdružených k zaslání zpráv námořních, vojenských a politických, o něž má zájem Rakousko nebo kterýkoli jiný stát, který byl za války spojencem Rakouska-Uherska. Stanice tato smí zasílati a přijímati obchodní telegramy, avšak jen pod dozorem řečených mocností, které určí délku používaných vln.
severozápadní správní hranice okresu velikoveckého (Völkermarkt);
 
Po stejnou dobu nesmí Rakousko zřizovati dalekonosné bezdrátové stanice telegrafické ani na vlastním území ani na území maďarském, německém, bulharském nebo tureckém.
odtud k jihozápadu až k bodu správní hranice na západ od koty 1075
(Steinbruchkogel):
 
===Oddíl III. - Klausule týkající se vzduchoplavby vojenské i námořní.===
čára, která se určí na místě samém, vedoucí přes kotu 1076;
 
===== Článek 144 =====
odtud na západ až k bodu, který se zvolí blízko koty 725, asi 10 km na
severozápad od Celovce:
 
Vojenská moc Rakouska nesmí míti ani vojenského ani námořního letectva.
správní hranice mezi okresy šentvidským a celoveckým;
 
Nebude zachována žádná řiditelná vzducholoď.
odtud až ke kotě 871, od které vyšel tento popis:
 
===== Článek 145 =====
čára, která se určí na místě samém, vedoucí kotami 815 (Freudenberg),
1045 (Goli Vrh-Gallinberg) a 1069 (Golobinjek-Taubenbühel).
 
Do dvou měsíců ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, bude demobilisován personál vzduchoplavecký zapsaný právě v seznamech rakouských pozemních a námořních vojsk.
Čl.50
 
===== Článek 146 =====
K uspořádání plebiscitu bude krajina celovecká rozdělena na dvě pásma:
na jedno pásmo na jih a na druhé na sever od příčné čáry, jež vede
takto:
 
Do doby, než bude rakouské území úplně vyklizeno od vojsk spojených a sdružených, budou v Rakousku požívati vzduchoplavecké přístroje mocností spojených a sdružených práva svobodného příletu, svobodného průchodu vzduchem a přistání.
od bodu, kde západní hranice opouští Drávu, k severu až k bodu asi 1 km
na východ od Rožaku (Rosegg) (Sv. Michala):
 
===== Článek 147 =====
tok Drávy po proudu;
 
Po šest měsíců od doby,kdy nabude působnosti tato smlouva, jest na celém území rakouském zakázáno vyráběti, dovážeti a vyvážeti letadla, součást letadel, jakož i motory a součástky motorů pro vzduchoplavbu.
odtud k severovýchodu až k západnímu výběžku jezera Vrbského na jih od
Verby (Velden):
 
===== Článek 148 =====
po čáře, která se určí na místě samém;
 
Jakmile tato smlouva nabude působnosti, vydá Rakousko na svůj náklad všechen materiál vojenské i námořní vzduchoplavby Čelným mocnostem spojeným a sdruženým.
odtud k východu až k bodu, kde řeka Glanfurt vytéká z jezera Vrbského:
 
Toto vydání bude provedeno v místech označených vládami řečených mocností; bude ukončeno ve třech měsících.
po čáře vedoucí středem jezera;
 
V tomto materiálu bude zahrnut zvláště materiál, kterého se užívá nebo užívalo nebo který jest nebo byl určen k válečným účelům, zejména:
odtud k východu až ke stoku s řekou Glan:
 
*Úplná letadla a vodní letadla, jakož i ta, která se stavějí, opravují nebo sestavují.
tokem Glanfurtu po proudu;
*Řiditelné balony schopné plavby, jakož i balony, které se stavějí, opravují neb sestavují.
*Přístroje k výrobě vodíku.
*Hangary pro řiditelné balony a přístřeší všech druhů pro letadla.
 
Až do svého odevzdání budou řiditelné balony nákladem Rakouska udržovány naplněné vodíkem; přístroje na výrobu vodíku, jakož i přístřeší pro řiditelné balony mohou podle volného uvážení řečených mocností býti ponechány Rakousku až do doby, kdy budou řiditelné balony odevzdány.
pak k východu až ke stoku s řekou Krkou:
 
*Motory letadel.
tokem Glany po proudu;
*Loďky.
*Výzbroj (děla, kulomety, kulometné pušky, vrhače pum a torped, přístroje pro stejnoběh, přístroje mířící).
*Střelivo (nábojnice, granáty, nabité pumy, prázdné pumy, zásoby výbušných látek neb suroviny k jejich výrobě).
*Nástroje palubní.
*Přístroje pro telegrafii bez drátu, fotografické a kinematografické přístroje, kterých se používá ke vzduchoplavbě.
*Jednotlivé součástky náležející k některé z uvedených skupin.
 
Materiál shora uvedený nesmí se bez zvláštního povolení jmenovaných vlád přemístiti.
odtud k severovýchodu až k bodu, kde severní hranice celovecká protíná
řeku Krku:
 
===Oddíl IV. - Mezispojenecké komise dozorčí.===
tokem Krky.
 
===== Článek 149 =====
Krajina celovecká bude podrobena dozoru komise, pověřené úkolem, aby
tam připravila plebiscit a zabezpečila jeho nestranné řízení. Tato
komise bude složena takto: čtyři členy jmenují Spojené státy, Velká
Britanie, Francie a Italie, a to každý z těchto států jednoho; jednoho
Rakousko, jednoho stát srbsko-chorvatsko-slovinský; člen rakouský bude
účasten jednání, jen když půjde o jednání, která se týkají pásma
druhého, člen srbsko-chorvatsko-slovinský, jen pokud půjde o pásmo
prvé. Komise se bude usnášeti většinou hlasů.
 
Všechny klausule o vojenství, námořní plavbě a vzduchoplavbě, které jsou obsaženy v této smlouvě a k jejichž provedení byla ustanovena časová mez, provede Rakousko pod dozorem mezispojeneckých komisí, zřízených zvláště k tomu cíli Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými.
Druhé pásmo bude obsazeno vojskem rakouským a bude spravováno podle
obecných zásad rakouského zákonodárství.
 
Komise právě uvedené budou zastupovati u vlády rakouské Čelné mocnosti spojené a sdružené ve všem, co se týká provedení klausulí o vojenství, námořní plavbě a vzduchoplavbě, budou oznamovati rakouským úřadům rozhodnutí, která si Čelné mocnosti spojené a sdružené vyhradily, nebo která by byla potřebná k provádění těchto klausulí.
Prvé pásmo bude obsazeno vojskem srbsko-chorvatsko-slovinským a bude
spravováno podle obecných zásad zákonodárství tohoto státu.
 
===== Článek 150 =====
V obou pásmech musí býti vojsko, a to jak rakouské, tak
srbsko-chorvatsko-slovinské, zmenšeno na početný stav, jaký komise uzná
za nutný k zachování pořádku; vojsko toto vykoná své poslání pod
dozorem jmenované komise. Vojsko musí býti nahrazeno co možná brzo moci
policejní, vybranou z území samého.
 
Mezispojenecké komise dozorčí mohou úřadovati ve Vídni a mají právo, aby se, kdykoli to uznají za vhodné, odebraly na kterékoli místo rakouského území anebo tam vyslaly subkomise nebo uložily některému neb několika ze svých členů, aby se tam vydali.
Komise bude pověřena úkolem, aby zařídila hlasování a učinila všechna
opatření, která uzná za nutná k zabezpečení jeho svobody, čistoty a
tajnosti.
 
===== Článek 151 =====
V prvém pásmu bude plebiscit vykonán do tří měsíců ode dne, kdy nabude
působnosti tato smlouva, a to v době, kterou určí komise.
 
Vláda rakouská musí poskytnouti mezispojeneckým komisím dozorčím všecka vysvětlení a doklady, které budou pokládati za nutné k výkonu svého poslání, a všechny prostředky osobní i věcné, jejichž potřeba by se mohla vyskytnouti, aby bylo zabezpečeno dokonalé provedení klausulí o vojenství, námořní plavbě a vzduchoplavbě.
Jestliže hlasování dopadne příznivě pro stát
srbsko-chorvatsko-slovinský, bude plebiscit v druhém pásmu vykonán ve
třech nedělích po tom, kdy bude vyhlášen výsledek plebiscitu v pásmu
prvém, a to v době, kterou určí komise.
 
Vláda rakouská musí ustanoviti při každé mezispojenecké komisi dozorčí kvalifikovaného zástupce, který by přijímal od ní oznámení určená pro vládu rakouskou a podával i obstarával jí veškerá vyžádaná vysvětlení i doklady.
Jestliže naopak dopadne hlasování v prvém pásmu příznivě pro Rakousko,
k plebiscitu v pásmu druhém se nepřikročí, a celá krajina zůstane s
konečnou platností pod svrchovaností rakouskou.
 
===== Článek 152 =====
Hlasovací právo bude přiznáno každé osobě bez rozdílu pohlaví, která
vyhoví těmto podmínkám:
 
Vydržování a náklady dozorčích komisí i výlohy vzniklé jejich činností ponese Rakousko.
a) že dovršila 20. rok do 1. ledna 1919;
 
===== Článek 153 =====
b) že měla dne 1. ledna 1919 řádné bydliště v pásmu podrobeném
plebiscitu
 
Úkolem mezispojenecké dozorčí komise vojenské bude zejména, aby přijímala od rakouské vlády zprávy o umístění zásob a skladů střeliva, o výzbroji opevněných míst, tvrzí a pevností a o umístění a činnosti dílen neb továren na zbraně, střelivo a válečný materiál.
c) že se v tomto pásmu narodila nebo že tam má od doby před 1. lednem
1912 řádné bydliště nebo právo domovské.
 
Bude přijímati vydané zbraně, střelivo a válečný materiál, nástroje k válečné výrobě, ustanoví místa, kde tyto předměty jest vydati, a bude dohlížeti, aby bylo zničeno, uvedeno v neupotřebitelný stav nebo přeměněno to, co nařizuje tato smlouva.
Výsledek hlasování bude určen podle většiny hlasů v každém pásmu.
 
===== Článek 154 =====
Po skončení každého hlasování bude výsledek jeho oznámen komisí Čelným
mocnostem spojeným a sdruženým spolu s podrobnou zprávou o postupu při
hlasování, a výsledek bude vyhlášen.
 
Úkolem mezispojenecké dozorčí komise námořní bude zejména, aby se odebrala do loděnic a dohlížela na rozebírání lodí, které se tam budují, aby převzala vydané zbraně, střelivo a válečný námořní materiál a dohlížela na nařízená rozbourání a zničení.
Bude-li hlasování příznivo přivtělení ke státu
srbsko-chorvatsko-slovinskému, ať v prvém pásmu ať v obou, prohlašuje
Rakousko, že se, pokud se jeho týká, vzdává od nynějška všech práv a
právních titulů na toto území ve prospěch státu
srbsko-chorvatsko-slovinského, a to měrou odpovídající výsledku
hlasování. Po dohodě s komisí bude moci vláda
srbsko-chorvatsko-slovinská zavésti s konečnou platností svoji
svrchovanost na řečených územích.
 
Vláda rakouská musí podati mezispojenecké dozorčí komisi námořní veškerá vysvětlení a všechny doklady, které bude tato komise pokládati za nutné, aby se přesvědčila o úplném splnění všech klausulí o válečném námořnictvu, zejména plány válečných lodí, složení jejich výzbroje, o zvláštnostech a modelech děl, o střelivu, torpedech, minách, výbušných látkách, o přístrojích bezdrátové telegrafie a vůbec o všem, co se týká válečného materiálu námořního, a konečně všechny doklady týkající se zákonodárství, správy a řádů služebních.
Bude-li hlasování v pásmu prvním nebo v pásmu druhém příznivo Rakousku,
bude moci vláda rakouská po dohodě s komisí obnoviti s konečnou
platností svoji svrchovanost, a to podle okolností buď v celé krajině
celovecké nebo v druhém pásmu.
 
===== Článek 155 =====
Jakmile bude takto zabezpečena správa krajiny buď státem
srbsko-chorvatsko-slovinským nebo Rakouskem, zanikne zmocnění komise.
 
Úkolem mezispojenecké dozorčí komise vzduchoplavecké bude zejména, aby pořídila soupis vzduchoplaveckého materiálu, který je nyní v rukou vlády rakouské, a dozírala na dílny letadla, balony a motory pro vzducholodi, na továrny na zbraně, střelivo a výbušné látky, kterých by mohlo býti užito pro vzducholodi, aby prohlížela všechna letiště, hangary a přístaviště, parky a skladiště na rakouském území, a aby, bude-li potřeba, zařídila převoz jmenovaného materiálu a aby jej převzala.
Náklady na komisi ponese z poloviny Rakousko, z poloviny stát
srbsko-chorvatsko-slovinský.
 
Vláda rakouská musí podati mezispojenecké dozorčí komisi vzduchoplavecké všechna vysvětlení a doklady, týkající se zákonodárství, správy neb jiné doklady, které komise tato bude pokládati za nutné, aby se přesvědčila o úplném splnění klausulí vzduchoplaveckých, zejména číselný výkaz personálu náležejícího ke vzduchoplavecké službě v Rakousku, jakož i o materiálu hotového, rozdělaného nebo objednaného, úplný seznam veškerých závodů pracujících pro vzduchoplavbu, jejich umístění i všech hangarů a přístavišť.
Čl.51
 
===Oddíl V. - Klausule obecné.===
Stát srbsko-chorvatsko-slovinský tím, že svoluje k jejich zařazení do
smlouvy s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, přijímá ustanovení,
která tyto mocnosti budou pokládati za nutná k ochraně zájmů těch
obyvatelů ve státě srbsko-chorvatsko-slovinském, kteří se od většiny
obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím.
 
===== Článek 156 =====
Stát srbsko-chorvatsko-slovinský rovněž schvaluje, aby byla pojata ve
smlouvu s Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými ustanovení, která
tyto mocnosti uznají za nutná, aby byly obchodu ostatních států
zabezpečeny svoboda průvozu a způsob obchodování vyhovující zásadám
slušnosti.
 
Do tří měsíců ode dne, kdy nabude tato smlouva působnosti, musí rakouské zákonodárství býti změněno a dále vládou rakouskou udržováno ve shodě s touto Částí této smlouvy.
Čl.52
 
V téže lhůtě musí rakouská vláda provésti všechna správní neb jiná opatření, nutná k splnění předpisů této Části.
Podíl a povaha finančních břemen bývalého císařství rakouského, která
bude státu srbsko-chorvatsko-slovinskému převzíti na území postavené
pod jeho svrchovanost, budou určeny podle článku 203 Části IX (Klausule
finanční) této smlouvy.
 
===== Článek 157 =====
Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto
smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území.
 
Následující ustanovení příměří ze dne 8. listopadu 1918, zůstávají v platnosti, pokud nejsou v odporu s předchozími ustanoveními: paragrafy 2 a 3 hlavy I (Klausule vojenské) a paragrafy 2, 3 a 6 hlavy I přiloženého protokolu (Klausule vojenské).
Oddíl III.
 
===== Článek 158 =====
Stát československý.
 
Rakousko se zavazuje, že od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, žádného poselstva vojenského, námořního ani vzduchoplaveckého pro žádnou cizí zemi neověří, nevyšle, aniž mu odjetí dovolí; kromě toho se zavazuje ke vhodným opatřením, aby zabránilo příslušníkům rakouským opustiti jeho území za tím účelem, aby se dali zařaditi do armády, loďstva nebo vzduchoplavectva některé cizí mocnosti, anebo aby jich bylo v cizině užito k výpomoci při výcviku vojenském, nebo aby byli vůbec při vojenském, námořním nebo vzduchoplaveckém školení v některé cizí zemi jakkoli činní.
Čl.53
 
Mocnosti spojené a sdružené jsou zajedno v tom, že, co se jich samých týká, nebudou od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, zařaďovati rakouských příslušníků do svých armád, loďstev a sil vzduchoplaveckých, ani že jich nebudou užívati k výpomoci při výcviku vojenském nebo vůbec jakkoli jako instruktorů vojenských, námořních a vzduchoplaveckých.
Rakousko uznává, jak již učinily mocnosti spojené a sdružené, úplnou
nezávislost státu československého, zahrnujícího i autonomní území
Rusínů na jih od Karpat.
 
Toto ustanovení však nikterak není na újmu právu Francie, odváděti pro cizineckou legii podle vojenských zákonů a předpisů francouzských.
Čl.54
 
===== Článek 159 =====
Rakousko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch státu
československého všech práv a právních titulů na území bývalého
mocnářství rakousko-uherského, která leží za hranicemi Rakouska, tak
jak jsou popsány v článku 27 Části II (Hranice Rakouska), a která jsou
uznána podle této smlouvy za části československého státu.
 
Dokud tato smlouva zůstane v působnosti, zavazuje se Rakousko, že se podrobí jakémukoli vyšetřování, které by Rada Společnosti národů většinou hlasů uznala za nutné.
Čl.55
 
==Část VI. - Váleční zajatci a hroby.==
Komise složená ze sedmi členů, z nichž pět bude jmenováno Čelnými
===Oddíl I. - Váleční zajatci.===
mocnostmi spojenými a sdruženými, jeden státem československým a jeden
Rakouskem, bude ustavena do čtrnácti dnů po tom, kdy nabude působnosti
tato smlouvy, aby určila na místě samém hraniční čáru popsanou v článku
27-6o Části II (Hranice Rakouska) této smlouvy.
 
===== Článek 160 =====
Rozhodnutí komise stanou se většinou hlasů a budou závazná pro
zúčastněné strany.
 
Váleční zajatci a civilní internovaní rakouští budou dopraveni do domova co možno nejdříve po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, a stane se tak se všemožným urychlením.
Čl.56
 
===== Článek 161 =====
Stát československý se zavazuje nebudovati žádných vojenských zařízení
na části svého území, která leží na pravém břehu Dunaje na jih od
Bratislavy.
 
Doprava válečných zajatců a civilních internovaných osob rakouských do jejich domova bude provedena za podmínek v článku 160 uvedených péčí komise, složené ze zástupců mocností spojených a sdružených s jedné strany a zástupců vlády rakouské se strany druhé.
Čl.57
 
Pro každou z mocností spojených a sdružených subkomise složená jediné ze zástupců příslušné mocnosti a z delegátů vlády rakouské upraví podrobnosti, jak návrat válečných zajatců bude proveden.
Stát československý tím, že svoluje k jejich zařazení do smlouvy s
Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, přijímá ustanovení, která
tyto mocnosti budou pokládati za nutná k ochraně zájmů těch obyvatelů v
Československu, kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem
neb náboženstvím.
 
===== Článek 162 =====
Stát československý rovněž schvaluje, aby byla pojata ve smlouvu s
Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými ustanovení, která tyto
mocnosti uznají za nutná, aby byly obchodu ostatních států zabezpečeny
svoboda průvozu a způsob obchodování vyhovující zásadám slušnosti.
 
Jakmile budou váleční zajatci a civilní internovaní úřadům rakouským odevzdáni, budou péčí těchto úřadů a bez odkladu dopraveni do svých domovů.
Čl.58
 
Ti z nich, jejichž předválečné bydliště leží v území obsazeném vojsky mocností spojených a sdružených, budou rovněž dopraveni do svého domova, avšak s výhradou svolení a dozoru vojenských úřadů okupačních vojsk spojených a sdružených.
Podíl a povaha finančních břemen bývalého císařství rakouského, která
bude státu československému převzíti na území postavené pod jeho
svrchovanost, budou určeny podle článku 203 Části IX (Klausule
finanční) této smlouvy.
 
===== Článek 163 =====
Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto
smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území.
 
Veškeré náklady spojené s touto dopravou, od vypravení počínaje, jdou na účast vlády rakouské, která je povinna dodati přepravní prostředky a technický personál, jak to komise zřízená podle článku 161 uzná za nutné.
Oddíl IV.
 
===== Článek 164 =====
Rumunsko.
 
Váleční zajatci a civilní internovaní, stíhaní neb odpykávající si tresty za provinění proti kázni, budou dopraveni do domovů bez ohledu na to, zda trest svůj odpykali nebo zda řízení proti nim je skončeno čili nic.
Čl.59
 
Toto ustanovení se nevztahuje na zajatce a civilní internované, kteří by byli potrestáni pro skutky, jichž se dopustili po 1. červnu 1919.
Rakousko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Rumunska všech práv
a právních titulů na část bývalého vévodství bukovinského, která leží v
hranicích Rumunska, tak jak budou později určeny Čelnými mocnostmi
spojenými a sdruženými.
 
Až do svého vstupu do vlasti zůstávají všichni váleční zajatci a všichni civilní internovaní podřízeni řádům nyní platným, zvláště stran práce a kázně.
Čl.60
 
===== Článek 165 =====
Rumunsko přistupuje na to, aby byla do smlouvy s Čelnými mocnostmi
spojenými a sdruženými, pojata ustanovení, která tyto mocnosti budou
považovati za nutná, aby v Rumunsku byly chráněny zájmy obyvatelů,
kteří se od většiny obyvatelstva liší rasou, jazykem neb náboženstvím.
 
Váleční zajatci a civilní internovaní, stíhaní neb odsouzení k trestům pro skutky jiné než proti kázni, mohou býti podrženi ve vazbě.
Rumunsko rovněž svoluje, aby byla do smlouvy s Čelnými mocnostmi
spojenými a sdruženými pojata ustanovení, která budou tyto mocnosti
pokládati za nutná, aby byly obchodu ostatních států zabezpečeny
svoboda průvozu a způsob obchodování vyhovující zásadám slušnosti.
 
===== Článek 166 =====
Čl.61
 
Vláda rakouská se zavazuje přijmouti na svém území bez rozdílu všechny osoby, jež jest dopraviti do domova.
Podíl a povaha finančních břemen bývalého císařství rakouského, která
bude Rumunsku převzíti za území postavené pod jeho svrchovanost, budou
určeny podle článku 203 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.
 
Váleční zajatci nebo příslušníci rakouští, kteří by si přáli, aby nebyli dopraveni do domova, mohou býti z dopravy do domova vyňati; vlády spojené a sdružené vyhrazují si však právo dopraviti je buď do jejich domova nebo do země neutrální nebo dáti jim povolení, aby se usadili na jejich území.
Pozdější úmluvy upraví veškeré otázky, které by nebyly upraveny touto
smlouvou a ke kterým by mohlo dáti podnět postoupení řečeného území.
 
Rakouská vláda se zavazuje, že neužije proti těmto osobám nebo jejich rodinám nijakého výjimečného opatření a že je nebude z toho důvodu nijak stíhati ani jim jakkoliv činiti obtíže.
Oddíl V.
 
===== Článek 167 =====
Ochrana menšin.
 
Vlády spojené a sdružené vyhrazují si právo podmíniti návrat válečných zajatců a příslušníků rakouských, kteří jsou v jejich moci, tím, že Rakousko bez odkladu ohlásí a osvobodí všechny válečné zajatce a jiné příslušníky mocností spojených a sdružených, kteří by snad ještě byli držáni proti své vůli v Rakousku.
Čl.62
 
===== Článek 168 =====
Rakousko se zavazuje, že ustanovení obsažená v tomto Oddíle budou
uznána za základní zákony, že žádný zákon, žádné nařízení ani žádný
úkon úřední nebude v odporu nebo nesouhlase s těmito ustanoveními a že
žádný zákon, žádné nařízení ani žádný úkon úřední proti nim nebude míti
moci.
 
Rakouská vláda se zavazuje:
Čl.63
#Poskytnouti volný přístup komisím, kterým bude svěřeno hledání nezvěstných, dodati jim všechny vhodné prostředky přepravní, povoliti jim přístup do táborů, vězení, nemocnic a všech jiných míst a dáti jim k volnému použití všechny veřejné i soukromé listiny, které by jim při jejich pátrání mohly býti užitečny.
#Potrestati ty úředníky nebo soukromníky rakouské, kteří by byli zatajili přítomnost příslušníka některé z mocností spojených nebo sdružených, nebo kteří by opominuli přítomnost jejich oznámiti, ač o tom věděli.
 
===== Článek 169 =====
Rakousko se zavazuje, že poskytne všem obyvatelům Rakouska úplnou a
naprostou ochranu jejich života a jejich svobody bez ohledu na jejich
původ, státní občanství, jazyk, rasu nebo náboženství.
 
Vláda rakouská se zavazuje navrátiti bezodkladně, jakmile tato smlouva nabude působnosti, všechny předměty, cenné papíry nebo listiny, které patřily příslušníkům mocností spojených aneb sdružených a které snad byly úřady rakouskými zadrženy.
Všichni obyvatelé Rakouska budou míti právo, aby volně vyznávali jak
veřejně tak soukromě jakékoli vyznání, náboženství nebo víru, jejichž
vykonávání nebude v neshodě s veřejným pořádkem a dobrými mravy.
 
===== Článek 170 =====
Čl.64
 
Vysoké smluvní strany prohlašují, že se vzdávají vzájemné náhrady za částky vydané na vydržování válečných zajatců na svém území.
Rakousko uznává za příslušníky rakouské ipso facto a bez jakékoli
formality všechny osoby, které mají domovské právo na území rakouském v
době, kdy tato smlouva nabude působnosti, a nejsou příslušníky jiného
státu.
 
===Oddíl II. - Hroby.===
Čl.65
 
===== Článek 171 =====
Státní občanství rakouského nabude ipso facto pouhým zrozením na
rakouském území každá osoba, která zrozením nenabývá státního občanství
jiného.
 
Vlády spojené a sdružené i vláda rakouská se postarají o to, aby hroby vojínů a námořníků pohřbených na jejich území byly chovány v úctě a aby byly udržovány.
Čl.66
 
Zavazují se, že uznají každou komisi, jíž bude některou vládou uloženo zjistiti, sepsati, udržovati nebo zříditi přiměřené pomníky na dotčených hrobech, a že budou nápomocny těmto komisím při plnění jejich úkolů.
Všichni státní občané rakouští budou si rovni před zákonem a budou
požívati stejných práv občanských a politických bez ohledu na rasu,
jazyk nebo náboženství.
 
Kromě toho jsou shodné v tom, že si navzájem poskytnou všechna ulehčení, jež by mohla přispěti k tomu, aby bylo vyhověno žádostem o přenesení pozůstatků jejich vojínů a námořníků, s tou výhradou, že se při tom vyhoví státnímu zákonodárství a že bude dbáno potřeb veřejného zdravotnictví.
Rozdíl v náboženství, víře nebo vyznání nemůže býti žádnému státnímu
občanu rakouskému na závadu, pokud jde o požívání práv občanských a
politických a zejména pokud jde o přístup do veřejné služby, úřadů a k
hodnostem neb o vykonávání jakékoli živnosti nebo povolání.
 
===== Článek 172 =====
Státním občanům rakouským nebude ukládáno žádné omezení, pokud jde o
volné užívání jakéhokoli jazyka ať ve stycích soukromých neb
obchodních, ať ve věcech týkajících se náboženství, tisku neb veřejných
projevů jakéhokoli druhu, ať ve veřejných shromážděních.
 
Hroby válečných zajatců, civilních internovaných, kteří byli příslušníky jednotlivých válečných států a zemřeli v zajetí, budou náležitě udržovány podle ustanovení článku 171 této smlouvy.
Jestliže by vláda rakouská zavedla nějaký oficielní jazyk, bude přes to
poskytnuta příslušníkům rakouským jiného jazyka než německého přiměřená
možnost, aby před soudy používali svého jazyka jak ústně, tak písemně.
 
Kromě toho se zavazují vlády spojené a sdružené s jedné strany a vláda rakouská s druhé strany, že si navzájem vydají:
Čl.67
#úplný seznam zesnulých se všemi údaji, jež mohou přispěti ke zjištění totožnosti,
#všechny údaje o počtu a umístění hrobů všech mrtvých, kteří byli pohřbeni bez zjištění totožnosti.
 
== Část VII. - Ustanovení trestní.==
S příslušníky rakouskými náležejícími k menšinám ethnickým, náboženským
neb jazykovým bude po právu a ve skutečnosti za stejných záruk
zacházeno stejně jako s ostatními příslušníky rakouskými. Zvláště budou
míti stejné právo, aby vlastním nákladem zakládali, řídili a pod
dozorem měli ústavy lidumilné, náboženské neb sociální, školy a jiné
ústavy výchovné s právem používati tam volně svého jazyka a svobodně
tam vykonávati své náboženství.
 
===== Článek 173 =====
Čl.68
 
Vláda rakouská přiznává mocnostem spojeným a sdruženým právo, aby postavily před své vojenské soudy osoby obžalované z činů příčících se zákonům a zvykům válečným. Osobám uznaným vinnými budou vyměřeny tresty zákonem stanovené. Tohoto ustanovení bude použito bez ohledu na jakékoli řízení neb stíhání před soudy Rakouska neb jeho spojenců.
Pokud jde o veřejné vyučování, poskytne vláda rakouská v městech a
okresích, v nichž je usedlý značný zlomek rakouských příslušníků jiného
jazyka než německého, přiměřené možnosti zajišťující, aby se dětem
těchto rakouských příslušníků dostalo v obecných školách vyučování v
jejich vlastní řeči. Toto ustanovení nebude však vládě rakouské
brániti, aby učinila povinným vyučování řeči německé v řečených
školách.
 
Vláda rakouská musí vydati mocnostem spojeným a sdruženým neb té z nich, jež o to požádá, všechny osoby, jež, jsouce obžalovány z činu příčícího se zákonům a zvykům válečným, jí budou udány buď jménem nebo hodností, úřadem nebo zaměstnáním, které jim určily rakouské úřady.
V městech a okresích, v nichž je usedlý značný zlomek příslušníků
rakouských, náležejícím k menšinám ethnickým, náboženským neb
jazykovým, zabezpečí se těmto menšinám slušný podíl v požitku a v
použití částek, které mají býti vynaloženy na výchovu, náboženství neb
lidumilnost z veřejných fondů podle rozpočtu státního, rozpočtů
obecních neb jiných.
 
===== Článek 174 =====
Čl.69
 
Pachatelé činů proti příslušníkům některé mocnosti spojené a sdružené budou postaveni před vojenské soudy této mocnosti.
Rakousko souhlasí s tím, že předpisy předcházejících článků tohoto
oddílu, pokud se týkají příslušníků menšiny rasové, náboženské nebo
jazykové, zakládají závazky zájmu mezinárodního a budou používati
záruky Společnosti národů. Nesmějí býti měněny bez souhlasu většiny v
Radě Společnosti národů. Mocnosti spojené a sdružené zastoupené v Radě
se zavazují, každá, pokud se jí týče, že neodeprou svého souhlasu
takovým změnám řečených článků, které by v předepsané formě byla
schválila většina Rady Společnosti národů.
 
Pachatelé činů proti příslušníkům několika mocností spojených a sdružených budou postaveni před vojenské soudy složené z členů vojenských soudů mocností, o něž jde.
Rakousko souhlasí s tím, že každý člen Rady Společnosti národů bude
míti právo obrátiti pozornost Rady na každé již nastalé nebo hrozící
porušení kteréhokoli z těchto závazků a že Rada bude moci zvoliti
postup a vydati pokyny takové, jaké se jí za daných okolností budou
zdáti vhodné a účinné.
 
V každém případě bude míti obžalovaný právo určiti si sám svého obhájce.
Rakousko souhlasí dále s tím, aby každý rozpor mínění, který by o
právních nebo skutkových otázkách souvisících s oněmi články vznikl
mezi vládou rakouskou a kteroukoli z čelných mocností spojených a
sdružených neb kteroukoli jinou mocností, jež je členem Rady
Společnosti národů, byl pokládán za spor rázu mezinárodního podle znění
článku 14 úmluvy o Společnosti národů. Vláda rakouská souhlasí, aby
každý takovýto spor, bude-li za to žádati druhá strana, byl vznesen na
Stálý mezinárodní soudní dvůr, jehož rozhodnutí bude konečné a bude
požívati téže moci a účinnosti, jako rozhodnutí podle článku 13 oné
úmluvy.
 
===== Článek 175 =====
Oddíl VI.
 
Vláda rakouská se zavazuje, že poskytne všechny doklady a údaje jakéhokoli druhu, jejichž předložení by bylo uznáno za nutné k zevrubnému seznání činů kladených za vinu, k vypátrání vinníků a k přesnému zjištění odpovědnosti.
Klausule o státním občanství.
 
===== Článek 176 =====
Čl.70
 
Ustanovení článku 173 až 175 se vztahují rovněž na vlády států, jimž byla přidělena území, která příslušela k bývalému mocnářství rakousko-uherskému, pokud jde o osoby obžalované, že se dopustily činů příčících se zákonům a zvykům válečným, a zdržující se na území neb jsoucí v moci řečených států.
Všechny osoby, které mají právo domovské na území, jež dříve tvořilo
část bývalého mocnářství rakousko-uherského, stávají se, pozbývajíce
zároveň státního občanství rakouského, ipso facto příslušníky onoho
státu, který na řečeném území vykonává práva svrchovanosti.
 
Jestliže osoby, o které jde, nabyly státního občanství v některém ze jmenovaných států, zavazuje se vláda onoho státu, že učiní na žádost mocnosti, jež má o to zájem, a v souhlase s ní všechna nutná opatření, aby bylo zajištěno jejich stíhání a potrestání.
Čl.71
 
==Část VIII. - Náhrada škod.==
Přes ustanovení článku 70 nestávají se, jde-li o území postoupená
===Oddíl I. - Ustanovení obecná.===
Italii, ipso facto italskými příslušníky:
 
===== Článek 177 =====
1. osoby, které měly sice na těchto územích právo domovské, ale
nenarodily se tam;
 
Vlády spojené a sdružené prohlašují a Rakousko uznává, že Rakousko a jeho spojenci jsou jako původci odpovědni za ztráty a škody, jež utrpěli vlády spojené a sdružené a jejich státní příslušníci následkem války vnucené jim napadením od Rakousko-Uherska a jeho spojenců.
2. osoby, které získaly na těchto územích domovské právo po 24. květnu
1915 nebo ho nabyly jen svým úředním postavením.
 
===== Článek 178 =====
Čl.72
 
Vlády spojené a sdružené uznávají, že zdroje Rakouska, hledíc k trvalému zmenšení těchto zdrojů, jak vyplývá z jiných ustanovení této smlouvy, nedostačují, aby zcela zabezpečily úhradu těchto ztrát a škod.
Osoby, o kterých je řeč v článku 71, jakož i ty osoby,
 
Vlády spojené a sdružené požadují však a Rakousko se k tomu zavazuje, aby za podmínek níže uvedených byly nahrazeny škody způsobené v době, kdy kterákoli z mocností spojených a sdružených byla ve válce s Rakouskem, občanskému obyvatelstvu mocností spojených a sdružených i jeho majetku následkem uvedeného napadení na zemi, na moři a ve vzduchu, a vůbec škody, jak jsou vymezeny v připojené příloze I.
a) které měly dříve domovské právo na územích postoupených Italii, nebo
jejichž otec, nebo, je-li otec neznám, matka měla domovské právo na
těchto územích,
 
===== Článek 179 =====
b) nebo které sloužily v italské armádě za této války, jakož i jejich
potomci,
 
Výše náhrad, jimiž je Rakousko za uvedené škody povinno, bude určena mezispojeneckou komisí, která se bude jmenovati komise reparační a bude ustavena ve složení a s pravomocí, jak vyznačeno níže v připojených přílohách č. II - V. Komise zřízená v čl. 233 smlouvy s Německem je totožná s touto komisí, s výhradou změn vyplývajících z této smlouvy. Komise ta zřídí zvláštní odbor pro specielní otázky vzniklé touto smlouvou; tento odbor bude míti jen hlas poradní, mimo případy, v kterých komise reparační naň přenese takové plné moci, jaké uzná za vhodné.
mohou požadovati italské státní občanství za podmínek, které článek 78
předpisuje pro právo opční.
 
Komise reparační bude zkoumati nároky na odškodněnou a poskytne rakouské vládě slušnou možnost vyjádřiti se.
Čl.73
 
Komise stanoví zároveň rozvrh plateb, počítajíc, pokud se týče lhůt a způsobů platebních, s tím, že Rakousko zaplatí do třiceti let, počínajíc 1.květnem 1921, takovou část dluhu, jaká bude na ně vložena, jakmile komise zjistí, zda Německo je s to, aby zaplatilo saldo celé sumy pohledávek předložených Německu a jeho spojencům a od komise uznaných. Kdyby však v tomto období Rakousko svého dluhu nezaplatilo, může býti vyrovnání celého dosud nesplaceného zbytku podle volného rozhodnutí komise přesunuto na léta další anebo může býti předmětem jinakých opatření za podmínek, které určí vlády spojené a sdružené, postupujíce podle řádu určeného v této Části této smlouvy.
Žádost o udělení italského státního občanství podanou osobami, o
kterých je zmínka v článku 72, mohou příslušné italské úřady v
jednotlivých případech zamítnouti.
 
===== Článek 180 =====
Čl.74
 
Povinností komise reparační bude po 1. květnu 1921 čas od času zkoumati hospodářské zdroje a platební schopnost Rakouska, a bude míti náležitou pravomoc, aby, poskytnouc zástupcům této země slušnou příležitost vyjádřiti se, prodloužila platební lhůty a pozměnila platební způsob, jak budou ustanoveny podle článku 179; nebude však směti prominouti zaplacení žádné částky bez výslovného zmocnění různých vlád zastoupených v komisi.
Nebyla-li žádost za státní občanství italské podle článku 72 podána,
neb byla-li zamítnuta, nabudou dotčené osoby ipso facto svrchovanost na
území, v kterém měly právo domovské před tím, než ho nabyly na území
postoupeném Italii.
 
===== Článek 181 =====
Čl.75
 
Rakousko zaplatí v letech 1919 a 1920 a v prvních čtyřech měsících r. 1921 v tolika splátkách a takovým způsobem (ve zlatě, zboží, lodích, v cenných papírech nebo jinak), jak určí komise reparační, přiměřenou sumu, ustanovenou komisí k úhradě pohledávek výše uvedených; z této částky budou nejprve zaplaceny výdaje za vojsko v obsazených územích po příměří z 3. listopadu 1918; se schválením vlád Čelných mocností spojených a sdružených mohou též býti zaplaceny potraviny a suroviny v množství, jež uvedené vlády uznají za potřebné, aby Rakousko mohlo dostáti svým závazkům k náhradě škod. Zbytek bude účtován na srážku částek povinovaných Rakouskem z důvodu náhrady škod. Dále Rakousko odevzdá poukázky uložené paragrafem 12 c) přílohy II.
Právnické osoby, které sídlí na územích postoupených Italii a jimž tato
vlastnost bude přiznána buď italskými správními úřady nebo rozhodnutím
italského soudu, budou pokládány za italské.
 
===== Článek 182 =====
Čl.76
 
Rakousko souhlasí dále, aby se jeho hospodářských zdrojů použilo přímo na náhradu škod tak, jak je podrobněji vytčeno v přílohách III, IV a V, týkajících se obchodního loďstva, náhrad věcných a surovin; cena postoupených statků a užitku jimi ve smyslu uvedených příloh získaného, zjištěná způsobem tamtéž předepsaným, bude počítána ku prospěchu Rakouska a zúčtuje se na srážku závazků stanovených v hořejších článcích.
Přes ustanovení článku 70 osoby, které získaly domovské právo po 1.
lednu 1910 v území postoupeném touto smlouvou státu
srbsko-chorvatsko-slovinskému nebo státu československému, nabudou
státního občanství srbsko-chorvatsko-slovinského nebo československého
jen tehdy, dostanou-li svolení státu srbsko-chorvatsko-slovinského nebo
československého.
 
===== Článek 183 =====
Čl.77
 
Postupné splátky, počítaje v to i ty, které jsou uvedeny v předešlých článcích, hrazené Rakouskem k uspokojení nároků výše uvedených, budou rozdělovány vládami spojenými a sdruženými podle klíče předem ujednaného na základě zásad spravedlnosti a práva každé z nich.
Nebylo-li o povolení podle článku 76 žádáno, nebo bylo-li povolení
odepřeno, stanou se dotčené osoby ipso facto příslušníky státu
vykonávajícího práva svrchovanosti nad územím, kde měly dříve právo
domovské.
 
Vzhledem k tomuto rozdělení bude cena kreditních položek jmenovaných ve článku 189 a přílohách III, IV a V počítána týmž způsobem, jako u plateb vykonaných téhož roku.
Čl.78
 
===== Článek 184 =====
Osoby, kterým je víc než 18 let a které pozbyly své státní příslušnosti
rakouské a nabyly ipso facto nového státního občanství podle článku 70,
budou po dobu jednoho roku ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti,
oprávněny optovati pro státní občanství státu, v němž měly právo
domovské před tím, než ho nabyly na území postoupeném.
 
Mimo platby nahoře určené vrátí Rakousko v týchž hodnotách, řídíc se postupem, jejž stanoví komise reparační, peníze, které byly odvlečeny, zabaveny nebo sekvestrovány, i dobytek, předměty jakéhokoli druhu a ceniny odvlečené, zabavené nebo sekvestrované, a to v případě, že bude možno je zjistiti podle totožnosti ať na územích náležejících Rakousku nebo jeho spojencům, ať na územích, která zůstanou v držení Rakouska nebo jeho spojenců až do úplného provedení této smlouvy.
Opce manželova zahrnuje opci manželčinu a opce rodičů zahrnuje opci
jejich dětí, kterým ještě není 18 let.
 
===== Článek 185 =====
Osoby vykonavší svrchu vzpomenuté právo opční budou povinny do
následujících dvanácti měsíců přeložiti své bydliště do státu, pro
který optovaly.
 
Vláda rakouská se zavazuje neprodleně začíti s vracením stanoveným v hořejším článku 184 a s prováděním plateb a dodávek stanovených v článcích 179, 180, 181 a 182.
Bude jim volno podržeti nemovitý majetek, který mají na území druhého
státu, kde měly své bydliště před svou opcí.
 
===== Článek 186 =====
Mohou odnésti svůj majetek movitý jakéhokoli druhu. Nebude jim uložena
z tohoto důvodu nijaká dávka ani poplatek vývozní ani dovozní.
 
Vláda rakouská uznává komisi ustanovenou v článku 179 tak, jak ji podle přílohy II mohou zříditi vlády spojené a sdružené; přiznává jí neodvolatelně držbu a vykonávání práv a zmocnění daných jí touto smlouvou.
Čl.79
 
Vláda rakouská poskytne komisi všechny údaje, kterých by snad potřebovala, pokud jde o stav a podnikání finanční, o majetek, o výrobní schopnost, o zásoby a běžnou výrobu surovin i průmyslových výrobků Rakouska a jeho příslušníků; rovněž podá jakoukoli zprávu stran operací vojenských za války v letech 1914 - 1919, jejíž znalost bude komise pokládati za nezbytnou.
Obyvatelé, na nichž jest, aby hlasovali v některém plebiscitu zavedeném
v této smlouvě, budou moci optovati do šesti měsíců po konečném
přidělení krajiny, v které byl plebiscit vykonán, pro stát, kterému
krajina ta není přidělena. Pro výkon práva uznaného tímto článkem budou
platiti ustanovení článku 78 o výkonu práva opčního.
 
Vláda rakouská poskytne členům komise a jejím oprávněným úředníkům všechna práva i nedotknutelnost, jichž v Rakousku požívají diplomatičtí zástupci řádně ověření spřátelených mocností.
Čl.80
 
Rakousko dále se uvoluje hraditi platy a výlohy komise a osob, které tato komise bude moci zaměstnávati.
Osoby, které mají domovské právo na území tvořivším součást bývalého
mocnářství rakousko-uherského a které se v něm liší rasou a jazykem od
většiny obyvatelstva, budou do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva
nabude působnosti, moci optovati pro Rakousko, Italii, Polsko,
Rumunsko, stát srbsko-chorvatsko-slovinský nebo stát československý,
podle toho, zda se tam většina obyvatelstva bude skládati z osob
mluvících týmž jazykem a patřících k téže rase. Pro výkon práva
uznaného tímto článkem budou platiti ustanovení článku 78 o výkonu
práva opčního.
 
===== Článek 187 =====
Čl.81
 
Rakousko se zavazuje vydati, zachovávati v platnosti a vyhlásiti jakákoli zákonná ustanovení, nařízení a výnosy, jichž by snad bylo třeba k úplnému provedení těchto ujednání.
Vysoké smluvní strany se zavazují, že nebudou klásti žádných překážek
výkonu opčního práva, o kterém je řeč v této smlouvě, anebo ve
smlouvách uzavřených mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Německem,
Maďarskem nebo Ruskem, anebo ve smlouvách uzavřených mezi řečenými
mocnostmi spojenými a sdruženými navzájem, a které dovoluje dotčeným
osobám nabýti jakéhokoli jiného státního občanství, které by jim bylo
přístupno.
 
===== Článek 188 =====
Čl.82
 
Ustanovení této Části této smlouvy nedotýkající se nikterak ustanovení Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářská) této smlouvy.
Při provádění předpisů tohoto Oddílu budou ženy provdané sdíleti právní
postavení manželů, a děti, kterým ještě není 18 let, právní postavení
svých rodičů.
 
===== Článek 189 =====
Oddíl VII.
 
Ku prospěchu Rakouska na účtu jeho závazků k náhradě škod se připíší:
Politické klausule o určitých evropských státech.
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
<li>
konečné přebytky, vyplývající ku prospěchu Rakouska podle Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy;
</li>
<li>
částky povinované Rakousku vzhledem k postoupením dotčeným v Oddílu v Části IX (Klausule finanční) a v Části XII (Přístavy, vodní cesty a železnice);
</li>
<li>
částky, o nichž by komise usoudila, že mají býti počítány Rakousku ku prospěchu vzhledem k jakémukoliv jinému postupu vlastnictví, práv a koncesí neb jiných zájmů, o nichž jedná tato smlouva.
</li>
</ol>
 
V žádném případě však to, co bude vráceno vzhledem k článku 184 této smlouvy, nebude možno počítati Rakousku ku prospěchu.
1.
 
===== Článek 190 =====
Belgie.
 
Postoupení rakouských podmořských kabelů, jež není předmětem zvláštního ustanovení této smlouvy, je upraveno připojenou přílohou VI.
Čl.83
 
==== Příloha I. ====
Uznávajíc, že smlouvy ze dne 19. dubna 1839, které stanovily před
Ve smyslu hořejšího článku 178 možno od Rakouska požadovati náhrady za všechny škody náležející do těchto skupin:
válkou právní stav Belgie, neodpovídají již nynějšímu stavu věcí,
#Škody způsobené občanským osobám poškozením na těle nebo na životě a škody způsobené jejich pozůstalým, o něž jim bylo pečovati, ať se poškození stalo jakýmikoli činy válečnými, zahrnující v to i bombardování nebo jiný způsob útoku na zemi, na moři nebo ve vzduchu, a jakýmikoli přímými následky jich nebo kterýchkoli válečných operací obou válčících stran, ať se staly kdekoliv.
svoluje Rakousko, pokud se jeho týče, ke zrušení těchto smluv a
#Škody kdekoli způsobené od Rakouska nebo jeho spojenců občanským osobám ukrutenstvím, násilím nebo zlým nakládáním (zahrnujíc v to ublížení životu nebo zdraví vězněním, deportací, internováním neb nuceným vystěhováním, zanecháním bez pomoci na moři neb nucenou prací), dále škody způsobené pozůstalým, o něž těmto osobám bylo pečovati.
zavazuje se od nynějška, že uzná a bude zachovávati veškeré úmluvy, ať
#Škody způsobené od Rakouska nebo jeho spojenců na vlastním území nebo na území obsazeném neb zabraném občanským osobám jakýmkoli ublížením na zdraví neb na pracovní neschopnosti neb na cti, dále škody způsobené pozůstalým, o něž těmto osobám bylo pečovati.
jsou jakékoli, jež by uzavřely Čelné mocnosti spojené a sdružené nebo
#Škody způsobené válečným zajatcům špatným nakládáním jakéhokoli druhu.
některé z nich s vládou belgickou nebo nizozemskou, aby jimi nahradily
#Jakožto škoda způsobená národům mocností spojených a sdružených všechny pense neb odškodnění stejného rázu poskytované vojenským obětem války (příslušníkům vojska pozemního, námořního a sil vzduchoplaveckých), a to zmrzačeným, raněným, nemocným nebo invalidním i osobám, o něž se tyto oběti války staraly; výše částek povinovaných vládám spojeným a sdruženým se pro každou ze jmenovaných vlád vypočte kapitalisací řečených pensí nebo podobných odškodnění ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, a to na základě sazeb platných ve Francii dne 1. května 1919.
řečené smlouvy z roku 1839. Bylo-li by žádáno jeho výslovné přistoupení
#Výlohy, jež vlády mocností spojených a sdružených měly s podporováním válečných zajatců, jejich rodin neb osob, o které se zajatci starali.
k těmto úmluvám nebo k některým z jejich ustanovení, zavazuje se
#Příspěvky poskytované vládami mocností spojených a sdružených rodinám osob mobilisovaných nebo všech těch, jež sloužily ve vojsku, a jiným osobám na nich závislým; výše částek povinovaných vládám spojeným a sdruženým za každý jednotlivý rok, po který trval stav nepřátelství, vypočte se pro každou ze jmenovaných vlád na základě průměrných sazeb, jichž se používalo v onom roce pro takovéto platy ve Francii.
Rakousko již nyní, že tak učiní.
#Škody způsobené občanským osobám tím, že byly od Rakouska nebo jeho spojenců donuceny pracovati bez spravedlivé odměny.
#Škody na jakémkoli statku kdekoli ležícím, náležejícím některé z mocností spojených neb sdružených nebo jejích příslušníkům (vyjímaje vojenská díla a materiál vojenský nebo námořní), který byl jednáním Rakouska neb jeho spojenců na zemi, na moři nebo ve vzduchu odvlečen, zabaven, poškozen nebo zničen; dále škody, které jsou přímým následkem nepřátelského jednání nebo jakýchkoli válečných operací.
#Škody způsobené ve formě vynucených záloh, pokut nebo podobných jiných vydírání se strany Rakouska nebo jeho spojenců na újmu občanského obyvatelstva.
 
==== Příloha II. ====
2.
 
'''§ 1.'''
Lucemburk.
 
Komise zřízená článkem 179 bude míti název "komise reparační"; v následujících článcích bude označována slovem "komise".
Čl.84
 
'''§ 2.'''
Rakousko prohlašuje, že, pokud se jeho týče, svoluje ke zrušení
neutrality velkovévodství lucemburského a že již předem přijímá všechny
mezinárodní úpravy ujednané mocnostmi spojenými a sdruženými o tomto
velkovévodství.
 
Zástupci do komise budou vysláni Spojenými státy americkými, Velkou Britannií, Francií, Italií, Japonskem, Belgií, Řeckem, Polskem, Rumunskem, státem srbsko - chorvatsko - slovinským a Československem. Spojené státy americké, Velká Britannie, Francie, Italie, Japonsko a Belgie vyšlou po jednom zástupci. Pět ostatních mocností vyšle zástupce společného za podmínek naznačených níže v třetím odstavci § 3. Zároveň se zástupcem bude jmenován náhradník, který ho bude zastupovati v nemoci nebo za nutné nepřítomnosti, který však za všech jiných okolností bude míti jen právo býti přítomen při jednání bez jakékoli účasti v něm.
3.
 
V žádném případě nesmí se účastniti jednání komise a hlasovati více než pět zástupců výše jmenovaných. Zástupci Spojených států, Velké Britannie, Francie a Itali budou míti toto právo vždy. Zástupce Belgie bude míti toto právo ve všech případech mimo ty, jež jsou vyjmenovány níže. Zástupce Japonska bude míti toto právo v případech, kdy budou zkoumány otázky týkající se škod utrpěných na moři. Společný zástupce pěti ostatních mocností shora vzpomenutých bude míti toto právo, když budou zkoumány otázky týkající se Rakouska, Maďarska nebo Bulharska.
Šlesvik.
Každá z vlád zastoupených v komisi bude míti právo vystoupiti z ní po dvanáctiměsíční výpovědi, již třeba notifikovati komisi a potvrditi během šestého měsíce následujícího po dni prvotní notifikace.
 
'''§ 3.'''
Čl.85
 
Z ostatních mocností spojených a sdružených ty, jež mohly míti zájem, budou oprávněny vyslati po zástupci, jenž bude přítomen a zúčastní se jednání jako přísedící, avšak jen, pokud budou zkoumány a projednávány nároky a zájmy oné mocnosti; takovýto zástupce nebude míti práva hlasovati.
Rakousko prohlašuje, že uznává, pokud se jeho týče, veškerá ustanovení
mocnostmi spojenými a sdruženými umluvená s Německem o území, kterého
se Dánsko musilo vzdáti smlouvou ze dne 30. října 1864.
 
Odbor, který zřídí komise, řídíc se článkem 179, skládá se ze zástupců těchto mocností: Spojených států amerických, Velké Britannie, Francie, Italie, Řecka, Polska, Rumunska, státu srbsko-chorvatsko-slovinského, Československa. Toto složení neznamená nikterak nějaké předběžné rozhodnutí o přípustnosti nároků. Když tento odbor hlasuje, mají zástupci Spojených států amerických, Velké Britannie, Francie, Italie po dvou hlasech.
4.
 
Zástupci pěti ostatních mocností výše jmenovaných zvolí společného zástupce, který bude zasedati v komisi reparační za podmínek naznačených v § 2 této přílohy. Tento zástupce, který bude volen na rok, bude vybírán postupně z příslušníků každé z pěti mocností shora jmenovaných.
Turecko a Bulharsko.
 
'''§ 4.'''
Čl.86
 
Zemře-li, vzdá-li se nebo bude odvolán kterýkoli zástupce, náhradní nebo přísedící, musí jeho nástupce co možno nejdříve býti jmenován.
Rakousko se zavazuje, že uzná a přijme, pokud se jeho týče, všecky
úpravy, jež mocnosti spojené a sdružené uzavrou s Tureckem a s
Bulharskem o jakýchkoli právech, zájmech a výsadách, na něž by mohlo
Rakousko nebo rakouští příslušníci v Turecku nebo Bulharsku činiti
nárok, a jež nejsou předmětem ustanovení této smlouvy.
 
'''§ 5.'''
 
Komise bude míti svoji hlavní stálou úřadovnu v Paříži a tu se shromáždí k prvé schůzi ve lhůtě co nejkratší, jakmile nabude tato smlouva působnosti; později se bude shromažďovati na takovém místě a v takových obdobích, jak shledá vhodným a jak bude nezbytné k nejrychlejšímu vyřizování jejích úkolů.
Rusko a ruské státy.
 
'''§ 6.'''
Čl.87
 
V první své schůzi si komise zvolí ze zástupců svrchu uvedených předsedu a místopředsedu, kteří podrží svoje funkce rok a budou moci být znovu voleni. Jestliže se místo předsedovo neb místopředsedovo uprázdní během ročního období, přikročí komise ihned k novým volbám pro zbytek řečeného období.
1. Rakousko uznává a zavazuje se respektovati jakožto stálou a
nezadatelnou nezávislost všech území, jež byla částí bývalé říše ruské
dne 1. srpna 1914.
 
'''§ 7.
Ve shodě s ustanoveními obsaženými v článku 210 Části IX (Klausule
finanční) a v článku 244 Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy,
uznává Rakousko definitivně, pokud se týče, zrušení smluv
brestlitevských, jakož i všech jiných smluv, dohod nebo úmluv, které
sjednala bývalá vláda rakousko-uherská s maximalistickou vládou v
Rusku.
 
Komise jest oprávněna jmenovati úředníky, jednatele a zřízence potřebné k vykonávání jejích úkolů a stanoviti jejich plat, zříditi odbory a výbory, jejichž členové nemusí býti nutně členy komise, a učiniti jakákoliv opatření prováděcí nezbytná k vyplnění svých úloh; konečně přenésti své oprávnění a splnomocnění na svoje úředníky, jednatele, odbory a výbory.
Mocnosti spojené a sdružené výslovně vyhrazují Rusko právo, aby dostalo
od Rakouska veškeré restituce a náhrady zakládající se na zásadách této
smlouvy.
 
'''§ 8.'''
2. Rakousko se zavazuje uznati plnou platnost veškerých smluv nebo
úprav, jež by mocnosti spojené a sdružené uzavřely se státy, které se
ustavily nebo ustaví na celém území nebo na části území bývalé říše
ruské, jaká byla dne 1. srpna 1914, a uznati hranice těchto států, jak
budou takovým způsobem určeny.
 
Všechny porady komise budou tajné, leda že by se ze zvláštních důvodů v jednotlivých případech komise rozhodla jinak.
Oddíl VIII.
 
'''§ 9.'''
Obecná ustanovení.
 
Komise musí v obdobích, jež čas od času určí, a na požádání vlády rakouské vyslechnouti všechny vývody a důkazy předložené Rakouskem o všech otázkách týkajících se jeho platební schopnosti.
Čl.88
 
'''§ 10.'''
Nezávislost Rakouska jest nezadatelná, leda by dala k tomu souhlas Rada
Společnosti národů. Rakousko se proto zavazuje, že se, pokud nesvolí
řečená Rada, zdrží jakéhokoli jednání, kterým by zadalo své
nezávislosti, ať přímo či nepřímo a jakýmkoli způsobem, zejména tím, že
by se před přijetím za člena Společnosti národů účastnilo záležitostí
některé jiné mocnosti.
 
Komise bude zkoumati nároky a poskytne vládě rakouské slušnou možnost vyjádřiti se, aniž se však tato vláda bude jakkoliv moci účastniti rozhodování komise. Komise poskytne stejnou možnost spojencům Rakouska, bude-li toho mínění, že jde o jejich zájmy.
Čl.89
 
'''§ 11.'''
Rakousko prohlašuje, že již nyní uznává a přijímá hranice Bulharska,
Řecka, Maďarska, Polska, Rumunska, státu srbsko-chorvatsko-slovinského
a státu československého tak, jak budou hranice tyto stanoveny Čelnými
mocnostmi spojenými a sdruženými.
 
Komise nebude vázána žádným zákonodárstvím ani určitým zákoníkem, ani zvláštními pravidly o vyšetřování a řízení. Bude se říditi spravedlivostí, slušností a poctivostí. Její rozhodnutí budou se musiti přizpůsobiti jednotným zásadám a pravidlům všude, kde bude možno užíti takových zásad a pravidel. Ustanoví pravidla vztahující se na způsob, jak nároky prokázati. Bude moci používati kteréhokoli řádného způsobu výpočtu.
Čl.90
 
'''§ 12.'''
Rakousko se zavazuje, že uzná plnou platnost mírových smluv a ujednání
dodatkových., jež jsou nebo budou uzavřeny mezi mocnostmi spojenými a
sdruženými a mocnostmi, které bojovaly po boku bývalého mocnářství
rakousko-uherského; že schválí ustanovení, jež byla nebo budou učiněna
o území bývalé říše německé, Maďarska, království bulharského a říše
ottomanské, a že uzná nové státy v hranicích, jež jim takto jsou
určeny.
 
Komise bude míti všechnu moc a bude vykonávati všechna oprávnění udělená jí touto smlouvou.
Čl.91
 
Komise bude vůbec oprávněna měrou co nejširší dozírati na vše a prováděti vše, co se týče otázky napravení škod, jak jest upraveno v této Části, a bude moci vykládati její ustanovení. V rámci ustanovení této smlouvy jest komise zřízena všemi vládami spojenými a sdruženými, vyjmenovanými v paragrafech 2 a 3, jako jejich výhradný zástupce, který by podle jejich příslušného podílu přijímal, prodával, uschovával a rozděloval platby, jež má Rakousko podle ustanovení této Části této smlouvy poskytovati k náhradě škod. Komise se bude říditi výminkami a ustanoveními:
Rakousko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Čelných mocností
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
spojených a sdružených všech svých práv a právních titulů na území,
<li>
která dříve náležela bývalému mocnářství rakousko-uherskému a která,
Každý díl celkové částky uznaných pohledávek, který nebude zaplacen zlatem neb loďmi, cennými papíry a zbožím neb kterýmkoli jiným způsobem, bude musiti býti od Rakouska uhrazen podle podmínek komisí stanovených odevzdáním poukázek, obligačních neb jiných cenných papírů v příslušné výši jakožto záruky tak, aby tím byl uznán díl dluhu, o nějž jde.
ležíce za novými hranicemi Rakouska, tak jak jsou popsány v článku 27
</li>
Části II (Hranice Rakouska), nejsou dosud přidělena nikomu jinému.
<li>
Odhadujíc občas platební schopnost Rakouska, bude komise zkoumati daňový systém rakouský: 1. za tím účelem, aby všech příjmů Rakouska, počítajíc v to i příjmy určené k platům neb úhradám vyplývajícím z jakékoli půjčky vnitřní, bylo použito výsadně k úhradě částky dlužné z důvodu náhrady škod, a 2. tak, aby nabyla jistoty, zda v celku daňový systém rakouský jest poměrně stejně přísný jako systém kterékoliv mocnosti zastoupené v komisi.<br />Komise reparační dostane pokyny nařizující, aby přihlížela zejména 1. ke skutečné hospodářské a finanční situaci rakouského území, jak je vymezeno touto smlouvou, 2. ke ztenčení jeho příjmových zdrojů a jeho platební síly, jež vyplývá z klausulí této smlouvy. -Pokud se situace Rakouska nezmění, je věcí komise, aby vše to uvážila, až bude určovati konečnou sumu závazků rakouských, splátky, které má tato země zapravovati, a odklady úrokových platů, za něž snad Rakousko bude žádati.
</li>
<li>
Komise přijme tak, jak jest ustanoveno v článku 181, od Rakouska jako záruku a uznání jeho dluhu poukázky ve zlatě svědčící majetníku, prosté jakýchkoli poplatků a daní, jež jsou nebo by mohly býti zavedeny vládou Rakouskou nebo kteroukoli jinou veřejnou mocí na ní závislou; tyto poukázky budou složeny, jakmile to komise uzná za vhodné, a to ve třech částech, jejichž výši určí rovněž komise (koruny ve zlatě jsou splatné podle článku 214 Části IX [Klausule finanční] této smlouvy):
<ol style="list-style-type:decimal">
<li>
Prvá emise bezúročných poukázek svědčících majetníků, splatných nejpozději do 1. května 1921; k umoření těchto poukázek použije se především platů, kterým se Rakousko zavázalo podle článku 181, po srážce částek určených k úhradě výloh na udržování okupačních vojsk a k zaplacení výloh za zásobování potravinami a surovinami; ony poukázky, které by nebyly ještě umořeny do 1. května 1921, budou pak vyměněny za nové poukázky téhož způsobu jako poukázky uvedené zde níže (§ 12 c, 2).
</li>
<li>
Druhá emise poukázek, svědčících majetníku, zúročitelných 2 1/2% (dvěma a půl procenty) od roku 1921 do r. 1926 a potom 5% (pěti procenty) s příplatkem dalšího 1% (jednoho procenta) na umoření celé sumy emise, počínajíc od r. 1926.
</li>
<li>
Úpis, že Rakousko složí, ovšem jen bude-li komise přesvědčena, že Rakousko může zajistiti jejich zúročení a úmor, jako další splátku poukázky svědčících majetníku, zúročitelné 5% (pěti procenty), při čemž komise má určiti lhůty splatnosti a způsob zaplacení jistiny a úroků.
</li>
</ol>
Doba splatnosti úroků, způsob použití fondu umořovacího a všechny otázky obdobné, týkající se vydání, správy a úpravy vydání poukázek, budou čas od času stanoveny komisí.<br/>Další emise za účelem uznání a záruky mohou býti požadovány čas od času za podmínek, jež komise ustanoví později.<br/>Jestliže by komise reparační přikročila ke konečnému a ne již jen prozatímnímu stanovení sumy obecných břemen postihujících Rakousko, hledíc k nárokům mocností spojených a sdružených, zničí komise bezodkladně všechny poukázky, které by byly vydány nad tuto sumu.
</li>
<li>
Jestliže by poukázky, dlužní úpisy neb jinaká uznání dluhu vydaná Rakouskem jako záruka neb uznání jeho dluhu na náhradu škod byly přiděleny s konečnou platností, a nikoli jako záruka jiným osobám nežli jednotlivým vládám, k jejichž prospěchu byla původně určena suma dluhu Rakouska za náhradu škod, bude řečený dluh vzhledem k těmto vládám pokládán za zaniklý částí rovnající se jmenovité hodnotě poukázek, jež byly takto konečně přiděleny, a příslušný závazek Rakouska, pokud jde o tyto poukázky, se omezí na závazek na nich vyjádřený.
</li>
<li>
Výdaje způsobené opravami a znovuvybudováním statků ležících v zabraných a zpustošených krajích, zahrnujíc v to i znovuzřízení svršků, strojů a všeho ostatního materiálu, budou odhadovány podle toho, co budou státi opravy a znovuzřízení v době, kdy práce budou provedeny.
</li>
<li>
Rozhodnutí komise o úplném neb částečném prominutí jistiny neb úroků kteréhokoli zjištěného dluhu Rakouska budou musiti býti odůvodněna.
</li>
</ol>
 
'''§ 13.'''
Rakousko se zavazuje, že uzná opatření, které Čelné mocnosti spojené a
sdružené učiní o těchto územích, zejména pokud jde o státní občanství
obyvatelů.
 
Co se týká hlasování, bude se komise říditi těmito pravidly:
Čl.92
 
Kdykoliv se bude komise usnášeti, zapíší se hlasy všech zástupců s právem hlasovacím nebo, je-li některý z nich nepřítomen, jejich náhradníků. Zdržeti se hlasování pokládá se za hlasování proti návrhu projednávanému. Přísedící nemají práva hlasovacího.
Žádný z obyvatelů území bývalého mocnářství rakousko-uherského nesmí
býti znepokojován nebo obtěžován ať pro svoje politické chování od 28.
července 1914 až do konečného rozhodnutí o svrchovanosti nad tímto
územím, ať pro úpravu svého státního občanství podle této smlouvy.
 
Jednohlasnosti jest třeba o otázkách, jež mají za předmět:
Čl.93
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
<li>
svrchovanost mocností spojených a sdružených aneb úplné neb částečné prominutí dluhu neb závazků Rakouska;
</li>
<li>
výši a podmínky poukázek a jiných obligačních papírů, které má složiti rakouská vláda, a stanovení doby i způsobu jejich prodeje, dání na trh neb rozdělení;
</li>
<li>
jakékoli celkové neb částečné odložení plateb dospívajících mezi 1. květnem 1921 a koncem r. 1926, tento rok v to počítajíc, přes rok 1930;
</li>
<li>
jakékoli celkové neb částečné odložení plateb dospívajících po r. 1926 na dobu delší tří let;
</li>
<li>
použití jiného způsobu odhadu škod v jednotlivém případě, než jaký byl přijat v dřívějším případu podobném;
</li>
<li>
výklad ustanovení této Části této smlouvy.
</li>
</ol>
Všechny ostatní otázky budou rozhodovány většinou hlasů.
 
Jestliže by nastala mezi zástupci různost mínění o tom, zda k rozhodnutí jisté věci je zapotřebí jednohlasnosti čili nic, a jestliže by tento rozpor nemohl býti urovnán odvoláním k jejich vládám, zavazují se vlády spojené a sdružené neodkladně vznésti takovýto spor na osobu nestrannou jakožto rozhodčího, o jehož jmenování se dohodnou a jehož výrok se zavazují uznati.
Rakousko vydá neprodleně zúčastněným vládám spojeným nebo sdruženým
archivy, záznamy, plány, listiny a vůbec doklady všeho druhu, týkající
se správy civilní, vojenské, finanční, soudní nebo jiné v postoupených
územích. Jestliže některé z těchto dokladů, archivů, záznamů. listin
nebo plánů byly přemístěny, vydá je Rakousko na žádost zúčastněných
vlád spojených nebo sdružených.
 
'''§ 14.'''
Jestliže by se archivy, záznamy, plány, listiny nebo doklady, uvedené v
odstavci 1 a nemající rázu vojenského, týkaly zároveň správy rakouské a
jestliže by proto jejich vydání bylo pro správu rakouskou spojeno s
újmou, zavazuje se Rakousko, že za podmínky vzájemnosti poskytne vládám
spojeným a sdruženým, o které jde, volný přístup k nim.
 
Rozhodnutí komise, která budou v souhlase s pravomocí jí udělenou, budou se ihned vykonávati a bude beze všeho možno jich hned použíti.
Čl.94
 
'''§ 15.'''
Zvláštními smlouvami mezi Rakouskem a každým ze států, kterým bylo
postoupeno nějaké území bývalého císařství rakouského, nebo které
vznikly rozkouskováním bývalého mocnářství rakousko-uherského, bude
postaráno o úpravu zájmů obyvatel, zejména pokud jde o jejich práva
občanská, jejich obchod a provozování jejich povolání.
 
Komise dodá každé zúčastněné mocnosti ve formě, jakou sama určí:
Část IV.
#potvrzení, že má v držení na účet jmenované mocnosti poukázky z emisí nahoře vytčených; toto potvrzení může na požádání oné mocnosti býti rozděleno v díly, ne však více než pět;
#čas od času potvrzení svědčící, že komise má v držení na účet jmenované mocnosti všeliké jiné předměty majetkové, dodané Rakouskem na splátku jeho dluhu za náhradu škod.
 
Potvrzení svrchu řečená budou vydávána na jméno a bude možno je po předchozím zpravení komise přenášeti rubopisem.
Zájmy rakouské mimo Evropu.
 
Jestliže poukázky jsou vydány, aby byly prodány neb dány na trh, a jestliže komise vydala předměty majetkové, musí příslušná část potvrzení býti vzata zpět.
Čl.95
 
'''§ 16.'''
Mimo své hranice, jak jsou určeny touto smlouvou, vzdává se Rakousko,
pokud se jeho týče, všech práv, právních titulů nebo jakýchkoli výsad
na všech územích nebo stran všech území mimo Evropu, která by byla snad
náležela bývalému mocnářství rakousko-uherskému nebo jeho spojencům,
jakož i všech práv, právních titulů nebo výsad, jež by mu snad z
jakéhokoli právního titulu náležely vůči mocnostem spojeným a
sdruženým.
 
Vládě rakouské se od 1. května 1921 připíše na vrub úrok z jejího dluhu tak, jak jej ustanoví komise po srážce všech splátek provedených v hotovosti nebo v hodnotách jí rovnocenných aneb v poukázkách, vydaných ku prospěchu komise a všech plateb uvedených v článku 189.
Rakousko se zavazuje, že již od nynějška uznati a schváliti opatření,
jež učinily nebo učiní Čelné mocnosti spojené a sdružené, bude-li
třeba, v dohodě s třetími mocnostmi, aby byly upraveny důsledky
předchozího ustanovení.
 
Výše tohoto úroku bude určena na 5%, leda že by komise někdy později usoudila, že jest poměry odůvodněno tuto výši změniti.
Oddíl I.
 
Komise, stanovíc k 1. květnu 1921 celkovou sumu dluhu Rakouska, bude moci dlužné úroky z částek vztahujících se k napravení škod věcných účtovati mezi 11. listopadem 1918 a 1. květnem 1921.
Marokko.
 
'''§ 17.'''
Čl.96
 
Nedostojí-li Rakousko kterémukoliv závazku určenému touto částí této Částí smlouvy, oznámí komise ihned toto nesplnění každé mocnosti zúčastněné, připojujíc všechny návrhy o opatřeních, jež uzná za vhodná vzhledem k tomuto nesplnění.
Rakousko se vzdává, pokud se jeho týče, veškerých práv, právních titulů
nebo výsad vyplývajících v jeho prospěch z generální akty algesiraské
ze dne 7. dubna 1906, z dohod francouzsko-německých ze dne 9. února
1909 a 4. listopadu 1911. Veškeré smlouvy, dohody, úpravy nebo
ujednání, které uzavřela vláda bývalého mocnářství rakousko-uherského s
říší šerifskou, pokládají se za zrušeny dnem 12. srpna 1914.
 
'''§ 18.'''
Rakousko nebude se moci v žádném případě dovolávati těchto akt a
zavazuje se, že se nebude nijakým způsobem vměšovati v jednání, k němuž
by mohlo dojíti mezi Francií a ostatními mocnostmi o Marokku.
 
Opatření, k nimž mocnosti spojené a sdružené budou oprávněny, jestliže by Rakousko svévolně závazků nesplnilo, a jež se Rakousko zavazuje nepokládati za činy nepřátelství, mohou obsahovati zákazy a donucovací prostředky rázu hospodářského a finančního a vůbec taková jiná opatření, jež by příslušné vlády snad pokládaly za vynucená okolnostmi.
Čl.97
 
'''§ 19.'''
Rakousko prohlašuje, že souhlasí se všemi důsledky zřízení
francouzského protektorátu nad Marokkem, uznaného vládou bývalého
mocnářství rakousko-uherského, a že se vzdává, pokud se jeho týče,
platnosti kapitulací v Marokku.
 
Platby, které se mají provésti ve zlatě nebo v hodnotách jemu rovnocenných na srážku uznaných nároků mocností spojených a sdružených, mohou kdykoli býti přijaty komisí v podobě statku movitého i nemovitého, zboží, podniků, práv a koncesí v územích rakouských neb mimo ně, lodí, obligací, akcií neb cenných papírů jakéhokoli druhu nebo peněz rakouských nebo jiných; jejich hodnotu v poměru ke zlatu určí komise sama podle sazeb spravedlivých a poctivých.
Toto vzdání platí od 12. srpna 1914.
 
'''§ 20.'''
Čl.98
 
Komise, stanovíc nebo přijímajíc platby, které se vykonají odevzdáním určitých statků neb práv, bude přihlížeti u nich ke všem oprávněným právům a zájmům mocností spojených a sdružených neb neutrálních i jejich příslušníků.
Šerifská vláda bude míti úplnou volnost, aby upravila právní postavení
a podmínky usazování rakouských příslušníků v Marokku.
 
'''§ 21.'''
Bude se míti za to, že rakouští chráněnci, poplatníci a zemědělští
družstevníci od 12. srpna 1914 přestali požívati výsad spojených s
těmito vlastnostmi a podléhají právu obecnému.
 
Žádný člen komise není odpověden za jakýkoli čin neb opominutí, plynoucí z jeho funkcí, než vládě, která jej jmenovala. Žádná vláda spojená a sdružená nepřijímá ručení za žádnou jinou vládu.
Čl.99
 
'''§ 22.'''
Všechna práva k věcem movitým bývalého mocnářství rakousko- uherského v
říši šerifské přejdou ipso facto na Maghzen bez jakékoli náhrady.
 
Tato příloha může v mezích ujednání této smlouvy býti změněna jednohlasným usnesením vlád zastoupených v komisi.
V této příčině se bude míti za to, že statky bývalé monarchie
rakousko-uherské zahrnují veškeré vlastnictví koruny, jakož i soukromé
statky bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské.
 
'''§ 23.'''
S veškerými právy k věcem movitým i nemovitým náležejícím v říši
šerifské příslušníkům rakouským bude naloženo podle Oddílu III a IV
Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.
 
Jakmile Rakousko a jeho spojenci vyrovnají všechny částky, jež jsou dlužni podle této smlouvy neb rozhodnutí komise, a jakmile všechny částky přijaté neb hodnoty je zastupující budou rozděleny mezi příslušné mocnosti, bude komise rozpuštěna.
Horní práva, která by byla přiznána rakouským příslušníkům rozhodčím
soudem, zřízeným marockým horním řádem, stihne osud majetku, který
náleží v Marokku rakouským příslušníkům.
 
==== Příloha III.====
Čl.100
 
'''§ 1.'''
Vláda Rakouská zabezpečí převod akcií, které představují účast Rakouska
v kapitálu marocké státní banky, na osobu, kterou jí označí vláda
francouzská. Tato osoba nahradí oprávněným hodnotu těchto akcií, jak ji
ustanoví státní banka.
 
Rakousko uznává právo mocností spojených a sdružených, aby všechny lodi a čluny obchodní i rybářské, událostmi válečnými zničené nebo poškozené, byly nahrazeny tuna za tunu (hrubé nosnosti) a třída za třídu.
Tento převod bude proveden bez újmy zaplacení dluhů, jež snad udělali
poddaní rakouští u státní banky marocké.
 
Přes to, že dnešní lodi a čluny rakouské představují tonáž o mnoho nižší nežli tonáž, kterou mocnosti spojené a sdružené ztratily napadením se strany Rakouska a jeho spojenců, bude právo svrchu uznané, pokud jde o rakouské lodi a čluny, vykonáváno takto:
Čl.101
 
Rakouská vláda svým jménem a tak, že zavazuje všechny ostatní zájemníky, postupuje vládám spojeným a sdruženým vlastnictví ke všem obchodním a rybářským lodím a člunům náležejícím příslušníkům bývalého císařství rakouského.
S marockým zbožím bude při dovozu do Rakouska nakládáno podle předpisů
platných o zboží francouzském..
 
'''§ 2.'''
Oddíl II.
 
Rakouská vláda odevzdá komisi reparační všechny lodi a čluny, vzpomenuté v paragrafu 1 do dvou měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Egypt.
 
'''§ 3.'''
Čl.102
 
Lodi a čluny vzpomenuté v paragrafu 1 zahrnují všechny lodi a čluny
Rakousko prohlašuje, že uznává protektorát prohlášený nad Egyptem
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
Velikou Britanií dne 18. prosince 1914 a že se vzdává, pokud se jeho
<li>
týče, platnosti kapitulací v Egyptě.
plující neb oprávněné plouti s obchodní vlajkou rakousko-uherskou a zapsané v některém přístavě bývalého císařství rakouského;
</li>
<li>
náležející osobě, společnosti neb sdružení, které jsou státními příslušníky bývalého císařství rakouského, nebo společnostem neb sdružením některého jiného státu než spojeného nebo sdruženého, stojí-li pod dozorem neb správou příslušníků bývalého císařství rakouského; nebo
</li>
<li>
toho času stavěné 1. v bývalém císařství rakouském, 2. v některém jiném státě, než spojeném neb sdruženém, pro osobu, společnost nebo sdružení, které jsou příslušníky bývalého císařství rakouského.
</li>
</ol>
 
'''§ 4.'''
Toto vzdání platí od 12. srpna 1914.
 
Aby se opatřily doklady o vlastnictví pro každou loď odevzdanou jak nahoře řečeno, rakouská vláda:
Čl.103
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
<li>
odevzdá o každé lodi komisi reparační k její žádosti kupní smlouvu neb jakoukoli jinou listinu zakládající převod plného vlastnictví lodi na jmenovanou komisi, a to vlastnictví nezatíženého žádnou výhradou, zástavou neb jakýmkoli břemenem;
</li>
<li>
učiní všechna opatření předepsaná komisí reparační, aby tyto lodi byly k disposici řečené komisi.
</li>
</ol>
 
'''§ 5.'''
Veškeré smlouvy, dohody, úpravy neb ujednání, uzavřená vládou bývalého
mocnářství rakousko-uherského a Egyptem, pokládají se za zrušeny dnem
12. srpna 1914.
 
Rakousko se zavazuje vrátiti in natura a v normálním udržovacím stavu mocnostem spojeným a sdruženým do dvou měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, v souhlase s řízením, jež ustanoví komise reparační, všechny lodi a pohyblivá zařízení pro říční plavbu, jež od 28. července 1914 přešly z jakéhokoli důvodu v držení jeho neb některého jeho příslušníka, a jejichž totožnost bude možno zjistiti
Rakousko nebude se moci v žádném případě dovolávati těchto akt a
zavazuje se, že se nebude nijakým způsobem vměšovati v jednání, k němuž
by mohlo dojíti mezi Velikou Britanií a ostatními mocnostmi o Egyptě.
 
Aby se nahradily ztráty říční tonáže vzniklé z jakékoli příčiny, jež utrpěly za války mocnosti spojené a sdružené, a jež nebude možno nahraditi navrácením svrchu stanoveným, zavazuje se Rakousko postoupiti reparační komisi část svého říčního loďstva až do výše oněch ztrát; toto postoupení však nesmí přesahovati 20% tohoto říčního loďstva, jak bylo dne 3. listopadu 1918.
Čl.104
 
Způsob tohoto postoupení bude určen rozhodčími stanovenými v článku 300 Části XII (Přístavy, vodní cesty a železnice) této smlouvy; ti mají za úkol řešiti obtíže, jež stran rozdělení říční tonáže vyplývají z nové mezinárodní správy určitých říčních sítí nebo z územních změn týkajících se těchto sítí.
Dokud nenabude působnosti egyptské zákonodárství o organisaci soudů,
kterými budou zavedeny soudy s obecnou pravomocí, bude dekrety Jeho
Výsosti sultána postaráno o vykonávání soudnictví nad rakouskými
příslušníky a jejich vlastnictvím konsulárními soudy britskými.
 
'''§ 6.'''
Čl.105
 
Rakousko se zavazuje učiniti všechna opatření, jež by mu komise reparační udala, aby nabyla plného vlastnického práva ke všem lodím, jež byly snad za války postoupeny nebo mají býti postoupeny pod neutrální vlajky bez svolení vlád spojených a sdružených.
Vláda egyptská bude míti úplnou volnost jednání při úpravě právního
postavení a podmínek usazování rakouských příslušníků v Egyptě.
 
'''§ 7.'''
Čl.106
 
Rakousko se zříká všech nároků jakéhokoli rázu proti vládám spojeným a sdruženým a jejich příslušníkům, pokud se tkne držení neb užívání jakýchkoli lodí anebo člunů rakouských a pokud se tkne všech ztrát nebo škod utrpěných na uvedených lodích nebo člunech.
Rakousko, pokud se jeho týče, dává své svolení, aby byl zrušen nebo
změněn podle přání vlády egyptské dekret vydaný Jeho Výsostí khedivem
dne 28. listopadu 1904 o komisi pro veřejný dluh egyptský.
 
'''§ 8.'''
Čl.107
 
Rakousko se zříká všech nároků na lodi neb jejich náklady, jež byly potopeny přímo nebo následkem nepřátelské akce námořní a jež potom byly zachráněny, má-li na nich zájem některá z vlád spojených a sdružených nebo jejich příslušníci ať jako vlastníci, nájemci, pojišťovatelé či z kteréhokoli jiného důvodu, a to nehledě k jakémukoli odsuzujícímu rozsudku, jejž snad vynesl některý kořistní soud bývalého mocnářství rakousko-uherského neb jeho spojenců.
Rakousko svoluje, pokud se jeho týče, aby byla přenesena na vládu Jeho
britského Veličenstva práva udělená Jeho císařskému Veličenstvu
sultánovi úmluvou podepsanou v Cařihradě dne 29. října 1888 o volné
plavbě průplavem Suezským.
 
==== Příloha IV. ====
Vzdává se veškeré účasti v egyptské zdravotnické radě námořní a
karanténní a svoluje, pokud se jeho týče, aby oprávnění této rady byla
přenesena na úřady egyptské.
 
'''§ 1.'''
Čl.108
 
Mocnosti spojené a sdružené požadují a Rakousko se k tomu zavazuje, aby Rakousko k částečnému splnění závazků stanovených v této části a způsobem dále naznačeným poskytlo přímo svoje hospodářské zdroje k věcnému znovuvybudování zabraných území mocností spojených a sdružených měrou těmito mocnostmi určenou.
Veškeré statky a majetek bývalé monarchie rakousko-uherské v Egyptě
přecházejí ipso facto na vládu egyptskou bez jakékoli náhrady.
 
'''§ 2.'''
V tomto směru se bude míti za to, že statky a majetek bývalého
mocnářství rakousko-uherského zahrnují veškerý majetek koruny, jakož i
soukromé statky bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské.
 
Vlády mocností spojených a sdružených odevzdají reparační komisi seznamy udávající:
S veškerými movitými i nemovitými statky náležejícími v Egyptě
příslušníkům rakouským bude naloženo podle Oddílu III a IV Části X
(Klausule hospodářské) této smlouvy.
 
a) zvířata, stroje, nářadí, soustruhy a všechny podobné předměty rázu obchodního, jež byly vzaty, spotřebovány nebo zničeny od Rakouska nebo zničeny přímým následkem vojenských operací a jež si tyto vlády, aby dostály potřebám neodkladným a spěšným, přejí míti nahrazeny zvířaty nebo předměty téhož druhu, nalézajícími se na rakouském území v době, kdy tato smlouva nabude působnosti;
Čl.109
 
b) potřeby k znovuvybudování (kámen, cihly, ohnivzdorné cihly, tašky, tesařské dříví, okenní tabule, ocel, vápno, cement atd.), stroje, otopná zařízení, nábytek a všechny předměty rázu obchodního, o nichž si uvedené vlády přejí, aby byly vyrobeny a zhotoveny v Rakousku a jím dodány k znovuzřízení území válkou postižených.
Při dovozu do Rakouska bude nakládáno se zbožím egyptským jako se
zbožím britským.
 
'''§ 3.'''
Oddíl III.
 
Seznamy vztahující se k předmětům vzpomenutým v hořejším paragrafu 2 a) budou dodány do šedesáti dnů po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Siam.
 
Seznamy vztahující se k předmětům vzpomenutým v hořejším paragrafu 2 b) budou dodány nejpozději do 31. prosince 1919.
Čl.110
 
Seznamy budou obsahovati všechny podrobnosti obvyklé v obchodních smlouvách o jmenovaných věcech, počítaje v to i výčet, dodací lhůtu (tato lhůta nesmí přesahovati čtyři léta) a místo dodání; nebudou však obsahovati ani určení ceny, ani odhad; stanoviti cenu nebo odhad ponechává se komisi, jak jest určeno dále.
Rakousko, pokud se jeho týče, uznává, že dnem 22. července 1917 pozbyly
platnosti veškeré smlouvy, úmluvy nebo dohody, jež uzavřelo se Siamem
bývalé mocnářství rakousko-uherské, dále veškerá práva, právní tituly a
výsady, jež by mohly z nich vyplývati, jakož i veškerá práva na
konsulární soudnictví v Siamu.
 
'''§ 4.'''
Čl.111
 
Jakmile dostane tyto seznamy, bude komise zkoumati, v jaké míře mohou býti požadovány od Rakouska předměty a zvířata v seznamech uvedené. Při svém rozhodování bude se komise říditi ohledem na vnitřní potřeby Rakouska, pokud toho bude potřebí k udržování jeho života sociálního a hospodářského. Rovněž bude míti zřetel na ceny a lhůty, v nichž podobné předměty lze dostati ve státech spojených a sdružených, a srovná je s těmi, jichž se má užíti u předmětů rakouských. Konečně obrátí zřetel na obecný zájem, jejž mají vlády spojené a sdružené, aby průmyslový život Rakouska nebyl rozrušen do té míry, že by byla ohrožena jeho schopnost dostáti ostatním povinnostem k náhradě škody od něho požadovaným.
Rakousko postupuje, pokud se jeho týče, Siamu veškerá svá práva na
statky a majetek, jež náležely bývalému mocnářství rakousko-uherskému v
Siamu, mimo budovy užívané za sídla nebo kanceláře diplomatické nebo
konsulární, jakož i zařízení a movitosti v nich. Tyto statky a majetek
připadnou ipso facto vládě siamské bez jakékoli náhrady.
 
Avšak stroje, nářadí, soustruhy a všecky podobné předměty obchodního rázu, jichž se právě používá v průmyslu, budou požadovány od Rakouska jenom, nebudou-li žádné jiné zásoby těchto věcí po ruce a ke koupi; mimo to požadavky tohoto rázu nebudou převyšovati 30% množství kterékoli věci, jehož se užívá v některém rakouském podniku neb vůbec v jakémkoli rakouském závodě.
Se soukromým jměním, majetkem a právy příslušníků rakouských v Siamu
bude naloženo podle ustanovení Části X (Klausule hospodářské) této
smlouvy.
 
Komise poskytne zástupcům vlády rakouské možnost vyjádřiti se v určité lhůtě o schopnosti poskytnouti jmenovaný materiál, zvířata a předměty.
Čl.112
 
Rozhodnutí komise bude potom, a to co nejdříve, oznámeno vládě rakouské a jednotlivým zúčastněným vládám spojeným a sdruženým.
Rakousko se vzdává jak jménem svým tak jménem svých příslušníků vůči
vládě siamské veškerých nároků z likvidace rakouských statků nebo z
internování příslušníků rakouských v Siamu. Toto ustanovení se netýká
práv stran majících zájem na výtěžku některé z těchto likvidací,
poněvadž tato práva jsou upravena ustanoveními Části X (Klausule
hospodářské) této smlouvy.
 
Vláda rakouská se zavazuje dodávati materiál, předměty a zvířata určené v tomto oznámení, a zúčastněné vlády spojené a sdružené zavazují se každá, pokud se jí týče, přijímati tyto dodávky předpokládaje, že budou vyhovovati podanému výčtu nebo že podle mínění komise nebudou nevhodné k tomu, aby se jich použilo k provedení náhrady škody.
Oddíl IV.
 
'''§ 5.'''
Čína.
 
Komise určí hodnotu materiálu, předmětů a zvířat dodávaných, jak jest nahoře řečeno, a vlády spojené a sdružené, jež přijmou tyto dodávky, souhlasí, aby se příslušná částka připsala na jejich vrub, a uznávají platbu Rakouska, která se má rozvrhnouti podle článku 183 této smlouvy.
Čl.113
 
Kde právo, požadovati věcné znovuvybudování, bude za těchto podmínek vykonáno, komise se přesvědčí, že částka připsaná ku prospěchu Rakouska vyjadřuje normální hodnotu vynaložené práce neb dodaného Rakouskem materiálu a že výše nároků uplatňovaných dotčenou mocností za škodu tímto způsobem z části napravenou se zmenšila v témž poměru, v jakém přispělo k nápravě škody.
Rakousko se vzdává, pokud se jeho týče, ve prospěch Číny veškerých
výsad a výhod vyplývajících z ustanovení závěrečného protokolu
podepsaného v Pekinu dne 7. září 1901, počítaje v to veškeré přílohy,
noty a listiny doplňkové. Rovněž se vzdává ve prospěch Číny všech
náhradních nároků na základě tohoto protokolu ode dne 14. srpna 1917.
 
'''§ 6.'''
Čl.114
 
Jako okamžitou splátku na závazek stran zvířat, vzpomenutých v hořejším paragrafu 2, se Rakousko zavazuje dodati ve třech měsících následujících po dni, kdy tato smlouva nabude působnosti, množství živého dobytka tuto udané, a to třetinu každého druhu měsíčně:
Od doby, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou se Vysoké smluvní
#Vládě italské:
strany říditi, pokud se jich týče:
#*4.000 dojnic 3-5letých;
#*1.000 jalovic;
#*50 býků od 18 měsíců do 3 let;
#*1.000 telat;
#*1.000 tažných volů;
#*2.000 prasnic.
#Vládě srbsko-chorvatsko slovinské;
#*1.000 dojnic 3-5 letých;
#*500 jalovic;
#*25 býků od 18 měsíců do 3 let;
#*1.000 telat;
#*500 tažných volů;
#*1.000 tažných koní;
#*1.000 skopců.
#Vládě rumunské:
#*1.000 dojnic 3-5letých;
#*500 jalovic;
#*25 býků od 18 měsíců do 3 let;
#*1.000 telat;
#*500 tažných volů;
#*1.000 tažných koní;
#*1.000 skopců.
 
Zvířata dodaná budou zdravá a v normálním stavu.
1. ujednání ze dne 29. srpna 1902 o nových čínských celních tarifech;
 
Nebude-li se moci u zvířat takto dodaných zjistiti, že jsou totožná s těmi, jež byla odvlečena nebo zabrána, bude jejich cena počítána ku prospěchu závazků Rakouska k náhradě škody podle ustanovení paragrafu 5 této přílohy.
2. ujednání ze dne 27. září 1905 týkajícím se Whang-Poo, prozatímním
doplňkovým ujednáním ze dne 4. dubna 1912.
 
'''§ 7.'''
Čína však nebude povinna poskytovati Rakousku výhody nebo výsady, jež
povolila v těchto úpravách bývalému mocnářství rakousko-uherskému.
 
Jako okamžitou splátku na závazek stran předmětů, vzpomenutých v hořejším paragrafu 2, se Rakousko zavazuje, v šesti měsících následujících po dni, kdy tato smlouva nabude působnosti, dodati, a to každý měsíc šestinu, ta množství tvrdého i měkkého nábytku, určeného v Rakousku na prodej, jež mocnosti spojené a sdružené budou požadovati každý měsíc prostřednictvím komise reparační a jež tato komise uzná jednak za oprávněná, hledíc k tomu, co bylo odcizeno a zničeno za války na územích těchto mocností, jednak za přiměřená k přebytkům rakouským. Cena těchto předmětů bude počítána Rakousku ku prospěchu za podmínek naznačených v paragrafu 5 této přílohy.
Čl.115
 
==== Příloha V. ====
Rakousko postupuje, pokud se jeho týče, Číně všecka svá práva na
budovách, nábřežích a přístavištích, kasárny, opevnění, zbraně a
válečné střelivo, lodi všeho druhu, zařízení bezdrátové telegrafie a
jiný veřejný majetek náleževší bývalému mocnářství rakousko-uherskému,
jež jsou nebo by mohly býti v rakousko-uherském koncedovaném území v
Tien-Cinu nebo v jiných částech území čínského.
 
'''§ 1.'''
Rozumí se však, že budovy sloužící za diplomatická nebo konsulární
sídla neb úřadovny, jakož i zařízení a movitosti v nich nejsou zahrnuty
do tohoto postupu; mimo to neučiní vláda čínská nijakého opatření, aby
disponovala veřejným nebo soukromým majetkem bývalého mocnářství
rakousko-uherského ležícím v t. zv. vyslanecké čtvrti v Pekinu bez
souhlasu diplomatických zástupců mocností, které v době, kdy nabude
tato smlouva působnosti, zůstanou stranami závěrečného protokolu ze dne
7. září 1901.
 
Rakousko poskytuje každé z vlád spojených a sdružených volnost požadovati jako částečnou náhradu každoroční dodávku surovin níže vypočítaných, a to po pět let následujících po dni, kdy tato smlouva nabude působnosti. Množství surovin požadovaných musí se míti k předválečnému dovozu Rakouska do oné země tak, jako se mají zdroje Rakouska omezeného na hranice dané mu touto smlouvou k předválečným zdrojům bývalého mocnářství rakousko-uherského. Suroviny o které jde, jsou tyto:
Čl.116
*stavební dříví a dřevěné výrobky;
*železo a železité směsi;
*magnesit.
 
'''§ 2.'''
Rakousko souhlasí, pokud se jeho týče, se zrušením ujednání, jichž
dosáhlo od vlády čínské a o něž se opírá držba koncedovaného území
Rakousko-Uherska v Tien-Cinu.
 
Cenou placenou za výrobky jmenované v předcházejícím paragrafu bude cena placená příslušníky rakouskými. Obal a dopravné k hranicím rakouským musí býti počítány za nejvýhodnějších podmínek stanovených pro dodávky týchž výrobků příslušníkům rakouským.
Čína, nabývajíc opět neomezeného výkonu svých výsostných práv nad
řečenými územími, vyhlašuje svůj úmysl otevříti je mezinárodními
bydlení a obchodu. Prohlašuje, že zrušení smluv, o něž se opírá držba
řečeného koncedovaného území, nedotkne se vlastnických práv příslušníků
mocností spojených a sdružených, kteří jsou držiteli přídělů v těchto
koncedovaných územích.
 
'''§ 3.'''
Čl.117
 
Přídělové nároky po rozumu této přílohy budou se prováděti prostřednictvím komise reparační. Tato komise bude ku provádění hořejších opatření oprávněna rozhodovati o všech otázkách vztahujících se k příslušnému řízení, k jakosti a množství dodávek, ke lhůtám a podmínkám dodacím a platebním. Žádosti, provázené potřebnými výčty, budou oznámeny Rakousku sto dvacet dní přede dnem určeným za počátek provedení dodávek, pokud jde o dodávky, jež se mají provésti od 1. ledna 1920, a třicet dní před tímto dnem, pokud jde o dodávky, jež se mají provésti mezi dnem, kdy tato smlouva nabude působnosti, a 1. lednem 1920. Bude-li komise toho názoru, že by úplné splnění žádostí přílišně zatížilo rakouské průmyslové potřeby, bude je moci oddáliti nebo zrušiti a týmž způsobem určiti pořad dodávek.
Rakousko se vzdává všech nároků proti vládě čínské nebo proti kterékoli
vládě spojené nebo sdružené z důvodů internování rakouských příslušníků
v Číně a jejich dopravy do vlasti. Rovněž se vzdává, pokud se jeho
týče, všech nároků z důvodu zabavení rakouských lodí v Číně, likvidace,
sekvestrace, disposice nebo konfiskace majetku, práv nebo zájmových
účastenství rakouských v této zemi ode dne 14. srpna 1917. Toto
ustanovení se však nedotýká práv stran majících zájem na výtěžku
některé z těchto likvidací, poněvadž tato práva jsou upravena
ustanoveními Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.
 
==== Příloha VI. ====
Část V.
 
Rakousko se zříká ve jménu svém a svých příslušníků ve prospěch Italie všech práv, právních titulů nebo jakýchkoli výsad, jež má na kabelech a kabelových částech spojujících území italská, počítajíc v to území přikázaná Italii touto smlouvou.
Klausule vojenské, námořní a vzduchoplavecké.
 
Podobně se zříká Rakousko ve jménu svém a svých příslušníků ve prospěch Čelných mocností spojených a sdružených všech práv, právních titulů a jakýchkoli výsad na kabelech nebo kabelových částech vzájemně spojujících území postoupená Rakouskem podle této smlouvy různým mocnostem spojeným a sdruženým.
Aby bylo umožněno připraviti obecné omezení zbrojení u všech národů,
zavazuje se Rakousko dbáti přesně klausulí vojenských, námořních a
vzduchoplaveckých takto stanovených:
 
Státy, o které jde, jsou povinny zachovati zakotvení a službu řečených kabelů.
Oddíl I.
 
Pokud se týká kabelu Terst-Korkyra, bude vláda italská strany vztahů ke společnosti, které kabel vlastnicky náleží, v stejném postavení jako dříve vláda rakousko-uherská.
Klausule vojenské.
 
Hodnota kabelů nebo kabelových částí, jmenovaných v obou prvých odstavcích této přílohy, vypočítaná na základě zařizovacích nákladů a zmenšená o přiměřené procento za opotřebování, bude připsána ku prospěchu Rakouska na účtu náhrad škod.
Hlava I.
 
===Oddíl II. - Zvláštní ustanovení.===
Klausule obecné.
 
===== Článek 191 =====
Čl.118
 
Ve smyslu ustanovení článku 184 zavazuje se Rakousko, že vydá každé z mocností spojených a sdružených, o kterou jde, všechny spisy, listiny, předměty starožitné a umělecké a všechen materiál vědecký i knihopisný, odvlečené z území přepadených, které náležejí státu nebo úřadům zemským, obecním, dobročinným nebo církevním, nebo jiným ústavům veřejným neb soukromým.
Do tří měsíců ode dne, kdy nabude tato smlouva působnosti, budou
vojenské síly rakouské demobilisovány způsobem níže předepsaným.
 
===== Článek 192 =====
Čl.119
 
Rovněž vrátí Rakousko věci stejného rázu, o jakých mluví předcházející článek, které byly počínaje 1. červnem 1914 odvlečeny z území postoupených, pokud nejde o věci, které byly zakoupeny u soukromých vlastníků.
Všeobecná branná povinnost bude v Rakousku zrušena. Rakouská armáda
bude příště sestavována a doplňována jenom dobrovolným vstupem.
 
Komise reparační použije, bude-li třeba, stran těchto věcí ustanovení článku 208 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.
Hlava II.
 
===== Článek 193 =====
Početný stav a rozčlenění rakouské armády.
 
Rakousko vydá každé z vlád spojených a sdružených, o kterou jde, všechny spisy, listiny a zápisy historické, které jsou v držení jeho veřejných ústavů a které se přímo týkají dějin postoupených území a byly odtud odstraněny v posledních desíti letech. Období právě jmenované počítá se, pokud se týká Italie, dnem prohlášení království (1861).
Čl.120
 
Nové státy vzniklé z bývalého mocnářství rakousko-uherského a státy, které dostanou část území tohoto mocnářství, se zavazují se své strany, že vydají Rakousku spisy, listiny a zápisy ne starší dvacíti let, které se přímo týkají dějin nebo správy nového území rakouského a které snad jsou v územích postoupených.
Celkový počet vojenských sil v armádě rakouské nesmí přesahovati 30.000
mužů, čítajíc v to důstojníky a doplňovací tělesa.
 
===== Článek 194 =====
Rakousko může určiti samo formace tvořící rakouskou armádu, avšak s
těmito výhradami:
 
Rakousko uznává, že zůstává vázáno proti Italii splniti závazky uložené článkem XV smlouvy curyšské ze dne 10. listopadu 1859, článkem XVIII smlouvy vídeňské ze dne 3. října 1866 a dohodou florentskou ze dne 14. července 1868, jež byly sjednány mezi Italii a Rakousko-Uherskem, pokud články právě vzpomenuté nebyly dosud zcela splněny a pokud listiny a předměty, kterých se týkají, jsou na území Rakouska nebo jeho spojenců.
1. početný stav utvořených jednotek bude se držeti v mezích nejvyšší a
nejnižší číslice uvedené v tabulce IV, přiložené k tomuto oddílu;
 
===== Článek 195 =====
2. poměr důstojnictva, čítaje v to příslušníky štábu a zvláštních
služeb, nebude přesahovati dvacátý a poměr poddůstojníků patnáctý díl
celkového početného stavu jsoucího ve službě;
 
Do dvanácti měsíců od doby, kdy nabude působnosti tato smlouva, prozkoumá výbor tří právníků, jmenovaných komisí reparační, podmínky, za jakých byly vyvezeny domem habsburským a jinými domy, které vládly v Italii, předměty a rukopisy, které jsou v držení Rakouska a jsou vypočteny v připojené příloze I. Jestliže bylo vývozem jmenovaných předmětů nebo rukopisů porušeno právo italských zemí, nařídí komise reparační jejich vrácení, vyslechnouc zprávu výše jmenovaného výboru. Italie a Rakousko se zavazují, že se podrobí rozhodnutí komise.
3. počet kulometů, děl a houfnic nebude přesahovati počet, který je v
tabulce V, přiložené k tomuto Oddílu, stanoven na 1000 mužů celkového
početného stavu jsoucího ve službě.
 
Belgii, Polsku a Československu dovoluje se rovněž, aby předložily, pokud se týká předmětů a listin vyčtených v připojených přílohách II, III a IV, žádosti za vrácení, jež budou přezkoumány týmž výborem tří právníků. Belgie, Polsko, Československo a Rakousko se zavazují, že se podrobí rozhodnutí, která učiní komise reparační, vyslechnouc zprávu jmenovaného výboru.
Armády rakouské smí se užívati výhradně jen k udržování pořádku v
hranicích území rakouského a k střežení jeho hranic.
 
===== Článek 196 =====
Čl.121
 
Pokud se týká všech předmětů majících ráz umělecký, starožitnický, vědecký nebo historický, tvořících část sbírek, které dříve náležely vládě mocnářství rakousko-uherského nebo koruně, když o nich není jinakých ustanovení v této smlouvě, zavazuje se Rakousko:
Největší početnost štábů a všech formací, jež by mohlo Rakousko
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
utvořiti, jest uvedena v tabulkách přiložených k tomuto Oddílu. Tyto
<li>
číslice se nemusí dodržovati přesně, nesmějí se však překročiti.
že uzavře, bude-li za to požádáno, se státy, o které jde, přátelskou dohodu, podle které jakékoli části řečených sbírek nebo jakékoli předměty výše vzpomenuté, které patrně náležejí ke kulturnímu majetku postoupených území, mohou býti na základě vzájemnosti vráceny do krajů, odkud pocházejí;
</li>
<li>
že nezcizí ani nerozptýlí nic z řečených sbírek a že nebude disponovati se žádným z řečených předmětů po dvacet let, leda že by před uplynutím této doby bylo docíleno zvláštní dohody; že dále zajistí jejich bezpečnost i jejich dobré udržování a že jak ony předměty, tak inventáře, katalogy a správní listiny o oněch sbírkách budou přístupny k studiu příslušníkům každé z mocností spojené a sdružené.
</li>
</ol>
====Příloha 1.====
 
'''Toskánsko.'''
Každá jiná organisace, týká-li se velení vojsku nebo přípravy k válce
jest zakázána.
 
Korunní klenoty (část, která z nich zbyla po jejich rozptýlení), soukromé klenoty kurfiřtky Medicejské, medaile tvořící část dědictví medicejského a jiné drahocenné věci - všechno z vrchnostenského majetku podle dohod smluvních a nařízení pro případ smrti - které byly zavezeny do Vídně v 18. století.
Čl.122
 
Nábytek a stříbrné stolní náčiní medicejské, pak gemma Aspasiova ke splacení dluhu domu rakouského koruně toskánské.
Všechna opatření mobilisační nebo vztahující se k mobilisaci jsou
zakázána.
 
Staré hvězdářské a fysikální nástroje akademie del Cimento, odcizené domem lotrinským a zaslané jako dar bratrancům z císařského domu vídeňského.
Vojsková tělesa, pomocné služby ani štáby nesmějí míti v žádném případě
doplňovacích kádrů.
 
'''Modena.'''
Je zakázáno činiti přípravy k rekvisici zvířat nebo jiných dopravních
prostředků vojenských.
 
Madona od Andrey del Sarto a čtyři kresby Coreggiovy z majetku pinakotéky modenské, vyvezené roku 1859 vévodou Františkem V.
Čl.123
 
Tři rukopisy z knihovny modenské, a to Biblia Vulgata (cod. lat. 422-423), Breviarum romanum (cod. lat. 424) a Oficium Beatae Virginis (cod lat. 262), vyvezené vévodou Františkem V. r. 1859.
Počet četníků, celníků, hajných, místních nebo obecních strážníků a
jiných podobných zaměstnanců nesmí přesahovati počet osob, které
vykonávaly podobné služby v roce 1913 a které nyní slouží v územních
hranicích rakouských, jak byly stanoveny touto smlouvou.
 
Bronzy odvezené za stejných okolností r. 1859.
Počet těchto zaměstnanců smí v budoucnosti býti rozmnožován jen v
poměru odpovídajícím přírůstku obyvatelstva v místech nebo obcích, v
jejichž službách jsou.
 
Některé předměty, mezi nimi dva obrazy od Salvatora Rosy a jedna podobizna od Dossa Dossiho, které si vyžádal vévoda modenský r. 1868 jako podmínku provedení dohody z 20. června 1868, a jiné předměty vydané r. 1872 za stejných okolností.
Tito zřízenci a úředníci, ani zřízenci železniční nesmějí býti
svoláváni k tomu, aby se zúčastnili jakéhokoli vojenského výcviku.
 
'''Palermo.'''
Čl.124
 
Předměty pořízené pro krále normanské v 12. století v Palermu, kterých bylo užíváno při korunovaci císařů; tyto předměty byly vyvezeny z Palerma a jsou nyní ve Vídni.
Každé vojenské těleso, které není uvedeno v tabulkách přiložených k
tomuto Oddílu, jest zakázáno. Ta, která by tu byla nad povolený početný
stav 30.000 mužů, budou zrušena ve lhůtě stanovené článkem 118.
 
'''Neapol.'''
Hlava III.
 
98 rukopisů odcizených z knihovny S. Giovanni a Carbonara a jiných knihoven neapolských r. 1718 na rozkaz rakouský a zavezených do Vídně.
Doplňování a výcvik vojska.
 
Různé listiny vyvezené v různých dobách ze státních archivů milánských, mantovských, benátských, modenských a florentských.
Čl.125
 
====Příloha II.====
Všichni důstojníci musí býti důstojníky z povolání. Důstojníci, kteří
jsou nyní ve službě a kteří budou ponecháni v armádě, musí se zavázati,
že budou sloužiti nejméně do věku 40 let. Důstojníci, kteří jsou nyní
ve službě a kteří se nezaváží k službě v nové armádě, budou prosti
jakékoli vojenské povinnosti; nesmějí se zúčastniti nijakého výcviku
vojenského, teoretického ani praktického.
 
<ol style="list-style-type:upper-roman">
Důstojníci nově jmenovaní musí se zavázati, že budou sloužiti činně
<li>
nejméně dvacet let za sebou jdoucích.
Trojdílný Rubensův obraz Sv. Ildefonsa z opatství St. Jasques sur Coudenberg v Bruselu, zakoupený v roce 1777 a zavezený do Vídně.
</li>
<li>
Předměty a listiny odcizené r. 1794 z Belgie a zavezené do Rakouska, aby tam byly v bezpečí, a to:
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
<li>
zbraně, zbroj a jiné předměty, pocházející z bývalé zbrojnice bruselské;
</li>
<li>
poklad zlatého rouna, chovaný někdy v dvorské kapli v Bruselu;
</li>
<li>
razidla na mince, medaile a známky od Theodora van Berckela, které tvořily podstatnou část komorního archivu bruselského;
</li>
<li>
původní rukopisné exempláře chorografické mapy Rakouského Nizozemí, pořízené v letech 1770 až 1777 lieutenant-généralem hrabětem Jasem de Ferraris, a doklady k ní se vztahující.
</li>
</ol>
</li>
</ol>
 
====Příloha III.====
Poměrný počet důstojníků opouštějících službu z jakékoli příčiny před
uplynutím doby, na niž se zavázali, nesmí přesahovati každoročně
dvacítinu celkového početného stavu důstojnictva uvedeného v článku
120. Je-li tento poměr překročen z důvodů vyšší moci, nesmí se úbytek
tím v tělese vzniklý nahraditi novým jmenováním.
 
Předmět odcizený z území, která byla součástí Polska po prvém rozdělení r. 1772:
Čl.126
*zlatý pohár krále Ladislava IV. číslo 1114 dvorského musea vídeňského.
 
====Příloha IV.====
Celková služební doba poddůstojníků a mužstva nesmí býti nižší než
dvanáct let za sebou jdoucích a z toho nejméně šest let služby pod
prapory.
 
#Listiny, zápisy historické, rukopisy, mapy atd., za jichž vrácení žádá stát československý a které byly na rozkaz Marie Terezie vyvezeny Thaulowem z Rosenthalu.
Poměrný počet mužstva propuštěného před uplynutím doby, na kterou se
#Listiny pocházející z královské české dvorské kanceláře a z české dvorské komory a umělecké předměty, které, jsouce částí výzdoby královského hradu pražského a jiných královských zámků českých, byly odcizeny císaři Matyášem, Ferdinandem II., Karlem VI. (kolem r. 1718, 1723 a 1737) a Františkem Josefem I. a jsou nyní v archivech, císařských zámcích, museích a jiných ústředních ústavech veřejných ve Vídni.
zavázalo, ať již bylo propuštěno z důvodů zdravotních či opatřením
disciplinárním či z jakékoli jiné příčiny, nesmí ročně přesahovati
dvacítinu celkového stavu stanoveného článkem 120. Je-li tento poměr
překročen z důvodů vyšší moci, nesmí se úbytek tím vzniklý nahraditi
novým přijímáním.
 
==Část IX. - Klausule finanční.==
Hlava IV.
 
===== Článek 197 =====
Školy, učiliště, spolky a sdružení vojenská.
 
S výhradou výjimek, které by mohly býti povoleny komisí reparační, zřizuje se přednostní právo prvého pořadí na všech statcích a důchodech Rakouska pro úhradu náhrad a jiných povinností plynoucích z této smlouvy, jakož i ze všech jiných, doplňujících ji smluv a úmluv nebo z úprav sjednaných mezi Rakouskem a mocnostmi spojenými a sdruženými po dobu příměří podepsaného dne 3. listopadu 1918.
Čl.127
 
Až do 1. května 1921 nebude moci vláda rakouská ani vyvážeti zlato, ani s ním volně nakládati, ani udíleti povolení, aby zlato bylo vyváženo nebo aby s ním bylo volně nakládáno bez předchozího souhlasu mocností spojených a sdružených, zastoupených komisí reparační.
Počet žáků připuštěných k návštěvě škol vojenských bude přesně úměrný
uprázdněným místům ve sborech důstojnických. Žáci i kádry budou se
započítávati do početního stavu stanoveného v článku 120.
 
===== Článek 198 =====
Proto budou veškeré vojenské školy, které neodpovídají této potřebě,
zrušeny.
 
Celkový náklad na vydržování všech vojsk mocností spojených a sdružených na obsazených územích Rakouska, jak jeho hranice jsou stanoveny v této smlouvě, ponese Rakousko ode dne podepsání příměří ze dne 3. listopadu 1918. Vydržování vojsk znamená výživu lidí i zvířat, ubytování a umístění v leženích, platy i přídavky, služné i mzdy, nocleh, otop, osvětlení, ošacení, výstroj, postroj, výzbroj a oboz, službu leteckou, ošetřování nemocných a raněných, službu zvěrolékařskou a týkající se remont, službu dopravní všeho druhu (jako dopravu železniční, námořní, říční, automobilovými nákladními vozy), dopravní spojení a přípojky a vůbec náklad na všechnu službu správní a technickou, jež jest nutná k výcviku vojenských oddílů, k udržování jich v plném počtu a k zachování jejich vojenské zdatnosti.
Čl.128
 
Všechny výdaje spadající do hořejších skupin, pokud souvisí s nákupy nebo rekvisicemi vykonanými od vlád spojených a sdružených v obsazených územích, zaplatí vláda rakouská vládám spojeným a sdruženým v korunách nebo v jiné měně, která v Rakousku má zákonný kurs a nahrazuje koruny, a to podle kursu běžného nebo smluveného.
Jiná učiliště než ta, která jsou stanovena článkem 127, ani jakékoli
sportovní nebo jiné spolky nesmějí se zabývati žádnou věcí vojenskou.
 
Všechna ostatní vydání nahoře vypočtená budou placena v měně země věřitelské.
Hlava V.
 
===== Článek 199 =====
Výzbroj, střelivo, materiál a opevnění.
 
Rakousko potvrzuje, že se vzdává všeho materiálu, který vydalo nebo má vydati mocnostem spojeným a sdruženým při provádění příměří ze dne 3. listopadu 1918 a všech pozdějších úmluv o příměří, a uznává právo mocností spojených a sdružených na tento materiál.
Čl.129
 
Rakousku bude připsána ku prospěchu cena materiálu shora označeného, odhadnutá komisí reparační, o kterém by komise reparační rozhodla, že hledíc k jeho nevojenskému rázu je cenu jeho připsati Rakousku ku prospěchu, a to na srážku částek dlužných mocnostem spojeným a sdruženým z důvodu náhrady škod.
Po uplynutí tří měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti,
nesmí výzbroj rakouské armády přesahovati číslici stanovenou na 1000
mužů v tabulce V, přiložené k tomuto Oddílu.
 
Rakousku nebudou připsány ku prospěchu statky náležející vládám spojeným a sdruženým nebo jejich státním příslušníkům, odevzdané a vydané in specie při provádění podmínek příměří.
Přebytků v poměru k početným stavům bude používáno jedině k doplňování,
jehož by snad bylo třeba.
 
===== Článek 200 =====
Čl.130
 
Přednostní právo zřízené článkem 197 vykoná se s výhradou uvedenou v posledním odstavci tohoto článku tímto pořadem:
Zásoby střeliva armády rakouské nesmějí přesahovati množství uvedené v
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
tabulce V, přiložené k tomuto Oddílu.
<li>
náklad na vojsko okupační, jak je určen v článku 198, za příměří;
</li>
<li>
náklad na všechna okupační vojska, jak je určen v článku 198, od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti;
</li>
<li>
suma náhrad škod vyplývající z této smlouvy nebo ze smluv a úmluv ji doplňujících;
</li>
<li>
všechny ostatní platební povinnosti náležející Rakousku z úmluvy o příměří, z této smlouvy nebo ze smluv a úmluv ji doplňujících.
</li>
</ol>
Platby na zásobování Rakouska potravinami a surovinami a všechny ostatní platby, jež má Rakousko vykonati, budou, pokud Čelné vlády spojené a sdružené budou pokládati za potřebné, aby umožnily Rakousku dostáti jeho závazku k náhradě škod, míti přednostní právo tou měrou a za těch podmínek, které byly neb budou moci býti stanoveny jmenovanými vládami.
 
===== Článek 201 =====
Za tři měsíce od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, složí
rakouská vláda nynější přebytek zbraní a střeliva na místech, která jí
budou oznámena Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými.
 
Předcházející ustanovení se nedotýkají práva kterékoli z vlád spojených a sdružených, volně nakládati s aktivy a vlastnictvím nepřátelským stojícím pod jejich pravomocí ve chvíli, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Žádná jiná zásobárna, sklad nebo záloha střeliva nebude zakládána.
 
===== Článek 202 =====
Čl.131
 
Předcházející ustanovení nemohou žádným způsobem míti vliv na zástavy a hypotéky, ve prospěch mocností spojených a sdružených nebo ve prospěch jejich příslušníků řádně zřízené bývalou vládou rakouskou nebo příslušníky bývalého císařství rakouského na statcích a důchodech jim náležejících, ve všech případech, kde byly tyto zástavy a hypotéky zřízeny dříve, než nastal válečný stav mezi Rakousko-Uherskem a tou neb onou z vlád, jež má na nich zájem, leda by touto smlouvou nebo smlouvami a úmluvami doplňujícími bylo o těchto zástavách nebo hypotékách výslovně ustanoveno něco jiného.
Počet a ráže kusů dělostřeleckých, které jsou pevně stanovenou normální
výzbrojí pevností nyní v Rakousku trvajících, budou neprodleně oznámeny
Čelným mocnostem spojeným a sdruženým a budou maximem, jež se nesmí
překročiti.
 
===== Článek 203 =====
Do tří měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude maximum
střeliva pro tato děla sníženo a udržováno na této jednotné výši:
 
#Každý ze států, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského, a každý ze států vzniklých rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Rakousko, je povinen převzíti odpovědnost za část dluhu bývalé vlády rakouské, zajištěného na železnicích, solných dolech nebo jiných statcích, podle stavu, jaký byl dne 28. července 1914. Každý z těchto států přejímá takovou část dluhu, jaká se podle názoru komise reparační rovná té části dluhu zajištěného, která připadá na železnice, solné doly a jiné statky převedené na onen stát podle této smlouvy nebo podle smluv a úmluv ji doplňujících.<br />Suma závazku, pokud se týká dluhu zajištěného, která postihuje každý stát mimo Rakousko, bude oceněna komisí reparační podle zásad, které shledá spravedlivými. Hodnota takto zjištěná bude odečtena od sumy, kterou příslušný stát dluhuje Rakousku za statky a majetek státu rakouského, bývalého i nynějšího, jichž stát ten nabyl s územím jemu připadlým. Každý stát bude odpověden jen za onu část zajištěného dluhu, kterou béře na sebe podle ustanovení tohoto článku, a věřitelé části dluhu převzatého jedním státem nástupnickým nebudou moci nic pohledávati na žádném státě jiném.<br />Majetek zvláště určený za záruku dluhů uvedených v tomto článku zůstane zvláštní zárukou dluhů nových. Jestliže by však tato smlouva měla za následek rozdělení takového majetku mezi několik států, bude část jeho ležící v území jednoho z nich zárukou za část dluhu převzatou tímto státem, a za žádnou jinou část dluhu.<br />Hledíc k tomuto článku, jest platební závazky, které na sebe vzala bývalá vláda rakouská a které se týkají výkupu železnic nebo statků podobného rázu, pokládati za dluhy zajištěné. Rozvrh břemen, která plynou z těchto závazků, bude určen komisí reparační stejným způsobem jako při zajištěných dluzích.<br />Dluhy, za které je záruka podle tohoto článku převedena, budou vyjádřeny v měně státu, který je béře na sebe, v tom případě, byl-li původní dluh vyjádřen v papírové měně rakousko-uherské. Tato konverse bude provedena v témž poměru, v jakém stát, který přejímá dluh, provede prvou výměnu papírových korun rakousko-uherských za peníze vlastní měny. Základ konverse papírové koruny rakousko-uherské v měnu, v které budou titry vyjádřeny, bude podléhati schválení komise reparační, jež bude moci, bude-li to pokládati za vhodné, požadovati, aby stát, který provádí konversi, změnil její podmínky. Za takovou změnu bude žádáno, jenom bude-li komise toho názoru, že v době konverse je hodnota měny neb měn nahradivších měnu, v které byly vyjádřeny původní titry, hledíc ke směnečnému kursu náhradních peněz vůči cizině značně nižší než hodnota měny původní, hledíc k jejímu směnečnému kursu vůči cizině.<br />Byl-li dluh rakouský vyjádřen v jedné nebo několikeré měně cizí, bude nový dluh vyjádřen v téže nebo v týchž měnách.<br />Byl-li původní dluh rakouský vyjádřen v zlaté měně rakousko-uherské, bude nový dluh vyjádřen v librách šterlinků nebo v dolarech Spojených států amerických, a to částkami stejné hodnoty určenými podle váhy a zrna jmenované trojí měny ve smyslu zákonodárství, jaké o nich platilo 1. ledna 1914.<br />Jestliže v původních titrech byla výslovně nebo mlčky vymíněna výplata cizími penězi podle pevné sazby nebo nějaká jiná volba kursu, musí nové titry obsahovati stejné výhody.
1500 ran na kus pro děla, jejichž ráže je 105 mm nebo menší;
#Každý ze států, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského, a každý ze států vzniklých rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Rakousko, je povinen převzíti odpovědnost za část nezajištěného dluhu bývalé vlády rakouské representované titry, podle stavu, jaký byl dne 28. července 1914, a to - vezmou-li se za základ výpočtu účetní léta 1911, 1912 a 1913 - sumou, která se má k celkové sumě nezajištěného dluhu bývalé vlády rakouské tak, jako se má takový dluh příjmů z odděleného území, který podle názoru komise reparační jest nejzpůsobilejší poskytnouti spravedlivé měřítko berní síly těchto území, k sumě obdobných příjmů ze všech dřívějších území rakouských. Příjmy plynoucí z Bosny a Hercegoviny se při tomto výpočtu nepočítají.<br />Závazek vymíněný tímto článkem, pokud se týče dluhu representovaného titry, bude proveden za podmínek uvedených v připojené příloze.<br />Vláda rakouská bude samojediná odpovědna za všechny závazky sjednané před 28. červencem 1914 bývalou vládou rakouskou, mimo závazky z papírů rentových, bonů, obligací, hodnot a bankovek, o kterých se tato smlouva zmiňuje výslovně.<br />Žádné ustanovení tohoto článku ani připojené přílohy nebude se vztahovati na titry bývalé vlády rakouské, uložené v bance rakousko-uherské ke krytí bankovek vydaných touto bankou.
 
===== Příloha. =====
500 ran na kus pro děla, jejichž ráže je větší než 105 mm.
 
Dluhem, který jest rozděliti, jak jest naznačeno v článku 203, je bývalý veřejný nezajištěný dluh rakouský representovaný titry podle stavu, jaký byl dne 28. července 1914. Sluší však z něho odečísti část, jež podle dodatečné úmluvy, schválené rakousko uherským zákonem z 30. prosince 1907, č. 278 ř. z., připadal na vládu bývalého království uherského a jež znamená příspěvek zemí svaté koruny uherské k společnému dluhu rakousko-uherskému.
Čl.132
 
Do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, státy, které převezmou bývalý nezajištěný dluh rakouský, okolkují, neučinily-li tak dosud, svým vlastním odlišným kolkem všecky titry tohoto sluhu, které jsou na jeho územích. Čísla titrů takto okolkovaných budou seznamenána a zaslána komisi reparační s ostatními listinami, které se vztahují k této okolkovací akci.
Zbraně, střelivo a materiál válečný smějí se vyráběti v jediné toliko
továrně. Tato továrna bude řízena státem, který bude jejím vlastníkem,
a její výroba bude přesně omezena na práce, které by byly potřebné pro
početný stav vojska a pro výzbroj, jak jsou stanoveny v článcích 120,
123, 129, 130 a 131.
 
Majetníci titrů, jež jsou na území státu, který je povinen je okolkovati podle ustanovení této přílohy, stanou se ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, z těchto titrů věřiteli tohoto státu a nebudou moci nic požadovati na žádném státu jiném.
Výroba zbraní loveckých nebude zakázána, s výhradou, že žádná lovecká
kulovnice, vyrobená v Rakousku, nebude téže ráže jako zbraně válečné,
užívané v kterémkoli vojsku evropském.
 
Když se při okolkování ukáže, že suma titrů některé emise starého nezajištěného dluhu rakouského, které jsou na území některého státu, je nižší než část oné emise přikázaná na jeho vrub komisí reparační, jest onen stát povinen odevzdati této komisi nové titry v sumě rovnající se zajištěnému rozdílu. Komise reparační určí formu těchto nových titrů za úhrnnou sumu cenných papírů. Tyto nové titry budou poskytovati v příčině úroků a umořování stejná práva jako staré titry, které nahrazují. Všechny jiné jejich náležitosti budou upraveny se schválením komise reparační.
Do tří měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou
zrušeny nebo k potřebám čistě obchodním proměněny všechny jiné závody,
jejichž účelem je výroba, příprava, ukládání nebo zkoumání zbraní,
střeliva nebo jakéhokoli jiného válečného materiálu.
 
Jestliže byl původní titr vyjádřen v papírové měně rakousko-uherské, bude nový náhradní titr vyjádřen v měně státu, který jej vydává. Tato konverse bude provedena v témž poměru, v jakém tento stát provede prvou výměnu papírových korun rakousko-uherských za peníze vlastní měny. Základ konverse papírové koruny rakousko-uherské v měnu, v které budou titry vyjádřeny, bude podléhati schválení komise reparační, jež bude moci, bude-li to pokládati za vhodné, požadovati, aby stát, který provádí konversi, změnil její podmínky. Za takovou změnu bude žádáno, jenom bude-li komise toho názoru, že v době konverse je hodnota měny neb měn nahradivších měnu, v které byly vyjádřeny původní titry, hledíc ke směnečnému kursu náhradních měn vůči cizině značně nižší než hodnota měny původní, hledíc k jejímu směnečnému kursu vůči cizině.
V téže době budou taktéž zrušeny všechny zbrojnice, vyjímaje ty, které
budou skladišti dovolené zásoby střeliva, a jejich personál bude
propuštěn.
 
Byl-li původní titr vyjádřen v jedné nebo několikeré měně cizí, bude nový titr vyjádřen v téže nebo v týchž měnách. Byl-li původní titr vyjádřen v zlaté měně rakousko-uherské, bude nový titr vyjádřen v librách šterlinků nebo v zlatých dolarech Spojených států, a to částkami stejné hodnoty; tyto náhradní částky budou určeny podle váhy a zrna jmenované trojí měny ve smyslu zákonodárství, jaké o nich platilo dne 1. ledna 1914.
Zařízení závodů nebo zbrojnic, přesahující potřeby dovolené výroby,
bude vyřaděno z činnosti nebo proměněno k potřebám čistě obchodním
podle rozhodnutí mezispojenecké dozorčí komise vojenské, ustanovené
článkem 153.
 
Jestliže v původních titrech byla výslovně nebo mlčky vymíněna výplata cizími penězi podle pevné sazby nebo nějaká jiná volba kursu, musí nové titry obsahovati stejné výhody.
Čl.133
 
Když se při okolkování ukáže, že suma titrů některé emise starého nezajištěného dluhu rakouského, které jsou na území některého státu, je vyšší než část oné emise přikázaná na jeho vrub komisí reparační, dostane onen stát od této komise v titrech každé nové emise, vydané podle ustanovení této přílohy, poměrnou část, která mu náleží.
Do tří měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou
všechny zbraně, všechno střelivo a všechen válečný materiál, které jsou
v Rakousku, počítajíc v to jakýkoliv obranný materiál proti letadlům,
ať už je původ jakýkoli, pokud přesahují dovolené množství, vydány
Čelným mocnostem spojeným a sdruženým.
 
Majetníci titrů, starého nezajištěného dluhu rakouského, které jsou mimo území států jimž připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo jež vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc v to Rakousko, odevzdají titry, jichž jsou majetníky, prostřednictvím svých vlád komisi reparační. Tato komise jim vydá za to osvědčení, která jim dávají právo na poměrnou jim náležející část nových emisí titrových, vydaných k výměně titrů, jež byly odevzdány podle ustanovení tohoto článku.
Toto vydání bude provedeno v těch místech území rakouského, která určí
jmenované mocnosti; tyto mocnosti rozhodnou rovněž, jak s tím
materiálem naložiti.
 
Státy a majetníci titrů, kteří mají právo na nějakou část nových emisí titrových, vydaných podle ustanovení této přílohy, dostanou v titrech každé nové emise tolik, aby se jejich podíly měly k celkové sumě nové emise tak, jako se má suma titrů staré emise, které mají ony státy nebo oni majetníci, k celkové sumě titrů staré emise předložených komisi reparační podle ustanovení této přílohy. Zúčastněné státy a majetníci obdrží také náležitě určenou část titrů vydaných podle podmínek stanovených smlouvou s Maďarskem, výměnou za onu část veřejného nezajištěného sluhu rakouského, za kterou tato mocnost převzala závazek podle dodatečné úmluvy z roku 1907.
Čl.134
 
Komise reparační může se, bude-li to pokládati za vhodné, dohodnouti s majetníky nových titrů, vydaných po rozumu této přílohy, o vydání sjednocovacích půjček každým dlužným státem. Titry těchto půjček nahradí titry vydané po rozumu této přílohy za podmínek, jaké budou stanoveny dohodou mezi komisí a majetníky titrů.
Dovážeti do Rakouska zbraně, střelivo a válečný materiál jakéhokoli
druhu je výslovně zapovězeno.
 
Stát, který béře na sebe odpovědnost za některý titr bývalé vlády rakouské, přejímá závazek také za kupony a umořovací splátky toho titru, které by se od té doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, staly splatnými a nebyly zaplaceny.
Totéž platí o výrobě a vývozu zbraní, střeliva a jakéhokoli válečného
materiálu určena pro cizinu.
 
===== Článek 204 =====
Čl.135
 
#Jestliže by nové hranice, jak jsou stanoveny touto smlouvou, roztrhly správní obvod, který měl svůj vlastní řádně sjednaný dluh veřejný, převezme každá nová část onoho obvodu takovou část tohoto dluhu, jakou jí přikáže komise reparační podle zásad daných o rozvrhu dluhů státních článkem 203. Komise reparační určí způsob provedení.
Ježto je zakázáno užívati chrličů plamenů, dusivých, otravných a
#Veřejný dluh bosenský a hercegovský jest pokládati za dluh správního obvodu a nikoli za veřejný dluh bývalého mocnářství rakousko-uherského.
podobných plynů, jakož i všech takových kapalin, látek a prostředků, je
v Rakousku přísně zapověděno je vyráběti a tam dovážeti.
 
===== Článek 205 =====
Totéž platí o materiálu zvlášť určeném k výrobě, uchovávání nebo
používání jmenovaných výrobků nebo prostředků.
 
Do dvou měsíců po tom, kdy tato Smlouva nabude působnosti, každý ze států, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Rakousko, okolkuje, neučinil-li tak dosud, svým vlastním odlišným kolkem různé titry, jež odpovídají části titrového válečného dluhu bývalé vlády rakouské, který jest na jejich území a byl zákonným způsobem vydán před 31. říjnem 1918.
Rovněž se zakazuje v Rakousku vyráběti i dovážeti obrněné vozy, tanky a
všechny jiné podobné stroje, jež mohou sloužiti válečným účelům.
Tabulka I.
Složení a nejvyšší početný stav pěší divise.
 
Cenné papíry takto okolkované budou zaměněny za osvědčení a vzaty z oběhu; jejich čísla budou seznamenána a zaslána komisi reparační se všem,i listinami, které se vztahují k této výměnné akci.
+---------------------------+------------------+
| |Nejvyšší početný |
| | stav |
| |každé jednotky |
| Jednotky: +----------+-------+
| | | |
| |Důstojníků|Mužstva|
+---------------------------+----------+-------+
| Štáb pěší divize ........ | 25 | 70 |
| Štáb divisní pěchoty .... | 5 | 50 |
| Štáb divisního dělostře- | | |
| lectva .................. | 4 | 30 |
| 3 pěší pluky (1) (po 65 | | |
| důstojnících a 2000 mu- | | |
| žích)................... | 195 |6.000 |
| 1 eskadrona ............. | 6 | 160 |
| 1 prapor zákopového dělo- | | |
| střelectva (3 roty) ... | 14 | 500 |
| 1 prapor zákopníků (2)... | 14 | 500 |
| 1 pluk polního dělostře- | | |
| lectva (3) ........... | 80 |1.200 |
| 1 prapor cyklistů po 3 ro-| | |
| tách .................. | 18 | 450 |
| 1 spojovací oddíl (4) ... | 11 | 330 |
| Divisní služba zdravotní..| 28 | 550 |
| Parky a vozatajstvo ......| 14 | 940 |
 
Z toho, že některý stát okolkoval titry a nahradil je osvědčeními podle ustanovení tohoto článku, nevzejde tomuto státu povinnost vzíti na sebe nebo uznati jakékoli břemeno - pokud sám okolkování a výměně nedal výslovně takový smysl.
| |----------+-------+
| Úhrn pro pěší divisi .....| 414 |10.780 |
+---------------------------+----------+-------+
| (1) Pluk má 3 prapory pěchoty.Prapor má 3 |
|roty pěchoty a 1 rotu kulometnou. |
| (2) Prapor se skládá i ze štábu, ze 2 rot |
|kopníků, 1 oddílu pontonového a 1 oddílu pro |
|reflektory. |
| (3) Pluk se skládá ze štábu, ze tří skupin |
|polního nebo horského dělostřelectva, které se|
|skládají celkem z 8 baterií po 4 kusech děl |
|nebo houfnic polních nebo horských. |
| (4) Tento oddíl se skládá z 1 oddílu tele- |
|fonního a telegrafního, z 1 oddělení zvědů a |
|z 1 oddělení holubářů. |
+----------------------------------------------+
Tabulka II.
Složení a nejvyšší početný stav jízdní divise.
 
Státy výše jmenované mimo Rakousko nebudou míti pražádných povinností z válečného dluhu bývalé vlády rakouské, nechť si titry tohoto dluhu jsou kdekoli, avšak ani státy, ani příslušníci těchto států nebudou moci v nižádném případě ničeho požadovati na jiných státech, počítajíc k nim Rakousko, z titrů válečného dluhu, jejichž vlastníky jsou samy nebo jejich příslušníci.
+----------------------------+---------------+------------------+
| | | Největší |
| |Nejvyšší počet | početný stav |
| Jednotky: |těchto jednotek| každé |
| |v jedné divisi | jednotky |
| | +----------+-------+
| | | Důst. |Mužstva|
+----------------------------+---------------+----------+-------+
| Štáb jízdní divise ........| 1 | 15 | 50 |
| Pluk jízdy (1) ............| 6 | 30 | 720 |
| Skupina polního dělostře- | | | |
| lectva (3 baterie) .......| 1 | 30 | 430 |
| Skupina automobilů s kulo- | 1 | 20 | 400 |
| mety a s děly (2) ........| 1 | 4 | 80 |
| Různé služby ..............| - | 30 | 500 |
| Úhrn pro jízdní divisi o | +----------+-------+
| šesti plucích ............| | 259 | 5.380 |
+----------------------------+---------------+----------+-------+
| (1) Pluk má 4 eskadrony. |
| (2) Skupina má 9 bitevních vozů, každý s 1 dělem, s 1 kulome-|
|tem a 1 kulometem náhradním, 4 spojovací vozy, 2 nákladní vozy |
|zásobovací, 7 nákladních vozů, z toho 1 dílenský, 4 motocykly. |
| Poznámka: Velké Jednotky jízdy mohou míti různý počet pluků |
|a mohou též býti sdruženy v nezávislé brigády v rámci hořejších|
|početných stavů. |
+---------------------------------------------------------------+
Tabulka III.
Složení a nejvyšší početný stav smíšené brigády.
 
Závazek za onu část válečného dluhu bývalé vlády rakouské, jejímiž vlastníky byli před podpisem této smlouvy příslušníci nebo vlády jižních států než těch, kterým připadá území bývalého mocnářství rakousko-uherského, postihne jedině vládu rakouskou, a ostatní státy výše jmenované nebudou žádným způsobem odpovědny za tuto část válečného dluhu.
+--------------------------+---------------------+
| | Nejvyšší |
| | početný stav |
| Jednotky: | každé jednotky |
| +-----------+---------+
| | Důst. | Mužstva |
+--------------------------+-----------+---------+
| Štáb brigády ............| 10 | 50 |
| 2 pluky pěchoty (1) .....| 130 | 4.000 |
| 1 prapor cyklistů .......| 18 | 450 |
| 1 eskadrona jízdy .......| 5 | 100 |
| 1 skupina polního dělo- | | |
| střelectva ............| 20 | 400 |
| 1 rota zákopového dělo- | | |
| střelectva ............| 5 | 150 |
| Různé služby ............| 10 | 200 |
| +-----------+---------+
|Úhrn pro smíšenou brigádu.| 198 | 5.350 |
+--------------------------+-----------+---------+
| (1) Pluk se skládá ze 3 pěších praporů. Prapor|
|má 3 pěší roty a 1 rotu kulometnou. |
+------------------------------------------------+
Tabulka IV.
Nejmenší početný stav jednotek, ať již je přijata pro armádu
jakákoliv organisace.
(Divise, smíšené brigády atd.)
 
Ustanovení tohoto článku nebudou se vztahovati na titry vydané bývalou vládou rakouskou, které uložila u Rakousko-uherské banky ke krytí bankovek vydaných touto bankou.
+--------------------------+-------------+-------------+
| | Nejvyšší | Nejnižší |
| | početný | početný |
| Jednotky: | stav | stav |
| |(opakování) | |
+--------------------------+-----+-------+-----+-------+
| |Důst.|Mužstva|Důst.|Mužstva|
+--------------------------+-----+-------+-----+-------+
|Pěší divise ..............| 414 | 10.780| 300| 8.000|
|Jízdní divise ............| 259 | 5.380| 180| 3.650|
|Smíšená brigáda ..........| 198 | 5.380| 140| 4.250|
|Pěší pluk ................| 65 | 2.000| 52| 1.600|
|Pěší prapor...............| 16 | 650| 12| 500|
|Rota pěchoty nebo kulomet-| | | | |
| ná ......................| 3 | 160| 2| 120|
|Skupina cyklistů .........| 18 | 450| 12| 300|
|Pluk jízdy ...............| 30 | 720| 20| 450|
|Eskadrona jízdy ..........| 6 | 160| 3| 100|
|Pluk dělostřelecký .......| 80 | 1.200| 60| 1.000|
|Baterie polního dělostře- | | | | |
| lectva ..................| 4 | 150| 2| 120|
|Rota zákopového dělostře- | | | | |
| lectva ..................| 3 | 150| 2| 100|
|Prapor zákopníků .........| 14 | 500| 8| 300|
|Baterie horského dělostře-| | | | |
| lectva ..................| 5 | 320| 3| 200|
+--------------------------+-----+-------+-----+-------+
Tabulka V.
Nejvyšší dovolená výzbroj a zásoba střeliva.
 
Nynější vláda rakouská bude samojediná odpovědna za všechny závazky sjednané za války bývalou vládou rakouskou, mimo závazky z papírů rentových, bonů, obligací, hodnot a bankovek, o kterých se tato smlouva zmiňuje výslovně.
+-------------------+--------------+---------------+
| | Množství | Množství |
| Materiály | na | střeliva |
| | 1.000 mužů | na zbraň |
| | | (pušku, dělo |
| | | atd.) |
+-------------------+--------------+---------------+
| Puška nebo karabi-| | |
| na (1) ..........| 1.150 | 500 ran |
| Těžké neb lehké | | |
| kulomety ........| 15 | 10.000 ran |
| Lehké zákopové | | |
| moždíře .........| 2 | 1.000 ran |
| Prostřední zákopo-| | |
| vé moždíře ......| 2 | 500 ran |
| Děla nebo houfni- | | |
| ce, polní nebo | | |
| horské ..........| 3 | 1.000 ran |
+-------------------+--------------+---------------+
| (1) Samostřelné pušky nebo karabiny počítají se |
|za lehké kulomety. |
| Žádné těžké dělo, t. j. s ráží větší než 105 mm,|
|není dovoleno kromě těch, která jsou normální |
|pevností. |
+--------------------------------------------------+
 
===== Článek 206 =====
Oddíl II.
 
#Do dvou měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, státy, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Rakousko a nynější Maďarsko, okolkují, neučinily-li tak dosud, svým vlastním odlišným kolkem bankovky Rakousko-uherské banky, které obíhají v jejich území.
Klausule námořní.
#Do dvanácti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, státy, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Rakousko a nynější Maďarsko, vymění za svou měnu nebo za novou měnu bankovky okolkované jak shora řečeno, a to za podmínek, které samy určí.
#Vlády států, které již provedly konversi bankovek Rakousko-uherské banky, ať tím, že je okolkovaly, či že daly do oběhu peníze vlastní nebo nové, a které průběhem této akce vzaly z oběhu buď všechny tyto bankovky nebo jejich část neokolkovavše jich, budou povinny buď okolkovati bankovky takto zadržené nebo je míti k disposici komise reparační.
#Do čtrnácti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, vlády, které vyměnily podle ustanovení tohoto článku bankovky Rakousko-uherské banky za peníze vlastní nebo za peníze nové, budou povinny odevzdati komisi reparační všechny bankovky Rakousko-uherské banky, které byly vzaty z oběhu průběhem oné výměny, a to bez rozdílu, zdali byly okolkovány čili nic.
#Komise reparační rozhodne způsobem naznačeným v připojené příloze o všech bankovkách, které jí budou odevzdány podle ustanovení tohoto článku.
#Likvidační opatření týkající se Rakousko-uherské banky začnou se den po podpisu této smlouvy.
#Likvidace bude provedena komisaři jmenovanými k tomu účelu od komise reparační. Při této likvidaci budou komisaři povinni šetřiti ustanovení bankovních stanov a v hlavních rysech ustanovení platných o úřadování banky, nesmí tím však vzniknouti újma ustanovením tohoto článku. Jestliže by vznikly pochybnosti, jak vyložiti pravidla o likvidaci banky, jak jsou dána buď těmito články a přílohami aneb bankovními stanovami, bude spor předložen k rozhodnutí buď komisi reparační nebo rozhodčímu od ní jmenovanému. Proti rozhodnutí nebude opravného prostředku.
#Bankovky vydané po 27. říjnu 1918 budou míti za jedinou záruku titry vydané bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou, které byly uloženy u banky ke krytí emisí bankovek. Naproti tomu majetníci těchto bankovek nemají žádných práv k ostatním aktivům banky.
#Majetníci bankovek vydaných až do 27. října 1918, tento den v to počítajíc, budou míti, pokud bankovky ty podle ustanovení tohoto článku splní nutné podmínky účastenství při likvidaci, stejná práva k veškerým aktivům banky. Titry vydané bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou a uložené ke krytí různých emisí bankovek nepokládají se za část těchto aktiv.
#Titry uložené bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou ke krytí bankovek vydaných až do dne 27. října 1918, tento den v to počítajíc, budou zničeny, pokud odpovídají bankovkám konvertovaným na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, tak jak bylo dne 28. července 1914, těmi státy, kterým tato území připadla nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Rakousko a nynější Maďarsko.
#Titry, které byly uloženy bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou ke krytí emisí bankovek až do 27. října 1918, tento den v to počítajíc, a které nebyly zničeny podle bodu 10 tohoto článku, budou dále zárukou až do povinované sumy za bankovky týchž emisí, které dne 15. června 1919 byly mimo území bývalého mocnářství rakousko-uherského. Za takové bankovky sluší pokládati s vyloučením všech ostatních: 1. bankovky sebrané státy nástupnickými na jejich území mimo hranice bývalého mocnářství, které budou odevzdány komisi reparační podle bodu 4; - 2. bankovky sebrané všemi ostatními státy, které budou předloženy podle připojené přílohy komisařům pověřeným likvidací banky.
#Majetníci všech ostatních bankovek vydaných až do 27. října 1918, tento den v to počítajíc, nebudou míti žádných práv na titry uložené bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou ke krytí emisí bankovek, ani všeobecně na aktiva banky. Titry, které nebyly zničeny, nebo s kterými bylo naloženo podle ustanovení bodů 10 a 11, budou zničeny.
#Vlády nynějšího Rakouska a nynějšího Maďarska převezmou, a to každá za svou část, samy jediné s vyloučením ostatních států, závazek za všechny titry uložené u banky bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou ke krytí emisí bankovek, pokud titry ty nebudou zničeny.
#Majetníci bankovek Rakousko-uherské banky nebudou moci na vládách nynějšího Rakouska a nynějšího Maďarska, ani na žádné jiné vládě nic požadovati za ztráty, které snad utrpí likvidací banky.
 
=====Příloha.=====
Čl.136
 
'''§ 1.'''
Od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti,prohlašují se všechny
rakousko-uherské válečné lodi, i ponorky, za vydané s konečnou
platností Čelným mocnostem spojeným a sdruženým.
 
Vlády, odevzdávajíce komisi reparační všechny bankovky Rakousko-uherské banky, vzaté z oběhu podle článku 206, odevzdají komisi také všechny listiny vydávající počet o rázu a výši provedených konversí.
Všechny monitory, torpedové čluny a ozbrojené lodi flotil dunajských
budov vydány Čelným mocnostem spojeným a sdruženým.
 
'''§ 2.'''
Rakousko má však právo udržovati na Dunaji pro poříční policii tři
zvědné čluny, s podmínkou; že budou určeny komisí vzpomenutou v článku
154 této smlouvy.
 
Komise reparační, prozkoumajíc listiny, vydá těmto vládám osvědčení vydávající zvlášť počet o celkové sumě bankovek, které konvertovaly:
Čl.137
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
<li>
v hranicích bývalého mocnářství rakousko-uherského, tak jako bylo dne 28. července 1914;
</li>
<li>
všude jinde.
</li>
</ol>
 
Toto osvědčení dovolí majetníkům před komisaři pověřenými likvidací banky uplatňovati práva, která bankovkám takto vyměněným náležejí při rozdělení aktiv banky.
Pomocné křižníky a pomocné lodi rakousko-uherské níže vypočtené se
ozbrojí a budou pokládány za lodi obchodní.
Bosna. Herkules.
Gablonz. Pola.
Carolina. Najade.
Afrika. Pluto.
Tirol. President Wilson
Argentina. (dříve Kaiser
Lussin. Franz Joseph).
Teodo. Triest.
Nixe. Baron Bruck.
Gigant. Elisabeth.
Dalmat. Metkovic.
Persia. Baron Gall.
Prinz Hohenlohe. Gasa.
Gastein. Cyclop.
Helouan. Vesta.
Graf Wurmbrandt. Nymphe.
Pelikan. Büffel.
 
'''§ 3.'''
Čl.138
 
Jakmile se likvidace banky skončí, zničí komise reparační bankovky takto vzaté z oběhu.
Všechny válečné lodi, počítajíc v to i ponorky, které jsou nyní ve
stavbě v přístavech, jež náleží Rakousku nebo dříve náležely mocnářství
rakousko-uherskému, budou rozebrány.
 
'''§ 4.'''
S rozebráním těchto lodí se počne co možno nejdříve po tom, kdy tato
smlouva nabude působnosti.
 
Bankovky vydané do 27. října 1918, tento den v to počítajíc, poskytnou práva na aktiva banky, jen když budou předloženy vládou země, kde byly v držení.
Čl.139
 
===== Článek 207 =====
Všech předmětů, strojů a hmot z rozebraných rakousko-uherských lodí
válečných, ať jsou to lodi povrchové či ponorné, smí se použíti pouze k
účelům čistě průmyslovým neb obchodním.
 
Každý ze států, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Rakousko, budou míti úplnou volnost jednání, pokud se týká drobných mincí bývalého mocnářství rakousko-uherského, jež jsou na jejich území.
Nesmějí se prodati ani postoupiti do ciziny.
 
Tyto státy nebudou moci v nižádném případě ani na účet svůj vlastní ani na účet svých příslušníků nic požadovati na jiných státech z titulu drobných mincí, které drží.
Čl.140
 
===== Článek 208 =====
V Rakousku se zakazuje stavěti ponorné lodi, byť i obchodní, nebo jich
nabývati.
 
Státy, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, získají všechny statky a majetek vlády rakouské, bývalé i nynější, pokud leží na jejich vlastním území.
Čl.141
 
Podle tohoto článku budou se statky a majetkem vlády rakouské, bývalé i nynější, rozuměti statky, které náležely bývalému císařství rakouskému, a zájmy tohoto císařství na statcích, které bývaly společným majetkem mocnářství rakousko-uherského, dále všechen majetek koruny a soukromé statky bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské.
Všechny zbraně, všechno střelivo a všechen námořní materiál válečný i
miny a torpeda, jež náležely Rakousko-Uhersku v době podepsání příměří
dne 3. listopadu 1918, prohlašují se za vydané s konečnou platností
Čelným mocnostem spojeným a sdruženým.
 
Státy ty nebudou moci požadovati nic ze statků a jmění vlády rakouské, bývalé i nynější, ležící mimo jejich vlastní území.
Čl.142
 
Cena statků a majetku získaných jednotlivými státy, vyjímajíc Rakousko, bude stanovena komisí reparační, aby byla připsána na vrub státu nabývajícího a ku prospěchu Rakouska na účet částek dlužných z důvodu povinnosti k náhradě škod. Komise reparační jest povinna odečísti zároveň z hodnoty veřejného jmění takto získaného sumu úměrnou podílu, kterým v hotových penězích, v pozemcích nebo materiálu přispěly, pokud se týká tohoto jmění, země, obce a jinaká místní zřízení samosprávná.
Rakousko bude odpovědno za vydání (články 136 a 141), odzbrojení
(článek 137), rozebrání (článek 138), jakož i za způsob používání
(článek 137) nebo zužitkování (článek 139) předmětů uvedených v
předchozích článcích jen potud, pokud jde o předměty na jeho území.
 
Nabude-li některý stát něčeho podle tohoto článku, bude mu, bez újmy ustanovení článku 203 o zajištěném dluhu, od sumy připsané na jeho vrub a ku prospěchu Rakouska podle předešlého odstavce odečtena taková část nezajištěného dluhu bývalé vlády rakouské, převzatého jmenovaným státem nabývajícím podle řečeného článku 203, jaká odpovídá podle mínění komise reparační nákladům učiněným na statky a majetek státem tím získané. Sumu, jakou sluší odečísti, určí komise reparační podle zásad, jaké uzná za slušné.
Čl.143
 
Mezi statky a majetek vlády rakouské, bývalé i nynější, náleží také část nemovitostí jakéhokoli druhu ležících v Bosně a Hercegovině, za které vláda bývalého mocnářství rakousko-uherského podle článku 5 úmluvy ze dne 26. února 1909 zaplatila 2,500.000 tureckých liber vládě ottomanské. Tato část bude úměrná podílu bývalého císařství rakouského na oněch platech a suma určená komisí reparační budiž připsána ku prospěchu Rakouska na úhradu částek dlužných z důvodu povinnosti k náhradě škod.
Po tři měsíce ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, nesmí býti
používáno dalekonosné bezdrátové stanice telegrafické ve Vídni bez
povolení Čelných mocností spojených a sdružených k zaslání zpráv
námořních, vojenských a politických, o něž má zájem Rakousko nebo
kterýkoli jiný stát, který byl za války spojencem Rakouska-Uherska.
Stanice tato smí zasílati a přijímati obchodní telegramy, avšak jen pod
dozorem řečených mocností, které určí délku používaných vln.
 
Výjimkou z ustanovení právě uvedených budou bezplatně převedeny:
Po stejnou dobu nesmí Rakousko zřizovati dalekonosné bezdrátové stanice
#statky a majetek zemí, obcí a jiných místních zřízení samosprávných bývalého mocnářství rakousko-uherského a statky i majetek v Bosně a Hercegovině, které nenáležely bývalému mocnářství rakousko-uherskému;
telegrafické ani na vlastním území ani na území maďarském, německém,
#školy a nemocnice z vlastnictví bývalého mocnářství rakousko-uherského;
bulharském nebo tureckém.
#lesy, které náležely bývalému království polskému.
 
Mimo to státy jmenované v prvém odstavci, jimž připadla území, mohou se schválením komise reparační nabýti bezplatně všech nemovitostí nebo jiných statků, které leží v jejich územích a náležely dříve království českému, polskému neb chorvatsko-slovinsko-dalmatskému, nebo Bosně a Hercegovině, nebo knížecím biskupstvím tridentskému a brixenskému, a jejichž hlavní hodnota záleží v dějinných upomínkách, které se k nim váží.
Oddíl III.
 
===== Článek 209 =====
Klausule týkající se vzduchoplavby vojenské i námořní.
 
Rakousko se vzdává, pokud se jeho týká, jakéhokoli zastoupení nebo účastenství, jež jakékoli smlouvy, úmluvy neb dohody zabezpečovaly jemu samému neb jeho příslušníkům ve správě komisí, agentur, státních bank a při všech ostatních mezinárodních finančních a hospodářských organisacích kontrolních a správních, působících v kterémkoli ze států spojených a sdružených, v Německu, Maďarsku, Bulharsku nebo Turecku, v državách závislých územích států shora jmenovaných, stejně jako v bývalé říši ruské, jakož i v dohledu nad nimi.
Čl.144
 
===== Článek 210 =====
Vojenská moc Rakouska nesmí míti ani vojenského ani námořního letectva.
 
#Rakousko se zavazuje, že do měsíce ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, úřadům, které by byly určeny Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými, odevzdá částku ve zlatě, jež je uložena v Rakousko-uherské bance na jméno správní rady státního dluhu ottomanského jakožto záruka prvé emise papírových peněz vlády turecké.
Nebude zachována žádná řiditelná vzducholoď.
#Rakousko se zříká, pokud se jeho týká, všech výhod plynoucích z jakýchkoli závazků obsažených ve smlouvách bukurešťské a brest-litevské a ve smlouvách je doplňujících, aniž je tím dotčen článek 244 Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy.<br />Zavazuje se odevzdati, ať Rumunsku ať Čelným mocnostem spojeným a sdruženým, všechna platidla, mince, hodnoty, obchodní papíry a zboží, které dostalo na splnění jmenovaných smluv.
#Částek v hotovosti a v platidlech, které mají býti splaceny, a platidel, hodnot i zboží jakéhokoli druhu, které mají býti vydány nebo převedeny podle ustanovení tohoto článku, bude použito Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými způsobem, jaký bude jmenovanými mocnostmi později stanoven.
#Rakousko se zavazuje, že uzná převody zlata, o kterých je řeč v článku 259, odstavec 5 mírové smlouvy uzavřené ve Versailles dne 28. června 1919 mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Německem, jakož i převody pohledávek, o kterých je řeč v článku 261 téže smlouvy.
 
===== Článek 211 =====
Čl.145
 
Bez újmy ostatních ustanovení této smlouvy, kterými se Rakousko zříká práv náležejících jemu neb jeho příslušníkům, bude komise reparační moci do roka ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, požadovati, aby Rakousko získalo všechna práva nebo zájmová účastenství svých příslušníků v jakémkoli podniku obecně užitečném nebo v jakékoli koncesi v Rusku, v Turecku, v Německu, v Maďarsku nebo v Bulharsku nebo v državách a závislých územích těchto států neb na území, které, náleževši Rakousku nebo jeho spojencům, má býti postoupeno Rakouskem nebo jeho spojenci nebo spravováno mandatářem podle smlouvy uzavřené s mocnostmi spojenými a sdruženými. Dále bude Rakousko do šesti měsíců ode dne, kdy bude o to požádáno, povinno převésti na reparační komisi soubor těchto práv a zájmových účastenství a všech podobných práv a zájmových účastenství, jež vláda rakouská, bývalá i nynější, sama má snad v držení.
Do dvou měsíců ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, bude
demobilisován personál vzduchoplavecký zapsaný právě v seznamech
rakouských pozemních a námořních vojsk.
 
Rakousku přísluší odškodniti své příslušníky takto práv zbavené, a komise reparační připíše ku prospěchu Rakouska na účet částek dlužných z důvodu náhrady škod částky odpovídající hodnotě práv a zájmových účastenství postoupených tak, jak bude tato hodnota stanovena komisí reparační. Rakousko bude povinno do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, oznámiti komisi reparační soupis všech oněch práv a zájmových účastenství, ať již skutečně zaručených či nejistých a dosud nevykonávaných, a vzdá se ve prospěch mocností spojených a sdružených jménem svým a jménem svých příslušníků všech práv a zájmových účastenství nahoře jmenovaných, o nichž by nebylo zmínky v hořejším soupisu.
Čl.146
 
===== Článek 212 =====
Do doby, než bude rakouské území úplně vyklizeno od vojsk spojených a
sdružených, budou v Rakousku požívati vzduchoplavecké přístroje
mocností spojených a sdružených práva svobodného příletu, svobodného
průchodu vzduchem a přistání.
 
Rakousko se zavazuje, že nebude činiti překážek, aby vlády německá, maďarská, bulharská a turecká získaly všecka práva a zájmová účastenství příslušníků německých, maďarských, bulharských a tureckých ve všech podnicích obecně užitečných nebo ve všech koncesích rakouských, která budou moci býti komisí reparační požadována podle smluv mírových a smluv nebo úmluv doplňujících, sjednaných mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a vládami německou, maďarskou, bulharskou a tureckou.
Čl.147
 
===== Článek 213 =====
Po šest měsíců od doby,kdy nabude působnosti tato smlouva, jest na
celém území rakouském zakázáno vyráběti, dovážeti a vyvážeti letadla,
součást letadel, jakož i motory a součástky motorů pro vzduchoplavbu.
 
Rakousko se zavazuje převésti na mocnosti spojené a sdružené všechny pohledávky neb práva vlády rakouské, bývalé nebo nynější, na náhradu škod proti Německu, Maďarsku, Bulharsku nebo Turecku a zejména všechny ony pohledávky a ona práva, která jí vyplývají nebo budou vyplývati z provádění závazků převzatých od 28. července 1914 až do doby, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Čl.148
 
Hodnota těchto pohledávek a práv na náhradu bude stanovena komisí reparační a připsána ku prospěchu Rakouska na účtu částek dlužných z důvodu náhrady škod.
Jakmile tato smlouva nabude působnosti, vydá Rakousko na svůj náklad
všechen materiál vojenské i námořní vzduchoplavby Čelným mocnostem
spojeným a sdruženým.
 
===== Článek 214 =====
Toto vydání bude provedeno v místech označených vládami řečených
mocností; bude ukončeno ve třech měsících.
 
Pokud není jinakých ustanovení obsažených v této smlouvě nebo ve smlouvách a úmluvách doplňujících, jakýkoli závazek, platiti podle této smlouvy hotovými a vyjádřený v zlatých korunách rakousko-uherských, bude splatný podle volby věřitelů v librách šterlinků, splatných v Londýně, v zlatých dolarech Spojených států amerických, splatných v Novém Yorku, v zlatých francích, splatných v Paříži, nebo v zlatých lirách, splatných v Římě.
V tomto materiálu bude zahrnut zvláště materiál, kterého se užívá nebo
užívalo nebo který jest nebo byl určen k válečným účelům, zejména:
 
Po rozumu tohoto článku je smluveno, že zlaté mince shora vzpomenuté jsou váhy a zrna, stanovených pro každou z nich zákonem dne 1. ledna 1914.
Úplná letadla a vodní letadla, jakož i ta, která se stavějí, opravují
nebo sestavují.
 
===== Článek 215 =====
Řiditelné balony schopné plavby, jakož i balony, které se stavějí,
opravují neb sestavují.
 
Aby bylo zajištěno nejlepší a nejslušnější nakládání všem stranám, budou určeny shodou mezi jednotlivými zúčastněnými vládami všechny úpravy finanční, které se staly nutnými rozkouskováním bývalého mocnářství rakousko-uherského a novým uspořádáním veřejných dluhů a měny, podle podmínek, jaké o tom určily předešlé články. Ony úpravy se týkají mezi jiným bank, společností pojišťovacích, spořitelen poštovních, ústavů pro úvěr pozemkový, společností hypotečních a jakýchkoli jiných zařízení podobných, působících na území bývalého mocnářství rakousko-uherského. Jestliže by jmenované vlády nemohly dospěti ke shodě o těchto finančních otázkách, anebo jestliže by některá vláda měla za to, že se jejím příslušníkům nedostává slušného nakládání, bude komise reparační jmenovati k žádosti některé z vlád zúčastněných jednoho nebo několik rozhodčích, z jejichž výroku nebude odvolání.
Přístroje k výrobě vodíku.
 
===== Článek 216 =====
Hangary pro řiditelné balony a přístřeší všech druhů pro letadla.
 
Kdo požívá občanských nebo vojenských platů odpočinkových od bývalého císařství rakouského a byl uznán nebo stal se podle této smlouvy příslušníkem jiného státu než Rakouska, nebude moci v příčině svých platů odpočinkových požadovati nic na vládě rakouské.
Až do svého odevzdání budou řiditelné balony nákladem Rakouska
udržovány naplněné vodíkem; přístroje na výrobu vodíku, jakož i
přístřeší pro řiditelné balony mohou podle volného uvážení řečených
mocností býti ponechány Rakousku až do doby, kdy budou řiditelné balony
odevzdány.
 
==Část X. - Klausule hospodářské.==
Motory letadel.
===Oddíl I. - Vztahy obchodní.===
====Hlava I. - Celní předpisy, cla a omezení celní.====
 
===== Článek 217 =====
Loďky.
 
Rakousko se zavazuje, že nepodrobí zboží, ať produkty přírodní či výrobky, kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených, dovážené na území rakouské, ať dojdou odkudkoli, jiným nebo vyšším clům neb poplatkům, počítaje k nim i vnitřní dávky, než jsou cla nebo poplatky, jimž je podrobeno stejně zboží, ať produkty přírodní či výrobky, kteréhokoli jiného z řečených států aneb kterékoli jiné země cizí.
Výzbroj (děla, kulomety, kulometné pušky, vrhače pum a torped,
přístroje pro stejnoběh, přístroje mířící).
 
Rakousko neponechá v platnosti ani neuloží žádného zákazu neb omezení dovážeti na území rakouské jakékoli zboží, ať produkty přírodní či výrobky, z území kteréhokoli ze států spojených neb sdružených, ať dojdou odkudkoli, jež by se nevztahovaly stejně na dovoz téhož zboží, ať produktů přírodních či výrobků, kteréhokoli jiného z řečených států aneb kterékoli jiné země cizí.
Střelivo (nábojnice, granáty, nabité pumy, prázdné pumy, zásoby
výbušných látek neb suroviny k jejich výrobě).
 
===== Článek 218 =====
Nástroje palubní.
 
Rakousko se mimo to zavazuje, že při úpravě dovozu nebude činiti rozdílu ke škodě obchodu kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených vzhledem ke kterémukoli jinému z řečených států nebo ke kterékoli jiné cizí zemi, a to ani prostředky nepřímými, na př. takovými, jaké jsou dány celním řádem neb řízením celním, nebo metodami verifikace neb rozboru, nebo podmínkami placení cel, nebo metodami klasifikace neb výkladem tarifů, nebo konečně monopolisováním.
Přístroje pro telegrafii bez drátu, fotografické a kinematografické
přístroje, kterých se používá ke vzduchoplavbě.
 
===== Článek 219 =====
Jednotlivé součástky náležející k některé z uvedených skupin.
 
Pokud jde o vývoz, zavazuje se Rakousko, že nepodrobí zboží, ať produkty přírodní či výrobky, vyvážené z území rakouského do území kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených jiným nebo vyšším clům nebo poplatkům, počítajíc k nim i vnitřní dávky, než takovým, jaké se platí ze stejného zboží vyváženého do kteréhokoli jiného z řečených států nebo do kterékoli jiné země cizí.
Materiál shora uvedený nesmí se bez zvláštního povolení jmenovaných
vlád přemístiti.
 
Rakousko neponechá v platnosti ani neuloží žádného zákazu neb omezení vyvážeti jakékoli zboží vypravované z území rakouského do kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených, jež by se nevztahovaly stejně na vývoz téhož zboží, ať produktů přírodních či výrobků, vypravovaných do kteréhokoli jiného z řečených států neb do kterékoli jiné země cizí.
Oddíl IV.
 
===== Článek 220 =====
Mezispojenecké komise dozorčí.
 
Veškeré výhody, svobody a výsady dovozní, vývozní neb průvozní, které by Rakousko povolilo kterémukoli ze států spojených neb sdružených nebo kterékoli z jiných zemí cizích, budou se zároveň a bezpodmínečně vztahovati na všechny státy spojené nebo sdružené, aniž musí o to žádati nebo poskytnouti kompensace.
Čl.149
 
===== Článek 221 =====
Všechny klausule o vojenství, námořní plavbě a vzduchoplavbě, které
jsou obsaženy v této smlouvě a k jejichž provedení byla ustanovena
časová mez, provede Rakousko pod dozorem mezispojeneckých komisí,
zřízených zvláště k tomu cíli Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými.
 
Odchylkou od ustanovení článku 286 Části XII (Přístavy, vodní cesty a železnice) této smlouvy a po dobu tří let, počínajíc dnem, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou výrobky provážené přístavy, které před válkou byly v územích bývalého mocnářství rakousko-uherského, požívati při svém dovozu do Rakouska celních slev odpovídajících poměrně slevám, které platily pro tytéž výrobky podle celního tarifu rakousko-uherského ze dne 13. února 1906, byly-li dováženy řečenými přístavy.
Komise právě uvedené budou zastupovati u vlády rakouské Čelné mocnosti
spojené a sdružené ve všem, co se týká provedení klausulí o vojenství,
námořní plavbě a vzduchoplavbě, budou oznamovati rakouským úřadům
rozhodnutí, která si Čelné mocnosti spojené a sdružené vyhradily, nebo
která by byla potřebná k provádění těchto klausulí.
 
===== Článek 222 =====
Čl.150
 
Nehledíc k ustanovením článků 217 až 220 jsou státy spojené a sdružené zajedno v tom, že se nebudou dovolávati těchto ustanovení za tím účelem, aby si zajistily výhodu plynoucí z jakékoli zvláštní úpravy, kterou snad sjedná vláda rakouská s vládou uherskou neb se státem československým k zavedení zvláštní celní soustavy ve prospěch určitých produktů přírodních neb výrobků pocházejících a dovážených z těchto zemí, které budou vyjmenovány v úpravách, a to s výhradou, že trvání úpravy té nepřekročí doby pěti let ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Mezispojenecké komise dozorčí mohou úřadovati ve Vídni a mají právo,
aby se, kdykoli to uznají za vhodné, odebraly na kterékoli místo
rakouského území anebo tam vyslaly subkomise nebo uložily některému neb
několika ze svých členů, aby se tam vydali.
 
===== Článek 223 =====
Čl.151
 
Po šest měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, nesmějí cla uložená Rakouskem na dovoz ze států spojených a sdružených býti vyšší nežli nejvýhodnější cla, jež platila pro dovoz do bývalého mocnářství rakousko-uherského dne 28. července 1914.
Vláda rakouská musí poskytnouti mezispojeneckým komisím dozorčím všecka
vysvětlení a doklady, které budou pokládati za nutné k výkonu svého
poslání, a všechny prostředky osobní i věcné, jejichž potřeba by se
mohla vyskytnouti, aby bylo zabezpečeno dokonalé provedení klausulí o
vojenství, námořní plavbě a vzduchoplavbě.
 
Toto ustanovení zůstane v platnosti ještě po další období třicíti měsíců od vypršení prvých šesti měsíců, avšak toliko pro dovoz čerstvého a sušeného ovoce, čerstvé zeleniny, olivového oleje, vajec, vepřů, uzenářského zboží a živé drůbeže v tom rozsahu, v jakém toto zboží v den výše vzpomenutý (28.července 1914) podléhalo smluvním tarifům stanoveným smlouvami s mocnostmi spojenými neb sdruženými.
Vláda rakouská musí ustanoviti při každé mezispojenecké komisi dozorčí
kvalifikovaného zástupce, který by přijímal od ní oznámení určená pro
vládu rakouskou a podával i obstarával jí veškerá vyžádaná vysvětlení i
doklady.
 
===== Článek 224 =====
Čl.152
 
#Stát československý a Polsko se zavazují, že po patnáct let, počítajíc od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti neuloží na vývoz výrobků uhelných dolů, ležících na jejich územích, do Rakouska jiných nebo obtížnějších vývozních cel ani jiných dávek ani jakýchkoli omezení vývozních, nežli jsou ta, která budou uložena na stejný vývoz do kterékoli jiné země.
Vydržování a náklady dozorčích komisí i výlohy vzniklé jejich činností
#O vzájemné dodávce uhlí a surovin budou mezi státem československým, Polskem a Rakouskem sjednány zvláštní úpravy.
ponese Rakousko.
#Než tyto úpravy budou sjednány, avšak nikterak na dobu delší tří let, počítajíc ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, zavazují se stát československý a Polsko, že neuloží ani vývozního cla, ani žádného omezení na vývoz uhlí a lignitu do Rakouska, až do množství, které určí komise reparační, nedojde-li k dohodě mezi zúčastněnými státy. Určujíc toto množství, přihlédne komise reparační k veškerým skutečnostem, zahrnujíc v to množství uhlí a lignitu, která byla před válkou dodávána do nynějšího Rakouska Horním Slezskem a územími bývalého císařství rakouského postoupenými podle této smlouvy státu československému a Polsku, a dále množství, která toho času přebývají v těchto zemích pro vývoz. Navzájem musí Rakousko dodávati státu československému a Polsku taková množství surovin uvedených v odstavci 2., jaká určí komise reparační.
#Stát československý a Polsko se zavazují dále, že po stejnou dobu učiní všechna opatření potřebná k zajištění toho, aby kupci bydlící v Rakousku mohli všechny tyto výrobky získati za podmínek stejně výhodných, jaké za obdobných okolností platí o prodeji stejných výrobků kupcům bydlícím v státě československém nebo v Polsku v jejich vlastních zemích nebo v kterékoli jiné zemi.
#Vzejde-li neshoda o provedení a výkladu některého z ustanovení shora uvedených, rozhodne komise reparační.
 
====Hlava II. - Plavba.====
Čl.153
 
===== Článek 225 =====
Úkolem mezispojenecké dozorčí komise vojenské bude zejména, aby
přijímala od rakouské vlády zprávy o umístění zásob a skladů střeliva,
o výzbroji opevněných míst, tvrzí a pevností a o umístění a činnosti
dílen neb továren na zbraně, střelivo a válečný materiál.
 
Vysoké smluvní strany se shodují, že uznávají vlajku lodí kterékoli smluvní strany, jež nemá mořského pobřeží, jsou-li zapsány v rejstříku v určitém jediném místě ležícím na jejím území; toto místo bude pro ony lodi přístavem zápisním.
Bude přijímati vydané zbraně, střelivo a válečný materiál, nástroje k
válečné výrobě, ustanoví místa, kde tyto předměty jest vydati, a bude
dohlížeti, aby bylo zničeno, uvedeno v neupotřebitelný stav nebo
přeměněno to, co nařizuje tato smlouva.
 
====Hlava III. - Nekalá soutěž.====
Čl.154
 
===== Článek 226 =====
Úkolem mezispojenecké dozorčí komise námořní bude zejména, aby se
odebrala do loděnic a dohlížela na rozebírání lodí, které se tam
budují, aby převzala vydané zbraně, střelivo a válečný námořní materiál
a dohlížela na nařízená rozbourání a zničení.
 
Rakousko se zavazuje, že učiní veškerá opatření zákonodárná neb správní nutná k tomu, aby zabezpečilo produkty přírodní neb výrobky pocházející z kteréhokoli státu spojeného nebo sdruženého proti jakémukoli způsobu nekalé soutěže v obchodních stycích.
Vláda rakouská musí podati mezispojenecké dozorčí komisi námořní
veškerá vysvětlení a všechny doklady, které bude tato komise pokládati
za nutné, aby se přesvědčila o úplném splnění všech klausulí o válečném
námořnictvu, zejména plány válečných lodí, složení jejich výzbroje, o
zvláštnostech a modelech děl, o střelivu, torpedech, minách, výbušných
látkách, o přístrojích bezdrátové telegrafie a vůbec o všem, co se týká
válečného materiálu námořního, a konečně všechny doklady týkající se
zákonodárství, správy a řádů služebních.
 
Rakousko se zavazuje zamezovati a potlačovati zabavením a všemi jinými vhodnými trestními opatřeními jak dovoz tak vývoz, jakož i domácí výrobu, oběh, prodej a nabídku všech produktů neb zboží, jež jsou přímo neb ve své výpravě neb na svém obalu označeny jakýmikoli známkami, jmény, nápisy neb značkami vyjadřujícími přímo neb nepřímo falešné označení původu, rázu, druhu neb zvláštních vlastností těchto produktů neb tohoto zboží.
Čl.155
 
===== Článek 227 =====
Úkolem mezispojenecké dozorčí komise vzduchoplavecké bude zejména, aby
pořídila soupis vzduchoplaveckého materiálu, který je nyní v rukou
vlády rakouské, a dozírala na dílny letadla, balony a motory pro
vzducholodi, na továrny na zbraně, střelivo a výbušné látky, kterých by
mohlo býti užito pro vzducholodi, aby prohlížela všechna letiště,
hangary a přístaviště, parky a skladiště na rakouském území, a aby,
bude-li potřeba, zařídila převoz jmenovaného materiálu a aby jej
převzala.
 
S podmínkou, že mu bude poskytnuta vzájemnost v těchto věcech, zavazuje se Rakousko, že se přizpůsobí zákonům, rozhodnutím správním neb soudním vydaným podle těchto zákonů, platícím v některé zemi spojené nebo sdružené a řádně notifikovaným Rakousku od příslušných úřadů, stanovícím a upravujícím právo na okrskové pojmenování vín a lihovin vyrobených v zemi, k níž okrsek přináleží, neb ustanovujícím a upravujícím podmínky, za kterých okrskové pojmenování může býti povoleno; dovoz, vývoz, jakož i výroba, oběh, prodej nebo nabídka produktů neb zboží opatřených okrskovým pojmenováním proti řečeným zákonům neb rozhodnutím budou Rakouskem zapověděny a potlačovány opatřeními předepsanými v článku předešlém.
Vláda rakouská musí podati mezispojenecké dozorčí komisi
vzduchoplavecké všechna vysvětlení a doklady, týkající se
zákonodárství, správy neb jiné doklady, které komise tato bude
pokládati za nutné, aby se přesvědčila o úplném splnění klausulí
vzduchoplaveckých, zejména číselný výkaz personálu náležejícího ke
vzduchoplavecké službě v Rakousku, jakož i o materiálu hotového,
rozdělaného nebo objednaného, úplný seznam veškerých závodů pracujících
pro vzduchoplavbu, jejich umístění i všech hangarů a přístavišť.
 
====Hlava IV. - Nakládání se státními příslušníky mocností spojených a sdružených.====
Oddíl V.
 
===== Článek 228 =====
Klausule obecné.
 
Rakousko se zavazuje:
Čl.156
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
<li>
že nebude ukládati příslušníkům mocností spojených a sdružených žádných vylučujících výminek, pokud jde o provozování živností, povolání, obchodu a průmyslu, které by zároveň neplatily pro všechny cizozemce bez výjimky;
</li>
<li>
že nepodřídí příslušníků mocností spojených a sdružených nijakému řádu neb omezení, pokud jde o práva naznačená v odstavci a), jež by mohly přímo neb nepřímo odporovati ustanovením řečeného odstavce anebo jež by byly jiné neb méně příznivé než ty, které se vztahují na příslušníky národa požívajícího největších výhod;
</li>
<li>
že nepodřídí příslušníků mocností spojených a sdružených, jejich statků, práv neb zájmových účastenství, čítaje v to i společnosti neb sdružení, v kterých jsou zúčastněni, nižádným dávkám, poplatkům neb daním přímým neb nepřímým, jež by byly jiné neb vyšší než dávky, poplatky a daně, které jsou nebo budou uloženy vlastním příslušníkům nebo jejich statkům, právům neb zájmovým účastenstvím;
</li>
<li>
že nebude ukládati příslušníkům kterékoli mocnosti spojené a sdružené nižádného omezení, které by se nebylo vztahovalo dne 1. července 1914 na příslušníky týchž mocností, leda že by totéž omezení stejně uložilo svým vlastním příslušníkům.
</li>
</ol>
===== Článek 229 =====
 
Příslušníci mocností spojených a sdružených budou požívati na území rakouském stálé ochrany svých osob, statků, práv a zájmových účastenství a budou míti volný přístup k soudům.
Do tří měsíců ode dne, kdy nabude tato smlouva působnosti, musí
rakouské zákonodárství býti změněno a dále vládou rakouskou udržováno
ve shodě s touto Částí této smlouvy.
 
===== Článek 230 =====
V téže lhůtě musí rakouská vláda provésti všechna správní neb jiná
opatření, nutná k splnění předpisů této Části.
 
Rakousko se zavazuje, že uzná novou státní příslušnost, která byla neb bude získána jeho příslušníky podle zákonů mocností spojených nebo sdružených a ve shodě s rozhodnutím příslušných úřadů oněch mocností buď naturalisací, nebo podle některého ustanovení smluvního, a že je zprostí v každém směru, hledíc k této jejich nově získané státní příslušnosti, veškeré závislosti na státu jejich původu.
Čl.157
 
===== Článek 231 =====
Následující ustanovení příměří ze dne 8. listopadu 1918, zůstávají v
platnosti, pokud nejsou v odporu s předchozími ustanoveními: paragrafy
2 a 3 hlavy I (Klausule vojenské) a paragrafy 2, 3 a 6 hlavy I
přiloženého protokolu (Klausule vojenské).
 
Mocnosti spojené a sdružené budou moci jmenovati generální konsuly, konsuly, místokonsuly a konsulární jednatele v rakouských městech a přístavech. Rakousko se zavazuje, že schválí jmenování těchto generálních konsulů, konsulů, místokonsulů a konsulárních jednatelů, jejichž jména mu budou oznámena, a že je připustí k vykonávání jejich úřadu podle obvyklých pravidel a zvyklostí.
Čl.158
 
====Hlava V. - Obecná ustanovení.====
Rakousko se zavazuje, že od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti,
žádného poselstva vojenského, námořního ani vzduchoplaveckého pro
žádnou cizí zemi neověří, nevyšle, aniž mu odjetí dovolí; kromě toho se
zavazuje ke vhodným opatřením, aby zabránilo příslušníkům rakouským
opustiti jeho území za tím účelem, aby se dali zařaditi do armády,
loďstva nebo vzduchoplavectva některé cizí mocnosti, anebo aby jich
bylo v cizině užito k výpomoci při výcviku vojenském, nebo aby byli
vůbec při vojenském, námořním nebo vzduchoplaveckém školení v některé
cizí zemi jakkoli činní.
 
===== Článek 232 =====
Mocnosti spojené a sdružené jsou zajedno v tom, že, co se jich samých
týká, nebudou od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, zařaďovati
rakouských příslušníků do svých armád, loďstev a sil vzduchoplaveckých,
ani že jich nebudou užívati k výpomoci při výcviku vojenském nebo vůbec
jakkoli jako instruktorů vojenských, námořních a vzduchoplaveckých.
 
Závazky uložené svrchu Rakousku Hlavou I. pozbudou platnosti za pět let po dni, kdy nabude působnosti tato smlouva, leda že by ze znění jejich vyplýval opak anebo že by Rada Společnosti národů rozhodla aspoň dvanáct měsíců před vypršením tohoto období, že tyto závazky zůstanou v platnosti po další období, buď s případnými změnami, anebo bez nich.
Toto ustanovení však nikterak není na újmu právu Francie, odváděti pro
cizineckou legii podle vojenských zákonů a předpisů francouzských.
 
Avšak, nebude-li jiného rozhodnutí Společnosti národů, nemůže se, jakmile uplynou tři léta od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, žádná mocnost spojená nebo sdružená, která by nepřiznala Rakousku vzájemnosti, dovolávati závazku uloženého Rakousku články 217, 218, 219 neb 220.
Čl.159
 
Článek 228 zůstane v působnosti po tomto pětiletém období s případnými změnami nebo bez nich po další období, které snad ustanoví Rada Společnosti národů většinou hlasů, jež však nesmí přesahovati dobu pěti let.
Dokud tato smlouva zůstane v působnosti, zavazuje se Rakousko, že se
podrobí jakémukoli vyšetřování, které by Rada Společnosti národů
většinou hlasů uznala za nutné.
 
===== Článek 233 =====
Část VI.
 
Bude-li vláda rakouská provozovati mezinárodní obchod, nebude požívati, aniž se bude za to míti, že požívá, po této stránce nijakých práv, výsad a svobod vyplývajících ze svrchovanosti.
Váleční zajatci a hroby.
 
===Oddíl II. - Smlouvy.===
Oddíl I.
 
===== Článek 234 =====
Váleční zajatci.
 
Jakmile tato smlouva nabude působnosti a s výhradou ustanovení v ní obsažených, bude mezi Rakouskem a těmi mocnostmi spojenými a sdruženými, jež jsou jejich smluvními stranami, používáno toliko těch technického, uzavřených bývalým mocnářstvím rakousko-uherským, které jsou vypočteny níže v článcích následujících:
Čl.160
#úmluv ze dne 14. března 1884, 1. prosince 1886 a 23. března 1887 a závěrečného protokolu ze dne 7. července 1887 o ochraně podmořských kabelů;
#úmluvy ze dne 11. října 1909 o mezinárodním provozu automobilů;
#dohody ze dne 15. května 1886 o plombování železničních vozů nákladních podléhajících prohlídce celní a protokolu ze dne 18. května 1907;
#dohody ze dne 15. května 1886 o technické jednotnosti železnic;
#úmluvy ze dne 5. července 1890 o uveřejňování celních tarifů a o organisaci Mezinárodní jednoty pro uveřejňování celních tarifů;
#úmluvy ze dne 25. dubna 1907 o zvýšení celních tarifů ottomanských;
#úmluvy ze dne 14. března 1857 o výkupu plavebních poplatků v úžinách Sundu a Beltu;
#úmluvy ze dne 22. června 1861 o výkupu plavebních poplatků na Labi;
#úmluvy ze dne 16. července 1863 o výkupu plavebních poplatků na Šeldě;
#úmluvy ze dne 29. října 1888 o zavedení definitivního řádu zaručujícího volné používání Suezského průplavu;
#úmluvy ze dne 23. září 1910 o zjednotnění některých pravidel o srážkách, výpomoci i záchraně na moři;
#úmluvy ze dne 21. prosince 1904 o osvobození nemocničních lodí od dávek a poplatků v přístavech;
#úmluvy ze dne 26. září 1906 o odstranění noční práce žen;
#úmluv ze dne 18. května 1904 a 4. května 1910 o potlačování obchodu s děvčaty;
#úmluvy ze dne 4. května 1910 o potlačování pornografických publikací;
#zdravotní úmluvy ze dne 3. prosince 1903, jakož i předchozích úmluv podepsaných dne 30. ledna 1892, 15. dubna 1893, 3. dubna 1894 a 19. března 1897;
#úmluvy ze dne 20. května 1875 o zjednotnění a zdokonalení metrické soustavy;
#úmluvy ze dne 29. listopadu 1906 o zjednotnění lékárnické formule pro léky drastické;
#úmluvy ze dne 16. a 19. listopadu 1885, týkající se konstrukce normální ladičky;
#úmluvu ze dne 7. června 1905 o zřízení Mezinárodního zemědělského ústavu v Římě;
#úmluv ze dne 3. listopadu 1881 a 15. dubna 1889 o opatřeních proti révokazu;
#úmluvy ze dne 19. března 1902 o ochraně ptáků užitečných v zemědělství;
#úmluvy ze dne 12. června 1902 o poručenství nad nezletilci.
 
===== Článek 235 =====
Váleční zajatci a civilní internovaní rakouští budou dopraveni do
domova co možno nejdříve po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, a
stane se tak se všemožným urychlením.
 
Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou Vysoké smluvní strany používati úmluv a úprav níže uvedených, pokud se jich týkají, při čemž se Rakousko zavazuje, že bude zachovávati zvláštní ustanovení obsažených v tomto článku.
Čl.161
 
Úmluvy poštovní:
Doprava válečných zajatců a civilních internovaných osob rakouských do
*úmluvy a úpravy Světové unie poštovní, podepsané ve Vídni dne 4. července 1891;
jejich domova bude provedena za podmínek v článku 160 uvedených péčí
*úmluvy a úpravy Unie poštovní, podepsané ve Washingtonu dne 15. června 1897;
komise, složené ze zástupců mocností spojených a sdružených s jedné
*úmluvy a úpravy Unie poštovní, podepsané v Římě dne 26. května 1906.
strany a zástupců vlády rakouské se strany druhé.
 
Úmluvy telegrafní:
Pro každou z mocností spojených a sdružených subkomise složená jediné
*mezinárodní telegrafní úmluvy, podepsané v Petrohradě dne 10./22. července 1875;
ze zástupců příslušné mocnosti a z delegátů vlády rakouské upraví
*řády a tarify stanovené mezinárodní telegrafní konferencí v Lisaboně dne 11. června 1908.
podrobnosti, jak návrat válečných zajatců bude proveden.
 
Rakousko se zavazuje, že neodepře svého souhlasu k uzavření zvláštních úprav s novými státy, vztahujících se na úmluvy a úpravy o Světové unii poštovní a Mezinárodní unii telegrafní, k nimž jmenované nové státy přistoupily nebo k nimž přistoupí.
Čl.162
 
===== Článek 236 =====
Jakmile budou váleční zajatci a civilní internovaní úřadům rakouským
odevzdáni, budou péčí těchto úřadů a bez odkladu dopraveni do svých
domovů.
 
Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou používati Vysoké smluvní strany znovu, pokud se jich týká, mezinárodní radiotelegrafické úmluvy ze dne 5. července 1912, přičemž se Rakousko bude zachovávati prozatímní pravidla, která mu budou udána mocnostmi spojenými a sdruženými.
Ti z nich, jejichž předválečné bydliště leží v území obsazeném vojsky
mocností spojených a sdružených, budou rovněž dopraveni do svého
domova, avšak s výhradou svolení a dozoru vojenských úřadů okupačních
vojsk spojených a sdružených.
 
Bude-li do pěti let ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, uzavřena nová úmluva, nahrazující úmluvu ze dne 5. července 1912 a upravující mezinárodní styky radiotelegrafické, bude tato nová úmluva vázati Rakousko i tehdy, kdyby odmítlo zúčastniti se jejího vypracování nebo ji podepsati.
Čl.163
 
Tato nová úmluva nahradí též prozatímní pravidla právě platná.
Veškeré náklady spojené s touto dopravou, od vypravení počínaje, jdou
na účast vlády rakouské, která je povinna dodati přepravní prostředky a
technický personál, jak to komise zřízená podle článku 161 uzná za
nutné.
 
===== Článek 237 =====
Čl.164
 
Mezinárodní úmluva pařížská ze dne 20. března 1883 o ochraně průmyslového majetku, revidovaná ve Washingtoně dne 2. června 1911, i úprava ze dne 14. dubna 1891 o mezinárodním registrování ochranných známek továrních a obchodních budou míti platnost ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, potud, pokud nebudou dotčeny neb pozměněny výjimkami a omezeními plynoucími z této smlouvy.
Váleční zajatci a civilní internovaní, stíhaní neb odpykávající si
tresty za provinění proti kázni, budou dopraveni do domovů bez ohledu
na to, zda trest svůj odpykali nebo zda řízení proti nim je skončeno
čili nic.
 
===== Článek 238 =====
Toto ustanovení se nevztahuje na zajatce a civilní internované, kteří
by byli potrestáni pro skutky, jichž se dopustili po 1. červnu 1919.
 
Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou používati Vysoké smluvní strany, pokud se jich týče, úmluvy haagské ze dne 17. července 1905 o soudním řízení občanském. Toto ustanovení se však netýká a nebude týkati Francie, Portugalska a Rumunska.
Až do svého vstupu do vlasti zůstávají všichni váleční zajatci a
všichni civilní internovaní podřízeni řádům nyní platným, zvláště stran
práce a kázně.
 
===== Článek 239 =====
Čl.165
 
Rakousko se zavazuje, že do dvanácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, přistoupí v předepsané formě k mezinárodní úmluvě bernské ze dne 9. září 1886 o ochraně děl literárních a uměleckých, revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908 a doplněné dodatečným protokolem podepsaným v Bernu dne 20. března 1914.
Váleční zajatci a civilní internovaní, stíhaní neb odsouzení k trestům
pro skutky jiné než proti kázni, mohou býti podrženi ve vazbě.
 
Dokud nepřistoupí k úmluvě svrchu uvedené, zavazuje se Rakousko, že bude uznávati a chrániti literární a umělecká díla příslušníků států spojených nebo sdružených účinnými opatřeními, která učiní podle zásad řečené mezinárodní úmluvy.
Čl.166
 
Mimo to se, nehledíc k přistoupení svrchu uvedenému, Rakousko zavazuje, že bude i nadále uznávati a chrániti veškerá literární a umělecká díla, příslušníků kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené nejméně v témž rozsahu jako dne 28. července 1914 a za stejných podmínek.
Vláda rakouská se zavazuje přijmouti na svém území bez rozdílu všechny
osoby, jež jest dopraviti do domova.
 
===== Článek 240 =====
Váleční zajatci nebo příslušníci rakouští, kteří by si přáli, aby
nebyli dopraveni do domova, mohou býti z dopravy do domova vyňati;
vlády spojené a sdružené vyhrazují si však právo dopraviti je buď do
jejich domova nebo do země neutrální nebo dáti jim povolení, aby se
usadili na jejich území.
 
Rakouská vláda Rakousko se zavazuje, že neužijese protipřipojí k těmto osobám nebo jejichúmluvám:
#k úmluvě ze dne 26. září 1906 o zákazu používati bílého kostíku k výrobě zápalek;
rodinám nijakého výjimečného opatření a že je nebude z toho důvodu
#k úmluvě ze dne 31. prosince 1913 o zjednotnění obchodní statistiky.
nijak stíhati ani jim jakkoliv činiti obtíže.
 
===== Článek 241 =====
Čl.167
 
Každá z mocností spojených neb sdružených bude notifikovati v duchu obecných zásad neb zvláštních ustanovení této smlouvy Rakousku všecky dvoustranné úmluvy neb smlouvy jakéhokoli druhu, uzavřené s bývalým mocnářstvím rakousko-uherským, jejichž zachovávání bude požadovati.
Vlády spojené a sdružené vyhrazují si právo podmíniti návrat válečných
zajatců a příslušníků rakouských, kteří jsou v jejich moci, tím, že
Rakousko bez odkladu ohlásí a osvobodí všechny válečné zajatce a jiné
příslušníky mocností spojených a sdružených, kteří by snad ještě byli
držáni proti své vůli v Rakousku.
 
Notifikace, o kterou jde v tomto článku, stane se buď přímo, nebo skrze třetí mocnost. Její přijetí bude Rakouskem potvrzeno písemně. Den notifikace platí za den, kdy smlouva nabude působnosti.
Čl.168
 
Mocnosti spojené nebo sdružené se vzájemně zavazují, že nepoužijí vůči Rakousku jiných úmluv než těch, které jsou ve shodě s ustanoveními této smlouvy.
Rakouská vláda se zavazuje:
 
V notifikaci budou po případě uvedena ona ustanovení oněch smluv, která, nejsouce v souhlasu s ustanoveními této smlouvy, nebudou pokládána za platná.
1. Poskytnouti volný přístup komisím, kterým bude svěřeno hledání
nezvěstných, dodati jim všechny vhodné prostředky přepravní, povoliti
jim přístup do táborů, vězení, nemocnic a všech jiných míst a dáti jim
k volnému použití všechny veřejné i soukromé listiny, které by jim při
jejich pátrání mohly býti užitečny.
 
Při různosti mínění bude Společnost národů požádána o vyjádření.
2. Potrestati ty úředníky nebo soukromníky rakouské, kteří by byli
zatajili přítomnost příslušníka některé z mocností spojených nebo
sdružených, nebo kteří by opominuli přítomnost jejich oznámiti, ač o
tom věděli.
 
Spojeným neb sdruženým mocnostem vyhrazena jest k notifikaci lhůta šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Čl.169
 
Jenom ty dvoustranné úmluvy a smlouvy, které byly předmětem takovéto notifikace, nabudou působnosti mezi mocnostmi spojenými nebo sdruženými a Rakouskem.
Vláda rakouská se zavazuje navrátiti bezodkladně, jakmile tato smlouva
nabude působnosti, všechny předměty, cenné papíry nebo listiny, které
patřily příslušníkům mocností spojených aneb sdružených a které snad
byly úřady rakouskými zadrženy.
 
Hořejších pravidel možno používati o všech dvoustranných úmluvách, existujících mezi kteroukoli mocností spojenou a sdruženou podepsavší tuto smlouvu a Rakouskem, i když ony mocnosti spojené a sdružené nebyly s Rakouskem ve stavu válečném.
Čl.170
 
===== Článek 242 =====
Vysoké smluvní strany prohlašují, že se vzdávají vzájemné náhrady za
částky vydané na vydržování válečných zajatců na svém území.
 
Rakousko prohlašuje, že uznává za neúčinné všechny smlouvy, úmluvy neb dohody, které uzavřelo ono neb bývalé mocnářství rakousko-uherské s Německem, Uhrami, Bulharskem neb Tureckem ode dne 1. srpna 1914 až do dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Oddíl II.
 
===== Článek 243 =====
Hroby.
 
Rakousko se zavazuje, že zajistí ipso facto mocnostem spojeným a sdruženým, jakož i úředníkům a příslušníkům řečených mocností výhody vyplývající ze všech práv a předností jakéhokoli druhu, jež ono neb bývalé mocnářství rakousko-uherské snad poskytlo Německu, Uhrám, Bulharsku neb Turecku nebo jež poskytlo úředníkům neb příslušníkům těchto států smlouvami, úmluvami neb dohodami uzavřenými před 1. srpnem 1914, na tak dlouho, dokud tyto smlouvy, úmluvy neb dohody zůstanou v působnosti.
Čl.171
 
Mocnosti spojené a sdružené si vyhrazují právo přijmouti neb nepřijmouti výhody plynoucí z těchto práv a předností.
Vlády spojené a sdružené i vláda rakouská se postarají o to, aby hroby
vojínů a námořníků pohřbených na jejich území byly chovány v úctě a aby
byly udržovány.
 
===== Článek 244 =====
Zavazují se, že uznají každou komisi, jíž bude některou vládou uloženo
zjistiti, sepsati, udržovati nebo zříditi přiměřené pomníky na
dotčených hrobech, a že budou nápomocny těmto komisím při plnění jejich
úkolů.
 
Rakousko prohlašuje, že uznává za neúčinné všechny smlouvy, úmluvy neb dohody, které uzavřelo ono neb bývalé mocnářství rakousko-uherské s Ruskem neb s kterýmkoli státem neb vládou, jejichž území bylo dříve součástí Ruska, nebo s Rumunskem před 28. červencem 1914 nebo po tomto dni až do dne, kdy nabude působnosti tato smlouva.
Kromě toho jsou shodné v tom, že si navzájem poskytnou všechna
ulehčení, jež by mohla přispěti k tomu, aby bylo vyhověno žádostem o
přenesení pozůstatků jejich vojínů a námořníků, s tou výhradou, že se
při tom vyhoví státnímu zákonodárství a že bude dbáno potřeb veřejného
zdravotnictví.
 
===== Článek 245 =====
Čl.172
 
Jestliže by po 28. červenci 1914 některá z mocností spojených neb sdružených, Rusko nebo některý stát nebo vláda, jejichž území bylo dříve součástí Ruska, byly bývaly přinuceny následkem vojenského obsazení neb jakýmkoli jiným prostředkem neb z jakékoli jiné příčiny povoliti neb dáti povoliti jakýmkoli úředním jednáním koncese, výsady neb výhody jakéhokoli druhu Rakousku, bývalému mocnářství rakousko-uherskému nebo příslušníku rakouskému, jsou tyto koncese, výsady a výhody ipso facto zrušeny touto smlouvou.
Hroby válečných zajatců, civilních internovaných, kteří byli
příslušníky jednotlivých válečných států a zemřeli v zajetí, budou
náležitě udržovány podle ustanovení článku 171 této smlouvy.
 
Náklady neb náhrady jakéhokoli druhu, které by snad vyplývaly z tohoto zrušení, nebudou v žádném případě hrazeny mocnostmi spojenými a sdruženými ani mocnostmi, státy, vládami nebo veřejnými úřady, jež tento článek zprošťuje jejich závazků.
Kromě toho se zavazují vlády spojené a sdružené s jedné strany a vláda
rakouská s druhé strany, že si navzájem vydají:
 
===== Článek 246 =====
1. úplný seznam zesnulých se všemi údaji, jež mohou přispěti ke
zjištění totožnosti,
 
Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, zavazuje se Rakousko, pokud se jeho týká, že ipso facto poskytne mocnostem spojeným a sdruženým i jejich příslušníkům práva a výhody jakéhokoli druhu, jež vyhradilo ono neb bývalé mocnářství rakousko-uherské ode dne 28. července 1914 až do dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, státům, jež se nezúčastnily války, neb jejich příslušníkům smlouvami, úmluvami neb dohodami, na tak dlouho, dokud tyto smlouvy, úmluvy neb dohody zůstanou pro Rakousko v působnosti.
2. všechny údaje o počtu a umístění hrobů všech mrtvých, kteří byli
pohřbeni bez zjištění totožnosti.
 
===== Článek 247 =====
Část VII.
 
Ony Vysoké smluvní strany, jež doposud nepodepsaly nebo jež podepsavše doposud neratifikovaly úmluvu o opiu, podepsanou v Haagu dne 23. ledna 1912, jsou zajedno v tom, že uvedou tuto úmluvu v působnost a že k tomu cíli vydají potřebné zákony co možno nejdříve, nejdéle do dvanácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Ustanovení trestní.
 
Mimo to ujednávají smluvní strany, pokud jde o ty z nich, které ještě neratifikovaly řečené úmluvy, že ratifikace této smlouvy bude ve všech směrech platiti za ratifikaci a za podpis zvláštního protokolu, který byl vyložen v Haagu ve shodě s resolucí třetí konference opiové z roku 1914 k tomu cíli, aby tato úmluva byla uvedena v působnost.
Čl.173
 
Za tím účelem odevzdá vláda republiky francouzské vládě nizozemské ověřený souhlasný opis protokolu o složení ratifikací této smlouvy a vyzve vládu nizozemskou, aby přijala a pokládala tento dokument za složení ratifikací úmluvy ze dne 23. ledna 1912 a za podpis dodatečného protokolu z r. 1914.
Vláda rakouská přiznává mocnostem spojeným a sdruženým právo, aby
postavily před své vojenské soudy osoby obžalované z činů příčících se
zákonům a zvykům válečným. Osobám uznaným vinnými budou vyměřeny tresty
zákonem stanovené. Tohoto ustanovení bude použito bez ohledu na
jakékoli řízení neb stíhání před soudy Rakouska neb jeho spojenců.
 
===Oddíl III. - Dluhy.===
Vláda rakouská musí vydati mocnostem spojeným a sdruženým neb té z
nich, jež o to požádá, všechny osoby, jež, jsouce obžalovány z činu
příčícího se zákonům a zvykům válečným, jí budou udány buď jménem nebo
hodností, úřadem nebo zaměstnáním, které jim určily rakouské úřady.
 
===== Článek 248 =====
Čl.174
 
Tyto druhy peněžních závazků budou vyrovnávány prostřednictvím úřadů verifikačních a kompensačních, které budou zřízeny každou z Vysokých smluvních stran do tří měsíců po notifikaci vzpomenuté v odstavci e) níže:
Pachatelé činů proti příslušníkům některé mocnosti spojené a sdružené
#dluhy splatné před válkou, jimiž jsou povinni příslušníci jedné ze smluvních mocností, sídlících na území této mocnosti, příslušníkům mocnosti protivné, sídlící na území této mocnosti;
budou postaveni před vojenské soudy této mocnosti.
#dluhy dospělé za války, jimiž jest někdo povinen příslušníkům některé ze smluvních mocností, sídlícím na území této mocnosti, a jež vyplývají z transakcí neb smluv ujednaných s příslušníky protivné mocnosti, sídlícími na území této mocnosti, a jejichž vymáhání bylo úplně nebo částečně přerušeno následkem stavu válečného;
#úroky před válkou neb za války dospělé a dlužné příslušníku některé ze smluvních mocností, jež vyplývají z cenných papírů vydaných neb převzatých protivnou mocností, předpokládajíc, že vyplácení těchto úroků vlastním příslušníkům této mocnosti nebo neutrálům nebylo po dobu války zastaveno;
#jistiny, které se staly splatnými před válkou nebo za války a které mají býti vyplaceny příslušníkům některé smluvní mocnosti, představujíce cenné papíry vydané protivnou mocností, předpokládajíc, že vyplacení takovéhoto kapitálu vlastním příslušníkům této mocnosti neb neutrálům nebylo po dobu války zastaveno.
 
Jde-li o úroky nebo jistiny splatné za titry vydané nebo převzaté vládou bývalého mocnářství rakousko-uherského, nebude suma, kterou bude musiti Rakousko připsati ku prospěchu a zaplatiti, vyšší než suma úroků a jistin odpovídajících dluhu postihujícímu Rakousko podle ustanovení Části IX (Klausule finanční) této smlouvy a podle zásad stanovených komisí reparační.
Pachatelé činů proti příslušníkům několika mocností spojených a
sdružených budou postaveni před vojenské soudy složené z členů
vojenských soudů mocností, o něž jde.
 
Výtěžky likvidací nepřátelských majetků, práv a zájmových účastenství, uvedených v Oddílu IV a jeho příloze, budou účtovány verifikačními a kompensačními úřady v měně a za kurs stanovený níže v odstavci d) a bude s nimi naloženo podle podmínek stanovených v řečeném Oddíle a příloze.
V každém případě bude míti obžalovaný právo určiti si sám svého
obhájce.
 
Operace tímto článkem stanovené budou se prováděti podle těchto zásad a v souhlase s přílohou tohoto oddílu:
Čl.175
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
<li>
Každá z Vysokých smluvních stran zapoví ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, veškeré platby, přijímání plateb a vůbec veškeren styk mezi zájemníky týkající se vyrovnání řečených dluhů jinak než prostřednictvím shora zmíněných úřadů verifikačních a kompensačních.
</li>
<li>
Každá z Vysokých smluvních stran, o kterou jde, bude ručiti za placení řečených dluhů svých příslušníků státních, vyjímajíc případ, byl-li dlužník před válkou ve stavu úpadku, insolvence, nebo bylo-li vyhlášeno zastavení jeho platů, aneb byla-li dlužníkem společnost, jejíž obchody byly za války likvidovány podle výjimečných zákonů válečných.
</li>
<li>
Částky dlužné příslušníkům jedné smluvní mocnosti příslušníky protivné mocnosti připíší se na vrub verifikačního a kompensačního úřadu země dlužníkovy a budou zapraveny věřitelovi úřadem státu věřitelova.
</li>
<li>
Dluhy budou placeny neb uvěřeny v měně té mocnosti spojené a sdružené (k nimž se počítají i kolonie a protektoráty mocností spojených, britská dominia a Indie), o kterou jde. Mají-li dluhy býti vyrovnány v jiné měně, budou splaceny neb uvěřeny v měně interesované mocnosti spojené nebo sdružené (kolonie, protektorátu, britského dominia neb Indie), o kterou jde. Konverse se provede v kursu předválečném.<br />Pro použití tohoto ustanovení bude se míti za to, že se předválečný kurs rovná průměru přepočítacích kursů telegrafních, které platily pro mocnost spojenou nebo sdruženou, o kterou jde, v měsíci, který předcházel přímo před začetím stavu válečného mezi řečenou mocností, o kterou jde, a Rakousko-Uherskem.<br />Jestliže smlouva ustanovuje výslovně pevný kurs konverse měny, v níž je závazek vyjádřen, v měnu mocnosti spojené nebo sdružené, o kterou jde, nebude hořejších ustanovení o kursu použito.<br />Pokud jde o Polsko a stát československý, mocnosti nově utvořené, budou měna a kurs, v kterých mají býti vyrovnány dluhy, jež mají býti zaplaceny neb uvěřeny, ustanoveny komisí reparační, o níž jedná Část VIII, leda že by byly zúčastněné státy napřed došly k dohodě, upravující otázky nerozhodnuté.
</li>
<li>
Předpisy tohoto článku a připojené přílohy nebudou platiti mezi Rakouskem s jedné strany a kteroukoliv mocností spojenou nebo sdruženou, její kolonií, protektorátem, dominiem britským nebo Indií, se strany druhé, leda že do měsíce po dni, kdy bude složena ratifikace této smlouvy mocnostmi, o něž jde, nebo ratifikace jménem onoho dominia nebo Indie, se dostane Rakousku v tomto směru notifikace vládou oné mocnosti spojené neb sdružené, onoho britského dominia neb Indie, podle toho, o koho jde.
</li>
<li>
Mocnosti spojené a sdružené, které přijaly tento článek a připojenou přílohu, mohou se mezi sebou dohodnouti, že jich použijí o svých příslušnících, sídlících na jejich území, pokud jde o vztahy mezi těmito příslušníky a příslušníky rakouskými. V tomto případě budou platby provedené podle tohoto předpisu vyrovnávány mezi úřady verifikačními a kompensačními států spojených a sdružených, kterých se věc týká.
</li>
</ol>
====Příloha.====
 
'''§ 1.'''
Vláda rakouská se zavazuje, že poskytne všechny doklady a údaje
jakéhokoli druhu, jejichž předložení by bylo uznáno za nutné k
zevrubnému seznání činů kladených za vinu, k vypátrání vinníků a k
přesnému zjištění odpovědnosti.
 
Každá z Vysokých stran smluvních zřídí do tří měsíců od notifikace podle článku 248, odstavec e), "úřad verifikační a kompensační" pro placení a vymáhání nepřátelských dluhů.
Čl.176
 
Pro jednotlivé díly území Vysokých stran smluvních mohou býti zřízeny místní úřady. Tyto úřady budou ve svém obvodu zastávati veškery funkce ústředních úřadů; ale veškeré styky s úřadem v protivné zemi musí býti prováděny skrze ústřední úřad.
Ustanovení článku 173 až 175 se vztahují rovněž na vlády států, jimž
byla přidělena území, která příslušela k bývalému mocnářství
rakousko-uherskému, pokud jde o osoby obžalované, že se dopustily činů
příčících se zákonům a zvykům válečným, a zdržující se na území neb
jsoucí v moci řečených států.
 
'''§ 2.'''
Jestliže osoby, o které jde, nabyly státního občanství v některém ze
jmenovaných států, zavazuje se vláda onoho státu, že učiní na žádost
mocnosti, jež má o to zájem, a v souhlase s ní všechna nutná opatření,
aby bylo zajištěno jejich stíhání a potrestání.
 
V této příloze jsou označeny slovy "nepřátelské dluhy" závazky peněžní uvedené v prvním odstavci článku 248, slovy "nepřátelští dlužníci" osoby, které jsou tyto částky dlužny, slovy "nepřátelští věřitelé" osoby, kterým jsou dlužny, slovy "úřad velitelský", úřad verifikační a kompensační působící v zemi věřitelově, a slovy "úřad dlužnický" úřad verifikační a kompensační působící v zemi dlužníkově.
Část VIII.
 
'''§ 3.'''
Náhrada škod.
 
Vysoké strany smluvní podrobí přestoupení odstavce a) článku 248 týmž trestům, jaké jsou nyní v zákonné platnosti na obchodování s nepřítelem. Rovněž zakáží na svém území veškeré právní spory vztahující se na placení nepřátelských dluhů vyjímajíc případy vypočtené v této příloze.
Oddíl I.
 
'''§ 4.'''
Ustanovení obecná.
 
Vládní záruky uvedené v odstavci b) článku 248 bude použito, je-li dluh z jakéhokoli důvodu nedobytný, vyjímajíc případ, byl-li v době vypovědění války dluh již promlčen podle zákonů v zemi dlužníkově, nebo byl-li dlužník v této chvíli ve stavu úpadku, insolvence, nebo bylo-li vyhlášeno zastavení jeho platů, aneb byla-li dlužníkem společnost, jejíž obchody byly likvidovány podle výjimečných zákonů válečných. V tomto případě bude řízení stanovené v této příloze platiti pro placení repartic z massy.
Čl.177
 
Výrazy "stav úpadku" a "insolvence" míří na zákony, které znají tyto právní stavy. Výraz "vyhlášení zastavení platů" má týž význam jako v právu anglickém.
Vlády spojené a sdružené prohlašují a Rakousko uznává, že Rakousko a
jeho spojenci jsou jako původci odpovědni za ztráty a škody, jež
utrpěli vlády spojené a sdružené a jejich státní příslušníci následkem
války vnucené jim napadením od Rakousko-Uherska a jeho spojenců.
 
'''§ 5.'''
Čl.178
 
Věřitelé podají zprávu úřadu věřitelskému do šesti měsíců od jeho ustavení o svých pohledávkách a opatří mu veškeré písemné doklady a vysvětlení, které na nich budou žádány.
Vlády spojené a sdružené uznávají, že zdroje Rakouska, hledíc k
trvalému zmenšení těchto zdrojů, jak vyplývá z jiných ustanovení této
smlouvy, nedostačují, aby zcela zabezpečily úhradu těchto ztrát a škod.
 
Vysoké strany smluvní učiní veškerá opatření potřebná k stíhání a potrestání tajného dorozumění mezi nepřátelskými věřiteli a dlužníky. Úřady tyto oznámí si vespolek veškery údaje a zprávy, které by pomáhaly odkrýti a potrestati taková dorozumění.
Vlády spojené a sdružené požadují však a Rakousko se k tomu zavazuje,
aby za podmínek níže uvedených byly nahrazeny škody způsobené v době,
kdy kterákoli z mocností spojených a sdružených byla ve válce s
Rakouskem, občanskému obyvatelstvu mocností spojených a sdružených i
jeho majetku následkem uvedeného napadení na zemi, na moři a ve
vzduchu, a vůbec škody, jak jsou vymezeny v připojené příloze I.
 
Dlužníkům a věřitelům přejícím si dorozuměti se o výši dluhu usnadní Vysoké smluvní strany co možno nejvíce poštovní a telegrafní spojení na útraty zúčastněných stran skrze úřady.
Čl.179
 
Úřad věřitelský oznámí úřadu dlužnickému veškeré dluhy, které mu budou přihlášeny. Úřad dlužnický zpraví v pravý čas úřad věřitelský o dluzích uznaných a dluzích sporných. V tomto případě úřad dlužnický udá, proč dluh nebyl uznán.
Výše náhrad, jimiž je Rakousko za uvedené škody povinno, bude určena
mezispojeneckou komisí, která se bude jmenovati komise reparační a bude
ustavena ve složení a s pravomocí, jak vyznačeno níže v připojených
přílohách č. II - V. Komise zřízená v čl. 233 smlouvy s Německem je
totožná s touto komisí, s výhradou změn vyplývajících z této smlouvy.
Komise ta zřídí zvláštní odbor pro specielní otázky vzniklé touto
smlouvou; tento odbor bude míti jen hlas poradní, mimo případy, v
kterých komise reparační naň přenese takové plné moci, jaké uzná za
vhodné.
 
'''§ 6.'''
Komise reparační bude zkoumati nároky na odškodněnou a poskytne
rakouské vládě slušnou možnost vyjádřiti se.
 
Kdykoli bude některý dluh uznán zcela nebo z části, připíše úřad dlužnický ihned uznanou částku ku prospěchu úřadu věřitelskému, který bude současně o této kreditní položce zpraven.
Komise stanoví zároveň rozvrh plateb, počítajíc, pokud se týče lhůt a
způsobů platebních, s tím, že Rakousko zaplatí do třiceti let,
počínajíc 1.květnem 1921, takovou část dluhu, jaká bude na ně vložena,
jakmile komise zjistí, zda Německo je s to, aby zaplatilo saldo celé
sumy pohledávek předložených Německu a jeho spojencům a od komise
uznaných. Kdyby však v tomto období Rakousko svého dluhu nezaplatilo,
může býti vyrovnání celého dosud nesplaceného zbytku podle volného
rozhodnutí komise přesunuto na léta další anebo může býti předmětem
jinakých opatření za podmínek, které určí vlády spojené a sdružené,
postupujíce podle řádu určeného v této Části této smlouvy.
 
'''§ 7.'''
Čl.180
 
Dluh bude pokládán za uznaný v celku a bude připsán ku prospěchu úřadu věřitelskému, jestliže do tří měsíců od přijetí zprávy nebo do delší lhůty, kterou povolí úřad věřitelský, úřad dlužnický nedá zprávy, že dluh uznán nebyl.
Povinností komise reparační bude po 1. květnu 1921 čas od času zkoumati
hospodářské zdroje a platební schopnost Rakouska, a bude míti náležitou
pravomoc, aby, poskytnouc zástupcům této země slušnou příležitost
vyjádřiti se, prodloužila platební lhůty a pozměnila platební způsob,
jak budou ustanoveny podle článku 179; nebude však směti prominouti
zaplacení žádné částky bez výslovného zmocnění různých vlád
zastoupených v komisi.
 
'''§ 8.'''
Čl.181
 
Jestliže dluh nebude uznán v celku nebo z části, vyšetří oba úřady společně tu věc a pokusí se o to, aby se strany dohodly.
Rakousko zaplatí v letech 1919 a 1920 a v prvních čtyřech měsících r.
1921 v tolika splátkách a takovým způsobem (ve zlatě, zboží, lodích, v
cenných papírech nebo jinak), jak určí komise reparační, přiměřenou
sumu, ustanovenou komisí k úhradě pohledávek výše uvedených; z této
částky budou nejprve zaplaceny výdaje za vojsko v obsazených územích po
příměří z 3. listopadu 1918; se schválením vlád Čelných mocností
spojených a sdružených mohou též býti zaplaceny potraviny a suroviny v
množství, jež uvedené vlády uznají za potřebné, aby Rakousko mohlo
dostáti svým závazkům k náhradě škod. Zbytek bude účtován na srážku
částek povinovaných Rakouskem z důvodu náhrady škod. Dále Rakousko
odevzdá poukázky uložené paragrafem 12 c) přílohy II.
 
'''§ 9.'''
Čl.182
 
Úřad věřitelský zaplatí jednotlivým věřitelům částky jemu ku prospěchu připsané, používaje k tomu cíli prostředků daných mu k disposici vládou jeho státu a za podmínek ustanovených touto vládou, zadrží však částku, již uzná za potřebnou k úhradě risika, výloh a provisí.
Rakousko souhlasí dále, aby se jeho hospodářských zdrojů použilo přímo
na náhradu škod tak, jak je podrobněji vytčeno v přílohách III, IV a V,
týkajících se obchodního loďstva, náhrad věcných a surovin; cena
postoupených statků a užitku jimi ve smyslu uvedených příloh získaného,
zjištěná způsobem tamtéž předepsaným, bude počítána ku prospěchu
Rakouska a zúčtuje se na srážku závazků stanovených v hořejších
článcích.
 
'''§ 10.'''
Čl.183
 
Kdokoli bude požadovati zaplacení nepřátelského dluhu, který nebude uznán v celku nebo z části, musí zaplatiti úřadu jako pokutu 5%ní úrok z neuznané částky dluhu. Rovněž, kdokoli neoprávněné odmítne zcela nebo z části uznati dluh od něho požadovaný, musí zaplatiti jako pokutu 5%ní úrok z částky, stran které jeho odmítnutí nebude uznáno za oprávněné.
Postupné splátky, počítaje v to i ty, které jsou uvedeny v předešlých
článcích, hrazené Rakouskem k uspokojení nároků výše uvedených, budou
rozdělovány vládami spojenými a sdruženými podle klíče předem
ujednaného na základě zásad spravedlnosti a práva každé z nich.
 
Tento úrok se bude počítati do konce lhůty naznačené v paragrafu 7 do dne, kdy požadavek bude uznán za neoprávněný, nebo kdy dluh bude splacen.
Vzhledem k tomuto rozdělení bude cena kreditních položek jmenovaných ve
článku 189 a přílohách III, IV a V počítána týmž způsobem, jako u
plateb vykonaných téhož roku.
 
Každý úřad se musí ve svém oboru působnosti postarati o vymožení pokut shora naznačených a bude ručiti v případech, kde tyto pokuty nebudou vymoženy.
Čl.184
 
Pokuty budou připsány ku prospěchu protivnému úřadu, který je zadrží jako příspěvek na výlohy spojené s provedením těchto předpisů.
Mimo platby nahoře určené vrátí Rakousko v týchž hodnotách, řídíc se
postupem, jejž stanoví komise reparační, peníze, které byly odvlečeny,
zabaveny nebo sekvestrovány, i dobytek, předměty jakéhokoli druhu a
ceniny odvlečené, zabavené nebo sekvestrované, a to v případě, že bude
možno je zjistiti podle totožnosti ať na územích náležejících Rakousku
nebo jeho spojencům, ať na územích, která zůstanou v držení Rakouska
nebo jeho spojenců až do úplného provedení této smlouvy.
 
'''§ 11.'''
Čl.185
 
Zúčtování mezi úřady bude konáno měsíčně a saldo zapravováno v hotovosti státem dlužníkovým do osmi dnů.
Vláda rakouská se zavazuje neprodleně začíti s vracením stanoveným v
hořejším článku 184 a s prováděním plateb a dodávek stanovených v
článcích 179, 180, 181 a 182.
 
Salda však, jež by snad měla platiti jedna nebo několik mocností spojených nebo sdružených, budou zadržena až do úplného zaplacení částek příslušejících mocnostem spojeným nebo sdruženým nebo jejich příslušníkům z důvodů válečných.
Čl.186
 
'''§ 12.'''
Vláda rakouská uznává komisi ustanovenou v článku 179 tak, jak ji podle
přílohy II mohou zříditi vlády spojené a sdružené; přiznává jí
neodvolatelně držbu a vykonávání práv a zmocnění daných jí touto
smlouvou.
 
Aby bylo usnadněno jednání mezi úřady, bude míti každý z nich zástupce v sídle druhého úřadu.
Vláda rakouská poskytne komisi všechny údaje, kterých by snad
potřebovala, pokud jde o stav a podnikání finanční, o majetek, o
výrobní schopnost, o zásoby a běžnou výrobu surovin i průmyslových
výrobků Rakouska a jeho příslušníků; rovněž podá jakoukoli zprávu stran
operací vojenských za války v letech 1914 - 1919, jejíž znalost bude
komise pokládati za nezbytnou.
 
'''§ 13.'''
Vláda rakouská poskytne členům komise a jejím oprávněným úředníkům
všechna práva i nedotknutelnost, jichž v Rakousku požívají diplomatičtí
zástupci řádně ověření spřátelených mocností.
 
Veškerá jednání budou, nehledíc k odůvodněným výjimkám, konána pokud možno v místnostech úřadu dlužnického.
Rakousko dále se uvoluje hraditi platy a výlohy komise a osob, které
tato komise bude moci zaměstnávati.
 
'''§ 14.'''
Čl.187
 
Podle článku 248, odstavce b), ručí Vysoké strany smluvní za to, že jejich příslušníci zaplatí nepřátelské pohledávky.
Rakousko se zavazuje vydati, zachovávati v platnosti a vyhlásiti
jakákoli zákonná ustanovení, nařízení a výnosy, jichž by snad bylo
třeba k úplnému provedení těchto ujednání.
 
Úřad dlužnický bude tedy povinen připsati ku prospěchu úřadu věřitelskému veškeré dluhy uznané, třeba by byly u jednotlivého dlužníka nedobytné. Avšak zúčastněné vlády musí svým úřadům dáti veškerou moc potřebnou k dobytí uznaných dluhů.
Čl.188
 
'''§ 15.'''
Ustanovení této Části této smlouvy nedotýkající se nikterak ustanovení
Oddílu III a IV Části X (Klausule hospodářská) této smlouvy.
 
Každá vláda zaručí náklady úřadu zřízeného na jejím území, počítajíc v to plat úřednictva.
Čl.189
 
'''§ 16.'''
Ku prospěchu Rakouska na účtu jeho závazků k náhradě škod se připíší:
Vznikla-li by neshoda mezi dvěma úřady o oprávněnosti nároků nebo spor mezi dlužníkem a věřitelem nepřátelským nebo mezi úřady, bude spor podroben buď řízení rozhodčímu (jestliže strany s tím vysloví souhlas, a za podmínek stanovených vzájemnou dohodou), anebo bude předložen smíšenému rozhodčímu soudu ustanovenému v následujícím Oddílu VI.
 
Spor může však býti na žádost úřadu věřitelského předložen k rozhodnutí řádným soudům v bydlišti dlužníkově.
a) konečné přebytky, vyplývající ku prospěchu Rakouska podle Oddílu III
a IV Části X (Klausule hospodářské) této smlouvy;
 
'''§ 17.'''
b) částky povinované Rakousku vzhledem k postoupením dotčeným v Oddílu
v Části IX (Klausule finanční) a v Části XII (Přístavy, vodní cesty a
železnice);
 
Částky přiznané smíšeným rozhodčím soudem, soudy řádnými nebo soudem rozhodčím budou vymáhány skrze úřad, jako kdyby byly uznány úřadem dlužnickým.
c) částky, o nichž by komise usoudila, že mají býti počítány Rakousku
ku prospěchu vzhledem k jakémukoliv jinému postupu vlastnictví, práv a
koncesí neb jiných zájmů, o nichž jedná tato smlouva.
 
'''§ 18.'''
V žádném případě však to, co bude vráceno vzhledem k článku 184 této
smlouvy, nebude možno počítati Rakousku ku prospěchu.
 
Každá ze zúčastněných vlád ustanoví zástupce, kterému bude uloženo vznášeti jménem jejího úřadu žaloby před smíšeným rozhodčím soudem. Tento zástupce bude vykonávati všeobecný dohled nad zmocněnci nebo právními zástupci příslušníků svého státu.
Čl.190
 
Soud rozhoduje podle spisů. Může však slyšeti strany předstupující osobně nebo podle vlastní vůle zastoupené buď zmocněnci schválenými oběma vládami nebo zástupcem shora uvedeným, který má právo přidružiti se ke straně, jakož i převzíti a držeti žalobní nárok jí opuštěný.
Postoupení rakouských podmořských kabelů, jež není předmětem zvláštního
ustanovení této smlouvy, je upraveno připojenou přílohou VI.
 
'''§ 19.'''
Příloha I.
 
Zúčastněné úřady předloží smíšenému rozhodčímu soudu všecky informace a listinné doklady, které budou míti, aby umožnily soudu rychle rozhodnouti o právních věcech naň vznesených.
Ve smyslu hořejšího článku 178 možno od Rakouska požadovati náhrady za
všechny škody náležející do těchto skupin:
 
'''§ 20.'''
1. Škody způsobené občanským osobám poškozením na těle nebo na životě a
škody způsobené jejich pozůstalým, o něž jim bylo pečovati, ať se
poškození stalo jakýmikoli činy válečnými, zahrnující v to i
bombardování nebo jiný způsob útoku na zemi, na moři nebo ve vzduchu, a
jakýmikoli přímými následky jich nebo kterýchkoli válečných operací
obou válčících stran, ať se staly kdekoliv.
 
Kde se jedna ze zúčastněných stran odvolá ze spojeného rozhodnutí obou úřadů, musí složiti jistotu k úhradě nákladů, kterážto jistota bude vrácena toliko, jestliže první rozsudek bude změněn ve prospěch odvolatelův, a v poměru k úspěchu, jehož dosáhne, v kterémžto případě bude jeho odpůrce přidržen zaplatiti poměrný podíl škod a výloh. Jistota může býti nahrazena jinou zárukou, kterou by soud přijal.
2. Škody kdekoli způsobené od Rakouska nebo jeho spojenců občanským
osobám ukrutenstvím, násilím nebo zlým nakládáním (zahrnujíc v to
ublížení životu nebo zdraví vězněním, deportací, internováním neb
nuceným vystěhováním, zanecháním bez pomoci na moři neb nucenou prací),
dále škody způsobené pozůstalým, o něž těmto osobám bylo pečovati.
 
5%ní poplatek sporné částky bude vyměřen ve všech případech přednesených soudu. Tento poplatek ponese strana podlehnuvší, nerozhodne-li soud jinak. Tento poplatek platí se vedle jistoty shora vzpomenuté. Rovněž není závislý na záruce.
3. Škody způsobené od Rakouska nebo jeho spojenců na vlastním území
nebo na území obsazeném neb zabraném občanským osobám jakýmkoli
ublížením na zdraví neb na pracovní neschopnosti neb na cti, dále škody
způsobené pozůstalým, o něž těmto osobám bylo pečovati.
 
Soud může přiznati jedné ze stran odškodné až do výše útrat vzniklých procesem.
4. Škody způsobené válečným zajatcům špatným nakládáním jakéhokoli
druhu.
 
Každá částka dlužná podle tohoto paragrafu bude připsána ku prospěchu úřadu vítězné strany a bude zúčtována odděleně.
5. Jakožto škoda způsobená národům mocností spojených a sdružených
všechny pense neb odškodnění stejného rázu poskytované vojenským obětem
války (příslušníkům vojska pozemního, námořního a sil
vzduchoplaveckých), a to zmrzačeným, raněným, nemocným nebo invalidním
i osobám, o něž se tyto oběti války staraly; výše částek povinovaných
vládám spojeným a sdruženým se pro každou ze jmenovaných vlád vypočte
kapitalisací řečených pensí nebo podobných odškodnění ode dne, kdy tato
smlouva nabude působnosti, a to na základě sazeb platných ve Francii
dne 1. května 1919.
 
'''§ 21.'''
6. Výlohy, jež vlády mocností spojených a sdružených měly s
podporováním válečných zajatců, jejich rodin neb osob, o které se
zajatci starali.
 
K rychlému vyřizování sporů bude při jmenování všech osob pro úřady nebo pro smíšený rozhodčí soud přihlíženo k znalosti řeči druhého zúčastněného státu.
7. Příspěvky poskytované vládami mocností spojených a sdružených
rodinám osob mobilisovaných nebo všech těch, jež sloužily ve vojsku, a
jiným osobám na nich závislým; výše částek povinovaných vládám spojeným
a sdruženým za každý jednotlivý rok, po který trval stav nepřátelství,
vypočte se pro každou ze jmenovaných vlád na základě průměrných sazeb,
jichž se používalo v onom roce pro takovéto platy ve Francii.
 
Každý z úřadů bude moci volně dopisovati i předkládati listiny druhému ve svém vlastním jazyku.
8. Škody způsobené občanským osobám tím, že byly od Rakouska nebo jeho
spojenců donuceny pracovati bez spravedlivé odměny.
 
'''§ 22.'''
9. Škody na jakémkoli statku kdekoli ležícím, náležejícím některé z
mocností spojených neb sdružených nebo jejích příslušníkům (vyjímaje
vojenská díla a materiál vojenský nebo námořní), který byl jednáním
Rakouska neb jeho spojenců na zemi, na moři nebo ve vzduchu odvlečen,
zabaven, poškozen nebo zničen; dále škody, které jsou přímým následkem
nepřátelského jednání nebo jakýchkoli válečných operací.
 
Nebude-li opačné dohody mezi zúčastněnými vládami, zúrokují se dluhy podle těchto pravidel:
10. Škody způsobené ve formě vynucených záloh, pokut nebo podobných
jiných vydírání se strany Rakouska nebo jeho spojenců na újmu
občanského obyvatelstva.
 
Žádný úrok se nebude platiti z dlužných dividend, úroků nebo jiných občasných platů, které samy jsou úrokem z kapitálu.
Příloha II.
 
Úroková míra bude 5% ročně, leda že by podle smlouvy, zákona nebo místního zvyku věřitel měl právo na úrok podle jiné míry; v těchto případech bude platiti tato míra.
§ 1.
 
Úrok se bude počítati ode dne zahájení nepřátelství nebo, jestliže částku, která má býti uhrazena, dospěla během války, ode dne dospělosti až do dne, kdy dluh bude připsán ku prospěchu úřadu věřitelskému.
Komise zřízená článkem 179 bude míti název "komise reparační"; v
následujících článcích bude označována slovem "komise".
 
Pokud jsou úroky dluhovány, budou pokládány za dluhy uznané od úřadu a budou za týchž podmínek připsány ku prospěchu úřadu věřitelskému.
§ 2.
 
'''§ 23.'''
Zástupci do komise budou vysláni Spojenými státy americkými, Velkou
Britannií, Francií, Italií, Japonskem, Belgií, Řeckem, Polskem,
Rumunskem, státem srbsko - chorvatsko - slovinským a Československem.
Spojené státy americké, Velká Britannie, Francie, Italie, Japonsko a
Belgie vyšlou po jednom zástupci. Pět ostatních mocností vyšle zástupce
společného za podmínek naznačených níže v třetím odstavci § 3. Zároveň
se zástupcem bude jmenován náhradník, který ho bude zastupovati v
nemoci nebo za nutné nepřítomnosti, který však za všech jiných
okolností bude míti jen právo býti přítomen při jednání bez jakékoli
účasti v něm.
 
Jestliže rozhodnutím úřadů nebo smíšeného soudu rozhodčího bude o některém nároku uznáno, že nespadá pod článek 248, může věřitel vymáhati svoji pohledávku před řádnými soudy nebo kteroukoli jinou právní cestou.
V žádném případě nesmí se účastniti jednání komise a hlasovati více než
pět zástupců výše jmenovaných. Zástupci Spojených států, Velké
Britannie, Francie a Itali budou míti toto právo vždy. Zástupce Belgie
bude míti toto právo ve všech případech mimo ty, jež jsou vyjmenovány
níže. Zástupce Japonska bude míti toto právo v případech, kdy budou
zkoumány otázky týkající se škod utrpěných na moři. Společný zástupce
pěti ostatních mocností shora vzpomenutých bude míti toto právo, když
budou zkoumány otázky týkající se Rakouska, Maďarska nebo Bulharska.
 
Přednese-li se nárok úřadu, staví se lhůty promlčení.
Každá z vlád zastoupených v komisi bude míti právo vystoupiti z ní po
dvanáctiměsíční výpovědi, již třeba notifikovati komisi a potvrditi
během šestého měsíce následujícího po dni prvotní notifikace.
 
'''§ 324.'''
 
Vysoké strany smluvní se zavazují, že uznají nálezy smíšeného soudu rozhodčího za konečné a že je učiní závaznými pro své příslušníky.
Z ostatních mocností spojených a sdružených ty, jež mohly míti zájem,
budou oprávněny vyslati po zástupci, jenž bude přítomen a zúčastní se
jednání jako přísedící, avšak jen, pokud budou zkoumány a projednávány
nároky a zájmy oné mocnosti; takovýto zástupce nebude míti práva
hlasovati.
 
'''§ 25.'''
Odbor, který zřídí komise, řídíc se článkem 179, skládá se ze zástupců
těchto mocností: Spojených států amerických, Velké Britannie, Francie,
Italie, Řecka, Polska, Rumunska, státu srbsko-chorvatsko-slovinského,
Československa. Toto složení neznamená nikterak nějaké předběžné
rozhodnutí o přípustnosti nároků. Když tento odbor hlasuje, mají
zástupci Spojených států amerických, Velké Britannie, Francie, Italie
po dvou hlasech.
 
Jestliže úřad věřitelský odmítne oznámiti úřadu dlužnickému nárok nebo postupovati podle této přílohy k tomu cíli, aby byl vymožen zcela nebo z části nárok, který mu byl řádně ohlášen, bude povinen vydati věřiteli osvědčení udávající požadovanou částku, a řečený věřitel bude oprávněn vymáhati pohledávku před řádnými soudy nebo jakoukoli jinou právní cestou.
Zástupci pěti ostatních mocností výše jmenovaných zvolí společného
zástupce, který bude zasedati v komisi reparační za podmínek
naznačených v § 2 této přílohy. Tento zástupce, který bude volen na
rok, bude vybírán postupně z příslušníků každé z pěti mocností shora
jmenovaných.
 
=== Oddíl IV. - Majetek, práva a zájmová účastenství. ===
§ 4.
 
===== Článek 249 =====
Zemře-li, vzdá-li se nebo bude odvolán kterýkoli zástupce, náhradní
nebo přísedící, musí jeho nástupce co možno nejdříve býti jmenován.
 
Otázka soukromého majetku, soukromých práv a zájmových účastenství v zemích nepřátelských bude rozřešena podle zásad vyslovených v tomto Oddíle a podle ustanovení připojené přílohy.
§ 5.
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
<li>
Mimořádná opatření válečná, jakož i opatření disposiční, tak jak jsou vymezena v příloze paragrafu 3, která byla v území bývalého císařství rakouského učiněna o majetku, právech a zájmových účastenstvích příslušníků mocností spojených nebo sdružených, počítaje v to společnosti a družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni, budou, nebude-li likvidace již ukončena, neprodleně zrušena aneb zastavena, a budou majetek, práva a zájmová účastenství, o něž jde, vrácena oprávněným.
</li>
<li>
S výhradou opačných ustanovení, která by snad vyplývala z této smlouvy, vyhrazují si mocnosti spojené nebo sdružené právo zadržeti a likvidovati veškerý majetek, práva a zájmová účastenství, jež v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, náležejí příslušníkům bývalého císařství rakouského nebo společnostem jimi kontrolovaným a jsou na jejich území, v jejich osadách, državách a protektorátech, počítajíc v to i území, která jim byla postoupena podle této smlouvy nebo jsou pod dozorem jmenovaných mocností.<br />Likvidace bude provedena podle zákonů zúčastněného státu spojeného anebo sdruženého, a nebude německý vlastník směti nakládati s tím majetkem, právy a zájmovými účastenstvími, aniž jest mu dovoleno uvaliti na ně jakékoli břemeno bez svolení tohoto státu.<br />Za rakouské příslušníky ve smyslu tohoto odstavce nebudou pokládány ty osoby, které do šesti měsíců po tom, kdy nabude působnosti tato smlouva, dokáží, že podle ustanovení této smlouvy nabyly ipso facto státního občanství mocnosti spojené nebo sdružené, počítajíc v to osoby, které nabudou tohoto státního občanství se svolením příslušných úřadů podle článků 72 neb 76, a osoby, které nabudou tohoto státního občanství podle článků 74 nebo 77 na základě dřívějšího práva domovského.
</li>
<li>
Platy nebo náhrady vyplývající z výkonu práva, o kterém se mluví v odstavci b), určí se podle způsobu ocenění a likvidace stanoveného zákonodárstvím země, v níž byl majetek zadržen nebo likvidován.
</li>
<li>
S výhradou ustanovení této smlouvy budou ve vztazích mezi mocnostmi spojenými nebo sdruženými nebo jejich příslušníky se strany jedné a příslušníky bývalého císařství rakouského se strany druhé, dále mezi Rakouskem se strany jedné a mocnostmi spojenými a sdruženými a jejich příslušníky se strany druhé všechna válečná opatření mimořádná, dále opatření disposiční, jako i všechny akty, které byly vykonány anebo mají býti vykonány na základě těchto opatření po smyslu paragrafů 1 a 3 přílohy, pokládána za definitivní a mohou býti proti každému namítnuta.
</li>
<li>
Příslušníci mocností spojených nebo sdružených budou míti právo na náhradu škod nebo újem, které byly způsobeny jejich majetku, právům nebo zájmovým účastenstvím počítajíc v to i společnosti nebo družstva, v nichž byli zúčastněni na území bývalého císařství rakouského, buď mimořádnými opatřeními válečnými anebo opatřeními disposičními, o nichž jest řeč v paragrafu 1 a 3 v příloze. Reklamace podané v té příčině od těchto příslušníků budou vyšetřeny a bude peníz náhrad určen smíšeným soudem rozhodčím, stanoveným v Oddíle VI anebo rozhodčím, jmenovaným od tohoto soudu. Náhrady půjdou na vrub Rakouska a mohou býti hrazeny ze jmění příslušníků bývalého císařství rakouského neb společností jimi kontrolovaných, jak je vymezeno v odstavci b), který je na území anebo pod kontrolou státu, jemuž přísluší reklamant. Tento majetek může býti prohlášen za zástavu, ručící za závazky nepřátelské, za podmínek stanových v paragrafu 4 připojené přílohy. Tato náhrada může býti splacena mocností spojenou anebo sdruženou a peníz bude připsán Rakousku dluhem.
</li>
<li>
V každém případě, kdy si příslušník mocnosti spojené anebo sdružené, vlastník majetku, práva nebo zájmového účastenství, na které se vztahovalo opatření disposiční na území bývalého císařství rakouského, bude toho přáti, bude reklamaci, o níž se jedná v odstavci e), vyhověno vrácením tohoto majetku, je-li tu ještě in natura.<br />V tomto případě bude Rakousko povinno učiniti veškerá opatření nutná, aby byl vlastník z držby vypuzený uveden v držení svého majetku, zproštěného všech břemen nebo služebností, kterými by byl zatížen po likvidaci, a odškodniti třetí osoby, které by byly vrácením poškozeny.<br />Není-li vrácení, o kterém je řeč v předešlém odstavci, možné, mohou prostřednictvím zúčastněných mocností nebo úřadů ověřovacích a kompensačních, o nichž je řeč v příloze připojené k Oddílu III, býti uzavřena zvláštní ujednání za tím účelem, aby příslušníku některé mocnosti spojené anebo sdružené bylo zajištěno odškodnění za újmu, o níž je řeč v odstavci e), přiřčením výhod aneb ekvivalentů, které se uvolí přijmouti na místě majetku, práv nebo zájmových účastenství, kterých byl zbaven.<br />Z důvodu restitucí učiněných podle tohoto článku budou platy nebo náhrady stanovené podle odstavce e) zmenšeny o nynější cenu vráceného majetku, přihlížejíc k náhradám za ztrátu požívacího práva anebo zhoršení.
</li>
<li>
Oprávnění stanovené v odst. f) jest vyhrazeno vlastníkům, kteří jsou příslušníky oněch mocností spojených anebo sdružených, na jejichž území zákonodárná opatření nařizující obecnou likvidaci majetku, práv a zájmových účastenství nepřátelských nebyla v platnosti před podepsáním smlouvy o příměří.
</li>
<li>
Vyjímaje případ, kdy bylo provedeno vrácení in natura po smyslu odstavce f), bude s čistým výtěžkem likvidace majetku, práv a zájmových účastenství nepřátelských, ať se nalézaly kdekoli, byla-li tato likvidace provedena buď na základě mimořádného válečného zákonodárství anebo podle tohoto článku, jakož i vůbec se všemi nepřátelskými aktivy peněžními, pokud nejde o výtěžek likvidace majetku nebo o peněžní aktiva osob jmenovaných v poslední větě odstavce b), naloženo tímto způsobem:
<ol style="list-style-type:decimal">
<li>
Pokud se týče mocnosti, které přijmou Oddíl III a připojenou přílohu, budou jmenované výtěžky a aktiva prostřednictvím úřadu verifikačního a kompensačního, stanoveného tímto Oddílem a přílohou, připsány ku prospěchu oné mocnosti, jejímž příslušníkem jest vlastník. S každým saldem, jež odtud vyplývá ve prospěch Rakouska, bude naloženo podle článku 189 Části VII (Náhrada škod) této smlouvy.
</li>
<li>
Pokud se týče mocností, které nepřijmou Oddílu III a připojené přílohy, budou výtěžek majetku, práv a zájmových účastenství, jakož i peněžní aktiva příslušníků mocností spojených anebo sdružených, Rakouskem zadržené, přímo vyplaceny oprávněnému anebo jeho vládě. Každá mocnost spojená nebo sdružená bude moci nakládati postupujíc podle svých zákonů a řádů s výtěžkem majetku, práv a zájmů, jakož i s peněžními aktivy, které náležely příslušníkům bývalého císařství rakouského anebo společnostem podrobeným jejich dozoru, o nichž je řeč v odstavci b), a které zabavila, a bude jich moci použíti k uspokojení reklamací a pohledávek stanovených v tomto článku nebo v paragrafu 4 připojené přílohy. Každý majetek, právo anebo zájmové účastenství anebo výtěžek jejich likvidace nebo jakékoli peněžní aktivum, jimiž nebude disponováno tak, jak bylo svrchu řečeno, může býti zadržen jmenovanou mocností spojenou nebo sdruženou, v kterémžto případě bude s jeho cenou v penězích naloženo podle článku 189 Části VIII (Náhrada škod) této smlouvy.
</li>
</ol>
</li>
<li>
S výhradou článku 267 jestliže byly provedeny likvidace v nových státech, které podpisují tuto smlouvu jako mocnosti spojené a sdružené, nebo ve státech, které nejsou účastny náhrad, jež má platiti Rakousko, musí býti výtěžek likvidací provedených v těchto státech vyplacen přímo vlastníkům, při čemž arci práva daná komisi reparační touto smlouvou, a zejména článkem 181 Části VIII (Náhrada škod) a článkem 211 Části IX (Klausule finanční), zůstávají vyhrazena. Dokáže-li vlastník před smíšeným soudem rozhodčím, který se zavádí Oddílem VI této Části, anebo před rozhodčím, kterého pojmenuje tento soud, že podmínky prodejové nebo opatření učiněná státem, o který jde, nesrovnávající se s jeho obecným zákonodárstvím, byly nespravedlivým způsobem na újmu ceně, budou moci soud nebo rozhodčí přiznati oprávněnému přiměřenou náhradu, kterou zaplatí onen stát.
</li>
<li>
Rakousko se zavazuje odškodniti své příslušníky za likvidaci nebo zadržení jejich majetku, práv anebo zájmových účastenství v zemích spojených nebo sdružených.
</li>
<li>
Peníz dávek a daní z majetku, které Rakouskem byly anebo mohly by býti vybrány z majetku, práv anebo zájmových účastenství příslušníků mocností spojených nebo sdružených od 3. listopadu 1918 až do té doby, kdy uplynou tři měsíce po tom, co nabude tato smlouva působnosti, anebo, jde-li o majetek, práva a zájmová účastenství podrobená mimořádným opatřením válečným, až do doby jejich navrácení podle této smlouvy, bude taktéž navrácen oprávněným.
</li>
</ol>
===== Článek 250 =====
 
Rakousko se zavazuje, pokud jde o majetek, práva a zájmová účastenství vrácená podle článku 249, odstavec a) anebo f), příslušníkům mocností spojených nebo sdružených, počítaje v to společnosti a družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni:
Komise bude míti svoji hlavní stálou úřadovnu v Paříži a tu se
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
shromáždí k prvé schůzi ve lhůtě co nejkratší, jakmile nabude tato
<li>
smlouva působnosti; později se bude shromažďovati na takovém místě a v
uvésti a udržovati práva a zájmová účastenství příslušníků mocností spojených nebo sdružených s výhradou výjimek výslovně v této smlouvě stanovených v tom právním stavu, v kterém byly podle zákonů předválečných majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků bývalého císařství rakouského;
takových obdobích, jak shledá vhodným a jak bude nezbytné k
</li>
nejrychlejšímu vyřizování jejích úkolů.
<li>
nepodrobiti majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků států spojených nebo sdružených žádným opatřením, která by se nepříznivě dotýkala vlastnictví a která by neplatila stejně o majetku, právech a zájmových účastenstvích příslušníků rakouských, a zaplatiti přiměřenou náhradu, kdyby takováto opatření byla učiněna.
</li>
</ol>
====Příloha.====
 
'''§ 61.'''
 
Ve shodě s ustanoveními článku 249, odstavce d), potvrzuje se platnost všech opatření propůjčujících vlastnictví, všech nařízení o likvidaci podniků neb společností, nebo všech jiných nařízení, předpisů, rozhodnutí neb instrukcí, které byly učiněny nebo vydány od kterýchkoli soudů neb správních úřadů jedné z Vysokých stran smluvních podle zákonodárství válečného o majetku, právech nebo zájmových účastenstvích nepřátelských, jakož i opatření takových, o kterých nutno míti za to, že byla podle tohoto válečného zákonodárství učiněna nebo vydána. Bude se míti za to, že zájmy všech osob byly platně upraveny nařízeními, předpisy, rozhodnutími neb instrukcemi jednajícími o majetku, v němž jsou tyto osoby zúčastněny, bez rozdílu, zdali v oněch nařízeních, předpisech, rozhodnutí neb instrukcích byly tyto zájmy výslovně uvedeny čili nic. Nebude brána v odpor správnost převodu majetku, práv neb zájmových účastenství uskutečněného podle řečených nařízení, předpisů, rozhodnutí neb instrukcí. Rovněž se potvrzuje platnost veškerých opatření učiněných o majetcích, obchodních podnicích neb společnostech, pokud se týče jejich zjištění, sekvestrace, vnucené správy, využití, rekvisice, dozoru neb likvidace, prodeje nebo správy majetku, práv nebo zájmových účastenství, vymáhání neb placení dluhů, placení útrat nákladů nebo výloh, nebo jakéhokoli jiného opatření předsevzatého v důsledku nařízení, předpisů, rozhodnutí neb instrukcí učiněných, vydaných nebo provedených kterýmkoli soudem nebo správním úřadem jedné z Vysokých stran smluvních podle mimořádných zákonů válečných o majetku, právech a zájmových účastenstvích nepřátelských, jakož i v důsledku takových opatření, o kterých nutno míti za to, že byla podle těchto výjimečných zákonů učiněna, s výhradou, že ustanovení tohoto paragrafu nejsou na újmu majetkovým právům, jichž příslušníci mocností spojených a sdružených před tím nabyli bezelstně a za přiměřenou cenu v souhlase se zákony státu, v jehož území majetek leží.
V první své schůzi si komise zvolí ze zástupců svrchu uvedených
předsedu a místopředsedu, kteří podrží svoje funkce rok a budou moci
být znovu voleni. Jestliže se místo předsedovo neb místopředsedovo
uprázdní během ročního období, přikročí komise ihned k novým volbám pro
zbytek řečeného období.
 
Ustanovení tohoto paragrafu netýkají se takových shora vypočítaných opatření, která byla učiněna bývalou vládou rakousko-uherskou na území přepadeném neb obsazeném, ani opatření vzpomenutých shora, která byla učiněna Rakouskem nebo rakouskými úřady po 3. listopadu 1918; veškerá tato opatření budou neplatná.
§ 7.
 
'''§ 2.'''
Komise jest oprávněna jmenovati úředníky, jednatele a zřízence potřebné
k vykonávání jejích úkolů a stanoviti jejich plat, zříditi odbory a
výbory, jejichž členové nemusí býti nutně členy komise, a učiniti
jakákoliv opatření prováděcí nezbytná k vyplnění svých úloh; konečně
přenésti své oprávnění a splnomocnění na svoje úředníky, jednatele,
odbory a výbory.
 
Žádná reklamace ani žaloba nesmí býti vznášena ani Rakouskem nebo jeho příslušníky ani příslušníky bývalého císařství rakouského nebo jejich jménem, nechť osoby tyto sídlí kdekoli, proti kterékoli mocnosti spojené a sdružené nebo proti kterékoli osobě jednající jménem nebo z příkazu kteréhokoli úřadu soudního nebo správního řečené mocnosti spojené a sdružené ve věcí jakéhokoli jednání neb opominutí, které se týká majetků, práv nebo zájmových účastenství příslušníků rakouských a zběhlo za války neb za účelem příprav válečných. Rovněž nebude připuštěna žádná reklamace ani žaloba proti nikomu, pokud jde o kterékoli jednání nebo opominutí vyplývající z mimořádných opatření válečných, zákonů a nařízení kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené.
§ 8.
 
'''§ 3.'''
Všechny porady komise budou tajné, leda že by se ze zvláštních důvodů v
jednotlivých případech komise rozhodla jinak.
 
V článku 249 a v této příloze zahrnuje výraz "mimořádná opatření válečná" všeliká opatření zákonodárná, správní, soudní nebo jiná, která byla nebo budou později učiněna ve věci majetku nepřátelského a jejichž účinkem bylo nebo bude odnětí disposice vlastníkům nad jejich majetkem, avšak bez dotčení podstavy práva vlastnického, zejména opatření o dohledu, vnucené správě a sekvestraci, neb opatření, jejichž účelem bylo neb bude zbaviti, zužitkovati nebo obstaviti aktiva nepřátelská, a to z jakéhokoli důvodu, v jakékoli formě a na kterémkoli místě. Akty, kterými se tato opatření proti majetku nepřátelskému provádějí, jsou veškerá rozhodnutí, instrukce, rozkazy neb nařízení správních úřadů nebo soudů, uplatňující tato opatření na majetek nepřátelský, jakož i veškerá jednání osob pověřených správou nebo dozorem nad majetkem nepřátelským, jako na př. placení dluhů, vybírání pohledávek, zapravování útrat, nákladů neb výloh, vybírání platů.
§ 9.
 
"Opatření disposiční" jsou taková, jimiž byla nebo bude dotčena podstata vlastnictví k majetku nepřátelskému převodem celku nebo části na osobu jinou než vlastníka nepřátelského a bez jeho souhlasu, zejména opatření nařizující prodej, likvidaci, propadnutí vlastnického práva k majetku nepřátelskému, anulování právních titulů aneb cenných papírů.
Komise musí v obdobích, jež čas od času určí, a na požádání vlády
rakouské vyslechnouti všechny vývody a důkazy předložené Rakouskem o
všech otázkách týkajících se jeho platební schopnosti.
 
'''§ 104.'''
 
Majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků bývalého císařství rakouského na územích kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené, jakož i čistý výtěžek jejich prodeje, likvidace nebo jiných opatření disposičních mohou býti touto mocností spojenou nebo sdruženou předně zatíženy tím, že se zaplatí náhrady dlužné podle reklamací příslušníků této mocnosti za jejich majetek, práva a zájmová účastenství, počítaje k nim společnosti nebo družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni na území bývalého císařství rakouského, nebo pohledávky, jež mají za příslušníky rakouskými, jakož i tím, že se uspokojí reklamace vzniklé z jednání bývalé vlády rakousko-uherské nebo kteréhokoli rakouského úřadu po 28. červenci 1914 a dřív nežli tato mocnost spojená nebo sdružená vstoupila do války. Výše takovýchto požadavků může býti určena rozhodčím, kterého určí pan Gustav Ador, uvolí-li se, nebo, neučiní-li tak, smíšeným rozhodčím soudem zavedeným v Oddílu VI. Na druhém místě mohou býti zatíženy tím, že se zaplatí náhrady dlužné podle reklamací příslušníků mocnosti spojené nebo sdružené za jejich majetek, práva a zájmová účastenství na území ostatních mocností nepřátelských, pokud tato odškodnění nebudou poskytnuta jinakým způsobem.
Komise bude zkoumati nároky a poskytne vládě rakouské slušnou možnost
vyjádřiti se, aniž se však tato vláda bude jakkoliv moci účastniti
rozhodování komise. Komise poskytne stejnou možnost spojencům Rakouska,
bude-li toho mínění, že jde o jejich zájmy.
 
'''§ 115.'''
 
Nehledíc k ustanovením článku 249, jestliže bezprostředně před vypuknutím války některá společnost povolená ve státě spojeném nebo sdruženém měla společně se společností od ní kontrolovanou a povolenou v Rakousku právo používati známek továrních neb obchodních ve třetích státech, nebo jestliže požívala spolu s takovou společností práva ke zvláštním procesům při výrobě zboží nebo předmětů potřebných pro třetí státy, bude prvá společnost samojediná oprávněná užívati oněch známek továrních ve třetích státech s vyloučením společnosti rakouské; a společné právo k procesu výrobnímu bude vydáno této první společnosti bez ohledu na jakékoli opatření učiněné podle válečného zákonodárství v mocnářství rakousko-uherském vzhledem k této druhé společnosti nebo jejím zájmům, obchodnímu vlastnictví nebo akciím. Nicméně první společnost, bude-li za to žádáno, vydá druhé společnosti, modely dovolující pokračovati ve výrobě zboží, které se má spotřebovati v Rakousku.
Komise nebude vázána žádným zákonodárstvím ani určitým zákoníkem, ani
zvláštními pravidly o vyšetřování a řízení. Bude se říditi
spravedlivostí, slušností a poctivostí. Její rozhodnutí budou se musiti
přizpůsobiti jednotným zásadám a pravidlům všude, kde bude možno užíti
takových zásad a pravidel. Ustanoví pravidla vztahující se na způsob,
jak nároky prokázati. Bude moci používati kteréhokoli řádného způsobu
výpočtu.
 
'''§ 126.'''
 
Až do okamžiku, kdy bude provedena restituce podle článku 249, ručí Rakousko za zachování majetku, práv a zájmových účastenství příslušníků mocností spojených nebo sdružených - počítaje v to společnosti a družstva, v nichž byli tito příslušníci zúčastněni -, jež byly podrobeny v Rakousku nějakému mimořádnému opatření válečnému.
Komise bude míti všechnu moc a bude vykonávati všechna oprávnění
udělená jí touto smlouvou.
 
'''§ 7.'''
Komise bude vůbec oprávněna měrou co nejširší dozírati na vše a
prováděti vše, co se týče otázky napravení škod, jak jest upraveno v
této Části, a bude moci vykládati její ustanovení. V rámci ustanovení
této smlouvy jest komise zřízena všemi vládami spojenými a sdruženými,
vyjmenovanými v paragrafech 2 a 3, jako jejich výhradný zástupce, který
by podle jejich příslušného podílu přijímal, prodával, uschovával a
rozděloval platby, jež má Rakousko podle ustanovení této Části této
smlouvy poskytovati k náhradě škod. Komise se bude říditi výminkami a
ustanoveními:
 
Do roka po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, ohlásí mocnosti spojené nebo sdružené majetek, práva a zájmová účastenství, o kterých míní používati práva uvedeného v článku 249, odstavci f).
a) Každý díl celkové částky uznaných pohledávek, který nebude zaplacen
zlatem neb loďmi, cennými papíry a zbožím neb kterýmkoli jiným
způsobem, bude musiti býti od Rakouska uhrazen podle podmínek komisí
stanovených odevzdáním poukázek, obligačních neb jiných cenných papírů
v příslušné výši jakožto záruky tak, aby tím byl uznán díl dluhu, o
nějž jde.
 
'''§ 8.'''
b) Odhadujíc občas platební schopnost Rakouska, bude komise zkoumati
daňový systém rakouský: 1. za tím účelem, aby všech příjmů Rakouska,
počítajíc v to i příjmy určené k platům neb úhradám vyplývajícím z
jakékoli půjčky vnitřní, bylo použito výsadně k úhradě částky dlužné z
důvodu náhrady škod, a 2. tak, aby nabyla jistoty, zda v celku daňový
systém rakouský jest poměrně stejně přísný jako systém kterékoliv
mocnosti zastoupené v komisi.
 
Restituce uvedené v článku 249 budou vykonány na rozkaz vlády rakouské nebo úřadů, které na místě ní budou ustanoveny. Podrobné výkazy o vedení správy budou podány zúčastněným osobám úřady rakouskými na žádost, která může býti vznesena, jakmile tato smlouva nabude působnosti.
Komise reparační dostane pokyny nařizující, aby přihlížela zejména 1.
ke skutečné hospodářské a finanční situaci rakouského území, jak je
vymezeno touto smlouvou, 2. ke ztenčení jeho příjmových zdrojů a jeho
platební síly, jež vyplývá z klausulí této smlouvy.
-Pokud se situace Rakouska nezmění, je věcí komise, aby vše to uvážila,
až bude určovati konečnou sumu závazků rakouských, splátky, které má
tato země zapravovati, a odklady úrokových platů, za něž snad Rakousko
bude žádati.
 
'''§ 9.'''
c) Komise přijme tak, jak jest ustanoveno v článku 181, od Rakouska
jako záruku a uznání jeho dluhu poukázky ve zlatě svědčící majetníku,
prosté jakýchkoli poplatků a daní, jež jsou nebo by mohly býti zavedeny
vládou Rakouskou nebo kteroukoli jinou veřejnou mocí na ní závislou;
tyto poukázky budou složeny, jakmile to komise uzná za vhodné, a to ve
třech částech, jejichž výši určí rovněž komise (koruny ve zlatě jsou
splatné podle článku 214 Části IX [Klausule finanční] této smlouvy):
 
Až do ukončení likvidace uvedené v čl. 249, odstavci b), zůstanou majetek, práva a zájmová účastenství osob jmenovaných v témž odstavci podrobeny mimořádným opatřením válečným, která byla nebo budou o nich učiněna.
1. Prvá emise bezúročných poukázek svědčících majetníků, splatných
nejpozději do 1. května 1921; k umoření těchto poukázek použije se
především platů, kterým se Rakousko zavázalo podle článku 181, po
srážce částek určených k úhradě výloh na udržování okupačních vojsk a k
zaplacení výloh za zásobování potravinami a surovinami; ony poukázky,
které by nebyly ještě umořeny do 1. května 1921, budou pak vyměněny za
nové poukázky téhož způsobu jako poukázky uvedené zde níže (§ 12 c, 2).
 
'''§ 10.'''
2. Druhá emise poukázek, svědčících majetníku, zúročitelných 2 1/2%
(dvěma a půl procenty) od roku 1921 do r. 1926 a potom 5% (pěti
procenty) s příplatkem dalšího 1% (jednoho procenta) na umoření celé
sumy emise, počínajíc od r. 1926.
 
Do šesti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, vydá Rakousko každé mocnosti spojené nebo sdružené všechny smlouvy, osvědčení, akty a jiné právní tituly vlastnického práva, jež jsou v rukou jeho příslušníků a vztahují se k majetku, právům nebo zájmovým účastenstvím nalézajícím se na území řečené mocnosti spojené nebo sdružené, čítaje v to akcie, obligace nebo jiné cenné papíry všech společností povolených podle zákonů této mocnosti.
3. Úpis, že Rakousko složí, ovšem jen bude-li komise přesvědčena, že
Rakousko může zajistiti jejich zúročení a úmor, jako další splátku
poukázky svědčících majetníku, zúročitelné 5% (pěti procenty), při čemž
komise má určiti lhůty splatnosti a způsob zaplacení jistiny a úroků.
 
Rakousko podá kdykoli na žádost mocnosti spojené nebo sdružené všechny vysvětlení o majetku, právech a zájmových účastenstvích státních občanů rakouských na území této mocnosti spojené nebo sdružené, jakož i o všech transakcích, které byly s řečeným majetkem, právy nebo zájmovými účastenstvími snad provedeny po 1. červenci 1914.
Doba splatnosti úroků, způsob použití fondu umořovacího a všechny
otázky obdobné, týkající se vydání, správy a úpravy vydání poukázek,
budou čas od času stanoveny komisí.
 
'''§ 11.'''
Další emise za účelem uznání a záruky mohou býti požadovány čas od času
za podmínek, jež komise ustanoví později.
 
Výraz "peněžní aktiva" zahrnuje všecky vklady nebo fondy zřízené před vypověděním války nebo po něm, jakož i všechna aktiva pocházející ze vkladů, důchodů neb užitků inkasovaných správci, sekvestry nebo jinými z úhrad bankovních nebo z jakéhokoli jiného pramene, avšak nezahrnuje peněz náležejících spojené nebo sdružené mocnosti anebo státům, provinciím neb obcím, které ji tvoří.
Jestliže by komise reparační přikročila ke konečnému a ne již jen
prozatímnímu stanovení sumy obecných břemen postihujících Rakousko,
hledíc k nárokům mocností spojených a sdružených, zničí komise
bezodkladně všechny poukázky, které by byly vydány nad tuto sumu.
 
'''§ 12.'''
d) Jestliže by poukázky, dlužní úpisy neb jinaká uznání dluhu vydaná
Rakouskem jako záruka neb uznání jeho dluhu na náhradu škod byly
přiděleny s konečnou platností, a nikoli jako záruka jiným osobám nežli
jednotlivým vládám, k jejichž prospěchu byla původně určena suma dluhu
Rakouska za náhradu škod, bude řečený dluh vzhledem k těmto vládám
pokládán za zaniklý částí rovnající se jmenovité hodnotě poukázek, jež
byly takto konečně přiděleny, a příslušný závazek Rakouska, pokud jde o
tyto poukázky, se omezí na závazek na nich vyjádřený.
 
Všechna kdekoli učiněná umístění peněžních aktiv příslušníků Vysokých stran smluvních, počítaje v to společnosti a družstva, v nichž tito příslušníci byli kapitálově zúčastněni, osobami odpovědnými za správu nepřátelského majetku nebo majícími dozor nad takovou správou anebo na rozkaz těchto osob nebo kteréhokoli úřadu budou prohlášena za neplatná. Tato peněžní aktiva budou vyúčtována bez ohledu k oněm umístěním.
e) Výdaje způsobené opravami a znovuvybudováním statků ležících v
zabraných a zpustošených krajích, zahrnujíc v to i znovuzřízení svršků,
strojů a všeho ostatního materiálu, budou odhadovány podle toho, co
budou státi opravy a znovuzřízení v době, kdy práce budou provedeny.
 
'''§ 13.'''
f) Rozhodnutí komise o úplném neb částečném prominutí jistiny neb úroků
kteréhokoli zjištěného dluhu Rakouska budou musiti býti odůvodněna.
 
Do měsíce po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, nebo na žádost vznesenou kdykoliv poté, vydá Rakousko mocnostem spojeným nebo sdruženým všecky účty nebo doklady účetní, archivy, listiny a vysvětlení všeho druhu nalézající se snad na jeho území a týkající se majetku, práv a zájmových účastenství příslušníků těchto mocností - počítaje v to společnosti nebo družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni -, jež byly podrobeny mimořádným opatřením, válečným neb jakémukoli opatření disposičnímu buď na území bývalého císařství rakouského nebo v územích, která byla obsazena jím nebo jeho spojenci.
§ 13.
 
Kontroloři, dozorci, vedoucí ředitelé, správci, vnucení správci, likvidátoři a opatrovníci budou za ručení vlády rakouské osobně odpovědni za neprodlené a úplné vydání těchto účtů a listinných dokladů a za jejich přesnost.
Co se týká hlasování, bude se komise říditi těmito pravidly:
 
'''§ 14.'''
Kdykoliv se bude komise usnášeti, zapíší se hlasy všech zástupců s
právem hlasovacím nebo, je-li některý z nich nepřítomen, jejich
náhradníků. Zdržeti se hlasování pokládá se za hlasování proti návrhu
projednávanému. Přísedící nemají práva hlasovacího.
 
Ustanovení článku 297 a této přílohy o majetku, právech a zájmových účastenstvích v nepřátelských státech a o výtěžku jejich likvidace vztahují se na dluhy, úvěry a účty, kdežto Oddíl III upravuje toliko způsoby placení.
Jednohlasnosti jest třeba o otázkách, jež mají za předmět:
 
Pro úpravu otázek uvedených v článku 249 mezi Rakouskem a mocnostmi spojenými a sdruženými, jejich koloniemi nebo protektoráty nebo kterýmkoli z britských dominií nebo Indií, o kterých nebude prohlášeno, že přijímají Oddíl III, a mezi jejich příslušníky, budou platiti ustanovení Oddílu III o měně, v které se mají díti platy, o kursu a úrocích, ačli zúčastněná vláda spojené nebo sdružené mocnosti neoznámí Rakousku do šesti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, že se jednoho nebo několika řečených ustanovení nemá použíti.
a) svrchovanost mocností spojených a sdružených aneb úplné neb částečné
prominutí dluhu neb závazků Rakouska;
 
'''§ 15.'''
b) výši a podmínky poukázek a jiných obligačních papírů, které má
složiti rakouská vláda, a stanovení doby i způsobu jejich prodeje, dání
na trh neb rozdělení;
 
Ustanovení článku 249 a této přílohy platí o vlastnictví průmyslovém, literárním a uměleckém, které jest nebo bude pojato do likvidace majetku, práv, zájmových účastenství, společností nebo podniků, provedené podle výjimečného válečného zákonodárství mocnostmi spojenými nebo sdruženými nebo podle podmínek článku 249, odstavce b).
c) jakékoli celkové neb částečné odložení plateb dospívajících mezi 1.
květnem 1921 a koncem r. 1926, tento rok v to počítajíc, přes rok 1930;
 
===Oddíl V. - Smlouvy, promlčení, rozsudky.===
d) jakékoli celkové neb částečné odložení plateb dospívajících po r.
1926 na dobu delší tří let;
 
===== Článek 251 =====
e) použití jiného způsobu odhadu škod v jednotlivém případě, než jaký
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
byl přijat v dřívějším případu podobném;
<li>
Smlouvy uzavřené mezi nepřáteli budou pokládány za zrušené od okamžiku, kdy se kterékoli dvě strany staly nepřáteli, vyjímajíc případ, kde jde o dluhy nebo jiné povinnosti peněžní, které vznikly tím, že bylo něco podle smlouvy vykonáno nebo placeno, a s výhradou výjimek a zvláštních pravidel platných pro jisté smlouvy nebo druhy smluv uvedených níže nebo v připojené příloze.
</li>
<li>
Vyňaty jsou ze zrušení ve smyslu tohoto článku smlouvy, jichž splnění bude ve všeobecném zájmu žádáno vládami mocností spojených nebo sdružených, jejichž příslušníkem jest jedna ze stran, do šesti měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti.<br />Způsobí-li splnění smluv takto v platnosti zachovaných následkem změny obchodních poměrů jedné ze stran značnou újmu, může smíšený rozhodčí soud, o němž je řeč v Oddíle VI, přiřknouti poškozené straně přiměřenou náhradu.
</li>
<li>
Hledíc k předpisům ústavním a právním ve Spojených státech amerických, v Brasilii a Japonsku, neplatí tento článek ani článek 252 s připojenou přílohou o smlouvách uzavřených mezi příslušníky těchto států a příslušníky bývalého císařství rakouského; stejně neplatí článek 257 pro Spojené státy americké nebo jejich příslušníky.
</li>
<li>
Tento článek, jakož i připojená příloha neplatí pro smlouvy, jejichž strany se staly nepřáteli tím, že jedna nebo druhá bydlila v území, jehož suverenita se mění, pokud tato strana nabude na základě této smlouvy státní příslušnosti mocnosti spojené nebo sdružené, ani pro smlouvy uzavřené mezi příslušníky mocností spojených nebo sdružených, mezi kterými byly obchodní styky zakázány proto, že jedna ze stran byla na území některé z mocností spojených nebo sdružených, které bylo obsazeno nepřítelem.
</li>
<li>
O žádném ustanovení tohoto článku a připojené přílohy nelze míti za to, že by činila neplatným obchodní jednání zákonitě vykonané na základě smlouvy uzavřené mezi nepřáteli se schválením jedné z mocností válčících.
</li>
</ol>
===== Článek 252 =====
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
<li>
Na území Vysokých stran smluvních staví se ve vztazích mezi nepřáteli veškeré lhůty promlčecí, práva omezující nebo preklusivní lhůty procesní po dobu války, ať počaly běžeti před vypuknutím války či po něm; počnou znovu běžeti nejdříve tři měsíce po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti. Toto ustanovení platí o lhůtách k předložení kuponů úrokových anebo dividendových a o lhůtách k předložení cenných papírů vylosovaných nebo z jakéhokoli jiného důvodu splatných, pokud jde o jejich placení.
</li>
<li>
Byly-li následkem nevykonání nějakého aktu anebo nevyhovění formálnímu předpisu za války na území bývalého císařství rakouského provedeny úkony exekuční na újmu příslušníka některé z mocností spojených nebo sdružených, bude reklamace, podaná příslušníkem některé mocnosti spojené nebo sdružené, vznesena na smíšený rozhodčí soud stanovený v Oddíle VI, nespadá-li věc pravomoci soudu některé mocnosti spojené nebo sdružené.
</li>
<li>
Na žádost interesovaného příslušníka mocnosti spojené nebo sdružené nalezne smíšený rozhodčí soud na znovuzřízení práv porušených úkony exekučními vzpomenutými v odstavci b), kdykoli to, hledíc k zvláštním poměrům věci, bude spravedlivo a možno.<br />Bylo-li by toto znovuzřízení nespravedlivo nebo nemožno, může rozhodčí soud poskytnouti poškozené straně náhradu na vrub vlády rakouské.
</li>
<li>
Stala-li se smlouva mezi nepřáteli neplatnou buď tím, že jedna ze stran nesplnila nějakou podmínku smluvní, anebo tím, že použila práva smlouvou stanoveného, může se poškozená strana obrátiti o náhradu škody na smíšený rozhodčí soud. Soud bude míti v tomto případě práva stanovená v odstavci c).
</li>
<li>
Ustanovení předešlých odstavců tohoto článku budou platiti pro příslušníky mocností spojených a sdružených, kterým se stala újma opatřeními svrchu vzpomenutými, provedenými od úřad§ bývalé vlády rakouské v území přepadeném nebo obsazeném, nedostalo-li se těmto příslušníkům za to jiné náhrady.
</li>
<li>
Rakousko nahradí třetím osobám škodu, kterou utrpěly vrácením neb znovuzřízením práva, na něž nalezl smíšený soud podle ustanovení předcházejících odstavců tohoto článku.
</li>
<li>
Co se týče skriptur obchodních, začne tříměsíční lhůta, o níž jest řeč v odstavci a), běžeti ode dne, kdy se definitivně ukončí mimořádná opatření platící o skripturách obchodních v území příslušné mocnosti.
</li>
</ol>
===== Článek 253 =====
 
V poměru mezi nepřáteli bude se míti za to, že žádná obchodní skriptura sepsaná před válkou nepozbyla platnosti jen z toho důvodu, že nebyla předložena ku přijetí nebo k placení v předepsaných lhůtách, nebo že vydatelé neb indosanti nebyli zpraveni o nepřijetí neb o neplacení, nebo že schází protest, nebo z toho důvodu, že za války nebylo vyhověno jakémukoli formálnímu předpisu.
f) výklad ustanovení této Části této smlouvy.
 
Jestliže lhůta, v které měla obchodní skriptura býti předložena ku přijetí nebo k placení, nebo v které měli vydatel neb indosanti býti zpraveni o nepřijetí neb o neplacení, nebo v které měla býti skriptura protestována, vypršela za války, a jestliže strana, která měla předložiti nebo dáti protestovati skripturu nebo dáti zprávu o nepřijetí neb o neplacení, tak neučinila za války, bude jí od té doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, povolena lhůta nejméně tří měsíců, v níž bude moci předložiti skripturu, zpraviti o nepřijetí neb o neplacení nebo dáti ji protestovati.
Všechny ostatní otázky budou rozhodovány většinou hlasů.
 
===== Článek 254 =====
Jestliže by nastala mezi zástupci různost mínění o tom, zda k
rozhodnutí jisté věci je zapotřebí jednohlasnosti čili nic, a jestliže
by tento rozpor nemohl býti urovnán odvoláním k jejich vládám, zavazují
se vlády spojené a sdružené neodkladně vznésti takovýto spor na osobu
nestrannou jakožto rozhodčího, o jehož jmenování se dohodnou a jehož
výrok se zavazují uznati.
 
Rozsudky vynesené soudy kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené v případech, v kterých jsou tyto soudy příslušné podle této smlouvy, budou uznány v Rakousku za pravomocné a budou vykonány, aniž bude potřebí opatřovati je doložkou vykonatelnosti.
§ 14.
 
Jestliže byl v jakémkoli sporu za války proti příslušníku mocností spojených nebo sdružených nebo proti společnosti neb družstvu, v nichž byl některý z těchto příslušníků zúčastněn, od soudu bývalého císařství rakouského vynesen rozsudek nebo nařízen exekuční výkon v některé instanci, v které se onen příslušník nebo společnost nebo družstvo nemohli hájiti, bude moci příslušník mocnosti spojené nebo sdružené, jemuž se takto stala újma, dostati náhradu, která bude určena smíšeným rozhodčím soudem ustanoveným v Oddíle VI.
Rozhodnutí komise, která budou v souhlase s pravomocí jí udělenou,
budou se ihned vykonávati a bude beze všeho možno jich hned použíti.
 
K žalobě příslušníka mocnosti spojené nebo sdružené smí náhrada shora vzpomenutá na rozkaz smíšeného rozhodčího soudu, kde to bude možno, býti dána tím způsobem, že se strany znovu uvedou ve stav, v němž byly před rozsudkem vyneseným od rakouského soudu.
§ 15.
 
Náhradu shora vzpomenutou mohou před smíšeným rozhodčím soudem dostati rovněž příslušníci mocností spojených nebo sdružených, kterým se stala újma soudními rozhodnutími v územích přepadených neb obsazených, jestliže nebyli odškodněni jinak.
Komise dodá každé zúčastněné mocnosti ve formě, jakou sama určí:
 
===== Článek 255 =====
1. potvrzení, že má v držení na účet jmenované mocnosti poukázky z
emisí nahoře vytčených; toto potvrzení může na požádání oné mocnosti
býti rozděleno v díly, ne však více než pět;
 
Ve smyslu Oddílu III, IV, V a VI znamená výraz "za války" pro každou mocnost spojenou nebo sdruženou období od okamžiku, kdy nastal válečný stav mezi bývalou říší rakousko-uherskou a touto mocností, až do doby, kdy tato smlouva nabude působnosti.
2. čas od času potvrzení svědčící, že komise má v držení na účet
jmenované mocnosti všeliké jiné předměty majetkové, dodané Rakouskem na
splátku jeho dluhu za náhradu škod.
 
====Příloha.====
Potvrzení svrchu řečená budou vydávána na jméno a bude možno je po
předchozím zpravení komise přenášeti rubopisem.
 
======<big>I. Obecná ustanovení.</big>======
Jestliže poukázky jsou vydány, aby byly prodány neb dány na trh, a
jestliže komise vydala předměty majetkové, musí příslušná část
potvrzení býti vzata zpět.
 
'''§ 161.'''
 
Ve smyslu článku 251, 252 a 253 pokládají se smluvní strany za nepřátelské, byl-li obchod mezi nimi zakázán nebo stal-li se jinak nezákonným podle zákonů, nařízení nebo předpisů, kterým byla jedna z těchto stran podrobena, a to buď ode dne, kdy tento obchod byl zakázán, nebo ode dne, kdy se stal nezákonným jakýmkoli jiným způsobem.
Vládě rakouské se od 1. května 1921 připíše na vrub úrok z jejího dluhu
tak, jak jej ustanoví komise po srážce všech splátek provedených v
hotovosti nebo v hodnotách jí rovnocenných aneb v poukázkách, vydaných
ku prospěchu komise a všech plateb uvedených v článku 189.
 
'''§ 2.'''
Výše tohoto úroku bude určena na 5%, leda že by komise někdy později
usoudila, že jest poměry odůvodněno tuto výši změniti.
 
Následující druhy smluv jsou vyňaty ze zrušení, o kterém je řeč v článku 251, a zůstávají v působnosti bez újmy práv uvedených v článku 249, odstavec b), Oddílu IV, a s výhradou použití domácích zákonů, nařízení a předpisů vydaných za války mocnostmi spojenými nebo sdruženými, jakož i ustanovení smluvních:
Komise, stanovíc k 1. květnu 1921 celkovou sumu dluhu Rakouska, bude
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
moci dlužné úroky z částek vztahujících se k napravení škod věcných
<li>
účtovati mezi 11. listopadem 1918 a 1. květnem 1921.
smlouvy, jejichž předmětem je převod statků, majetku, věcí movitých neb nemovitých, jestliže vlastnictví bylo převedeno nebo předmět vydán před tím, nežli se strany staly nepřáteli;
</li>
<li>
pachty, nájmy a smlouvy o budoucím nájmu;
</li>
<li>
smlouvy o zástavu nemovitou, movitou a právo retenční;
</li>
<li>
koncese na doly, důlní jámy, lomy a ložiska;
</li>
<li>
smlouvy mezi osobami soukromými a státy, zeměmi, obcemi nebo jinými obdobnými právnickými osobami, které jsou pověřeny správními úkoly, a koncese udělené řečenými státy, zeměmi, obcemi nebo jinými obdobnými právnickými osobami, které jsou pověřeny správními úkoly.
</li>
</ol>
 
'''§ 173.'''
 
Jsou-li ustanovení některé smlouvy zrušena z části podle článku 251, a lze-li odloučení provésti, zůstanou ostatní ustanovení této smlouvy v platnosti a výhradou použití domácích zákonů, nařízení a předpisů vzpomenutých shora v paragrafu 2. Nelze-li odloučení provésti, bude se míti za to, že smlouva byla zrušena v celku.
Nedostojí-li Rakousko kterémukoliv závazku určenému touto částí této
Částí smlouvy, oznámí komise ihned toto nesplnění každé mocnosti
zúčastněné, připojujíc všechny návrhy o opatřeních, jež uzná za vhodná
vzhledem k tomuto nesplnění.
 
======<big>II. Zvláštní předpisy o určitých druzích smluv.</big>======
§ 18.
 
'''Smlouvy na bursách cenných papírů a zboží.'''
Opatření, k nimž mocnosti spojené a sdružené budou oprávněny, jestliže
by Rakousko svévolně závazků nesplnilo, a jež se Rakousko zavazuje
nepokládati za činy nepřátelství, mohou obsahovati zákazy a donucovací
prostředky rázu hospodářského a finančního a vůbec taková jiná
opatření, jež by příslušné vlády snad pokládaly za vynucená okolnostmi.
 
'''§ 194.'''
 
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
Platby, které se mají provésti ve zlatě nebo v hodnotách jemu
<li>
rovnocenných na srážku uznaných nároků mocností spojených a sdružených,
Pravidla vydaná za války uznanými bursami na cenné papíry nebo na zboží a stanovící likvidaci obchodů bursovních, uzavřených před válkou nepřátelským jednotlivcem, potvrzují se Vysokými stranami smluvními, rovněž i opatření k provedení těchto pravidel, s výhradou:
mohou kdykoli býti přijaty komisí v podobě statku movitého i
<ol style="list-style-type:decimal">
nemovitého, zboží, podniků, práv a koncesí v územích rakouských neb
<li>
mimo ně, lodí, obligací, akcií neb cenných papírů jakéhokoli druhu nebo
že bylo výslovně řečeno, že obchod bude podléhati pravidlům řečených burs,
peněz rakouských nebo jiných; jejich hodnotu v poměru ke zlatu určí
</li>
komise sama podle sazeb spravedlivých a poctivých.
<li>
že tato pravidla byla všeobecně závazná,
</li>
<li>
že podmínky likvidace byly slušné a přiměřené.
</li>
</ol>
</li>
<li>
Předchozí odstavec se nevztahuje na opatření učiněná za okupace na bursách v krajích, které byly obsazeny nepřítelem.
</li>
<li>
Likvidace termínových obchodů s bavlnou uzavřených ke dni 31. července 1914 podle rozhodnutí svazu bavlnářského v Liverpoolu se potvrzuje.
</li>
</ol>
 
'''Zástava.'''
§ 20.
 
'''§ 5.'''
Komise, stanovíc nebo přijímajíc platby, které se vykonají odevzdáním
určitých statků neb práv, bude přihlížeti u nich ke všem oprávněným
právům a zájmům mocností spojených a sdružených neb neutrálních i
jejich příslušníků.
 
Prodej zástavy zřízené k zaručení dluhu nepřítelova bude se v případě nezaplacení pokládati za platný, třeba že vlastník nemohl býti zpraven, jestliže věřitel jednal bezelstně a s náležitou péčí a opatrností; v tom případě nebude moci vlastník vznésti nijakého nároku pro prodej zástavy.
§ 21.
 
Toto ustanovení se nevztahuje na prodeje zástav vykonané nepřítelem za okupace v krajinách, do kterých nepřítel vpadl nebo jež obsadil.
Žádný člen komise není odpověden za jakýkoli čin neb opominutí,
plynoucí z jeho funkcí, než vládě, která jej jmenovala. Žádná vláda
'''Obchodní skriptury.'''
spojená a sdružená nepřijímá ručení za žádnou jinou vládu.
 
'''§ 226.'''
 
Pokud se týče mocností, které přijaly Oddíl III a připojenou k němu přílohu, budou peněžní závazky trvající mezi nepřáteli a plynoucí z vydání obchodních skriptur vyrovnány podle řečené přílohy prostřednictvím úřadů verifikačních a kompensačních, jež vstoupí v práva majetníka, pokud jde o různé opravné prostředky, které jsou majetníku přístupny.
Tato příloha může v mezích ujednání této smlouvy býti změněna
jednohlasným usnesením vlád zastoupených v komisi.
 
'''§ 237.'''
 
Jestliže se některá osoba buď před válkou nebo za války zavázala zaplatiti obchodní skripturu následkem závazku, jejž k ní přejala jiná osoba, která se stala později nepřátelskou, bude tato osoba nucena přes zahájení nepřátelství ručiti oné za následky svého závazku.
Jakmile Rakousko a jeho spojenci vyrovnají všechny částky, jež jsou
dlužni podle této smlouvy neb rozhodnutí komise, a jakmile všechny
částky přijaté neb hodnoty je zastupující budou rozděleny mezi
příslušné mocnosti, bude komise rozpuštěna.
 
======<big>III. Pojišťovací smlouvy.</big>======
Příloha III.
 
'''§ 18.'''
 
Pojišťovací smlouvy, které uzavřela jedna osoba s druhou, jež se stala později nepřátelskou, budou upraveny podle následujících paragrafů.
Rakousko uznává právo mocností spojených a sdružených, aby všechny lodi
a čluny obchodní i rybářské, událostmi válečnými zničené nebo
poškozené, byly nahrazeny tuna za tunu (hrubé nosnosti) a třída za
třídu.
 
'''Pojištění proti požáru.'''
Přes to, že dnešní lodi a čluny rakouské představují tonáž o mnoho
nižší nežli tonáž, kterou mocnosti spojené a sdružené ztratily
napadením se strany Rakouska a jeho spojenců, bude právo svrchu uznané,
pokud jde o rakouské lodi a čluny, vykonáváno takto:
 
'''§ 9.'''
Rakouská vláda svým jménem a tak, že zavazuje všechny ostatní
zájemníky, postupuje vládám spojeným a sdruženým vlastnictví ke všem
obchodním a rybářským lodím a člunům náležejícím příslušníkům bývalého
císařství rakouského.
 
Smlouvy o pojištění proti požáru týkající se majetku, které uzavřela osoba mající zájmy na tomto majetku s osobou, jež se stala později nepřátelskou, nebudou se pokládati za zrušené zahájením nepřátelství nebo následkem toho, že se osoba stala nepřátelskou, nebo že jedna ze stran nesplnila některého smluvního závazku za války nebo ve lhůtě tří měsíců po válce, nýbrž budou zrušeny dnem, kdy roční premie po prvé dospěje splatnosti po vypršení tříměsíční lhůty po tom, kdy tato mírová smlouva nabude působnosti.
§ 2.
 
Provede se vyrovnání nezaplacených prémií, jež dospěly splatnosti za války, nebo nároků za škody vzešlé za války.
Rakouská vláda odevzdá komisi reparační všechny lodi a čluny,
vzpomenuté v paragrafu 1 do dvou měsíců ode dne, kdy tato smlouva
nabude působnosti.
 
'''§ 310.'''
 
Jestliže pojištění požární uzavřené před válkou bylo správním nebo zákonodárným aktem za války převedeno s původního pojistitele na pojistitele jiného, bude převod uznán a o ručení původního pojistitele bude se míti za to, že přestalo dnem převodu. Původní pojistitel bude však oprávněn k tomu, aby se mu na jeho žádost dostalo úplné informace o podmínkách převodu, a bude-li patrno, že tyto podmínky nebyly přiměřené, budou změněny tak dalece, pokud je nutno, aby se staly přiměřenými.
Lodi a čluny vzpomenuté v paragrafu 1 zahrnují všechny lodi a čluny a)
plující neb oprávněné plouti s obchodní vlajkou rakousko-uherskou a
zapsané v některém přístavě bývalého císařství rakouského; b)
náležející osobě, společnosti neb sdružení, které jsou státními
příslušníky bývalého císařství rakouského, nebo společnostem neb
sdružením některého jiného státu než spojeného nebo sdruženého,
stojí-li pod dozorem neb správou příslušníků bývalého císařství
rakouského; nebo c) toho času stavěné 1. v bývalém císařství rakouském,
2. v některém jiném státě, než spojeném neb sdruženém, pro osobu,
společnost nebo sdružení, které jsou příslušníky bývalého císařství
rakouského.
 
Nad to bude míti pojistník v dohodě s původním pojistitelem právo, aby byla smlouva převedena na původního pojistitele, počínajíc dnem žádosti.
§ 4.
 
'''Pojištění na život.'''
Aby se opatřily doklady o vlastnictví pro každou loď odevzdanou jak
nahoře řečeno, rakouská vláda:
 
'''§ 11.'''
a) odevzdá o každé lodi komisi reparační k její žádosti kupní smlouvu
neb jakoukoli jinou listinu zakládající převod plného vlastnictví lodi
na jmenovanou komisi, a to vlastnictví nezatíženého žádnou výhradou,
zástavou neb jakýmkoli břemenem;
 
Pojišťovací smlouvy na život uzavřené mezi pojistitelem a osobou, jež se stala později nepřátelskou, nebudou se pokládati za zrušené prohlášením války nebo tím, že se osoba stala nepřátelskou.
b) učiní všechna opatření předepsaná komisí reparační, aby tyto lodi
byly k disposici řečené komisi.
 
Každá částka, která se stala splatnou za války za podmínek smlouvy, jež se podle předchozího odstavce nepokládá za zrušenou, bude vymahatelná po válce. Tato částka se zvýší o 5%ní roční úroky od dospělosti až do dne splacení.
§ 5.
 
Jestliže smlouva za války propadla pro neplacení prémií nebo stala-li se bezúčinnou pro nesplnění smluvních podmínek, budou pojištěnec nebo jeho zástupci nebo právní nástupci míti právo kdykoli ve lhůtě dvanácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, žádati od pojistitele hodnotu, kterou měla pojistka v den svého propadnutí nebo zrušení.
Rakousko se zavazuje vrátiti in natura a v normálním udržovacím stavu
mocnostem spojeným a sdruženým do dvou měsíců ode dne, kdy tato smlouva
nabude působnosti, v souhlase s řízením, jež ustanoví komise reparační,
všechny lodi a pohyblivá zařízení pro říční plavbu, jež od 28. července
1914 přešly z jakéhokoli důvodu v držení jeho neb některého jeho
příslušníka, a jejichž totožnost bude možno zjistiti
 
Když smlouva propadla za války proto, že nebyly následkem válečných opatření placeny premie, mají pojištěnec nebo jeho zástupci nebo právní nástupci právo do tří měsíců, jež budou následovati po tom, kdy tato mírová smlouva nabude působnosti, obnoviti platnost smlouvy tím, že zaplatí prémie případně dospělé s 5%ním ročním úrokem.
Aby se nahradily ztráty říční tonáže vzniklé z jakékoli příčiny, jež
utrpěly za války mocnosti spojené a sdružené, a jež nebude možno
nahraditi navrácením svrchu stanoveným, zavazuje se Rakousko postoupiti
reparační komisi část svého říčního loďstva až do výše oněch ztrát;
toto postoupení však nesmí přesahovati 20% tohoto říčního loďstva, jak
bylo dne 3. listopadu 1918.
 
'''§ 12.'''
Způsob tohoto postoupení bude určen rozhodčími stanovenými v článku 300
Části XII (Přístavy, vodní cesty a železnice) této smlouvy; ti mají za
úkol řešiti obtíže, jež stran rozdělení říční tonáže vyplývají z nové
mezinárodní správy určitých říčních sítí nebo z územních změn
týkajících se těchto sítí.
 
Jestliže byly pojišťovací smlouvy na život uzavřeny pobočkou některé pojišťovací společnosti zřízenou ve státě, který se později stal nepřátelským, bude se tato smlouva, nebude-li obsaženo ustanovení opačné ve smlouvě samé, říditi místními zákony, avšak pojistitel bude směti požadovati na pojištěnci nebo jeho zástupcích vrácení částek zaplacených k upokojení požadavků vznesených nebo uložených následkem opatření válečných proti podmínkám smlouvy samé a proti zákonům a státním smlouvám platným v době, kdy pojišťovací smlouva byla uzavřena.
§ 6.
 
'''§ 13.'''
Rakousko se zavazuje učiniti všechna opatření, jež by mu komise
reparační udala, aby nabyla plného vlastnického práva ke všem lodím,
jež byly snad za války postoupeny nebo mají býti postoupeny pod
neutrální vlajky bez svolení vlád spojených a sdružených.
 
Ve všech případech, kde podle zákona platného pro smlouvu zůstane pojistitel přes to, že premie nejsou zaplaceny, zavázán smlouvou až do té doby, kdy se dá pojištěnci zpráva, že smlouva došla, bude míti právo, jestliže mu bylo válkou znemožněno tuto zprávu podati, vymáhati od pojištěnce nezaplacené premie zvýšené o 5% roční úrok.
§ 7.
 
'''§ 14.'''
Rakousko se zříká všech nároků jakéhokoli rázu proti vládám spojeným a
sdruženým a jejich příslušníkům, pokud se tkne držení neb užívání
jakýchkoli lodí anebo člunů rakouských a pokud se tkne všech ztrát nebo
škod utrpěných na uvedených lodích nebo člunech.
 
Pro použití odstavců 11 - 13 budou se za pojišťovací smlouvy na život pokládati pojišťovací smlouvy, které se, pokud jde o výpočet vzájemných závazků mezi dvěma stranami, zakládají na pravděpodobnostech lidského života, kombinovaných s úrokovou mírou.
§ 8.
 
'''Pojištění námořní.'''
Rakousko se zříká všech nároků na lodi neb jejich náklady, jež byly
potopeny přímo nebo následkem nepřátelské akce námořní a jež potom byly
zachráněny, má-li na nich zájem některá z vlád spojených a sdružených
nebo jejich příslušníci ať jako vlastníci, nájemci, pojišťovatelé či z
kteréhokoli jiného důvodu, a to nehledě k jakémukoli odsuzujícímu
rozsudku, jejž snad vynesl některý kořistní soud bývalého mocnářství
rakousko-uherského neb jeho spojenců.
 
'''§ 15.'''
Příloha IV.
 
Smlouvy o pojištění námořním, počítajíc v to pojistky na čas a pojistky cestovní, uzavřené mezi pojistitelem a osobou, jež se později stala nepřátelskou, budou se pokládati za zrušené tím okamžikem, kdy se tato osoba stala nepřátelskou, vyjímajíc případy, že risiko, o němž je řeč ve smlouvě, počalo běžeti před tímto okamžikem.
§ 1.
 
Nepočalo-li risiko běžeti, bude možno částky zaplacené jako prémie neb jinak vymáhati na pojistiteli.
Mocnosti spojené a sdružené požadují a Rakousko se k tomu zavazuje, aby
Rakousko k částečnému splnění závazků stanovených v této části a
způsobem dále naznačeným poskytlo přímo svoje hospodářské zdroje k
věcnému znovuvybudování zabraných území mocností spojených a sdružených
měrou těmito mocnostmi určenou.
 
Počalo-li risiko běžeti, bude se smlouva pokládati za platnou přes to, že se strana stala nepřátelskou, a zaplacení částek dlužných podle podmínek smlouvy buď jako prémie nebo jako škody bude vymahatelné, až tato smlouva nabude působnosti.
§ 2.
Jestliže byla uzavřena dohoda o placení úroku z částek, jež byly dluhovány před válkou příslušníkům nebo příslušníky států válčících a byly vymoženy po válce, poběží tento úrok v případě ztrát vymahatelných podle pojišťovacích smluv námořních od té chvíle, kdy vypršela lhůta jednoroční ode dne těchto ztrát.
 
'''§ 16.'''
Vlády mocností spojených a sdružených odevzdají reparační komisi
seznamy udávající:
 
Žádná smlouva o námořním pojištění s pojistníkem, jenž se později stal nepřítelem, nesmí se vykládati tak, že by kryla škody způsobené válečnými činy mocností, jejímž příslušníkem je pojistitel, nebo válečnými činy států spojených nebo sdružených s touto mocností.
a) zvířata, stroje, nářadí, soustruhy a všechny podobné předměty rázu
obchodního, jež byly vzaty, spotřebovány nebo zničeny od Rakouska nebo
zničeny přímým následkem vojenských operací a jež si tyto vlády, aby
dostály potřebám neodkladným a spěšným, přejí míti nahrazeny zvířaty
nebo předměty téhož druhu, nalézajícími se na rakouském území v době,
kdy tato smlouva nabude působnosti;
 
'''§ 17.'''
b) potřeby k znovuvybudování (kámen, cihly, ohnivzdorné cihly, tašky,
tesařské dříví, okenní tabule, ocel, vápno, cement atd.), stroje,
otopná zařízení, nábytek a všechny předměty rázu obchodního, o nichž si
uvedené vlády přejí, aby byly vyrobeny a zhotoveny v Rakousku a jím
dodány k znovuzřízení území válkou postižených.
 
Prokáže-li se, že některá osoba, která před válkou uzavřela smlouvu o námořním pojištění s pojistitelem, jenž se později stal nepřítelem, uzavřela po zahájení nepřátelství novou smlouvu kryjící totéž risiko s pojistitelem nikoli nepřátelským, bude se míti za to, že nová smlouva nahradila původní smlouvu dnem, kdy byla uzavřena, a dospělé prémie budou upraveny na tom základě, že původní pojistitel bude zavázán smlouvou jen do okamžiku, kdy byla uzavřena smlouva nová.
§ 3.
 
'''Jiná pojištění.'''
Seznamy vztahující se k předmětům vzpomenutým v hořejším paragrafu 2 a)
budou dodány do šedesáti dnů po tom, kdy tato smlouva nabude
působnosti.
 
'''§ 18.'''
Seznamy vztahující se k předmětům vzpomenutým v hořejším paragrafu 2 b)
budou dodány nejpozději do 31. prosince 1919.
 
S jinými pojišťovacími smlouvami uzavřenými před válkou mezi pojistitelem a osobou, jež se stala později nepřátelskou, nežli smlouvami, o nichž jest řeč v paragrafech 9 až 17, naloží se ve všech směrech stejným způsobem, jako by se naložilo podle řečených článků se smlouvami o požárním pojištění mezi týmiž stranami.
Seznamy budou obsahovati všechny podrobnosti obvyklé v obchodních
smlouvách o jmenovaných věcech, počítaje v to i výčet, dodací lhůtu
(tato lhůta nesmí přesahovati čtyři léta) a místo dodání; nebudou však
obsahovati ani určení ceny, ani odhad; stanoviti cenu nebo odhad
ponechává se komisi, jak jest určeno dále.
 
'''Zajišťovací smlouvy.'''
§ 4.
 
'''§ 19.'''
Jakmile dostane tyto seznamy, bude komise zkoumati, v jaké míře mohou
býti požadovány od Rakouska předměty a zvířata v seznamech uvedené. Při
svém rozhodování bude se komise říditi ohledem na vnitřní potřeby
Rakouska, pokud toho bude potřebí k udržování jeho života sociálního a
hospodářského. Rovněž bude míti zřetel na ceny a lhůty, v nichž podobné
předměty lze dostati ve státech spojených a sdružených, a srovná je s
těmi, jichž se má užíti u předmětů rakouských. Konečně obrátí zřetel na
obecný zájem, jejž mají vlády spojené a sdružené, aby průmyslový život
Rakouska nebyl rozrušen do té míry, že by byla ohrožena jeho schopnost
dostáti ostatním povinnostem k náhradě škody od něho požadovaným.
 
Všechny zajišťovací smlouvy uzavřené s osobou, jež se stala nepřátelskou, budou se pokládati za zrušeny tím, že se tato osoba stala nepřátelskou, avšak v případě risika v pojištění životním nebo námořním, jež počalo běžeti před válkou, bez újmy práva vymáhati po válce zaplacení částek dlužných vzhledem na tato risika.
Avšak stroje, nářadí, soustruhy a všecky podobné předměty obchodního
rázu, jichž se právě používá v průmyslu, budou požadovány od Rakouska
jenom, nebudou-li žádné jiné zásoby těchto věcí po ruce a ke koupi;
mimo to požadavky tohoto rázu nebudou převyšovati 30% množství
kterékoli věci, jehož se užívá v některém rakouském podniku neb vůbec v
jakémkoli rakouském závodě.
 
Jestliže se však zajištěnci stalo následkem vpádu nemožným nalézti jiného zajistitele, potrvá smlouva v platnosti až do vypršení lhůty tříměsíční po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Komise poskytne zástupcům vlády rakouské možnost vyjádřiti se v určité
lhůtě o schopnosti poskytnouti jmenovaný materiál, zvířata a předměty.
 
Bude-li některá smlouva zajišťovací zrušena podle tohoto článku, provede se vyúčtování mezi stranami, pokud se týče i prémií zaplacených a splatných, i závazků za ztráty utrpěné vzhledem na risika v pojištění životním neb námořním, jež počala běžeti před válkou. V případě jiných risik nežli těch, která jsou uvedena v paragrafech 11 až 17, upraví se účty ke dni, kterého se strany staly nepřátelskými, bez ohledu na nároky za ztráty utrpěné po tomto dnu.
Rozhodnutí komise bude potom, a to co nejdříve, oznámeno vládě rakouské
a jednotlivým zúčastněným vládám spojeným a sdruženým.
 
'''§ 20.'''
Vláda rakouská se zavazuje dodávati materiál, předměty a zvířata určené
v tomto oznámení, a zúčastněné vlády spojené a sdružené zavazují se
každá, pokud se jí týče, přijímati tyto dodávky předpokládaje, že budou
vyhovovati podanému výčtu nebo že podle mínění komise nebudou nevhodné
k tomu, aby se jich použilo k provedení náhrady škody.
 
Ustanovení předchozího paragrafu vztahují se také na ta zajištění trvající v den, kdy se strany staly nepřátelskými, která zajišťují zvláštní risika přejatá pojistitelem v pojišťovací smlouvě stran jakéhokoli jiného risika než risika života a risika námořního.
§ 5.
 
'''§ 21.'''
Komise určí hodnotu materiálu, předmětů a zvířat dodávaných, jak jest
nahoře řečeno, a vlády spojené a sdružené, jež přijmou tyto dodávky,
souhlasí, aby se příslušná částka připsala na jejich vrub, a uznávají
platbu Rakouska, která se má rozvrhnouti podle článku 183 této smlouvy.
 
Zajištění pojišťovací smlouvy na život, jež bylo uzavřeno zvláštní smlouvou a nebylo zahrnuto ve všeobecné smlouvě zajišťovací, zůstane v platnosti.
Kde právo, požadovati věcné znovuvybudování, bude za těchto podmínek
vykonáno, komise se přesvědčí, že částka připsaná ku prospěchu Rakouska
vyjadřuje normální hodnotu vynaložené práce neb dodaného Rakouskem
materiálu a že výše nároků uplatňovaných dotčenou mocností za škodu
tímto způsobem z části napravenou se zmenšila v témž poměru, v jakém
přispělo k nápravě škody.
 
'''§ 622.'''
 
Bylo-li před válkou uskutečněno zajištění smlouvy v pojištění námořním, zůstane postup risika postoupeného zajistiteli v platnosti, jestliže toto risiko počalo běžeti před zahájením nepřátelství, a smlouva zůstane platná přes zahájení nepřátelství; částky dlužné podle smlouvy zajišťovací jak stran prémií, tak stran ztrát, budou vymahatelné po válce.
Jako okamžitou splátku na závazek stran zvířat, vzpomenutých v hořejším
paragrafu 2, se Rakousko zavazuje dodati ve třech měsících
následujících po dni, kdy tato smlouva nabude působnosti, množství
živého dobytka tuto udané, a to třetinu každého druhu měsíčně:
 
'''§ 23.'''
1. Vládě italské:
 
Ustanovení paragrafu 16 a 17 a poslední odstavec paragrafu 15 budou se vztahovati na smlouvy zajišťující risika námořní.
4.000 dojnic 3-5letých;
 
===Oddíl VI. - Smíšený rozhodčí soud.===
1.000 jalovic;
 
===== Článek 256 =====
50 býků od 18 měsíců do 3 let;
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
<li>
Ve lhůtě tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude zřízen smíšený rozhodčí soud mezi každou z mocností spojených nebo sdružených na straně jedné a Rakouskem na straně druhé. Každý z těchto soudů bude složen ze tří členů. Každá ze zúčastněných vlád bude jmenovati jednoho z těchto členů. Předseda bude pak zvolen po dohodě mezi oběma zúčastněnými vládami.<br />Nebylo-li by možno dosíci o tom dohody, budou předseda soudu a dvě jiné osoby jako jeho náhradníci pro případ potřeby zvoleni Radou Společnosti národů nebo, nežli bude tato Rada ustavena, panem Gustavem Adorem, svolí-li k tomu. Osoby tyto mají býti příslušníky mocností, které zůstaly za války neutrální.<br />Jestliže se některá vláda nepostará při uprázdnění místa způsobem shora vytčeným do měsíce o člena soudu, bude člen soudu vybrán protivnou vládou z obou osob shora vzpomenutých, vyjímajíc předsedu.<br />Rozhodnutí většiny členů bude rozhodnutím soudu.
</li>
<li>
Smíšené rozhodčí soudy zřízené podle odstavce a) budou rozhodovati o sporech spadajících do jejich příslušnosti podle Oddílu III, IV, V a VII.<br />Kromě toho budou všechny spory jakéhokoli rázu týkající se smluv uzavřených dříve, než nabyla působnosti tato smlouva mezi příslušníky mocností spojených a sdružených a příslušníky rakouskými, vyřizovány smíšeným rozhodčím soudem; vyjímají se však spory, které podle zákonů mocností spojených, sdružených nebo neutrálních spadají pod příslušnost státních soudů těchto mocností. V tomto případě budou tyto spory vyřizovány těmito státními soudy s vyloučením smíšeného rozhodčího soudu. Zúčastněný příslušník mocnosti spojené nebo sdružené bude však nicméně moci záležitost vznésti na smíšený rozhodčí soud, nebrání-li tomu zákony jeho státu.
</li>
<li>
Bude-li to odůvodňovati počet sporů, budou moci býti ustanoveni další členové, aby smíšený rozhodčí soud se mohl rozděliti v několik oddělení. Každé z těchto oddělení bude složeno, jak shora udáno.
</li>
<li>
Každý rozhodčí soud stanoví sám svůj jednací řád, pokud není upraven ustanoveními v příloze k tomuto článku. Bude míti právo určiti peníz nákladů a výloh procesních, jež má nésti strana prohrávající.
</li>
<li>
Každá vláda bude hraditi plat člena smíšeného rozhodčího soudu, jejž jmenuje, i každého zmocněnce, jejž určí, aby ji zastupoval před soudem. Plat předsedův bude vyměřen zvláštní dohodou zúčastněných vlád a tento plat, jehož i společná vydání každého soudu ponesou tyto dvě vlády na polovic.
</li>
<li>
Vysoké smluvní strany se zavazují, že jejich soudy a úřady poskytnou smíšeným rozhodčím soudům přímo jakoukoli možnou právní pomoc, zejména při zprostředkování zpráv a při sbírání důkazů.
</li>
<li>
Vysoké strany smluvní se shodují v tom, že budou rozhodnutí smíšeného rozhodčího soudu pokládati za konečná a učiní je závaznými pro své příslušníky.
</li>
</ol>
=====Příloha.=====
 
'''§ 1.'''
1.000 telat;
 
Jestliže některý člen soudu zemře nebo se vzdá úřadu, nebo jestliže bude některému členu soudu z jakéhokoli důvodu nemožno zastávati svůj úřad, bude postup, podle kterého se dělo jmenování, zachován i při ustanovení jeho náhradníka.
1.000 tažných volů;
 
'''§ 2.'''
2.000 prasnic.
 
Soud se přidrží ve svém řízení pravidel shodujících se se spravedlností a slušností. Rozhodne o pořadu a lhůtách, v kterých má každá strana podati své návrhy, a upraví formality potřebné k vedení důkazů.
2. Vládě srbsko-chorvatsko slovinské;
 
'''§ 3.'''
1.000 dojnic 3-5 letých;
 
Právní zástupci a rádcové obou stran budou míti právo přednésti soudu ústně i písemně důvody na podporu neb obhájení své pře.
500 jalovic;
 
'''§ 4.'''
25 býků od 18 měsíců do 3 let;
 
Soud uschová spisy o sporných otázkách a případech jemu předložených a o příslušném řízení s udáním dat.
1.000 telat;
 
'''§ 5.'''
500 tažných volů;
 
Každá ze zúčastněných mocností může jmenovati tajemníka. Tito tajemníci budou skládati smíšený úřad tajemnický při soudu a budou podřízeni jeho rozkazům. Soud smí jmenovati a užívati jednoho neb několika funkcionářů, jichž bude potřebí, aby mu pomáhali při plnění jeho úkolů.
1.000 tažných koní;
 
'''§ 6.'''
1.000 skopců.
 
Soud bude rozhodovati o všech sporných otázkách a věcech naň vznesených podle důkazů, svědectví a informací, jež opatří zúčastněné strany.
3. Vládě rumunské:
 
'''§ 7.'''
1.000 dojnic 3-5letých;
 
Vysoké strany smluvní se zavazují poskytnouti soudu všechnu pomoc a vysvětlení, kterých potřebuje, aby provedl svá šetření.
500 jalovic;
 
'''§ 8.'''
25 býků od 18 měsíců do 3 let;
 
Nedojde-li k jinaké dohodě, bude se řízení konati v jazyku anglickém, francouzském, italském nebo japonském podle toho, jak rozhodne mocnost spojená nebo sdružená, o kterou jde.
1.000 telat;
 
'''§ 9.'''
500 tažných volů;
 
Místo a čas zasedání každého soudu určí předseda soudu.
1.000 tažných koní;
 
===== Článek 257 =====
1.000 skopců.
 
Jestliže některý příslušný soud vynesl nebo vynese rozsudek ve věci uvedené v Oddílech III, IV, V nebo VII, a jestliže se rozsudek takový nebude shodovati s ustanoveními řečených Oddílů, bude míti strana, která tím utrpí újmu, právo na náhradu, jež bude určena smíšených rozhodčím soudem. Na žádost příslušníka mocnosti spojené nebo sdružené smí náhrada shora uvedená býti dána, možno-li, smíšeným rozhodčím soudem tak, že strany budou uvedeny v právní stav, v jakém byly, nežli byl vynesen rozsudek soudem bývalého císařství rakouského.
Zvířata dodaná budou zdravá a v normálním stavu.
 
===Oddíl VII. - Vlastnictví průmyslové.===
Nebude-li se moci u zvířat takto dodaných zjistiti, že jsou totožná s
těmi, jež byla odvlečena nebo zabrána, bude jejich cena počítána ku
prospěchu závazků Rakouska k náhradě škody podle ustanovení paragrafu 5
této přílohy.
 
===== Článek 258 =====
§ 7.
 
S výhradou ustanovení této smlouvy budou práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, jak je toto vlastnictví vymezeno mezinárodními úmluvami pařížskou a bernskou, vzpomenutými v článcích 237 a 239, znovuzřízena neb obnovena ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, v územích Vysokých smluvních stran ve prospěch osob, které byly jejich nositeli v okamžiku, kdy začal stav válečný, anebo jejich právních nástupců. Rovněž i práva, jež, nebýti války, by byla mohla býti získána za války na základě podané žádosti za ochranu vlastnictví průmyslového nebo na základě uveřejnění díla literárního nebo uměleckého, budou uznána a vyhrazena ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, ve prospěch osob, jež by byly měly k tomu právní titul.
Jako okamžitou splátku na závazek stran předmětů, vzpomenutých v
hořejším paragrafu 2, se Rakousko zavazuje, v šesti měsících
následujících po dni, kdy tato smlouva nabude působnosti, dodati, a to
každý měsíc šestinu, ta množství tvrdého i měkkého nábytku, určeného v
Rakousku na prodej, jež mocnosti spojené a sdružené budou požadovati
každý měsíc prostřednictvím komise reparační a jež tato komise uzná
jednak za oprávněná, hledíc k tomu, co bylo odcizeno a zničeno za války
na územích těchto mocností, jednak za přiměřená k přebytkům rakouským.
Cena těchto předmětů bude počítána Rakousku ku prospěchu za podmínek
naznačených v paragrafu 5 této přílohy.
 
Avšak právní jednání předsevzatá na základě zvláštních opatření, která snad byla zavedena za války vrchností zákonodárnou, výkonnou neb správní některé mocnosti spojené nebo sdružené, pokud jde o práva příslušníků bývalého císařství rakouského ve věcech vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, zůstanou v platnosti a zachovají všechny své účinky.
Příloha V.
 
Ani Rakousko nebo jeho příslušníci, ani příslušníci bývalého císařství rakouského, ani nikdo jiný jejich jménem nebudou moci činiti právních nároků ani vznášeti žaloby z toho důvodu, že vláda mocnosti spojené nebo sdružené neb kterákoliv osoba na účet této vlády neb s jejím svolením těžily po dobu války z práv ve věcech vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, ani z důvodu prodeje, nabízení neb používání výrobků, přístrojů, zboží nebo předmětů jakéhokoli druhu, na něž se tato práva vztahovala.
§ 1.
 
Jestliže zákonodárství některé mocnosti spojené neb sdružené, které bylo v působnosti v době podpisu této smlouvy, nestanovilo nic jiného, naloží se s částkami dlužnými neb zaplacenými, pokud jde o majetek osob jmenovaných v článku 249 b), na základě právních jednání neb operací, uskutečněných v důsledku zvláštních opatření uvedených v odstavci druhém tohoto článku, stejně jako s ostatními pohledávkami těchto osob podle předpisů této smlouvy; na částky, jež vyplynuly ze zvláštních opatření učiněných vládou bývalého císařství rakouského ve věci práv z průmyslového, literárního a uměleckého vlastnictví příslušníků mocností spojených neb sdružených, bude se hleděti jako na jiné dluhy příslušníků rakouských a naloží se s nimi jako s jinými dluhy.
Rakousko poskytuje každé z vlád spojených a sdružených volnost
požadovati jako částečnou náhradu každoroční dodávku surovin níže
vypočítaných, a to po pět let následujících po dni, kdy tato smlouva
nabude působnosti. Množství surovin požadovaných musí se míti k
předválečnému dovozu Rakouska do oné země tak, jako se mají zdroje
Rakouska omezeného na hranice dané mu touto smlouvou k předválečným
zdrojům bývalého mocnářství rakousko-uherského. Suroviny o které jde,
jsou tyto:
 
Každá z mocností spojených nebo sdružených vyhrazuje si volnost omeziti, podmínkami vázati nebo ztenčiti práva z vlastnictví průmyslového, literárního nebo uměleckého (vyjímajíc ochranné známky tovární neb obchodní), získaná před válkou a za války, nebo jež budou získána později podle jejího zákonodárství příslušníky rakouskými, ať tím, že bude poskytovati licence na jejich zužitkování, ať tím, že bude poskytovati licence na jejich zužitkování, ať tím, že si vyhradí dozor nad tímto zužitkováním, ať jiným způsobem, a to do té míry, jakou bude pokládati za nutnou pro potřeby obrany státu nebo v zájmu veřejném nebo k tomu cíli, aby zabezpečila to, by Rakousko slušně nakládalo s právy z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, která na území rakouském drží její příslušníci, aneb aby měla záruku na úplné splnění všech závazků, jež podle této smlouvy Rakousko vzalo na sebe. Pokud jde o práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, která budou získána po době, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude se směti volnosti svrchu vyhrazené mocnostem spojeným a sdruženým používati jen tehdy, mohla-li by ona omezení, podmínky nebo ztenčení býti pokládána za nutná pro potřeby obrany státu nebo v zájmu veřejném.
stavební dříví a dřevěné výrobky;
 
Jestliže by mocnosti spojené nebo sdružené použily předcházejících ustanovení, budou přiznány přiměřené náhrady nebo odškodné, s nimiž se naloží stejně, jako se má po rozumu této smlouvy naložiti s ostatními částkami dlužnými příslušníkům rakouským.
železo a železité směsi;
 
Každá z mocností spojených nebo sdružených si vyhrazuje právo pokládati za neplatný a bezúčinný jakýkoli úplný nebo částečný postup a jakékoli vyhrazení práv z vlastnictví průmyslového, literárního nebo uměleckého, ke kterým snad došlo po 28. červenci 1914 aneb ke kterým snad dojde příště, a kterými by se ztížilo provedení předpisů tohoto článku.
magnesit.
 
Ustanovení tohoto článku nelze užíti, pokud jde o práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, příslušející společnostem nebo podnikům, jež byly mocnostmi spojenými nebo sdruženými likvidovány podle výjimečného zákonodárství válečného anebo s nimiž se tak stane podle článku 249, odstavec b).
§ 2.
 
===== Článek 259 =====
Cenou placenou za výrobky jmenované v předcházejícím paragrafu bude
cena placená příslušníky rakouskými. Obal a dopravné k hranicím
rakouským musí býti počítány za nejvýhodnějších podmínek stanovených
pro dodávky týchž výrobků příslušníkům rakouským.
 
Lhůta nejméně roční ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude povolena příslušníkům každé z Vysokých smluvních stran, aby bez příplatku a jakýchkoli pokut provedli úkon, splnili formalitu, zaplatili poplatek a vůbec dosáhli jakýmkoli závazkům předepsaným zákony a nařízeními jednoho každého státu k tomu cíli, aby zachovali neb dostali práva z vlastnictví průmyslového, získaná již před28. červencem 1914 nebo která, nebýti války, by byla mohla býti získána po tomto dni na základě žádosti podané před válkou nebo za války, jakož i k tomu cíli, aby vznesli odpor proti takovýmto právům. Tento článek nemůže poskytnouti práva na obnovu řízení zakročovacího ve Spojených státech amerických, bylo-li již provedeno závěrečné líčení.
§ 3.
 
Práva z vlastnictví průmyslového, která snad propadla následkem toho, že nebyl proveden některý úkon nebo formalita neb že nebyl zaplacen poplatek, znovu oživnou. Pokud se však týká patentů a vzorků, bude moci každá mocnost spojená nebo sdružená učiniti opatření, která uzná podle zásad slušnosti za nutná, aby obhájila práva osob třetích, které snad těžily z patentů nebo vzorků, nebo jich používaly po dobu, kdy byly zbaveny platnosti. Mimo to patenty a vzorky náležející příslušníkům rakouským, které nabudou takto opět platnosti, zůstanou, pokud se týká udělených licencí, podřízeny předpisům, které by byly platily za války, jakož i všem ustanovením této smlouvy.
Přídělové nároky po rozumu této přílohy budou se prováděti
prostřednictvím komise reparační. Tato komise bude ku provádění
hořejších opatření oprávněna rozhodovati o všech otázkách vztahujících
se k příslušnému řízení, k jakosti a množství dodávek, ke lhůtám a
podmínkám dodacím a platebním. Žádosti, provázené potřebnými výčty,
budou oznámeny Rakousku sto dvacet dní přede dnem určeným za počátek
provedení dodávek, pokud jde o dodávky, jež se mají provésti od 1.
ledna 1920, a třicet dní před tímto dnem, pokud jde o dodávky, jež se
mají provésti mezi dnem, kdy tato smlouva nabude působnosti, a 1.
lednem 1920. Bude-li komise toho názoru, že by úplné splnění žádostí
přílišně zatížilo rakouské průmyslové potřeby, bude je moci oddáliti
nebo zrušiti a týmž způsobem určiti pořad dodávek.
 
Období mezi 28. červencem 1914 a dnem, kdy nabude působnosti tato smlouva, nebude započítáno do lhůty stanovené pro zužitkování patentu nebo pro užívání ochranných známek továrních neb obchodních neb užívání vzorků, a platí mimo to, že žádný patent, ochranná známka průmyslová neb obchodní nebo vzorek, který požíval ochrany dne 28. července 1914, nemůže dříve, než uplynula dvě léta ode dne, kdy nabyla působnosti tato smlouva, býti prohlášen za propadlý nebo zrušený jen z toho důvodu, že nebylo z něho těženo nebo ho nebylo používáno.
Příloha VI.
 
===== Článek 260 =====
Rakousko se zříká ve jménu svém a svých příslušníků ve prospěch Italie
všech práv, právních titulů nebo jakýchkoli výsad, jež má na kabelech a
kabelových částech spojujících území italská, počítajíc v to území
přikázaná Italii touto smlouvou.
 
Prioritní lhůty stanovené článkem 4 mezinárodní úmluvy pařížské ze dne 20. března 1883, revidované ve Washingtonu v r. 1911, nebo kteroukoli jinou platnou úmluvou neb zákonem pro podání neb registrování žádostí za patenty jakéhokoli druhu a pro podávání neb registrování ochranných známek továrních neb obchodních, vzorků a modelů, když tyto lhůty dne 28. července 1914 ještě nevypršely, jakož i lhůty, jež počaly běžeti za války aneb jež by, nebýti války, byly mohly počíti běžeti, budou prodlouženy každou z Vysokých smluvních stran ve prospěch všech příslušníků ostatních Vysokých smluvních stran až do doby, kdy kdy tato smlouva nabude působnosti.
Podobně se zříká Rakousko ve jménu svém a svých příslušníků ve prospěch
Čelných mocností spojených a sdružených všech práv, právních titulů a
jakýchkoli výsad na kabelech nebo kabelových částech vzájemně
spojujících území postoupená Rakouskem podle této smlouvy různým
mocnostem spojeným a sdruženým.
 
Tato prodloužení lhůty však nebude na újmu právům kterékoli Vysoké smluvní strany aneb kterékoli osoby, jež by v okamžiku, kdy tato smlouva nabude působnosti, byla bezelstně v držbě práv z vlastnictví průmyslového odporujících právům, o něž někdo žádá dovolávaje se prioritní lhůty. Tyto mocnosti aneb osoby zůstanou v požívání svých práv, ať jich užívají osobně či skrze zástupce neb držitele licencí, kterým je postoupily dříve, než tato smlouva nabyla působnosti, a nebudou moci v této věci žádným způsobem býti znepokojovány nebo stíhány jako padělatelé.
Státy, o které jde, jsou povinny zachovati zakotvení a službu řečených
kabelů.
 
===== Článek 261 =====
Pokud se týká kabelu Terst-Korkyra, bude vláda italská strany vztahů ke
společnosti, které kabel vlastnicky náleží, v stejném postavení jako
dříve vláda rakousko-uherská.
 
Příslušníci bývalého císařství rakouského neb osoby sídlící nebo vykonávající svou živnost na územích bývalého císařství rakouského se strany jedné a příslušníci mocností spojených nebo sdružených neb osoby sídlící nebo živnost svou vykonávající na území těchto mocností se strany druhé, ani osoby třetí, jimž tyto osoby postoupili svá práva za války, nebudou moci podati žalobu ani uplatňovati žádný nárok, odvolávajíce se na skutečnosti, jež se udály na území druhé strany, mezi dnem, kdy nastal stav válečný, a dnem, kdy tato smlouva nabyla působnosti, a o nichž by se mohlo míti za to, že porušují práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, která existovala v kterýkoli okamžik za války nebo která budou obnovena hledíc k článkům 259 a 260 svrchu uvedeným.
Hodnota kabelů nebo kabelových částí, jmenovaných v obou prvých
odstavcích této přílohy, vypočítaná na základě zařizovacích nákladů a
zmenšená o přiměřené procento za opotřebování, bude připsána ku
prospěchu Rakouska na účtu náhrad škod.
 
Rovněž nebude v žádnou dobu přípustná žaloba se strany týchž osob pro porušení práv z vlastnictví průmyslového neb uměleckého, odvolávající se na to, že byly prodávány neb nabízeny po jeden rok od podpisu této smlouvy na území mocností spojených neb sdružených na straně jedné neb na území Rakouska na straně druhé produkty neb výrobky vyrobené aneb literární neb umělecká díla uveřejněná v době mezi dnem, kdy nastal stav válečný, a dnem podpisu této smlouvy, nebo odvolávající se na to, že tyto věci byly někým získány, že z nich bylo těženo nebo jich používáno, při čemž se však rozumí, že toto ustanovení nebude platiti, jestliže držitelé těchto práv měli bydliště anebo průmyslové neb obchodní závody v územích, jež za války byla obsazena armádami rakousko-uherskými.
Oddíl II.
 
Tento článek nebude platiti ve vztazích mezi Spojenými státy americkými se strany jedné a Rakouskem se strany druhé.
Zvláštní ustanovení.
 
===== Článek 262 =====
Čl.191
 
Licenční smlouvy týkající se těžení z vlastnictví průmyslového nebo smlouvy o reprodukování děl literárních nebo uměleckých, které byly uzavřeny dříve, než nastal stav válečný, mezi příslušníky mocností spojených nebo sdružených nebo osobami sídlícími na území těchto mocností nebo vykonávajícími tam svou živnost se strany jedné a příslušníky bývalého císařství rakouského se strany druhé, budou pokládány za rozvázané ode dne, kdy nastal stav válečný mezi bývalým mocnářstvím rakousko-uherským a mocností spojenou nebo sdruženou. Původní oprávněný ze smlouvy tohoto druhu bude však v každém případě míti právo, aby do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, žádal od vlastníka těchto práv udělení nové licence, jejíž podmínky, nedohodnou-li se strany mezi sebou, budou stanoveny příslušným v tomto směru soudem té země, podle jejíhož zákonodárství ona práva byla získána, vyjímajíc případ, že se licence dosáhlo na základě práv získaných podle zákonodárství bývalého císařství rakouského; v tomto případě budou podmínky ustanoveny smíšeným rozhodčím soudem, o němž mluví Oddíl VI této smlouvy. Soud může po případě zároveň určiti náhradu, kterou pokládá za oprávněnou vzhledem na užívání těchto práv po dobu války.
Ve smyslu ustanovení článku 184 zavazuje se Rakousko, že vydá každé z
mocností spojených a sdružených, o kterou jde, všechny spisy, listiny,
předměty starožitné a umělecké a všechen materiál vědecký i knihopisný,
odvlečené z území přepadených, které náležejí státu nebo úřadům
zemským, obecním, dobročinným nebo církevním, nebo jiným ústavům
veřejným neb soukromým.
 
Licence vztahující se na práva průmyslová, literární nebo umělecká, které byly vyhrazeny podle zvláštního zákonodárství válečného některé mocnosti spojené nebo sdružené, nebudou dotčeny tím, že byla prodloužena licence, která existovala před válkou. Tyto licence zůstanou v platnosti neomezeně, a byla-li takováto licence udělena původnímu oprávněnému z licenční smlouvy uzavřené před válkou, bude se míti za to, že nastoupila na její místo.
Čl.192
 
Byly-li vzhledem k vlastnictví osob uvedených v článku 249 b) za války placeny nějaké částky podle nějaké smlouvy neb licence smluvené před válkou o těžení z vlastnictví průmyslového nebo o rozmnožování nebo provozování děl literárních, dramatických neb uměleckých, naloží se s těmito částkami stejně jako s ostatními dluhy nebo pohledávkami řečených osob ve shodě s touto smlouvou.
Rovněž vrátí Rakousko věci stejného rázu, o jakých mluví předcházející
článek, které byly počínaje 1. červnem 1914 odvlečeny z území
postoupených, pokud nejde o věci, které byly zakoupeny u soukromých
vlastníků.
 
Tento článek nebude platiti ve vztazích mezi Spojenými státy americkými se strany jedné a Rakouskem se strany druhé.
Komise reparační použije, bude-li třeba, stran těchto věcí ustanovení
článku 208 Části IX (Klausule finanční) této smlouvy.
 
===Oddíl VIII. - Zvláštní ustanovení o územích postoupených.===
Čl.193
 
===== Článek 263 =====
Rakousko vydá každé z vlád spojených a sdružených, o kterou jde,
všechny spisy, listiny a zápisy historické, které jsou v držení jeho
veřejných ústavů a které se přímo týkají dějin postoupených území a
byly odtud odstraněny v posledních desíti letech. Období právě
jmenované počítá se, pokud se týká Italie, dnem prohlášení království
(1861).
 
Z fysických a právnických osob, které byly dříve příslušníky bývalého císařství rakouského, počítajíc v to příslušníky Bosny a Hercegoviny, označují se v těchto ustanoveních ti, kdo podle této smlouvy nabývají státního občanství některé mocnosti spojené nebo sdružené ipso facto, výrazem "příslušníci bývalého císařství rakouského"; ostatní označují se výrazem "příslušníci rakouští".
Nové státy vzniklé z bývalého mocnářství rakousko-uherského a státy,
které dostanou část území tohoto mocnářství, se zavazují se své strany,
že vydají Rakousku spisy, listiny a zápisy ne starší dvacíti let, které
se přímo týkají dějin nebo správy nového území rakouského a které snad
jsou v územích postoupených.
 
===== Článek 264 =====
Čl.194
 
Obyvatelé území převedených podle této smlouvy podrží přes tento převod a změnu státního občanství, která z něho vyplyne v Rakousku plné a neobmezené požívání všech práv z průmyslového, literárního a uměleckého vlastnictví, která jim náležela v době řečeného převodu podle zákonů tehdy platných.
Rakousko uznává, že zůstává vázáno proti Italii splniti závazky uložené
článkem XV smlouvy curyšské ze dne 10. listopadu 1859, článkem XVIII
smlouvy vídeňské ze dne 3. října 1866 a dohodou florentskou ze dne 14.
července 1868, jež byly sjednány mezi Italii a Rakousko-Uherskem, pokud
články právě vzpomenuté nebyly dosud zcela splněny a pokud listiny a
předměty, kterých se týkají, jsou na území Rakouska nebo jeho spojenců.
 
===== Článek 265 =====
Čl.195
 
Otázky týkající se příslušníků bývalého císařství rakouského a příslušníků rakouských, jejich práv, privilegií a majetku, o kterých by nebyla zmínka ani v této smlouvě, ani ve smlouvě, která má upraviti určité neodkladné vztahy mezi státy, na které byla převedena území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, budou učiněny předmětem zvláštních úmluv mezi státy, o které jde, počítajíc v to Rakousko. Při tom se rozumí, že tyto úmluvy nebudou v nižádném případě odporovati ustanovením této smlouvy.
Do dvanácti měsíců od doby, kdy nabude působnosti tato smlouva,
prozkoumá výbor tří právníků, jmenovaných komisí reparační, podmínky,
za jakých byly vyvezeny domem habsburským a jinými domy, které vládly v
Italii, předměty a rukopisy, které jsou v držení Rakouska a jsou
vypočteny v připojené příloze I. Jestliže bylo vývozem jmenovaných
předmětů nebo rukopisů porušeno právo italských zemí, nařídí komise
reparační jejich vrácení, vyslechnouc zprávu výše jmenovaného výboru.
Italie a Rakousko se zavazují, že se podrobí rozhodnutí komise.
 
K tomu cíli je smluveno, že se do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude konati schůze delegátů zúčastněných mocností.
Belgii, Polsku a Československu dovoluje se rovněž, aby předložily,
pokud se týká předmětů a listin vyčtených v připojených přílohách II,
III a IV, žádosti za vrácení, jež budou přezkoumány týmž výborem tří
právníků. Belgie, Polsko, Československo a Rakousko se zavazují, že se
podrobí rozhodnutí, která učiní komise reparační, vyslechnouc zprávu
jmenovaného výboru.
 
===== Článek 266 =====
Čl.196
 
Vláda rakouská vrátí příslušníkům bývalého císařství rakouského bez odkladu držbu jejich statků, práv a zájmových účastenství ležících na území rakouském.
Pokud se týká všech předmětů majících ráz umělecký, starožitnický,
vědecký nebo historický, tvořících část sbírek, které dříve náležely
vládě mocnářství rakousko-uherského nebo koruně, když o nich není
jinakých ustanovení v této smlouvě, zavazuje se Rakousko:
 
Peníz dávek a daní z majetku, které byly zavedeny neb zvýšeny po 3. listopadu 1918 a postihují majetek, práva nebo zájmová účastenství příslušníků bývalého císařství rakouského nebo které by mohly býti zavedeny neb zvýšeny až do navrácení předepsaného touto smlouvou neb, jde-li o majetek, práva a zájmová účastenství, jež nebyly podrobeny mimořádným opatřením válečným, až do uplynutí tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude vrácen oprávněným.
a) že uzavře, bude-li za to požádáno, se státy, o které jde, přátelskou
dohodu, podle které jakékoli části řečených sbírek nebo jakékoli
předměty výše vzpomenuté, které patrně náležejí ke kulturnímu majetku
postoupených území, mohou býti na základě vzájemnosti vráceny do krajů,
odkud pocházejí;
 
Navrácený majetek, práva a zájmová účastenství nebudou podrobeny nižádné dávce, uložené na kterékoli jiné jmění nebo kterýkoli jiný podnik téže osoby, od okamžiku, kdy bude tento majetek odvezen z Rakouska nebo kdy provozování takového podniku tam přestane.
b) že nezcizí ani nerozptýlí nic z řečených sbírek a že nebude
disponovati se žádným z řečených předmětů po dvacet let, leda že by
před uplynutím této doby bylo docíleno zvláštní dohody; že dále zajistí
jejich bezpečnost i jejich dobré udržování a že jak ony předměty, tak
inventáře, katalogy a správní listiny o oněch sbírkách budou přístupny
k studiu příslušníkům každé z mocností spojené a sdružené.
 
Jestliže jakékoli daně byly předem zaplaceny z majetku práv a zájmových účastenství vzatých z Rakouska, bude oprávněným vrácen za celou dobu následující po tom, co majetek, práva a zájmová účastenství byly vzaty jinam.
Příloha 1.
 
Ustanovení článku 248 d) a 271 této smlouvy o měně, v jaké jest platiti, a o kursu užije se v příslušných případech o placení pohledávek, o kterých mluví odstavec 1. tohoto článku.
Toskánsko.
 
Odkazy, dary, stipendia a nadání všech druhů, založené neb zřízené v bývalém mocnářství rakousko-uherském a určené příslušníkům bývalého císařství rakouského, budou Rakouskem, pokud jsou tato nadání na jeho území, dány k disposici té mocnosti spojené nebo sdružené, jejímiž příslušníky ty osoby nyní jsou, a to v takovém stavu, v jakém byly dne 28. července 1914, přihlížejíc k platům, jež byly k účelům nadací řádně vykonány.
Korunní klenoty (část, která z nich zbyla po jejich rozptýlení),
soukromé klenoty kurfiřtky Medicejské, medaile tvořící část dědictví
medicejského a jiné drahocenné věci - všechno z vrchnostenského majetku
podle dohod smluvních a nařízení pro případ smrti - které byly zavezeny
do Vídně v 18. století.
 
===== Článek 267 =====
Nábytek a stříbrné stolní náčiní medicejské, pak gemma Aspasiova ke
splacení dluhu domu rakouského koruně toskánské.
 
Majetek, práva a zájmová účastenství rakouských příslušníků nebo společností podřízených jejich dozoru, ležící na území bývalého mocnářství rakousko-uherského, nebudou přes ustanovení článku 249 a přílohy k Oddílu IV podrobeny záboru ani likvidaci podle těchto ustanovení.
Staré hvězdářské a fysikální nástroje akademie del Cimento, odcizené
domem lotrinským a zaslané jako dar bratrancům z císařského domu
vídeňského.
 
Tento majetek, práva a zájmová účastenství budou vráceny oprávněným, jsouce zproštěny všech opatření toho druhu nebo jakéhokoli jiného opatření, učiněného o nakládání, vnucené správě nebo sekvestraci od 3. listopadu 1918 až do té doby, kdy tato smlouva nabude působnosti. Budou vráceny ve stavu, v jakém byly, když se stala opatření, o která jde.
Modena.
 
Mezi statky, práva a zájmová účastenství zde vzpomenutá nenáleží majetek, o kterém jedná článek 208 Části IX (Klausule finanční).
Madona od Andrey del Sarto a čtyři kresby Coreggiovy z majetku
pinakotéky modenské, vyvezené roku 1859 vévodou Františkem V.
 
Tento článek se nikterak nedotýká ustanovení přílohy III k prvému Oddílu Části VIII (Náhrada škod) o vlastnictví rakouských příslušníků k lodím a člunům.
Tři rukopisy z knihovny modenské, a to Biblia Vulgata (cod. lat.
422-423), Breviarum romanum (cod. lat. 424) a Oficium Beatae Virginis
(cod lat. 262), vyvezené vévodou Františkem V. r. 1859.
 
===== Článek 268 =====
Bronzy odvezené za stejných okolností r. 1859.
 
Všechny smlouvy o prodeji zboží, které se má dodati po moři, pokud byly sjednány před 1. lednem 1917 mezi příslušníky bývalého císařství rakouského se strany jedné a správami bývalého mocnářství rakousko-uherského, Rakouska, Bosny a Hercegoviny nebo příslušníky rakouskými se strany druhé, se zrušují, leda by šlo o dluhy a jiné peněžní závazky, které vznikly tím, že bylo něco podle smlouvy té vykonáno nebo placeno. Všechny ostatní smlouvy sjednané mezi týmiž stranami před 1. listopadem 1918 a toho dne ještě platné zůstanou nedotčeny.
Některé předměty, mezi nimi dva obrazy od Salvatora Rosy a jedna
podobizna od Dossa Dossiho, které si vyžádal vévoda modenský r. 1868
jako podmínku provedení dohody z 20. června 1868, a jiné předměty
vydané r. 1872 za stejných okolností.
 
===== Článek 269 =====
Palermo.
 
O promlčení, preklusi a propadnutí práv platí v územích postoupených ustanovení článků 252 a 253, při čemž ovšem výraz "začátek války" bude nahrazen výrazem "den, který určí správním opatřením každá mocnost spojená a sdružená jako den, jímž počínajíc vztahy mezi stranami smluvními staly se ve skutečnosti nebo po právu nemožnými", a výraz "doba války" ovšem bude nahrazen výrazem "doba mezi dnem právě řečeným a dnem, kdy tato smlouva nabude působnosti".
Předměty pořízené pro krále normanské v 12. století v Palermu, kterých
bylo užíváno při korunovaci císařů; tyto předměty byly vyvezeny z
Palerma a jsou nyní ve Vídni.
 
===== Článek 270 =====
Neapol.
 
Rakousko se zavazuje, že nižádným způsobem nebude překážeti, aby majetek, práva a zájmová účastenství náležející některé společnosti zřízené podle zákonů bývalého mocnářství rakousko-uherského, v které jsou zúčastněni příslušníci států spojených nebo sdružených, byly přeneseny na jinou společnost zřízenou podle zákonů kterékoli jiné mocnosti, že usnadní všechna opatření nutná k provedení tohoto převodu a že poskytne všechnu pomoc, která by na něm byla žádána, aby příslušníkům států spojených nebo sdružených nebo společnostem, v nichž jsou zúčastněny, mohly býti vráceny jejich majetek, práva a zájmová účastenství v Rakousku nebo v převedených územích.
98 rukopisů odcizených z knihovny S. Giovanni a Carbonara a jiných
knihoven neapolských r. 1718 na rozkaz rakouský a zavezených do Vídně.
 
===== Článek 271 =====
Různé listiny vyvezené v různých dobách ze státních archivů milánských,
mantovských, benátských, modenských a florentských.
 
Oddíl III mimo článek 248 d) neplatí o dluzích sjednaných mezi příslušníky rakouskými a příslušníky bývalého císařství rakouského.
Příloha II.
 
S výhradou zvláštních ustanovení, uvedených v článku 248 d) pro státy nově vzniklé, budou dluhy, o kterých se zmiňuje 1: odstavec tohoto článku, placeny v měně, která je zákonitá v době placení ve státě, jehož příslušníkem se stal příslušník bývalého císařství rakouského. Kursem, kterého jest při řečeném vypořádání užití, bude průměrný kurs znamenaný na burse ženevské v posledních dvou měsících před 1. listopadem 1918.
I. Trojdílný Rubensův obraz Sv. Ildefonsa z opatství St. Jasques sur
Coudenberg v Bruselu, zakoupený v roce 1777 a zavezený do Vídně.
 
===== Článek 272 =====
II. Předměty a listiny odcizené r. 1794 z Belgie a zavezené do
Rakouska, aby tam byly v bezpečí, a to:
 
Pojišťovací společnosti, které měli hlavní sídlo obchodní v územích, která byla dříve součástí bývalého mocnářství rakousko-uherského, budou míti právo provozovati své obchody v území rakouském po deset let po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, a změna jejich příslušnosti nedotkne se nikterak jejich právního postavení, jehož dosud požívaly.
a) zbraně, zbroj a jiné předměty, pocházející z bývalé zbrojnice
bruselské;
 
Po dobu shora naznačenou nesmí Rakousko obchody těchto společností postihnouti žádnými vyššími dávkami nebo poplatky, než jakými jsou postiženy obchody společnosti domácí. Jejich vlastnictví nesmí se dotknouti žádné opatření, které by nepostihovalo zároveň majetku, práv nebo zájmových účastenství pojišťovacích společností domácích. Kdyby se taková opatření stala, bude zaplaceno přiměřené odškodnění.
b) poklad zlatého rouna, chovaný někdy v dvorské kapli v Bruselu;
 
Tato ustanovení platí jen potud, pokud rakouským společnostem pojišťovacím, které dříve provozovaly své obchody v převedených územích, bude navzájem dovoleno požívati téhož práva, aby provozovaly své obchody v řečených územích, i kdyby jejich hlavní sídlo bylo mimo tato území.
c) razidla na mince, medaile a známky od Theodora van Berckela, které
tvořily podstatnou část komorního archivu bruselského;
 
Až uplyne shora řečených deset let, budou se pojišťovací společnosti výše jmenované, které příslušejí do některé mocnosti spojené a sdružené, spravovati článkem 228 této Části této smlouvy.
d) původní rukopisné exempláře chorografické mapy Rakouského Nizozemí,
pořízené v letech 1770 až 1777 lieutenant-généralem hrabětem Jasem de
Ferraris, a doklady k ní se vztahující.
 
===== Článek 273 =====
Příloha III.
 
Rozvrh majetku náležejícího kolektivním útvarům nebo veřejným osobám právnickým, působícím v územích rozdělených touto smlouvou, bude upraven zvláštními úmluvami.
Předmět odcizený z území, která byla součástí Polska po prvém rozdělení
r. 1772:
 
===== Článek 274 =====
zlatý pohár krále Ladislava IV. číslo 1114 dvorského musea vídeňského.
 
Státy, kterým bylo postoupeno území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, uznají práva z vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého, která platí na těchto územích v době, kdy tato území přejdou pod jejich svrchovanost, nebo která budou znovu zřízena nebo obnovena podle článku 258 této smlouvy. Práva tato zůstanou na oněch územích v působnosti po dobu, která jim bude přiznána podle zákonodárství bývalého mocnářství rakousko-uherského.
Příloha IV.
 
Zvláštní úmluvou budou upraveny všechny otázky týkající se archivů, záznamů a plánů sloužících k ochraně vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého, jakož i způsob,jak je mají úřady bývalého mocnářství rakousko-uherského po případě posílati nebo k nahlédnutí dávati úřadům států, kterým byla postoupena území řečeného mocnářství, nebo úřadům států nově vzniklých.
1. Listiny, zápisy historické, rukopisy, mapy atd., za jichž vrácení
žádá stát československý a které byly na rozkaz Marie Terezie vyvezeny
Thaulowem z Rosenthalu.
 
===== Článek 275 =====
2. Listiny pocházející z královské české dvorské kanceláře a z české
dvorské komory a umělecké předměty, které, jsouce částí výzdoby
královského hradu pražského a jiných královských zámků českých, byly
odcizeny císaři Matyášem, Ferdinandem II., Karlem VI. (kolem r. 1718,
1723 a 1737) a Františkem Josefem I. a jsou nyní v archivech,
císařských zámcích, museích a jiných ústředních ústavech veřejných ve
Vídni.
 
Bez újmy ostatních ustanovení této smlouvy zavazuje se vláda rakouská, pokud se jí týká, že vydá mocnosti, které byla postoupena nějaká území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo která vznikla rozkouskováním tohoto mocnářství, poměrnou část reserv nashromážděných vládami nebo úřady bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo veřejnými neb soukromými organisacemi činnými pod jejich dozorem, určenou k tomu, aby na těchto územích mohlo působiti pojištění sociální a státní.
Část IX.
 
Mocnosti, kterým budou tyto fondy vydány, musí jich za všech okolností věnovati splnění závazků vyplývajících z těchto pojištění.
Klausule finanční.
 
Podmínky tohoto vydání budou stanoveny zvláštními úmluvami, uzavřenými mezi vládou rakouskou a vládami, o které jde.
Čl.197
 
Jestliže by tyto zvláštní úmluvy podle předešlého odstavce nebyly sjednány do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, podmínky převodu budou předloženy v každém případě pětičlenné komisi; jednoho člena jmenuje vláda rakouská, jednoho druhá vláda, o niž jde, a tři správní rada Mezinárodního úřadu práce z příslušníků jiných států. Tato komise, jež rozhoduje většinou hlasů, bude povinna do tří měsíců po tom, co bude zřízena, usnésti se o návrzích, které předloží Radě Společnosti národů. Rozhodnutí Rady buďtež Rakouskem i druhým státem, o který jde, pokládána ihned za konečná.
S výhradou výjimek, které by mohly býti povoleny komisí reparační,
zřizuje se přednostní právo prvého pořadí na všech statcích a důchodech
Rakouska pro úhradu náhrad a jiných povinností plynoucích z této
smlouvy, jakož i ze všech jiných, doplňujících ji smluv a úmluv nebo z
úprav sjednaných mezi Rakouskem a mocnostmi spojenými a sdruženými po
dobu příměří podepsaného dne 3. listopadu 1918.
 
== Část XI. - Vzduchoplavba.==
Až do 1. května 1921 nebude moci vláda rakouská ani vyvážeti zlato, ani
s ním volně nakládati, ani udíleti povolení, aby zlato bylo vyváženo
nebo aby s ním bylo volně nakládáno bez předchozího souhlasu mocností
spojených a sdružených, zastoupených komisí reparační.
 
===== Článek 276 =====
Čl.198
 
Vzducholodi mocností spojených a sdružených budou požívati plné svobody přeletu a přistání na území Rakouska a budou účastny stejných výhod jako vzducholodi rakouské, zvláště v případě nouze.
Celkový náklad na vydržování všech vojsk mocností spojených a
sdružených na obsazených územích Rakouska, jak jeho hranice jsou
stanoveny v této smlouvě, ponese Rakousko ode dne podepsání příměří ze
dne 3. listopadu 1918. Vydržování vojsk znamená výživu lidí i zvířat,
ubytování a umístění v leženích, platy i přídavky, služné i mzdy,
nocleh, otop, osvětlení, ošacení, výstroj, postroj, výzbroj a oboz,
službu leteckou, ošetřování nemocných a raněných, službu zvěrolékařskou
a týkající se remont, službu dopravní všeho druhu (jako dopravu
železniční, námořní, říční, automobilovými nákladními vozy), dopravní
spojení a přípojky a vůbec náklad na všechnu službu správní a
technickou, jež jest nutná k výcviku vojenských oddílů, k udržování
jich v plném počtu a k zachování jejich vojenské zdatnosti.
 
===== Článek 277 =====
Všechny výdaje spadající do hořejších skupin, pokud souvisí s nákupy
nebo rekvisicemi vykonanými od vlád spojených a sdružených v obsazených
územích, zaplatí vláda rakouská vládám spojeným a sdruženým v korunách
nebo v jiné měně, která v Rakousku má zákonný kurs a nahrazuje koruny,
a to podle kursu běžného nebo smluveného.
 
Vzducholodi mocností spojených a sdružených budou na cestě do kterékoli cizí země požívati práva, přeletěti území Rakouska bez přistání, ovšem šetříce řádů, jež by Rakousko snad zavedlo a jež budou stejně platiti pro vzducholodi rakouské i pro vzducholodi zemí spojených a sdružených.
Všechna ostatní vydání nahoře vypočtená budou placena v měně země
věřitelské.
 
===== Článek 278 =====
Čl.199
 
Letiště pro vzducholodi v Rakousku, otevřená veřejné domácí dopravě, budou otevřena i vzducholodím mocností spojených a sdružených, jež tam budou rovnoprávné se vzducholoďmi rakouskými co do poplatků všech druhů, čítaje v to dávky z přistání a zaopatření.
Rakousko potvrzuje, že se vzdává všeho materiálu, který vydalo nebo má
vydati mocnostem spojeným a sdruženým při provádění příměří ze dne 3.
listopadu 1918 a všech pozdějších úmluv o příměří, a uznává právo
mocností spojených a sdružených na tento materiál.
 
===== Článek 279 =====
Rakousku bude připsána ku prospěchu cena materiálu shora označeného,
odhadnutá komisí reparační, o kterém by komise reparační rozhodla, že
hledíc k jeho nevojenskému rázu je cenu jeho připsati Rakousku ku
prospěchu, a to na srážku částek dlužných mocnostem spojeným a
sdruženým z důvodu náhrady škod.
 
S výhradou hořejších ustanovení podléhá právo letu, průletu a přistání, obsažené v článku 276, 277, 278, řádům, které by Rakousko uznalo za nutno zavésti; rozumí se, že těchto řádů bude užito bez rozdílu i na vzducholodi rakouské i na vzducholodi zemí spojených a sdružených.
Rakousku nebudou připsány ku prospěchu statky náležející vládám
spojeným a sdruženým nebo jejich státním příslušníkům, odevzdané a
vydané in specie při provádění podmínek příměří.
 
===== Článek 280 =====
Čl.200
 
Vysvědčení o státní příslušnosti, o schopnosti k letu, průkazy o letecké způsobilosti, jakož i povolení vydaná nebo za pravoplatná uznaná kteroukoli z mocností spojených a sdružených budou uznány v Rakousku za platné a rovnocenné s vysvědčeními, průkazy a povoleními vydanými Rakouskem samým.
Přednostní právo zřízené článkem 197 vykoná se s výhradou uvedenou v
posledním odstavci tohoto článku tímto pořadem:
 
===== Článek 281 =====
a) náklad na vojsko okupační, jak je určen v článku 198, za příměří;
 
Pokud jde o vnitrostátní obchodní vzduchoplavbu, bude v Rakousku se vzducholoďmi mocností spojených a sdružených nakládáno jako se vzducholoďmi státu požívajícího největších výhod.
b) náklad na všechna okupační vojska, jak je určen v článku 198, od
doby, kdy tato smlouva nabude působnosti;
 
===== Článek 282 =====
c) suma náhrad škod vyplývající z této smlouvy nebo ze smluv a úmluv ji
doplňujících;
 
Rakousko se zavazuje zavésti vhodná opatření, aby se zajistilo, že se vzducholoď rakouská, letící nad jeho vlastním územím podrobí pravidlům o světlech a signálech, o plavbě vzduchem a o pohybech poblíž letišť a nad nimi tak, jak jsou tato pravidla stanovena v dohodě o vzduchoplavbě sjednané mezi mocnostmi spojenými a sdruženými.
d) všechny ostatní platební povinnosti náležející Rakousku z úmluvy o
příměří, z této smlouvy nebo ze smluv a úmluv ji doplňujících.
 
===== Článek 283 =====
Platby na zásobování Rakouska potravinami a surovinami a všechny
ostatní platby, jež má Rakousko vykonati, budou, pokud Čelné vlády
spojené a sdružené budou pokládati za potřebné, aby umožnily Rakousku
dostáti jeho závazku k náhradě škod, míti přednostní právo tou měrou a
za těch podmínek, které byly neb budou moci býti stanoveny jmenovanými
vládami.
 
Závazky uložené předcházejícími ustanoveními zůstávají v platnosti do 1. ledna 1923, leda že by před tím Rakousko bylo přijato do Společnosti národů nebo že by mu bylo dovoleno se souhlasem mocností spojených a sdružených přistoupiti k dohodě těchto mocností o plavbě vzduchem.
Čl.201
 
==Část XII. - Přístavy, vodní cesty a železnice.==
Předcházející ustanovení se nedotýkají práva kterékoli z vlád spojených
===Oddíl I. - Obecná ustanovení.===
a sdružených, volně nakládati s aktivy a vlastnictvím nepřátelským
stojícím pod jejich pravomocí ve chvíli, kdy tato smlouva nabude
působnosti.
 
===== Článek 284 =====
Čl.202
 
Rakousko se zavazuje poskytnouti svobodu průvozu přes své území osobám, zboží, lodím, člunům, vagonům a poště, pocházejícím z území nebo určeným do území kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené, ať už jde o mocnost pohraniční čili nic, a to na cestách pro mezinárodní průvoz nejvhodnějších, buď po železnicích, po splavných vodních tocích nebo průplavech.
Předcházející ustanovení nemohou žádným způsobem míti vliv na zástavy a
hypotéky, ve prospěch mocností spojených a sdružených nebo ve prospěch
jejich příslušníků řádně zřízené bývalou vládou rakouskou nebo
příslušníky bývalého císařství rakouského na statcích a důchodech jim
náležejících, ve všech případech, kde byly tyto zástavy a hypotéky
zřízeny dříve, než nastal válečný stav mezi Rakousko-Uherskem a tou neb
onou z vlád, jež má na nich zájem, leda by touto smlouvou nebo
smlouvami a úmluvami doplňujícími bylo o těchto zástavách nebo
hypotékách výslovně ustanoveno něco jiného.
 
Takové osoby, zboží, lodi, čluny, vozy, vagony a pošta nebudou podrobeny žádným průvozním poplatkům ani zbytečným průtahům neb omezením a budou míti v Rakousku právo, aby s nimi bylo nakládáno stejně jako s domácími ve všem, co se týká poplatků a úlev, i ve všech jiných směrech.
Čl.203
 
Průvozní zboží bude prosto jakéhokoli cla i jiných podobných poplatků.
1. Každý ze států, kterým připadlo území bývalého mocnářství
rakousko-uherského, a každý ze států vzniklých rozkouskováním tohoto
mocnářství, počítajíc k nim Rakousko, je povinen převzíti odpovědnost
za část dluhu bývalé vlády rakouské, zajištěného na železnicích,
solných dolech nebo jiných statcích, podle stavu, jaký byl dne 28.
července 1914. Každý z těchto států přejímá takovou část dluhu, jaká se
podle názoru komise reparační rovná té části dluhu zajištěného, která
připadá na železnice, solné doly a jiné statky převedené na onen stát
podle této smlouvy nebo podle smluv a úmluv ji doplňujících.
 
Všechny poplatky nebo dávky ukládané průvozní dopravě musí býti rozumné hledíc k podmínkám dopravním. Žádný poplatek, výhoda neb omezení nesmí záviseti ať přímo či nepřímo na vlastnictví nebo na státní příslušnosti lodi neb jiného prostředku dopravního, jehož by bylo aneb mělo býti použito na kterékoli části celkové průvozní trati.
Suma závazku, pokud se týká dluhu zajištěného, která postihuje každý
stát mimo Rakousko, bude oceněna komisí reparační podle zásad, které
shledá spravedlivými. Hodnota takto zjištěná bude odečtena od sumy,
kterou příslušný stát dluhuje Rakousku za statky a majetek státu
rakouského, bývalého i nynějšího, jichž stát ten nabyl s územím jemu
připadlým. Každý stát bude odpověden jen za onu část zajištěného dluhu,
kterou béře na sebe podle ustanovení tohoto článku, a věřitelé části
dluhu převzatého jedním státem nástupnickým nebudou moci nic
pohledávati na žádném státě jiném.
 
===== Článek 285 =====
Majetek zvláště určený za záruku dluhů uvedených v tomto článku zůstane
zvláštní zárukou dluhů nových. Jestliže by však tato smlouva měla za
následek rozdělení takového majetku mezi několik států, bude část jeho
ležící v území jednoho z nich zárukou za část dluhu převzatou tímto
státem, a za žádnou jinou část dluhu.
 
Rakousko se zavazuje, že nezavede aniž bude udržovati jakéhokoliv dozoru na podniky pro přepravu vystěhovalců přes své území tam i zpět, mimo opatření nutná k zjištění, že jde vskutku o cestující projíždějící; nedovolí žádné společnosti plavební ani žádné jiné organisaci, společnosti ani soukromé osobě interesované na dopravě, aby jakýmkoli způsobem působily při službě správní k onomu účelu zřízené, nebo vykonávaly v tomto směru přímý neb nepřímý vliv.
Hledíc k tomuto článku, jest platební závazky, které na sebe vzala
bývalá vláda rakouská a které se týkají výkupu železnic nebo statků
podobného rázu, pokládati za dluhy zajištěné. Rozvrh břemen, která
plynou z těchto závazků, bude určen komisí reparační stejným způsobem
jako při zajištěných dluzích.
 
===== Článek 286 =====
Dluhy, za které je záruka podle tohoto článku převedena, budou
vyjádřeny v měně státu, který je béře na sebe, v tom případě, byl-li
původní dluh vyjádřen v papírové měně rakousko-uherské. Tato konverse
bude provedena v témž poměru, v jakém stát, který přejímá dluh, provede
prvou výměnu papírových korun rakousko-uherských za peníze vlastní
měny. Základ konverse papírové koruny rakousko-uherské v měnu, v které
budou titry vyjádřeny, bude podléhati schválení komise reparační, jež
bude moci, bude-li to pokládati za vhodné, požadovati, aby stát, který
provádí konversi, změnil její podmínky. Za takovou změnu bude žádáno,
jenom bude-li komise toho názoru, že v době konverse je hodnota měny
neb měn nahradivších měnu, v které byly vyjádřeny původní titry, hledíc
ke směnečnému kursu náhradních peněz vůči cizině značně nižší než
hodnota měny původní, hledíc k jejímu směnečnému kursu vůči cizině.
 
Rakousko má zakázáno, aby nedělalo přímo ani nepřímo rozdílu a neposkytovalo výhod co do dávek, poplatků aneb zákazů týkajících se dovozu do svého území aneb vývozu z něho, šetříc zvláštních závazků obsažených v této smlouvě, co do podmínek a cen přepravních pro zboží aneb pro osoby určené do jeho území aneb z něho přicházející, ať už by šlo o rozdíl podle pohraničního místa vstupního aneb výstupního, či podle povahy, podle vlastnictví nebo podle vlajky použitých prostředků dopravních (počítajíc v to i dopravu vzduchovou), či o rozdíl podle toho, odkud loď nebo člun, vagon, vzducholoď aneb jiný prostředek dopravní původně aneb naposled vyjel, nebo podle jeho konečného aneb nejbližšího určení, podle směru cesty anebo podle míst překladních, či podle toho, zda bylo zboží dovezeno aneb vyvezeno přímo přístavem rakouským nebo nepřímo kterýmkoli cizím přístavem, či podle toho, bylo-li zboží dovezeno aneb vyvezeno po zemi aneb vzduchem.
Byl-li dluh rakouský vyjádřen v jedné nebo několikeré měně cizí, bude
nový dluh vyjádřen v téže nebo v týchž měnách.
 
Rakousko má zejména zakázáno, aby nezavádělo v neprospěch přístavů, lodí aneb člunů kterékoli z mocností spojených a sdružených žádného příplatku, nebo přímé neb nepřímé odměny pro vývoz nebo dovoz přes přístavy rakouské neb cizí, po lodích a člunech rakouských aneb cizích, zejména ve formě tarifů kombinovaných. Rakousko má zakázáno, aby nepodrobovalo osob neb zboží dopravovaného přes přístav aneb po lodi nebo člunu některé z mocností spojených a sdružených žádným formalitám a průtahům, kterým by tyto osoby anebo toto zboží nebyly podrobovány, kdyby byly dopravovány přes přístav rakouský nebo přes přístav některé jiné mocnosti, aneb kdyby použily lodi neb člunu rakouského nebo člunu některé jiné mocnosti.
Byl-li původní dluh rakouský vyjádřen v zlaté měně rakousko-uherské,
bude nový dluh vyjádřen v librách šterlinků nebo v dolarech Spojených
států amerických, a to částkami stejné hodnoty určenými podle váhy a
zrna jmenované trojí měny ve smyslu zákonodárství, jaké o nich platilo
1. ledna 1914.
 
===== Článek 287 =====
Jestliže v původních titrech byla výslovně nebo mlčky vymíněna výplata
cizími penězi podle pevné sazby nebo nějaká jiná volba kursu, musí nové
titry obsahovati stejné výhody.
 
Musí se učiniti veškerá vhodná opatření správní i technická, aby byl přechod zboží přes hranice Rakouska co možno zkrácen a aby byla výprava a přeprava zboží od těchto hranic, bez rozdílu, pochází-li zboží z území mocností spojených a sdružených či je-li do nich určeno, zda je v průvozu z těchto území či v průvozu do nich, zajištěna co do hmotných podmínek, zejména pokud se týče rychlosti a péče dopravní tak, aby podmínky ty byly stejné, jaké platí pro zboží téhož druhu dopravované územím rakouským za podobných podmínek přepravních.
2. Každý ze států, kterým připadlo území bývalého mocnářství
rakousko-uherského, a každý ze států vzniklých rozkouskováním tohoto
mocnářství, počítajíc k nim Rakousko, je povinen převzíti odpovědnost
za část nezajištěného dluhu bývalé vlády rakouské representované titry,
podle stavu, jaký byl dne 28. července 1914, a to - vezmou-li se za
základ výpočtu účetní léta 1911, 1912 a 1913 - sumou, která se má k
celkové sumě nezajištěného dluhu bývalé vlády rakouské tak, jako se má
takový dluh příjmů z odděleného území, který podle názoru komise
reparační jest nejzpůsobilejší poskytnouti spravedlivé měřítko berní
síly těchto území, k sumě obdobných příjmů ze všech dřívějších území
rakouských. Příjmy plynoucí z Bosny a Hercegoviny se při tomto výpočtu
nepočítají.
 
Zvláště přeprava zboží podléhajícího rychlé zkáze bude se díti dochvilně a pravidelně a prohlídka celní bude prováděna tak, aby se mohlo v přepravě zboží přímo pokračovati vlaky přípojnými.
Závazek vymíněný tímto článkem, pokud se týče dluhu representovaného
titry, bude proveden za podmínek uvedených v připojené příloze.
 
===== Článek 288 =====
Vláda rakouská bude samojediná odpovědna za všechny závazky sjednané
před 28. červencem 1914 bývalou vládou rakouskou, mimo závazky z papírů
rentových, bonů, obligací, hodnot a bankovek, o kterých se tato smlouva
zmiňuje výslovně.
 
Námořní přístavy mocností spojených a sdružených budou požívati všech výhod a všech snížených tarifů poskytovaných na rakouských železnicích aneb splavných vodách rakouských ve prospěch přístavů některé jiné mocnosti.
Žádné ustanovení tohoto článku ani připojené přílohy nebude se
vztahovati na titry bývalé vlády rakouské, uložené v bance
rakousko-uherské ke krytí bankovek vydaných touto bankou.
 
===== Článek 289 =====
Příloha.
 
Rakousko nesmí odmítnouti účast při tarifech neb sestavách tarifních, které by měly za účel zajistiti přístavům některé z mocností spojených a sdružených stejné výhody, jaké by Rakousko bylo poskytlo přístavům některé jiné mocnosti.
Dluhem, který jest rozděliti, jak jest naznačeno v článku 203, je
bývalý veřejný nezajištěný dluh rakouský representovaný titry podle
stavu, jaký byl dne 28. července 1914. Sluší však z něho odečísti část,
jež podle dodatečné úmluvy, schválené rakousko uherským zákonem z 30.
prosince 1907, č. 278 ř. z., připadal na vládu bývalého království
uherského a jež znamená příspěvek zemí svaté koruny uherské k
společnému dluhu rakousko-uherskému.
 
===Oddíl II. - Plavba.===
Do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, státy, které
====Hlava I. - Svoboda plavby.====
převezmou bývalý nezajištěný dluh rakouský, okolkují, neučinily-li tak
dosud, svým vlastním odlišným kolkem všecky titry tohoto sluhu, které
jsou na jeho územích. Čísla titrů takto okolkovaných budou seznamenána
a zaslána komisi reparační s ostatními listinami, které se vztahují k
této okolkovací akci.
 
===== Článek 290 =====
Majetníci titrů, jež jsou na území státu, který je povinen je
okolkovati podle ustanovení této přílohy, stanou se ode dne, kdy tato
smlouva nabude působnosti, z těchto titrů věřiteli tohoto státu a
nebudou moci nic požadovati na žádném státu jiném.
 
Se státními příslušníky mocností spojených a sdružených, jakož i s jejich majetkem, loďmi a čluny bude se v každé příčině jednati stejně ve všech přístavech a na vnitrozemských vodních cestách rakouských jako s příslušníky rakouskými, jejich majetkem, loďmi a čluny.
Když se při okolkování ukáže, že suma titrů některé emise starého
nezajištěného dluhu rakouského, které jsou na území některého státu, je
nižší než část oné emise přikázaná na jeho vrub komisí reparační, jest
onen stát povinen odevzdati této komisi nové titry v sumě rovnající se
zajištěnému rozdílu. Komise reparační určí formu těchto nových titrů za
úhrnnou sumu cenných papírů. Tyto nové titry budou poskytovati v
příčině úroků a umořování stejná práva jako staré titry, které
nahrazují. Všechny jiné jejich náležitosti budou upraveny se schválením
komise reparační.
 
Zvláště pak budou oprávněny lodi a čluny kterékoliv mocnosti spojené a sdružené dopravovati zboží všeho druhu i cestující do všech nebo ze všech přístavů neb míst na území rakouském, jež mohou býti přístupny lodím a člunům rakouským, a to za podmínek, které nebudou obtížnější než podmínky platící pro lodi a čluny domácí; bude se s nimi nakládati stejně jako s loďmi a čluny domácími, pokud jde o jakékoli výhody a dávky přístavní a nábřežní, počítajíc v to výhody při pobytu, při nakládání a skládání, dále pokud jde o dávky a poplatky z nosnosti, z přistání, ze služby lodivodské, poplatky majákové a karantenní a vůbec podobné dávky a poplatky jakéhokoli rázu, vybírané jménem a ve prospěch vlády, úředníků veřejných, jednotlivců, společností nebo závodů jakýchkoliv.
Jestliže byl původní titr vyjádřen v papírové měně rakousko-uherské,
bude nový náhradní titr vyjádřen v měně státu, který jej vydává. Tato
konverse bude provedena v témž poměru, v jakém tento stát provede prvou
výměnu papírových korun rakousko-uherských za peníze vlastní měny.
Základ konverse papírové koruny rakousko-uherské v měnu, v které budou
titry vyjádřeny, bude podléhati schválení komise reparační, jež bude
moci, bude-li to pokládati za vhodné, požadovati, aby stát, který
provádí konversi, změnil její podmínky. Za takovou změnu bude žádáno,
jenom bude-li komise toho názoru, že v době konverse je hodnota měny
neb měn nahradivších měnu, v které byly vyjádřeny původní titry, hledíc
ke směnečnému kursu náhradních měn vůči cizině značně nižší než hodnota
měny původní, hledíc k jejímu směnečnému kursu vůči cizině.
 
Poskytlo-li by Rakousko zvláštní výhody některé mocnosti spojené nebo sdružené nebo jiné cizí mocnosti, budou tyto výhody rozšířeny ihned a bezpodmínečně na všechny mocnosti spojené a sdružené.
Byl-li původní titr vyjádřen v jedné nebo několikeré měně cizí, bude
nový titr vyjádřen v téže nebo v týchž měnách. Byl-li původní titr
vyjádřen v zlaté měně rakousko-uherské, bude nový titr vyjádřen v
librách šterlinků nebo v zlatých dolarech Spojených států, a to
částkami stejné hodnoty; tyto náhradní částky budou určeny podle váhy a
zrna jmenované trojí měny ve smyslu zákonodárství, jaké o nich platilo
dne 1. ledna 1914.
 
Dopravě osob a lodí i člunů nebudou činěny jiné překážky než ty, které vyplývají z ustanovení celních, policejních, zdravotních, vystěhovaleckých a přistěhovaleckých neb z předpisů o dovozu a vývozu zakázaného zboží. Tato ustanovení musí býti rozumná a jednotná a nesmějí zbytečně dopravě překážeti.
Jestliže v původních titrech byla výslovně nebo mlčky vymíněna výplata
cizími penězi podle pevné sazby nebo nějaká jiná volba kursu, musí nové
titry obsahovati stejné výhody.
 
====Hlava II. - Klausule o Dunaji.====
Když se při okolkování ukáže, že suma titrů některé emise starého
nezajištěného dluhu rakouského, které jsou na území některého státu, je
vyšší než část oné emise přikázaná na jeho vrub komisí reparační,
dostane onen stát od této komise v titrech každé nové emise, vydané
podle ustanovení této přílohy, poměrnou část, která mu náleží.
 
<big>'''I. Ustanovení společná říčním sítím prohlášeným za mezinárodní.'''</big>
Majetníci titrů, starého nezajištěného dluhu rakouského, které jsou
mimo území států jimž připadlo území bývalého mocnářství
rakousko-uherského nebo jež vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství,
počítajíc v to Rakousko, odevzdají titry, jichž jsou majetníky,
prostřednictvím svých vlád komisi reparační. Tato komise jim vydá za to
osvědčení, která jim dávají právo na poměrnou jim náležející část
nových emisí titrových, vydaných k výměně titrů, jež byly odevzdány
podle ustanovení tohoto článku.
 
===== Článek 291 =====
Státy a majetníci titrů, kteří mají právo na nějakou část nových emisí
titrových, vydaných podle ustanovení této přílohy, dostanou v titrech
každé nové emise tolik, aby se jejich podíly měly k celkové sumě nové
emise tak, jako se má suma titrů staré emise, které mají ony státy nebo
oni majetníci, k celkové sumě titrů staré emise předložených komisi
reparační podle ustanovení této přílohy. Zúčastněné státy a majetníci
obdrží také náležitě určenou část titrů vydaných podle podmínek
stanovených smlouvou s Maďarskem, výměnou za onu část veřejného
nezajištěného sluhu rakouského, za kterou tato mocnost převzala závazek
podle dodatečné úmluvy z roku 1907.
 
Dunaj od Ulmu prohlašuje se za mezinárodní a spolu s ním každá splavná část této vodní sítě, která slouží více než jednomu státu za přirozený přístup k moři, ať už s překládáním s lodi na loď či bez něho, rovněž i ta část toku Moravy a Dyje, která tvoří hranici mezi státem československým a Rakouskem, dále průplavy poboční a koryta plavební, které by byly postaveny buď k zdvojení nebo k zdokonalení přirozeně splavných částí řečených říčních sítí, anebo k spojení dvou přirozeně splavných částí téhož vodního toku.
Komise reparační může se, bude-li to pokládati za vhodné, dohodnouti s
majetníky nových titrů, vydaných po rozumu této přílohy, o vydání
sjednocovacích půjček každým dlužným státem. Titry těchto půjček
nahradí titry vydané po rozumu této přílohy za podmínek, jaké budou
stanoveny dohodou mezi komisí a majetníky titrů.
 
Totéž bude platiti o vodní cestě rýnsko-dunajské, bude-li tato cesta postavena podle podmínek stanovených v článku 308.
Stát, který béře na sebe odpovědnost za některý titr bývalé vlády
rakouské, přejímá závazek také za kupony a umořovací splátky toho
titru, které by se od té doby, kdy tato smlouva nabude působnosti,
staly splatnými a nebyly zaplaceny.
 
Dohodou sjednanou mezi poříčními státy může se mezinárodní režim rozšířiti na každou část shora uvedené říční sítě, která není pojata v obecné definici.
Čl.204
 
===== Článek 292 =====
1. Jestliže by nové hranice, jak jsou stanoveny touto smlouvou,
roztrhly správní obvod, který měl svůj vlastní řádně sjednaný dluh
veřejný, převezme každá nová část onoho obvodu takovou část tohoto
dluhu, jakou jí přikáže komise reparační podle zásad daných o rozvrhu
dluhů státních článkem 203. Komise reparační určí způsob provedení.
 
Na cestách prohlášených v předcházejícím článku za mezinárodní bude se jednati s příslušníky, s majetkem a vlajkami všech mocností na základě naprosté rovnosti, takže se nebude ke škodě příslušníků, majetku a vlajky kterékoli z těchto mocností činiti rozdíl mezi nimi a příslušníky, majetkem a vlajkou státu poříčního samého nebo státu, jehož příslušníci, majetek nebo vlajka by požívali nejvyšších výhod.
2. Veřejný dluh bosenský a hercegovský jest pokládati za dluh správního
obvodu a nikoli za veřejný dluh bývalého mocnářství rakousko-uherského.
 
===== Článek 293 =====
Čl.205
 
Rakouské lodi nesmějí provozovati přepravu osobní a nákladní na pravidelných liniích mezi přístavy některé mocnosti spojené a sdružené bez jejího zvláštního povolení.
Do dvou měsíců po tom, kdy tato Smlouva nabude působnosti, každý ze
států, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského
nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim
Rakousko, okolkuje, neučinil-li tak dosud, svým vlastním odlišným
kolkem různé titry, jež odpovídají části titrového válečného dluhu
bývalé vlády rakouské, který jest na jejich území a byl zákonným
způsobem vydán před 31. říjnem 1918.
 
===== Článek 294 =====
Cenné papíry takto okolkované budou zaměněny za osvědčení a vzaty z
oběhu; jejich čísla budou seznamenána a zaslána komisi reparační se
všem,i listinami, které se vztahují k této výměnné akci.
 
Pokud není opačného ustanovení některé trvající dohody, mohou se z člunů používajících splavné cesty, nebo přístupu k ní vybírati poplatky, které mohou býti proměnlivé podle jednotlivých oddílů řeky. Poplatky musí býti výhradně určeny k tomu, aby byl přiměřeným způsobem kryt náklad na udržování splavnosti nebo na zlepšení řeky a přístupů k ní nebo k úhradě výdajů věnovaných zájmům plavby. Sazby poplatků budou vypočteny podle těchto nákladů a vyvěšeny v přístavech. Poplatky ty budou stanoveny tak, aby nebylo nutno prováděti podrobnou prohlídku nákladu kromě při podezření z podloudnictví nebo z přestupku.
Z toho, že některý stát okolkoval titry a nahradil je osvědčeními podle
ustanovení tohoto článku, nevzejde tomuto státu povinnost vzíti na sebe
nebo uznati jakékoli břemeno - pokud sám okolkování a výměně nedal
výslovně takový smysl.
 
===== Článek 295 =====
Státy výše jmenované mimo Rakousko nebudou míti pražádných povinností z
válečného dluhu bývalé vlády rakouské, nechť si titry tohoto dluhu jsou
kdekoli, avšak ani státy, ani příslušníci těchto států nebudou moci v
nižádném případě ničeho požadovati na jiných státech, počítajíc k nim
Rakousko, z titrů válečného dluhu, jejichž vlastníky jsou samy nebo
jejich příslušníci.
 
Průvoz cestujících, lodí a zboží bude se díti podle obecných podmínek stanovených v Oddíle I.
Závazek za onu část válečného dluhu bývalé vlády rakouské, jejímiž
vlastníky byli před podpisem této smlouvy příslušníci nebo vlády
jižních států než těch, kterým připadá území bývalého mocnářství
rakousko-uherského, postihne jedině vládu rakouskou, a ostatní státy
výše jmenované nebudou žádným způsobem odpovědny za tuto část válečného
dluhu.
 
Náležejí-li oba břehy mezinárodní řeky témuž státu, může se dáti transitující zboží pod pečeti nebo pod dozor celníků. Pokud řeka tvoří hranici, zboží i cestující transitující jsou prosti všech celních formalit. Nakládání a skládání zboží, jakož i naloďování a vyloďování cestujících smí se díti jen v přístavech určených státem poříčním.
Ustanovení tohoto článku nebudou se vztahovati na titry vydané bývalou
vládou rakouskou, které uložila u Rakousko-uherské banky ke krytí
bankovek vydaných touto bankou.
 
===== Článek 296 =====
Nynější vláda rakouská bude samojediná odpovědna za všechny závazky
sjednané za války bývalou vládou rakouskou, mimo závazky z papírů
rentových, bonů, obligací, hodnot a bankovek, o kterých se tato smlouva
zmiňuje výslovně.
 
Ani podél toku, ani v ústí shora uvedených vodních cest nesmějí se vybírati žádné dávky kromě těch, jež jsou ustanoveny v této části.
Čl.206
 
Toto ustanovení nebrání, aby státy pobřežní zavedly cla, místní a spotřební dávky, jakož i rozumné a jednotné poplatky přístavní za používání jeřábů, vytahovadel, nábřeží, skladišť a jiných podobných zařízení podle sazeb veřejně vyhlášených.
1. Do dvou měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, státy,
kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které
vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Rakousko a
nynější Maďarsko, okolkují, neučinily-li tak dosud, svým vlastním
odlišným kolkem bankovky Rakousko-uherské banky, které obíhají v jejich
území.
 
===== Článek 297 =====
2. Do dvanácti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti,
státy, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského
nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim
Rakousko a nynější Maďarsko, vymění za svou měnu nebo za novou měnu
bankovky okolkované jak shora řečeno, a to za podmínek, které samy
určí.
 
Není-li zvláštní organisace ku provádění udržovacích a zlepšovacích prací na mezinárodní části splavné sítě, jest každý poříční stát povinen učiniti vhodným způsobem opatření nutná k odstranění plavebních překážek nebo nebezpečí a k zajištění dobrých plavebních podmínek.
3. Vlády států, které již provedly konversi bankovek Rakousko-uherské
banky, ať tím, že je okolkovaly, či že daly do oběhu peníze vlastní
Kdyby některý stát této povinnosti nevyhověl, může každý poříční stát nebo stát zastoupený v mezinárodní komisi dovolati se soudu ustanoveného k tomu účelu Společnosti národů.
nebo nové, a které průběhem této akce vzaly z oběhu buď všechny tyto
bankovky nebo jejich část neokolkovavše jich, budou povinny buď
okolkovati bankovky takto zadržené nebo je míti k disposici komise
reparační.
 
===== Článek 298 =====
4. Do čtrnácti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti,
vlády, které vyměnily podle ustanovení tohoto článku bankovky
Rakousko-uherské banky za peníze vlastní nebo za peníze nové, budou
povinny odevzdati komisi reparační všechny bankovky Rakousko-uherské
banky, které byly vzaty z oběhu průběhem oné výměny, a to bez rozdílu,
zdali byly okolkovány čili nic.
 
Stejně se bude postupovati, kdyby některý poříční stát podnikl takové práce, které by mohly býti na újmu plavbě mezinárodní části. Soud uvedený v předchozím článku může naříditi zastavení nebo zrušení těchto prací, dbaje při svých rozhodnutích práv týkajících se zavodňování, vodních sil a rybářství, jakož i ostatních zájmů státních, které při souhlasu všech poříčních států nebo všech států zastoupených v mezinárodní komisi budou míti přednost před potřebami plavby.
5. Komise reparační rozhodne způsobem naznačeným v připojené příloze o
všech bankovkách, které jí budou odevzdány podle ustanovení tohoto
článku.
 
Stížnost k soudu Společnosti národů nebude míti účinků odkladných.
6. Likvidační opatření týkající se Rakousko-uherské banky začnou se den
po podpisu této smlouvy.
 
===== Článek 299 =====
7. Likvidace bude provedena komisaři jmenovanými k tomu účelu od komise
reparační. Při této likvidaci budou komisaři povinni šetřiti ustanovení
bankovních stanov a v hlavních rysech ustanovení platných o úřadování
banky, nesmí tím však vzniknouti újma ustanovením tohoto článku.
Jestliže by vznikly pochybnosti, jak vyložiti pravidla o likvidaci
banky, jak jsou dána buď těmito články a přílohami aneb bankovními
stanovami, bude spor předložen k rozhodnutí buď komisi reparační nebo
rozhodčímu od ní jmenovanému. Proti rozhodnutí nebude opravného
prostředku.
 
Řád vyjádřený hořejšími články 292 a 294 až 298 bude nahrazen řádem zavedeným obecnou úmluvou, jež bude ujednána mocnostmi spojenými a sdruženými a schválena Společností národů a jež se bude týkati vodních cest, kterým by řečená úmluva přiznala ráz mezinárodní. Tato úmluva bude se moci vztahovati zvláště k celku nebo k části říční sítě dunajské, jak je vzpomenuta svrchu, jakož i k jiným částem této říční sítě, které by tu mohly býti pojaty v obecné definici.
8. Bankovky vydané po 27. říjnu 1918 budou míti za jedinou záruku titry
vydané bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou, které byly
uloženy u banky ke krytí emisí bankovek. Naproti tomu majetníci těchto
bankovek nemají žádných práv k ostatním aktivům banky.
 
Rakousko se zavazuje ve shodě s ustanovením článku 331, že přistoupí k této obecné úmluvě.
9. Majetníci bankovek vydaných až do 27. října 1918, tento den v to
počítajíc, budou míti, pokud bankovky ty podle ustanovení tohoto článku
splní nutné podmínky účastenství při likvidaci, stejná práva k veškerým
aktivům banky. Titry vydané bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i
uherskou a uložené ke krytí různých emisí bankovek nepokládají se za
část těchto aktiv.
 
===== Článek 300 =====
10. Titry uložené bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou
ke krytí bankovek vydaných až do dne 27. října 1918, tento den v to
počítajíc, budou zničeny, pokud odpovídají bankovkám konvertovaným na
území bývalého mocnářství rakousko-uherského, tak jak bylo dne 28.
července 1914, těmi státy, kterým tato území připadla nebo které
vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, počítajíc k nim Rakousko a
nynější Maďarsko.
 
Rakousko postoupí zúčastněným mocnostem spojeným a sdruženým nejdéle do tří měsíců po době, kdy mu to bude notifikováno, část vlečných parníků a člunů, které zbudou v matrikách přístavů říčních sítí uvedených v článku 291, až budou vyloučeny ty, které mají býti napřed odevzdány proto, že se na ně vztahuje právní důvod vrácení nebo náhrady. Rakousko postoupí rovněž materiál všeho druhu, nezbytný k užívání těchto říčních sítí, mocnostem spojeným a sdruženým.
11. Titry, které byly uloženy bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou
i uherskou ke krytí emisí bankovek až do 27. října 1918, tento den v to
počítajíc, a které nebyly zničeny podle bodu 10 tohoto článku, budou
dále zárukou až do povinované sumy za bankovky týchž emisí, které dne
15. června 1919 byly mimo území bývalého mocnářství rakousko-uherského.
Za takové bankovky sluší pokládati s vyloučením všech ostatních: 1.
bankovky sebrané státy nástupnickými na jejich území mimo hranice
bývalého mocnářství, které budou odevzdány komisi reparační podle bodu
4; - 2. bankovky sebrané všemi ostatními státy, které budou předloženy
podle připojené přílohy komisařům pověřeným likvidací banky.
 
Počet postoupených vlečných parníků a člunů a úhrn postoupených pomůcek i rozdělení jich budou určeny od rozhodčího nebo rozhodčích jmenovaných Spojenými státy americkými; toto určení se stane s ohledem na odůvodněné potřeby zúčastněných stran, zejména na základě dopravy plavební v posledních pěti letech před válkou.
12. Majetníci všech ostatních bankovek vydaných až do 27. října 1918,
tento den v to počítajíc, nebudou míti žádných práv na titry uložené
bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou i uherskou ke krytí emisí
bankovek, ani všeobecně na aktiva banky. Titry, které nebyly zničeny,
nebo s kterými bylo naloženo podle ustanovení bodů 10 a 11, budou
zničeny.
 
Všechny postoupené lodi musí býti opatřeny svým ráhnovím a příslušenstvím, musí býti v dobrém stavu, schopny k dopravě zboží a budou vybrány z lodí posledně postavených.
13. Vlády nynějšího Rakouska a nynějšího Maďarska převezmou, a to každá
za svou část, samy jediné s vyloučením ostatních států, závazek za
všechny titry uložené u banky bývalými nebo nynějšími vládami rakouskou
i uherskou ke krytí emisí bankovek, pokud titry ty nebudou zničeny.
 
Budou-li postupy podle tohoto článku vyžadovati převodu vlastnictví, budou od rozhodčích stanovena práva bývalých vlastníků podle stavu z 15. října 1918 a výše odškodnění, jež se jim má zaplatiti, jakož i v každém jednotlivém případě způsob úhrady tohoto odškodnění. Kdyby bylo rozhodčím nebo rozhodčími nalezeno, že úhrn nebo část tohoto odškodnění náleží přímo nebo nepřímo státům povinným k náhradám, určí tito rozhodčí částku, která z tohoto důvodu bude připsána těmto státům ku prospěchu.
14. Majetníci bankovek Rakousko-uherské banky nebudou moci na vládách
nynějšího Rakouska a nynějšího Maďarska, ani na žádné jiné vládě nic
požadovati za ztráty, které snad utrpí likvidací banky.
 
Pokud se týče Dunaje, jsou rovněž podrobeny rozhodčímu řízení rozhodčího nebo rozhodčích svrchu vzpomenutých všechny otázky týkající se trvalého rozdělení lodí, jejichž vlastnictví nebo státní příslušnost by byly příčinou rozporu mezi státy, a otázky týkající se podmínek tohoto rozdělení.
Příloha.
 
Správa těchto lodí až do trvalého rozdělení je svěřena komisi utvořené ze zástupců Spojených států amerických, říše britské, Francie a Italie. Tato komise podnikne prozatím vše, co je nezbytno, aby se zabezpečilo využití těchto lodí pro zájmy obecné, prostřednictvím některého místní organisace anebo,nebude-li to možné, ujme se tohoto úkolu sama, aniž však bude tím ublíženo rozdělení trvalému.
§ 1.
 
Toto prozatímní využití bude pokud možno založeno na zásadách obchodnických a čistého výnosu získaného komisí za nájem lodí bude použito způsobem, který určí komise reparační.
Vlády, odevzdávajíce komisi reparační všechny bankovky Rakousko-uherské
banky, vzaté z oběhu podle článku 206, odevzdají komisi také všechny
listiny vydávající počet o rázu a výši provedených konversí.
 
<big>''' II. Zvláštní ustanovení o Dunaji.'''</big>
§ 2.
 
===== Článek 301 =====
Komise reparační, prozkoumajíc listiny, vydá těmto vládám osvědčení
vydávající zvlášť počet o celkové sumě bankovek, které konvertovaly:
 
Evropská dunajská komise bude vykonávati znovu svoji předválečnou pravomoc. Zatím budou však v ní zastoupeny toliko Velká Britanie, Francie, Italie a Rumunsko.
a) v hranicích bývalého mocnářství rakousko-uherského, tak jako bylo
dne 28. července 1914;
 
===== Článek 302 =====
b) všude jinde.
 
Od místa, kde přestává pravomoc evropské komise, bude síť dunajská vzpomenutá v článku 291 podléhati správě mezinárodní komise složené takto:
Toto osvědčení dovolí majetníkům před komisaři pověřenými likvidací
:2. zástupci pobřežních států německých;
banky uplatňovati práva, která bankovkám takto vyměněným náležejí při
:po 1 zástupci každého z ostatních poříčních států a
rozdělení aktiv banky.
:po 1 zástupci každého v evropské dunajské komisi příště zastoupeného státu, který není státem poříčním.
Nebude-li možno jmenovati některého z těchto zástupců v době, kdy tato smlouva nabude působnosti, budou rozhodnutí komise přes to pravoplatná.
 
===== Článek 303 =====
§ 3.
 
Mezinárodní komise stanovená v předcházejícím článku sestoupí se co možno nejdříve po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, a ujme se zatímně správy řeky podle ustanovení článku 292 a 294 až 298, a to až do doby, kdy bude konečný řád dunajský zaveden mocnostmi, které budou určeny mocnostmi spojenými a sdruženými.
Jakmile se likvidace banky skončí, zničí komise reparační bankovky
takto vzaté z oběhu.
 
Tato mezinárodní komise bude rozhodovati většinou hlasů. Požitky členů komise určí a zaplatí státy, které členové ti zastupují.
§ 4.
 
Prozatím bude veškerý nehrazený náklad na správní výdaje mezinárodní komise hrazen stejným dílem od států v komisi zastoupených.
Bankovky vydané do 27. října 1918, tento den v to počítajíc, poskytnou
práva na aktiva banky, jen když budou předloženy vládou země, kde byly
v držení.
 
Komisi náleží zvláště, upraviti řády pro vydávání oprávnění lodivodských, pro sazby za služby lodivodské a bdíti nad výkonem lodivodství.
Čl.207
 
===== Článek 304 =====
Každý ze států, kterým připadlo území bývalého mocnářství
rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství,
počítajíc k nim Rakousko, budou míti úplnou volnost jednání, pokud se
týká drobných mincí bývalého mocnářství rakousko-uherského, jež jsou na
jejich území.
 
Rakousko se zavazuje, že přijme řád, který pro Dunaj bude zaveden konferencí mocností určených mocnostmi spojenými a sdruženými; tato konference, při které zástupci Rakouska mohou býti přítomni, sejde se do roka po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.
Tyto státy nebudou moci v nižádném případě ani na účet svůj vlastní ani
na účet svých příslušníků nic požadovati na jiných státech z titulu
drobných mincí, které drží.
 
===== Článek 305 =====
Čl.208
 
Mandát k provedení prací v Železných Vratech, který byl článkem 57 berlínské smlouvy ze dne 13. července 1878 dán Rakousko-Uhersku a jím postoupen Uhrám, prohlašuje se za skončený. S výhradou finančních ustanovení této smlouvy rozhodne komise, jíž je svěřena správa této části řeky, o vyrovnání účtů. Poplatky, které by snad bylo třeba odváděti, nebudou však v žádném případě vybírány Uhrami.
Státy, kterým připadlo území bývalého mocnářství rakousko-uherského
nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, získají všechny
statky a majetek vlády rakouské, bývalé i nynější, pokud leží na jejich
vlastním území.
 
===== Článek 306 =====
Podle tohoto článku budou se statky a majetkem vlády rakouské, bývalé i
nynější, rozuměti statky, které náležely bývalému císařství rakouskému,
a zájmy tohoto císařství na statcích, které bývaly společným majetkem
mocnářství rakousko-uherského, dále všechen majetek koruny a soukromé
statky bývalé panovnické rodiny rakousko-uherské.
 
Jestliže by na části říční sítě, které tvoří hranici, stát československý, stát srbsko-chorvatsko-slovinský nebo Rumunsko se zmocněním nebo jako mandatáři mezinárodní komise podnikly práce k úpravě, regulaci, zřízení jezů a pod., budou na protějším břehu, jakož i na části řečiště ležící mimo jejich území požívati práva na všechna usnadnění, potřebná k vyměřování, k provedení a udržování těchto prací.
Státy ty nebudou moci požadovati nic ze statků a jmění vlády rakouské,
bývalé i nynější, ležící mimo jejich vlastní území.
 
===== Článek 307 =====
Cena statků a majetku získaných jednotlivými státy, vyjímajíc Rakousko,
bude stanovena komisí reparační, aby byla připsána na vrub státu
nabývajícího a ku prospěchu Rakouska na účet částek dlužných z důvodu
povinnosti k náhradě škod. Komise reparační jest povinna odečísti
zároveň z hodnoty veřejného jmění takto získaného sumu úměrnou podílu,
kterým v hotových penězích, v pozemcích nebo materiálu přispěly, pokud
se týká tohoto jmění, země, obce a jinaká místní zřízení samosprávná.
 
Rakousko jest vůči evropské dunajské komisi zakázáno ke každému navrácení, každé nápravě a každé náhradě za škody, jež tato komise utrpěla za války.
Nabude-li některý stát něčeho podle tohoto článku, bude mu, bez újmy
ustanovení článku 203 o zajištěném dluhu, od sumy připsané na jeho vrub
a ku prospěchu Rakouska podle předešlého odstavce odečtena taková část
nezajištěného dluhu bývalé vlády rakouské, převzatého jmenovaným státem
nabývajícím podle řečeného článku 203, jaká odpovídá podle mínění
komise reparační nákladům učiněným na statky a majetek státem tím
získané. Sumu, jakou sluší odečísti, určí komise reparační podle zásad,
jaké uzná za slušné.
 
===== Článek 308 =====
Mezi statky a majetek vlády rakouské, bývalé i nynější, náleží také
část nemovitostí jakéhokoli druhu ležících v Bosně a Hercegovině, za
které vláda bývalého mocnářství rakousko-uherského podle článku 5
úmluvy ze dne 26. února 1909 zaplatila 2,500.000 tureckých liber vládě
ottomanské. Tato část bude úměrná podílu bývalého císařství rakouského
na oněch platech a suma určená komisí reparační budiž připsána ku
prospěchu Rakouska na úhradu částek dlužných z důvodu povinnosti k
náhradě škod.
 
Bude-li postavena dunajsko-rýnská vodní cesta o velkém průřezu, zavazuje se Rakousko zavésti na této vodní cestě řád, jak je obsažen v článcích 292 a 294 až 299 této smlouvy.
Výjimkou z ustanovení právě uvedených budou bezplatně převedeny:
 
====Hlava III. - Vodní hospodářství.====
1. statky a majetek zemí, obcí a jiných místních zřízení samosprávných
bývalého mocnářství rakousko-uherského a statky i majetek v Bosně a
Hercegovině, které nenáležely bývalému mocnářství rakousko-uherskému;
 
===== Článek 309 =====
2. školy a nemocnice z vlastnictví bývalého mocnářství
rakousko-uherského;
 
Není-li jiných ustanovení a jestliže následkem stanovení nové hranice závisí vodní hospodářství (kanalisace, zaplavování, zavodňování, odvodňování a věci podobné) v jednom státě na pracích provedených na území jiného státu, nebo užívá-li se na základě předválečného stavu na území jednoho státu vody nebo vodní energie pocházející z území jiného státu, má býti mezi státy zúčastněnými sjednána dohoda k tomu cíli, aby byly chráněny zájmy a zachována získaná práva každého z nich.
3. lesy, které náležely bývalému království polskému.
 
Nedojde-li k dohodě, rozhodne rozhodčí jmenovaný Radou Společnosti národů.
Mimo to státy jmenované v prvém odstavci, jimž připadla území, mohou se
schválením komise reparační nabýti bezplatně všech nemovitostí nebo
jiných statků, které leží v jejich územích a náležely dříve království
českému, polskému neb chorvatsko-slovinsko-dalmatskému, nebo Bosně a
Hercegovině, nebo knížecím biskupstvím tridentskému a brixenskému, a
jejichž hlavní hodnota záleží v dějinných upomínkách, které se k nim
váží.
 
===== Článek 310 =====
Čl.209
 
Není-li jiných ustanovení, a jestliže se v jednom státě pro obecní nebo domácí potřeby používá elektřiny nebo vody, jejíž zdroj následkem stanovení nové hranice je v území jiného státu, má býti mezi zúčastněnými státy sjednána dohoda k tomu cíli, aby byly chráněny zájmy a zachována získaná práva každého z nich.
Rakousko se vzdává, pokud se jeho týká, jakéhokoli zastoupení nebo
účastenství, jež jakékoli smlouvy, úmluvy neb dohody zabezpečovaly jemu
samému neb jeho příslušníkům ve správě komisí, agentur, státních bank a
při všech ostatních mezinárodních finančních a hospodářských
organisacích kontrolních a správních, působících v kterémkoli ze států
spojených a sdružených, v Německu, Maďarsku, Bulharsku nebo Turecku, v
državách závislých územích států shora jmenovaných, stejně jako v
bývalé říši ruské, jakož i v dohledu nad nimi.
 
Než dojde k této dohodě, jsou elektrické centrály a závody pro dodávání vody povinny pokračovati v dodávkách tak, jako to odpovídá podmínkám a smlouvám trvavším 3. listopadu 1918.
Čl.210
 
Nedojde-li k dohodě, rozhodne rozhodčí, jmenovaný Radou Společnosti národů.
1. Rakousko se zavazuje, že do měsíce ode dne, kdy tato smlouva nabude
působnosti, úřadům, které by byly určeny Čelnými mocnostmi spojenými a
sdruženými, odevzdá částku ve zlatě, jež je uložena v Rakousko-uherské
bance na jméno správní rady státního dluhu ottomanského jakožto záruka
prvé emise papírových peněz vlády turecké.
 
===Oddíl III. - Železnice.===
2. Rakousko se zříká, pokud se jeho týká, všech výhod plynoucích z
====Hlava I. - Volnost průvozu pro Rakousko směrem k moři Jaderskému.====
jakýchkoli závazků obsažených ve smlouvách bukurešťské a brest-litevské
a ve smlouvách je doplňujících, aniž je tím dotčen článek 244 Části X
(Klausule hospodářské) této smlouvy.
 
===== Článek 311 =====
Zavazuje se odevzdati, ať Rumunsku ať Čelným mocnostem spojeným a
sdruženým, všechna platidla, mince, hodnoty, obchodní papíry a zboží,
které dostalo na splnění jmenovaných smluv.
 
Rakousku poskytuje se volný přístup k moři Jaderskému a přiznává se mu za tím účelem volnost průvozu na území a v přístavech oddělených od bývalé monarchie rakousko-uherské.
3. Částek v hotovosti a v platidlech, které mají býti splaceny, a
platidel, hodnot i zboží jakéhokoli druhu, které mají býti vydány nebo
převedeny podle ustanovení tohoto článku, bude použito Čelnými
mocnostmi spojenými a sdruženými způsobem, jaký bude jmenovanými
mocnostmi později stanoven.
 
Volností průvozu jest rozuměti volnost, která je definována v článku 284, a to až do doby, kdy bude mezi mocnostmi spojenými a sdruženými v této příčině uzavřena obecná dohoda, načež ustanovení nové dohody vstoupí na místo ustanovení onoho článku.
4. Rakousko se zavazuje, že uzná převody zlata, o kterých je řeč v
článku 259, odstavec 5 mírové smlouvy uzavřené ve Versailles dne 28.
června 1919 mezi mocnostmi spojenými a sdruženými a Německem, jakož i
převody pohledávek, o kterých je řeč v článku 261 téže smlouvy.
 
Zvláštními úmluvami států nebo správ zúčastněných určí se podmínky, jak vykonávati možnosti shora sjednané, a upraví se zejména způsob používání přístavů a svobodných pásem v nich, jakož i používání železnic, po nichž se tam normálně přijíždí, zavedení mezinárodní dopravy a mezinárodních tarifů (společných) s přímými jízdenkami a přímými nákladními listy, i další platnost ustanovení bernské konvence ze 14. října 1890 a podmínek doplňujících až do doby, kdy bude nahrazena novou konvencí.
Čl.211
 
Svoboda průvozu bude se vztahovati i na dopravu poštovní, službu telegrafní a telefonní.
Bez újmy ostatních ustanovení této smlouvy, kterými se Rakousko zříká
práv náležejících jemu neb jeho příslušníkům, bude komise reparační
moci do roka ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, požadovati,
aby Rakousko získalo všechna práva nebo zájmová účastenství svých
příslušníků v jakémkoli podniku obecně užitečném nebo v jakékoli
koncesi v Rusku, v Turecku, v Německu, v Maďarsku nebo v Bulharsku nebo
v državách a závislých územích těchto států neb na území, které,
náleževši Rakousku nebo jeho spojencům, má býti postoupeno Rakouskem
nebo jeho spojenci nebo spravováno mandatářem podle smlouvy uzavřené s
mocnostmi spojenými a sdruženými. Dále bude Rakousko do šesti měsíců
ode dne, kdy bude o to požádáno, povinno převésti na reparační komisi
soubor těchto práv a zájmových účastenství a všech podobných práv a
zájmových účastenství, jež vláda rakouská, bývalá i nynější, sama má
snad v držení.
 
====Hlava II. - Klausule o mezinárodní dopravě.====
Rakousku přísluší odškodniti své příslušníky takto práv zbavené, a
komise reparační připíše ku prospěchu Rakouska na účet částek dlužných
z důvodu náhrady škod částky odpovídající hodnotě práv a zájmových
účastenství postoupených tak, jak bude tato hodnota stanovena komisí
reparační. Rakousko bude povinno do šesti měsíců ode dne, kdy tato
smlouva nabude působnosti, oznámiti komisi reparační soupis všech oněch
práv a zájmových účastenství, ať již skutečně zaručených či nejistých a
dosud nevykonávaných, a vzdá se ve prospěch mocností spojených a
sdružených jménem svým a jménem svých příslušníků všech práv a
zájmových účastenství nahoře jmenovaných, o nichž by nebylo zmínky v
hořejším soupisu.
 
===== Článek 312 =====
Čl.212
 
Zboží přicházející z území mocností spojených a sdružených, určené do Rakouska, jakož i zboží Rakouskem transitující, jež přichází z území mocností spojených a sdružených nebo je do něho určeno, bude míti v příčině vybíraných poplatků (přihlížejíc ke všem refakcím a prémiím), v příčině výhod, i v každém jiném směru, na železnicích rakouských plné právo na nejvýhodnější podmínky, které platí pro zboží téhož rázu, přepravované na kterékoli trati rakouské, ať v dopravě vnitřní ať při vývozu, dovozu či průvozu za podobných podmínek přepravních, zvláště co se týče přepravní délky. Na žádost jedné nebo několika mocností spojených nebo sdružených bude téhož plavidla užito při zboží těmito mocnostmi jmenovitě označeném, jež, přicházejíc z Rakouska, jest určeno do jejich území.
Rakousko se zavazuje, že nebude činiti překážek, aby vlády německá,
maďarská, bulharská a turecká získaly všecka práva a zájmová
účastenství příslušníků německých, maďarských, bulharských a tureckých
ve všech podnicích obecně užitečných nebo ve všech koncesích
rakouských, která budou moci býti komisí reparační požadována podle
smluv mírových a smluv nebo úmluv doplňujících, sjednaných mezi
mocnostmi spojenými a sdruženými a vládami německou, maďarskou,
bulharskou a tureckou.
 
Jakmile některá z mocností spojených a sdružených Rakousko o to požádá, musí býti zavedeny mezinárodní tarify, sestavené podle sazeb, o nichž je řeč v odstavci předešlém, a zahrnující přepravu s přímými nákladními listy.
Čl.213
 
Bez újmy ustanovení čl. 288 a 289 zavazuje se však Rakousko, že zachová na svých vlastních tratích soustavu tarifů, jaké platily před válkou pro dopravu s přístavy jaderskými a černomořskými hledíc k jejich soutěži se severními přístavy německými.
Rakousko se zavazuje převésti na mocnosti spojené a sdružené všechny
pohledávky neb práva vlády rakouské, bývalé nebo nynější, na náhradu
škod proti Německu, Maďarsku, Bulharsku nebo Turecku a zejména všechny
ony pohledávky a ona práva, která jí vyplývají nebo budou vyplývati z
provádění závazků převzatých od 28. července 1914 až do doby, kdy tato
smlouva nabude působnosti.
 
===== Článek 313 =====
Hodnota těchto pohledávek a práv na náhradu bude stanovena komisí
reparační a připsána ku prospěchu Rakouska na účtu částek dlužných z
důvodu náhrady škod.
 
Jakmile nabude tato smlouva působnosti, obnoví Vysoké smluvní strany, pokud se které z nich týče, a s výhradami stanovenými v druhém odstavci tohoto článku, konvence a úpravy o přepravě zboží po železnicích, podepsané v Bernu 14. října 1890, 20. září 1893, 16. července 1895, 16. června 1898 a 19. září 1906.
Čl.214
 
Bude-li do pěti let od doby, kdy nabude tato smlouva působnosti, o dopravě osob, zavazadel a zboží po železnicích, smluvena nová konvence v náhradu za bernskou konvenci ze dne 14. října 1890 a za dodatečné úmluvy výše uvedené, bude tato nová konvence, jakož i podmínky doplňující, platné pro mezinárodní přepravu po železnicích, jimž tato konvence bude moci býti základem, Rakousko vázati i tenkráte, jestliže odmítla tato moc účastniti se projednávání této konvence nebo k ní přistoupiti. Dokud nebude uzavřena nová konvence, bude se Rakousko říditi ustanoveními konvence bernské s dodatky jejími nahoře uvedenými, jakož i podmínkami doplňujícími.
Pokud není jinakých ustanovení obsažených v této smlouvě nebo ve
smlouvách a úmluvách doplňujících, jakýkoli závazek, platiti podle této
smlouvy hotovými a vyjádřený v zlatých korunách rakousko-uherských,
bude splatný podle volby věřitelů v librách šterlinků, splatných v
Londýně, v zlatých dolarech Spojených států amerických, splatných v
Novém Yorku, v zlatých francích, splatných v Paříži, nebo v zlatých
lirách, splatných v Římě.
 
===== Článek 314 =====
Po rozumu tohoto článku je smluveno, že zlaté mince shora vzpomenuté
jsou váhy a zrna, stanovených pro každou z nich zákonem dne 1. ledna
1914.
 
Rakousko bude povinno účastniti se práce o zavedení dopravy s přímými jízdenkami pro osoby a jejich zavazadla, požádá-li o to jedna nebo několik mocností spojených a sdružených, aby zajistila železniční spojení těchto mocností mezi sebou anebo se všemi jinými zeměmi v transitu přes území rakouské; Rakousko bude za tím účelem zejména povinno přejímati vlaky a vozidla, přijíždějící z území mocností spojených a sdružených, a dopravovati je s rychlostí, jako své nejlepší vlaky jezdící na týchž tratích na veliké vzdálenosti. V žádném případě nebudou sazby platné pro tato přímá spojení větší nežli sazby platné pro touž cestu přepravní ve vnitřní dopravě rakouské, za stejných podmínek rychlosti a pohodlí.
Čl.215
 
Tarify platné, za stejných podmínek rychlosti a pohodlí pro přepravu vystěhovalců na rakouských železnicích do přístavů anebo z přístavů mocností spojených a sdružených nesmějí nikdy ukládati vyšší sazbu kilometrovou, nežli budou nejvýhodnější tarify, které platí na řečených železnicích pro vystěhovalce jedoucí do některého jiného přístavu nebo z něho přijíždějící, hledě ke všem prémiím nebo refakcím.
Aby bylo zajištěno nejlepší a nejslušnější nakládání všem stranám,
budou určeny shodou mezi jednotlivými zúčastněnými vládami všechny
úpravy finanční, které se staly nutnými rozkouskováním bývalého
mocnářství rakousko-uherského a novým uspořádáním veřejných dluhů a
měny, podle podmínek, jaké o tom určily předešlé články. Ony úpravy se
týkají mezi jiným bank, společností pojišťovacích, spořitelen
poštovních, ústavů pro úvěr pozemkový, společností hypotečních a
jakýchkoli jiných zařízení podobných, působících na území bývalého
mocnářství rakousko-uherského. Jestliže by jmenované vlády nemohly
dospěti ke shodě o těchto finančních otázkách, anebo jestliže by
některá vláda měla za to, že se jejím příslušníkům nedostává slušného
nakládání, bude komise reparační jmenovati k žádosti některé z vlád
zúčastněných jednoho nebo několik rozhodčích, z jejichž výroku nebude
odvolání.
 
===== Článek 315 =====
Čl.216
 
Rakousko se zavazuje, že nezavede žádného opatření technického, fiskálního nebo správního, jako celní prohlídku, opatření policejní, zdravotní nebo kontrolní, jež by platilo jen pro přímou dopravu uvedenou v článku předchozím anebo pro přepravu vystěhovalců do přístavů nebo z přístavů mocností spojených a sdružených, a jež by dopravě té překáželo anebo ji zdržovalo.
Kdo požívá občanských nebo vojenských platů odpočinkových od bývalého
císařství rakouského a byl uznán nebo stal se podle této smlouvy
příslušníkem jiného státu než Rakouska, nebude moci v příčině svých
platů odpočinkových požadovati nic na vládě rakouské.
 
===== Článek 316 =====
Část X.
 
Koná-li se přeprava z části po železnicích a z části plavbou vnitrozemskou, ať s přímým nákladním listem či bez něho, budou předchozí ustanovení platiti pro část projetou po železnici.
Klausule hospodářské.
 
====Hlava III. - Vozidla.====
Oddíl I.
 
===== Článek 317 =====
Vztahy obchodní.
 
Rakousko se zavazuje, že rakouské vagony budou vystrojeny tak,
Hlava I.
#aby mohly býti zařaděny do nákladních vlaků jezdících po tratích oněch mocností spojených a sdružených, které přistoupily k bernské konvenci z 15. května 1886, změněné 18. května 1907, a aby se tím neporušilo působení průběžné brzdy, která by snad do desíti let ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, v oněch zemích byla zavedena;
#aby vozy těchto mocností mohly býti zařaděny do všech nákladních vlaků jezdících po tratích rakouských.
S vozidly mocností spojených a sdružených bude na tratích rakouských nakládáno v příčině oběhu, udržování a oprav stehně jako s vozidly rakouskými.
 
====Hlava IV. - Postoupení železničních tratí.====
Celní předpisy, cla a omezení celní.
 
===== Článek 318 =====
Čl.217
 
S výhradou zvláštních ustanovení vztahujících se na postoupení přístavů, vodních cest a železnic, ležících na územích postoupených podle této smlouvy, a s výhradou ustanovení finančních, týkajících se koncesionářů a placení odpočinkových platů personálu, provede se postoupení železnic za těchto podmínek:
Rakousko se zavazuje, že nepodrobí zboží, ať produkty přírodní či
#Stavby a výstroj všech železnic odevzdají se zúplna a v dobrém stavu.
výrobky, kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených, dovážené na
#Bude-li některé z mocností spojených a sdružených Rakouskem postoupena v celku některá síť železniční, která má svá vlastní vozidla, budou tato vozidla odevzdána v plném počtu podle posledního inventáře před 3. listopadem 1918 a v normálním stavu udržovacím.
území rakouské, ať dojdou odkudkoli, jiným nebo vyšším clům neb
#Pro trati, které nemají vlastních vozidel, provedou rozdělení vozidel na síti, k níž tyto trati náležejí, komise znalců, jmenované mocnostmi spojenými a sdruženými, v nichž bude Rakousko zastoupeno. Tyto komise přihlédnou k množství vozidel připsaných k těmto tratím podle posledního inventáře před 3. listopadem 1918, k délce tratí, počítaje v to i koleje služební, jakož i k rázu a rozsahu dopravy. Tyto komise určí rovněž lokomotivy, vozy osobní a nákladní, které jest v jednotlivých případech postoupiti, stanoví podmínky jejich převzetí a opatří zatímně, čeho třeba k zajištění jejich oprav v dílnách rakouských.
poplatkům, počítaje k nim i vnitřní dávky, než jsou cla nebo poplatky,
#Zásoby, výstroj a nástroje budou odevzdány za týchž podmínek jako vozidla.
jimž je podrobeno stejně zboží, ať produkty přírodní či výrobky,
Ustanovení hořejších odstavců 3 a 4 platí i pro trati bývalého Ruského Polska, přestavěné úřady rakousko-uherskými na normální rozchod; k těmto tratím jest hleděti jako k částem odděleným od sítě rakouských a uherských státních drah.
kteréhokoli jiného z řečených států aneb kterékoli jiné země cizí.
 
====Hlava V. - Ustanovení o některých tratích železničních.====
Rakousko neponechá v platnosti ani neuloží žádného zákazu neb omezení
dovážeti na území rakouské jakékoli zboží, ať produkty přírodní či
výrobky, z území kteréhokoli ze států spojených neb sdružených, ať
dojdou odkudkoli, jež by se nevztahovaly stejně na dovoz téhož zboží,
ať produktů přírodních či výrobků, kteréhokoli jiného z řečených států
aneb kterékoli jiné země cizí.
 
===== Článek 319 =====
Čl.218
 
Jestliže následkem určení nových hranic bude trať spojující dvě části téže země procházeti zemí jinou, anebo končí-li se odbočná trať, vycházející z jedné země, v zemi jiné, tu budou, s výhradou zvláštních ustanovení obsažených v této smlouvě, podmínky provozní upraveny dohodou sjednanou mezi zúčastněnými správami železničními. Nebude-li mezi těmito správami dosaženo souhlasu o podmínkách takovéto dohody, budou spory rozhodnuty komisemi znalců, jak ustanoveno v článku předchozím.
Rakousko se mimo to zavazuje, že při úpravě dovozu nebude činiti
rozdílu ke škodě obchodu kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených
vzhledem ke kterémukoli jinému z řečených států nebo ke kterékoli jiné
cizí zemi, a to ani prostředky nepřímými, na př. takovými, jaké jsou
dány celním řádem neb řízením celním, nebo metodami verifikace neb
rozboru, nebo podmínkami placení cel, nebo metodami klasifikace neb
výkladem tarifů, nebo konečně monopolisováním.
 
Zřízení všech nových nádraží pohraničních mezi Rakouskem a sousedními státy spojenými a sdruženými, jakož i provoz na tratích mezi těmito nádražími budou upraveny dohodou, sjednanou za stejných podmínek.
Čl.219
 
===== Článek 320 =====
Pokud jde o vývoz, zavazuje se Rakousko, že nepodrobí zboží, ať
produkty přírodní či výrobky, vyvážené z území rakouského do území
kteréhokoli ze států spojených nebo sdružených jiným nebo vyšším clům
nebo poplatkům, počítajíc k nim i vnitřní dávky, než takovým, jaké se
platí ze stejného zboží vyváženého do kteréhokoli jiného z řečených
států nebo do kterékoli jiné země cizí.
 
Aby se zajistil pravidelný provoz na železničních sítích někdejšího mocnářství rakousko-uherského, na něž mají koncesi soukromé společnosti, a jež se vyplněním ustanovení této smlouvy octnou na území několika států, bude nové správní a technické ustrojení řečených sítí upraveno pro každou síť dohodou mezi koncesionářskou společností a státy územně zúčastněnými.
Rakousko neponechá v platnosti ani neuloží žádného zákazu neb omezení
vyvážeti jakékoli zboží vypravované z území rakouského do kteréhokoli
ze států spojených nebo sdružených, jež by se nevztahovaly stejně na
vývoz téhož zboží, ať produktů přírodních či výrobků, vypravovaných do
kteréhokoli jiného z řečených států neb do kterékoli jiné země cizí.
 
Rozpory, v kterých by nebylo možno dosíci shody, jakož i všechny otázky vztahující se k výkladu smluv o výkupu tratí budou předloženy rozhodčím, jež jmenuje Rada Společnosti národů.
Čl.220
 
Za společnost rakouské Jižní dráhy bude žádati o toto rozhodčí řízení buď správní rada této společnosti, nebo výbor zastupující vlastníky obligací.
Veškeré výhody, svobody a výsady dovozní, vývozní neb průvozní, které
by Rakousko povolilo kterémukoli ze států spojených neb sdružených nebo
kterékoli z jiných zemí cizích, budou se zároveň a bezpodmínečně
vztahovati na všechny státy spojené nebo sdružené, aniž musí o to
žádati nebo poskytnouti kompensace.
 
===== Článek 321 =====
Čl.221
 
#Do pěti let po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, může Italie žádati, aby na území rakouském byly vystavěny nebo zlepšeny nové trati přes Alpy sedlem rešenským a průsmykem predělským. Náklad na stavbu a zlepšení ponese Italie, leda že by Rakousko chtělo tyto práce zaplatiti samo. Rozhodčí jmenovaný Radou společnosti národů odhadne po době, kterou určí tato Rada, onu část nákladu za stavbu nebo zlepšení, jakou bude Rakousko povinno Italii nahraditi z důvodu zvětšení příjmu, které vykáže provoz rakouské sítě a které bude následkem řečených prací.
Odchylkou od ustanovení článku 286 Části XII (Přístavy, vodní cesty a
#Rakousko zdarma postoupí Italii návrhy i přílohy návrhů na stavbu těchto železnic:
železnice) této smlouvy a po dobu tří let, počínajíc dnem, kdy nabude
::železnice z Trbiže přes Rabl, Plezzo, Kobarid (Caporetto), Kanal (Canale) a Gorici do Terstu;
působnosti tato smlouva, budou výrobky provážené přístavy, které před
::místní železnice ze Sv. Lucie Tolmínské do Kobaridu;
válkou byly v územích bývalého mocnářství rakousko-uherského, požívati
::železnice z Trbiže do Plezza (nové vyměřování);
při svém dovozu do Rakouska celních slev odpovídajících poměrně slevám,
::železnice rešenské (spojky mezi Landeckem a Malsem).
které platily pro tytéž výrobky podle celního tarifu rakousko-uherského
ze dne 13. února 1906, byly-li dováženy řečenými přístavy.
 
===== Článek 322 =====
Čl.222
 
Pro důležitost, již má pro stát československý svobodné spojení s mořem Jaderským, přiznává Rakousko státu československému právo jezditi svými vlaky po dílech tratí ležících na území rakouském, a to:
Nehledíc k ustanovením článků 217 až 220 jsou státy spojené a sdružené
#z Bratislavy do Rjeky přes Šoproň, Kamenec a Mura-Keresztur a po odbočce z Mura-Keresztur do Pragerska;
zajedno v tom, že se nebudou dovolávati těchto ustanovení za tím
#z Budějovic do Terstu přes Linec, Sv. Michal, Celovec a Jesenici a po odbočce z Celovce do Trbiže.
účelem, aby si zajistily výhodu plynoucí z jakékoli zvláštní úpravy,
Na žádost té neb oné strany mohou býti trati, na kterých se bude vykonávati právo průjezdu, dočasně nebo trvale pozměněny úmluvou mezi správou železnic československých a správou oněch železnic, na kterých se bude právo průjezdu vykonávati.
kterou snad sjedná vláda rakouská s vládou uherskou neb se státem
československým k zavedení zvláštní celní soustavy ve prospěch určitých
produktů přírodních neb výrobků pocházejících a dovážených z těchto
zemí, které budou vyjmenovány v úpravách, a to s výhradou, že trvání
úpravy té nepřekročí doby pěti let ode dne, kdy tato smlouva nabude
působnosti.
 
===== Článek 323 =====
Čl.223
 
Vlaky, pro které bude použito práva průjezdu, nesmějí sloužiti místní dopravě, leda bude-li to mezi státem, kterým vlaky projíždějí, a státem československým smluveno.
Po šest měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, nesmějí cla
uložená Rakouskem na dovoz ze států spojených a sdružených býti vyšší
nežli nejvýhodnější cla, jež platila pro dovoz do bývalého mocnářství
rakousko-uherského dne 28. července 1914.
 
Toto právo průjezdu zahrnuje v sobě zejména právo postaviti výtopny a dílny pro menší správky vozidel, jakož i právo ustanoviti zástupce, kteří by dohlédli na dopravu vlaků československých.
Toto ustanovení zůstane v platnosti ještě po další období třicíti
měsíců od vypršení prvých šesti měsíců, avšak toliko pro dovoz
čerstvého a sušeného ovoce, čerstvé zeleniny, olivového oleje, vajec,
vepřů, uzenářského zboží a živé drůbeže v tom rozsahu, v jakém toto
zboží v den výše vzpomenutý (28.července 1914) podléhalo smluvním
tarifům stanoveným smlouvami s mocnostmi spojenými neb sdruženými.
 
===== Článek 324 =====
Čl.224
 
Technické, správní a finanční podmínky, za jakých bude stát československý právo průjezdu vykonávati, určí se úmluvou mezi železniční správou tohoto státu a správou propůjčených tratí v Rakousku. Nebudou-li se moci tyto správy o ustanoveních této úmluvy shodnouti, rozsoudí sporné otázky rozhodčí, jmenovaný vládou britskou; nálezy tohoto rozhodčího budou závazné pro obě strany.
1. Stát československý a Polsko se zavazují, že po patnáct let,
počítajíc od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti neuloží na vývoz
výrobků uhelných dolů, ležících na jejich územích, do Rakouska jiných
nebo obtížnějších vývozních cel ani jiných dávek ani jakýchkoli omezení
vývozních, nežli jsou ta, která budou uložena na stejný vývoz do
kterékoli jiné země.
 
Spory o výklad nebo obtíže nepředvídané touto smlouvou budou rozhodovány stejným způsobem rozhodčím řízením, pokud by Společností národů nebyl zaveden postup jiný.
2. O vzájemné dodávce uhlí a surovin budou mezi státem československým,
Polskem a Rakouskem sjednány zvláštní úpravy.
 
====Hlava VI. - Ustanovení přechodná.====
3. Než tyto úpravy budou sjednány, avšak nikterak na dobu delší tří
let, počítajíc ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, zavazují se
stát československý a Polsko, že neuloží ani vývozního cla, ani žádného
omezení na vývoz uhlí a lignitu do Rakouska, až do množství, které určí
komise reparační, nedojde-li k dohodě mezi zúčastněnými státy. Určujíc
toto množství, přihlédne komise reparační k veškerým skutečnostem,
zahrnujíc v to množství uhlí a lignitu, která byla před válkou dodávána
do nynějšího Rakouska Horním Slezskem a územími bývalého císařství
rakouského postoupenými podle této smlouvy státu československému a
Polsku, a dále množství, která toho času přebývají v těchto zemích pro
vývoz. Navzájem musí Rakousko dodávati státu československému a Polsku
taková množství surovin uvedených v odstavci 2., jaká určí komise
reparační.
 
===== Článek 325 =====
4. Stát československý a Polsko se zavazují dále, že po stejnou dobu
učiní všechna opatření potřebná k zajištění toho, aby kupci bydlící v
Rakousku mohli všechny tyto výrobky získati za podmínek stejně
výhodných, jaké za obdobných okolností platí o prodeji stejných výrobků
kupcům bydlícím v státě československém nebo v Polsku v jejich
vlastních zemích nebo v kterékoli jiné zemi.
 
Rakousko vyhoví poukazům, které mu ve věcech přepravy budou dány úřadem jednajícím jménem mocností spojených a sdružených:
5. Vzejde-li neshoda o provedení a výkladu některého z ustanovení shora
#stran přepravy vojska prováděné na základě této smlouvy, jakož i přepravy materiálu, střeliva a zásob pro potřeby vojenské;
uvedených, rozhodne komise reparační.
#zatímně stran přepravy potravin pro určité kraje, ve věci co možná rychlého obnovení pravidelných podmínek přepravních a ve věci upravení služby poštovní a telegrafní.
 
====Hlava VII. - Telegrafy a telefony.====
Hlava II.
 
===== Článek 326 =====
Plavba.
 
Rakousko se zavazuje, že bez ohledu na jakákoli opačná ustanovení trvajících úmluv poskytne na tratích pro mezinárodní transit nejvhodnějších a podle platných sazeb svobodu transitu telegrafickým zprávám a telefonickým hovorům z kteréhokoli nebo do kteréhokoli ze států spojených a sdružených, ať sousedních či nikoli. Tyto zprávy a tyto hovory nebudou zbytečně nijak zdržovány ani omezovány; v Rakousku bude s nimi nakládáno jako s domácími ve všem, co se týče výhod a zvláště rychlosti přepravy. Žádný poplatek, výhoda ani omezení nesmí záviseti ať přímo či nepřímo na státní příslušnosti odesilatele nebo příjemce.
Čl.225
 
===== Článek 327 =====
Vysoké smluvní strany se shodují, že uznávají vlajku lodí kterékoli
smluvní strany, jež nemá mořského pobřeží, jsou-li zapsány v rejstříku
v určitém jediném místě ležícím na jejím území; toto místo bude pro ony
lodi přístavem zápisním.
 
Následkem zeměpisné polohy státu československého přijímá Rakousko tyto odchylky od mezinárodní úmluvy telegrafní a telefonní, o které se mluví v článku 235 Části X. (Klausule hospodářské) této smlouvy:
Hlava III.
<ol style="list-style-type:decimal">
<li>
Rakousko zřídí a bude udržovati na žádost státu československého přímé telegrafní linky přes území rakouské.
</li>
<li>
Roční poplatek, jejž bude československý stát platiti za každou z řečených linek, bude se počítati podle ustanovení úmluv svrchu uvedených; tento poplatek nebude leda když by o tom došlo k jiné úmluvě, nižší nežli částka, jaká by se měla platiti podle řečených úmluv za počet sdělení stanovený v těchto úmluvách jakožto počet, který zakládá právo žádati o zřízení nové přímé linky, při čemž jest bráti za základ zlevněnou sazbu podle článku 23 § 5 mezinárodní úmluvy telegrafní (revise lisabonská).
</li>
<li>
Pokud bude stát československý platiti za některou přímou linku nejmenší roční poplatek nahoře stanovený:
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
<li>
bude ona linka úplně vyhrazena pro zprávy do státu československého nebo z něho;
</li>
<li>
nesmí se pro tuto linku použíti oprávnění, které dává Rakousku článek 8 mezinárodní úmluvy telegrafní ze dne 22. července 1875, přerušiti mezinárodní spojení telegrafické.
</li>
</ol>
</li>
<li>
Podobných ustanovení bude použito pro zřízení a udržování přímých linek telefonních. Nebude-li jiné úmluvy, bude stát československý platiti za každou přímou linku telefonní dvakrát tolik jako za přímou linku telegrafní.
</li>
<li>
Pozdější úmluvou mezi zúčastněnými státy budou určeny jednotlivé linky, které mají býti zřízeny, a zároveň nutné podmínky správní, technické a finanční, které nejsou obsaženy v úmluvách mezinárodních nebo v tomto článku. Nedojde-li k dohodě, budou určeny rozhodčím jmenovaným Radou Společnosti národů.
</li>
<li>
Ustanovení tohoto článku mohou býti kdykoli změněna úmluvou mezi Rakouskem a státem československým. Nedojde-li po deseti letech od počátku působnosti této smlouvy k dohodě mezi stranami, může rozhodčí, jmenovaný Radou Společnosti národů, k žádosti jedné nebo druhé strany změniti podmínky, podle nichž stát československý bude požívati práv tímto článkem mu daných.
</li>
<li>
Jestliže by došlo mezi stranami ke sporu o výklad buď tohoto článku, nebo úmluvy uvedené v odstavci 5, bude tento spor předložen k rozhodnutí Stálému mezinárodnímu soudnímu dvoru, který bude zřízen Společností národů.
</li>
</ol>
===Oddíl IV. - Řešení sporů a revise trvalých klausulí.===
 
===== Článek 328 =====
Nekalá soutěž.
 
Spory, které by mezi mocnostmi zúčastněnými vznikly o výkladu nebo použití ustanovení této Části smlouvy, budou řešeny tak, jak určí Společnost národů.
Čl.226
 
===== Článek 329 =====
Rakousko se zavazuje, že učiní veškerá opatření zákonodárná neb správní
nutná k tomu, aby zabezpečilo produkty přírodní neb výrobky pocházející
z kteréhokoli státu spojeného nebo sdruženého proti jakémukoli způsobu
nekalé soutěže v obchodních stycích.
 
Společnost národů může kdykoli navrhnouti revisi oněch předcházejících článků, které se vztahují k trvalému správnímu řádu.
Rakousko se zavazuje zamezovati a potlačovati zabavením a všemi jinými
vhodnými trestními opatřeními jak dovoz tak vývoz, jakož i domácí
výrobu, oběh, prodej a nabídku všech produktů neb zboží, jež jsou přímo
neb ve své výpravě neb na svém obalu označeny jakýmikoli známkami,
jmény, nápisy neb značkami vyjadřujícími přímo neb nepřímo falešné
označení původu, rázu, druhu neb zvláštních vlastností těchto produktů
neb tohoto zboží.
 
===== Článek 330 =====
Čl.227
 
Po třech letech od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, může Rada společnosti národů kdykoli zrevidovati ustanovení článků 284 až 290, 293, 312, 314 až 326.
S podmínkou, že mu bude poskytnuta vzájemnost v těchto věcech, zavazuje
se Rakousko, že se přizpůsobí zákonům, rozhodnutím správním neb soudním
vydaným podle těchto zákonů, platícím v některé zemi spojené nebo
sdružené a řádně notifikovaným Rakousku od příslušných úřadů,
stanovícím a upravujícím právo na okrskové pojmenování vín a lihovin
vyrobených v zemi, k níž okrsek přináleží, neb ustanovujícím a
upravujícím podmínky, za kterých okrskové pojmenování může býti
povoleno; dovoz, vývoz, jakož i výroba, oběh, prodej nebo nabídka
produktů neb zboží opatřených okrskovým pojmenováním proti řečeným
zákonům neb rozhodnutím budou Rakouskem zapověděny a potlačovány
opatřeními předepsanými v článku předešlém.
 
Nedojde-li k revisi, nebude se po uplynutí lhůty stanovené v předešlém odstavci žádná mocnost spojená a sdružená moci dovolávati výhod kteréhokoli ustanovení obsaženého v článcích shora vytčených ve prospěch kterékoli části svého území, pro kterou by nebyla poskytla vzájemnosti. Doba tří let, do které vzájemnosti nelze požadovati, může býti prodloužena Radou společnosti národů.
Hlava IV.
 
Státy, kterým bylo postoupeno území někdejšího mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství, nebudou se moci dovolávati výhody žádného z ustanovení svrchu vzpomenutých, leč by se zavázaly, že na území, jež na základě této smlouvy přešlo pod jejich svrchovanost, zajistí Rakousku nakládání vzájemné.
Nakládání se státními příslušníky mocností spojených a sdružených.
 
===Oddíl V. - Zvláštní ustanovení.===
Čl.228
 
===== Článek 331 =====
Rakousko se zavazuje:
 
Bez újmy zvláštních závazků uložených touto smlouvou ve prospěch mocností spojených a sdružených zavazuje se Rakousko, že přistoupí ke každé obecné úmluvě o mezinárodním řádu pro transit, pro cesty vodní, přístavy a železnice, kterou by se schválením Společnosti národů mocnosti spojené a sdružené mezi sebou snad sjednaly do pěti let od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti.
a) že nebude ukládati příslušníkům mocností spojených a sdružených
žádných vylučujících výminek, pokud jde o provozování živností,
povolání, obchodu a průmyslu, které by zároveň neplatily pro všechny
cizozemce bez výjimky;
 
==Část XIII. - Práce.==
b) že nepodřídí příslušníků mocností spojených a sdružených nijakému
řádu neb omezení, pokud jde o práva naznačená v odstavci a), jež by
mohly přímo neb nepřímo odporovati ustanovením řečeného odstavce anebo
jež by byly jiné neb méně příznivé než ty, které se vztahují na
příslušníky národa požívajícího největších výhod;
 
===Oddíl I. - Organisace práce.===
c) že nepodřídí příslušníků mocností spojených a sdružených, jejich
statků, práv neb zájmových účastenství, čítaje v to i společnosti neb
sdružení, v kterých jsou zúčastněni, nižádným dávkám, poplatkům neb
daním přímým neb nepřímým, jež by byly jiné neb vyšší než dávky,
poplatky a daně, které jsou nebo budou uloženy vlastním příslušníkům
nebo jejich statkům, právům neb zájmovým účastenstvím;
 
Ježto Společnost národů má za účel založiti obecný mír a takovýto mír může spočívati jen na podkladě sociální spravedlnosti;
d) že nebude ukládati příslušníkům kterékoli mocnosti spojené a
sdružené nižádného omezení, které by se nebylo vztahovalo dne 1.
července 1914 na příslušníky týchž mocností, leda že by totéž omezení
stejně uložilo svým vlastním příslušníkům.
 
ježto platné podmínky pracovní znamenají pro velký počet osob nespravedlnost, bídu a strádání, což působí takovou nespokojenost, že obecný mír a soulad jsou ohroženy a je naléhavé, tyto podmínky zlepšiti: na příklad, pokud jde o uspořádání pracovních hodin, ustálení maximálního trvání pracovního dne a týdne, o najímání pracovních sil, boj proti nezaměstnanosti, o záruku mzdy zabezpečující slušné životní podmínky, o ochranu dělníků proti všeobecným chorobám a chorobám z povolání i úrazům přivoděným prací, o ochranu dětí, nedospělých a žen, o důchody starobní a invalidní, o ochranu zájmů pracovníků zaměstnaných v cizině, zajištění zásady svobody odborového sdružování, organisaci odborného a technického vyučování a o jiná obdobná opatření;
Čl.229
 
ježto tím, že některý stát nepřijme řád práce vskutku lidský, překáží se úsilí ostatních států přejících si zlepšiti osudy pracovníků ve svých vlastních zemích:
Příslušníci mocností spojených a sdružených budou požívati na území
rakouském stálé ochrany svých osob, statků, práv a zájmových
účastenství a budou míti volný přístup k soudům.
 
Vysoké smluvní strany, vedeny jsouce city spravedlnosti a lidskosti, právě tak jako touhou zabezpečiti trvalý světový mír, dohodly se na tomto:
Čl.230
 
====Hlava I. - Organisace.====
Rakousko se zavazuje, že uzná novou státní příslušnost, která byla neb
bude získána jeho příslušníky podle zákonů mocností spojených nebo
sdružených a ve shodě s rozhodnutím příslušných úřadů oněch mocností
buď naturalisací, nebo podle některého ustanovení smluvního, a že je
zprostí v každém směru, hledíc k této jejich nově získané státní
příslušnosti, veškeré závislosti na státu jejich původu.
 
===== Článek 332 =====
Čl.231
 
Zakládá se stálá organisace mající za úlohu pracovati o uskutečnění programu vyloženého v úvodě.
Mocnosti spojené a sdružené budou moci jmenovati generální konsuly,
konsuly, místokonsuly a konsulární jednatele v rakouských městech a
přístavech. Rakousko se zavazuje, že schválí jmenování těchto
generálních konsulů, konsulů, místokonsulů a konsulárních jednatelů,
jejichž jména mu budou oznámena, a že je připustí k vykonávání jejich
úřadu podle obvyklých pravidel a zvyklostí.
 
Zakládající členové Společnosti národů budou zakládajícími členy této organisace a na příště členství ve Společnosti národů zakládá i členství v řečené organisaci.
Hlava V.
 
===== Článek 333 =====
Obecná ustanovení.
 
Stálá organisace bude se skládati:
Čl.232
#z Valného shromáždění zástupců členů;
#z Mezinárodního úřadu práce pod řízením Správní rady stanovené v článku 338.
 
===== Článek 334 =====
Závazky uložené svrchu Rakousku Hlavou I. pozbudou platnosti za pět let
po dni, kdy nabude působnosti tato smlouva, leda že by ze znění jejich
vyplýval opak anebo že by Rada Společnosti národů rozhodla aspoň
dvanáct měsíců před vypršením tohoto období, že tyto závazky zůstanou v
platnosti po další období, buď s případnými změnami, anebo bez nich.
 
Schůze Valného shromáždění zástupců členů budou se konati, kdykoli toto bude třeba, a nejméně jednou ročně. Složeno bude ze čtyř zástupců každého člena, z nichž dva budou delegáty vlády a dva ostatní budou zastupovati jednak zaměstnavatele, jednak pracovníky příslušné k onomu členskému státu.
Avšak, nebude-li jiného rozhodnutí Společnosti národů, nemůže se,
jakmile uplynou tři léta od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti,
žádná mocnost spojená nebo sdružená, která by nepřiznala Rakousku
vzájemnosti, dovolávati závazku uloženého Rakousku články 217, 218, 219
neb 220.
 
Každý delegát bude moci býti provázen odbornými poradci, jichž bude moci býti nejvýše dvé pro každou z jednotlivých věcí, které jsou dány na denní pořad zasedání. Budou-li předmětem jednání otázky týkající se zvláště zájmů žen, nejméně jedna z osob označených za odborné poradce musí býti žena.
Článek 228 zůstane v působnosti po tomto pětiletém období s případnými
změnami nebo bez nich po další období, které snad ustanoví Rada
Společnosti národů většinou hlasů, jež však nesmí přesahovati dobu pěti
let.
 
Členové se zavazují, že určí delegáty a odborné poradce mimovládní ve shodě s nejvýznačnějšími odborovými organisacemi jednak zaměstnavatelů, jednak pracovníků své země, pokud takové organisace tam působí.
Čl.233
Odborní poradcové mohou se ujmouti slova jen na žádost delegáta, kterému jsou přiděleni, a se zvláštním svolením předsedy Shromáždění; hlasování se nebudou moci účastniti.
 
Delegát může písemným oznámením předsedovi označiti jednoho ze svých odborných poradců za svého náměstka, který se v této své vlastnosti bude moci účastniti rozprav a hlasování.
Bude-li vláda rakouská provozovati mezinárodní obchod, nebude požívati,
aniž se bude za to míti, že požívá, po této stránce nijakých práv,
výsad a svobod vyplývajících ze svrchovanosti.
 
Jména delegátů a jejich odborných poradců budou oznámena vládou každého člena Mezinárodními úřadu práce.
Oddíl II.
 
Pověřovací listiny delegátů a jejich odborných poradců budou verifikovány Shromážděním, jež může dvoutřetinovou většinou přítomných delegátů odmítnouti přijetí kteréhokoli delegáta neb odborného poradce, o kterém usoudí, že nebyl určen v souhlase s ustanoveními tohoto článku.
Smlouvy.
 
===== Článek 335 =====
Čl.234
 
Každý delegát bude míti právo, aby hlasoval individuelně o všech otázkách předložených k úvaze Shromáždění.
Jakmile tato smlouva nabude působnosti a s výhradou ustanovení v ní
obsažených, bude mezi Rakouskem a těmi mocnostmi spojenými a
sdruženými, jež jsou jejich smluvními stranami, používáno toliko těch
několikastranných smluv, úmluv a dohod rázu hospodářského nebo
technického, uzavřených bývalým mocnářstvím rakousko-uherským, které
jsou vypočteny níže v článcích následujících:
 
Nebyl-li by jeden z členů určil jednoho z delegátů mimovládních, na kterého má právo, bude míti druhý mimovládní delegát právo, aby se účastnil rozprav Shromáždění, ale nebude míti právo hlasovati.
1. úmluv ze dne 14. března 1884, 1. prosince 1886 a 23. března 1887 a
závěrečného protokolu ze dne 7. července 1887 o ochraně podmořských
kabelů;
 
Odmítlo-li by Shromáždění na základě moci dané mu článkem 334 připustiti delegáta některého člena, použije se ustanovení tohoto článku, jako by onen delegát nebyl býval jmenován.
2. úmluvy ze dne 11. října 1909 o mezinárodním provozu automobilů;
 
===== Článek 336 =====
3. dohody ze dne 15. května 1886 o plombování železničních vozů
nákladních podléhajících prohlídce celní a protokolu ze dne 18. května
1907;
 
Zasedání Shromáždění budou se konati v sídle Společnosti národů anebo v kterémkoli jiném místě, které by bylo určeno Shromážděním v předešlém zasedání dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných delegátů.
4. dohody ze dne 15. května 1886 o technické jednotnosti železnic;
 
===== Článek 337 =====
5. úmluvy ze dne 5. července 1890 o uveřejňování celních tarifů a o
organisaci Mezinárodní jednoty pro uveřejňování celních tarifů;
 
Mezinárodní úřad práce zřídí se v sídle Společnosti národů a bude součástí souboru zařízení Společnosti.
6. úmluvy ze dne 25. dubna 1907 o zvýšení celních tarifů ottomanských;
 
===== Článek 338 =====
7. úmluvy ze dne 14. března 1857 o výkupu plavebních poplatků v úžinách
Sundu a Beltu;
 
Mezinárodní úřad práce bude podřízen Správní radě složené ze čtyřiadvacíti osob ustanovených podle těchto předpisů:
8. úmluvy ze dne 22. června 1861 o výkupu plavebních poplatků na Labi;
 
Správní rada Mezinárodního úřadu práce bude složena takto:
9. úmluvy ze dne 16. července 1863 o výkupu plavebních poplatků na
*dvanáct osob zastupujících vlády;
Šeldě;
*šest osob zvolených delegáty zastupujícími ve Shromáždění zaměstnavatele;
*šest osob zvolených delegáty zastupujícími ve Shromáždění zřízence a dělníky.
 
Ze dvanácti osob zastupujících vlády bude osm jmenováno od členů, jejichž průmyslový význam je nejznačnější, a čtyři budou jmenovány od členů zvolených k tomu cíli od vládních delegátů ve Shromáždění, vyjímajíc delegáty osmi členů vzpomenutých výše.
10. úmluvy ze dne 29. října 1888 o zavedení definitivního řádu
zaručujícího volné používání Suezského průplavu;
 
Případné spory o otázce, kteří členové mají nejznačnější průmyslový význam, budou rozhodovány Radou Společnosti národů.
11. úmluvy ze dne 23. září 1910 o zjednotnění některých pravidel o
srážkách, výpomoci i záchraně na moři;
 
Mandát členů Správní rady bude trvati tři léta. Způsob obsazování uprázdněných míst a ostatní otázky stejného druhu budou řešeny Správní radou s výhradou schválení Shromáždění.
12. úmluvy ze dne 21. prosince 1904 o osvobození nemocničních lodí od
dávek a poplatků v přístavech;
 
Správní rada zvolí jednoho ze svých členů předsedou a ustanoví si svůj jednací řád. Bude zasedati v obdobích, která sama si určí. Mimořádné zasedání musí býti konáno, kdykoli nejméně deset členů Rady o to písemně požádá.
13. úmluvy ze dne 26. září 1906 o odstranění noční práce žen;
 
===== Článek 339 =====
14. úmluv ze dne 18. května 1904 a 4. května 1910 o potlačování obchodu
s děvčaty;
 
V čelo Mezinárodního úřadu práce bude postaven ředitel; bude určen Správní radou, od níž dostane své instrukce a jíž bude odpověden za správnou činnost Úřadu, jakož i za provedení všech ostatních úkolů, které mu budou snad svěřeny.
15. úmluvy ze dne 4. května 1910 o potlačování pornografických
publikací;
 
Ředitel neb jeho náměstek účastní se všech zasedání Správní rady.
16. zdravotní úmluvy ze dne 3. prosince 1903, jakož i předchozích úmluv
podepsaných dne 30. ledna 1892, 15. dubna 1893, 3. dubna 1894 a 19.
března 1897;
 
===== Článek 340 =====
17. úmluvy ze dne 20. května 1875 o zjednotnění a zdokonalení metrické
soustavy;
 
Personál Mezinárodního úřadu práce bude jmenován ředitelem. Volba jeho musí padnouti na osoby různých národností, pokud se to srovnává se snahou dosíci nejlepší výkonnosti Úřadu. Jistý počet těchto osob musí býti ženy.
18. úmluvy ze dne 29. listopadu 1906 o zjednotnění lékárnické formule
pro léky drastické;
 
===== Článek 341 =====
19. úmluvy ze dne 16. a 19. listopadu 1885, týkající se konstrukce
normální ladičky;
 
Mezinárodní úřad práce bude soustřeďovati a oznamovati veškeré údaje vztahující se na mezinárodní úpravu poměrů pracovníků a řádů pracovních, jakož i zvláště zkoumati otázky, které jsou navrženy za předmět porad Shromáždění za účelem uzavření mezinárodních úmluv, a prováděti veškerá zvláštní šetření předepsaná Shromážděním.
20. úmluvu ze dne 7. června 1905 o zřízení Mezinárodního zemědělského
ústavu v Římě;
 
Bude pověřen přípravou denního pořadu pro zasedání Shromáždění.
21. úmluv ze dne 3. listopadu 1881 a 15. dubna 1889 o opatřeních proti
révokazu;
 
Ve shodě s ustanovením této Části této smlouvy bude plniti úkoly, které mu připadají v příčině všech mezinárodních sporů.
22. úmluvy ze dne 19. března 1902 o ochraně ptáků užitečných v
zemědělství;
 
Bude redigovati a vydávati francouzsky a anglicky a v kterékoli jiné řeči, kterou Správní rada uzná za vhodnou, periodický věstník věnovaný studiu otázek týkajících se průmyslu a práce a majících význam mezinárodní.
23. úmluvy ze dne 12. června 1902 o poručenství nad nezletilci.
 
Vůbec bude míti, mimo činnost označenou v tomto článku, všechny ostatní pravomoci a úkoly, jež Shromáždění uzná za vhodno mu přiděliti.
Čl.235
 
===== Článek 342 =====
Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou Vysoké smluvní
strany používati úmluv a úprav níže uvedených, pokud se jich týkají,
při čemž se Rakousko zavazuje, že bude zachovávati zvláštní ustanovení
obsažených v tomto článku.
 
Ministerstva členů zabývající se otázkami dělnickými budou se moci přímo stýkati s ředitelem skrze zástupce své vlády ve Správní radě Mezinárodního úřadu práce aneb, není-li takovéhoto zástupce, skrze jakéhokoli jiného funkcionáře řádně kvalifikovaného a příslušnou vládou k tomu určeného.
Úmluvy poštovní:
 
===== Článek 343 =====
úmluvy a úpravy Světové unie poštovní, podepsané ve Vídni dne 4.
července 1891;
 
Mezinárodní úřad práce bude moci žádati o součinnost generálního tajemnického Společnosti národů ve všech otázkách, v kterých tato součinnost může býti poskytnuta.
úmluvy a úpravy Unie poštovní, podepsané ve Washingtonu dne 15. června
1897;
 
===== Článek 344 =====
úmluvy a úpravy Unie poštovní, podepsané v Římě dne 26. května 1906.
 
Každý člen bude hraditi náklady cest a pobytu svých delegátů a jejich odborných poradců, jakož i svých zástupců, účastnících se zasedání Shromáždění a Správní rady, podle povahy případu.
Úmluvy telegrafní:
 
Všechny ostatní náklady Mezinárodního úřadu práce, zasedání Shromáždění neb zasedání Správní rady budou ředitelovi hrazeny generálním tajemníkem Společnosti národů ze všeobecného rozpočtu Společnosti.
mezinárodní telegrafní úmluvy, podepsané v Petrohradě dne 10./22.
července 1875;
 
Ředitel bude odpověden generálnímu tajemníkovi Společnosti národů z použití všech částek, které mu budou vyplaceny ve shodě s ustanoveními tohoto článku.
řády a tarify stanovené mezinárodní telegrafní konferencí v Lisaboně
dne 11. června 1908.
 
====Hlava II. - Jednací řád.====
Rakousko se zavazuje, že neodepře svého souhlasu k uzavření zvláštních
úprav s novými státy, vztahujících se na úmluvy a úpravy o Světové unii
poštovní a Mezinárodní unii telegrafní, k nimž jmenované nové státy
přistoupily nebo k nimž přistoupí.
 
===== Článek 345 =====
Čl.236
 
Správní rada ustanoví jednací pořad pro zasedání Shromáždění, prozkoumajíc všechny návrhy podané vládami kteréhokoli člena aneb kteroukoli jinou organisací jmenovanou v článku 334 o věcech, jež mají býti dány na tento denní pořad.
Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou používati Vysoké
smluvní strany znovu, pokud se jich týká, mezinárodní radiotelegrafické
úmluvy ze dne 5. července 1912, přičemž se Rakousko bude zachovávati
prozatímní pravidla, která mu budou udána mocnostmi spojenými a
sdruženými.
 
===== Článek 346 =====
Bude-li do pěti let ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva,
uzavřena nová úmluva, nahrazující úmluvu ze dne 5. července 1912 a
upravující mezinárodní styky radiotelegrafické, bude tato nová úmluva
vázati Rakousko i tehdy, kdyby odmítlo zúčastniti se jejího vypracování
nebo ji podepsati.
 
Ředitel bude obstarávati funkce tajemníka Shromáždění a má dodati denní pořad každého zasedání čtyři měsíce před zahájením tohoto zasedání každému členu a skrze něho delegátům mimovládním, jakmile tito delegáti budou určeni.
Tato nová úmluva nahradí též prozatímní pravidla právě platná.
 
===== Článek 347 =====
Čl.237
 
Každá vláda členů bude míti právo odporovati tomu, aby ta neb ona navrhovaná věc byla dána na denní pořad zasedání. Důvody ospravedlňující tento odpor budou musit býti vyloženy ve vysvětlujícím rozkladě zaslaném řediteli, který jej oznámí členům Stálé organisace.
Mezinárodní úmluva pařížská ze dne 20. března 1883 o ochraně
průmyslového majetku, revidovaná ve Washingtoně dne 2. června 1911, i
úprava ze dne 14. dubna 1891 o mezinárodním registrování ochranných
známek továrních a obchodních budou míti platnost ode dne, kdy tato
smlouva nabude působnosti, potud, pokud nebudou dotčeny neb pozměněny
výjimkami a omezeními plynoucími z této smlouvy.
 
Předměty, proti nimž bude vznesen odpor, zůstanou nicméně na denním pořadu, rozhodne-li tak Shromáždění dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných delegátů.
Čl.238
 
Každá otázka, o níž stejnou dvoutřetinovou většinou Shromáždění rozhodne, že má býti zkoumána (mimo případ uvedený v odstavci předchozím), bude dána na denní pořad následujícího zasedání.
Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, budou používati Vysoké
smluvní strany, pokud se jich týče, úmluvy haagské ze dne 17. července
1905 o soudním řízení občanském. Toto ustanovení se však netýká a
nebude týkati Francie, Portugalska a Rumunska.
 
===== Článek 348 =====
Čl.239
 
Shromáždění si určí svůj jednací řád; zvolí si svého předsedu; může jmenovati komise, jež pověří předložením zpráv o všech otázkách, které uzná za nutno podrobiti zkoumání.
Rakousko se zavazuje, že do dvanácti měsíců ode dne, kdy tato smlouva
nabude působnosti, přistoupí v předepsané formě k mezinárodní úmluvě
bernské ze dne 9. září 1886 o ochraně děl literárních a uměleckých,
revidované v Berlíně dne 13. listopadu 1908 a doplněné dodatečným
protokolem podepsaným v Bernu dne 20. března 1914.
 
Prostá většina hlasů přítomných členů Shromáždění bude rozhodovati ve všech případech, v kterých kvalifikovaná většina není výslovně ustanovena jinými články této Části této smlouvy.
Dokud nepřistoupí k úmluvě svrchu uvedené, zavazuje se Rakousko, že
bude uznávati a chrániti literární a umělecká díla příslušníků států
spojených nebo sdružených účinnými opatřeními, která učiní podle zásad
řečené mezinárodní úmluvy.
 
Hlasování jest neplatné, je-li počet odevzdaných hlasů menší než polovice počtu delegátů přítomných při zasedání.
Mimo to se, nehledíc k přistoupení svrchu uvedenému, Rakousko zavazuje,
že bude i nadále uznávati a chrániti veškerá literární a umělecká díla,
příslušníků kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené nejméně v témž
rozsahu jako dne 28. července 1914 a za stejných podmínek.
 
===== Článek 349 =====
Čl.240
 
Shromáždění může přiděliti komisím, které zřídí, odborné poradce, již budou míti hlas poradní, nikoli však rozhodující.
Rakousko se zavazuje, že se připojí k těmto úmluvám:
 
===== Článek 350 =====
1. k úmluvě ze dne 26. září 1906 o zákazu používati bílého kostíku k
výrobě zápalek;
 
Vysloví-li se Shromáždění pro přijetí návrhů vztahujících se na věc danou na denní pořad, bude jí rozhodnouti o tom, zda návrh má nabýti formy:
2. k úmluvě ze dne 31. prosince 1913 o zjednotnění obchodní statistiky.
 
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
Čl.241
<li>
„doporučení“, které má býti předloženo zkoumání členů k tomu cíli, aby se mu dodalo účinnosti formou státního zákona neb jinak;
</li>
<li>
či návrhu mezinárodní úmluvy, která má býti členy ratifikována.
</li>
</ol>
 
V obou případech je třeba dvoutřetinové většiny hlasů přítomných delegátů, aby doporučení neb návrh úmluvy byl přijat při konečném hlasování Shromáždění.
Každá z mocností spojených neb sdružených bude notifikovati v duchu
obecných zásad neb zvláštních ustanovení této smlouvy Rakousku všecky
dvoustranné úmluvy neb smlouvy jakéhokoli druhu, uzavřené s bývalým
mocnářstvím rakousko-uherským, jejichž zachovávání bude požadovati.
 
Při vydávání doporučení neb návrhu úmluvy obecně platných má Shromáždění míti zřetel na země, v nichž podnebí, nedokonalý vývoj průmyslové organisace neb jiné zvláštní okolnosti utvářejí podstatně odchylné podmínky průmyslu, a má navrhnouti takové modifikace, jež pokládá za potřebné, aby se vyhovělo zvláštním podmínkám oněch zemí.
Notifikace, o kterou jde v tomto článku, stane se buď přímo, nebo skrze
třetí mocnost. Její přijetí bude Rakouskem potvrzeno písemně. Den
notifikace platí za den, kdy smlouva nabude působnosti.
 
Jeden exemplář doporučení neb návrhu úmluvy bude podepsán předsedou Shromáždění a ředitelem a odevzdán k rukám generálního tajemníka Společnosti národů. Ten dodá ověřený opis doporučení neb návrhu úmluvy každému členovi.
Mocnosti spojené nebo sdružené se vzájemně zavazují, že nepoužijí vůči
Rakousku jiných úmluv než těch, které jsou ve shodě s ustanoveními této
smlouvy.
 
Každý člen se zavazuje předložiti do roka od konce zasedání Shromáždění (anebo bylo-li následkem mimořádných okolností nemožno učiniti tak během roku, ihned, jakmile to bude možno, ale nikdy později než osmnáct měsíců po konci zasedání Shromáždění) doporučení neb návrh úmluvy činiteli neb činitelům, do jejichž příslušnosti věc patří, aby byla uzákoněna aneb jinak uvedena v platnost.
V notifikaci budou po případě uvedena ona ustanovení oněch smluv,
která, nejsouce v souhlasu s ustanoveními této smlouvy, nebudou
pokládána za platná.
 
Jde-li o doporučení, členové uvědomí generálního tajemníka o vydaných opatřeních.
Při různosti mínění bude Společnost národů požádána o vyjádření.
 
Jde-li o návrh úmluvy, oznámí člen, který obdržel souhlas příslušného činitele neb činitelů, svou formální ratifikaci úmluvy generálnímu tajemníkovi a učiní taková opatření, jaká budou nutná, aby ustanovení řečené úmluvy byla uvedena v skutek.
Spojeným neb sdruženým mocnostem vyhrazena jest k notifikaci lhůta
šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.
 
Nevyhoví-li se některému doporučení zákonodárným nebo jiným opatřením způsobilým k tomu, aby toto doporučení bylo uvedeno v skutek, anebo nesetká-li se návrh úmluvy se souhlasem příslušného činitele neb činitelů, nebude člen míti na sobě žádného jiného závazku.
Jenom ty dvoustranné úmluvy a smlouvy, které byly předmětem takovéto
notifikace, nabudou působnosti mezi mocnostmi spojenými nebo sdruženými
a Rakouskem.
 
Jde-li o federativní, jehož pravomoc stran přistoupení k úmluvě ve věcech vztahujících se na práci podléhá určitým omezením, bude vláda míti právo pokládati návrh úmluvy, na který se tato omezení vztahují, za pouhé doporučení a použije se na tento případ oněch ustanovení tohoto článku, která se vztahují na doporučení.
Hořejších pravidel možno používati o všech dvoustranných úmluvách,
existujících mezi kteroukoli mocností spojenou a sdruženou podepsavší
tuto smlouvu a Rakouskem, i když ony mocnosti spojené a sdružené nebyly
s Rakouskem ve stavu válečném.
 
Hořejší článek bude vykládán ve shodě s touto zásadou:
Čl.242
 
V žádném případě nebude žádáno na žádném členu, aby následkem toho, že Shromáždění přijalo nějaké doporučení neb nějaký návrh úmluvy, zmenšil ochranu už poskytnutou vlastním zákonodárstvím pracovníkům, o něž jde.
Rakousko prohlašuje, že uznává za neúčinné všechny smlouvy, úmluvy neb
dohody, které uzavřelo ono neb bývalé mocnářství rakousko-uherské s
Německem, Uhrami, Bulharskem neb Tureckem ode dne 1. srpna 1914 až do
dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.
 
===== Článek 351 =====
Čl.243
 
Každá takto ratifikovaná úmluva bude zapsána generálním sekretářem Společnosti národů, ale bude zavazovati jen členy, kteří ji ratifikovali.
Rakousko se zavazuje, že zajistí ipso facto mocnostem spojeným a
sdruženým, jakož i úředníkům a příslušníkům řečených mocností výhody
vyplývající ze všech práv a předností jakéhokoli druhu, jež ono neb
bývalé mocnářství rakousko-uherské snad poskytlo Německu, Uhrám,
Bulharsku neb Turecku nebo jež poskytlo úředníkům neb příslušníkům
těchto států smlouvami, úmluvami neb dohodami uzavřenými před 1. srpnem
1914, na tak dlouho, dokud tyto smlouvy, úmluvy neb dohody zůstanou v
působnosti.
 
===== Článek 352 =====
Mocnosti spojené a sdružené si vyhrazují právo přijmouti neb
nepřijmouti výhody plynoucí z těchto práv a předností.
 
Každý návrh, který nedosáhl v celkovém konečném hlasování dvoutřetinové většiny hlasů odevzdaných přítomnými členy, může býti předmětem zvláštní úmluvy mezi těmi členy Stálé organisace, kteří si tak přejí.
Čl.244
 
Každá takováto zvláštní úmluva musí býti oznámena příslušnými vládami generálnímu tajemníkovi Společnosti národů, který ji dá zapsati.
Rakousko prohlašuje, že uznává za neúčinné všechny smlouvy, úmluvy neb
dohody, které uzavřelo ono neb bývalé mocnářství rakousko-uherské s
Ruskem neb s kterýmkoli státem neb vládou, jejichž území bylo dříve
součástí Ruska, nebo s Rumunskem před 28. červencem 1914 nebo po tomto
dni až do dne, kdy nabude působnosti tato smlouva.
 
===== Článek 353 =====
Čl.245
 
Každý člen se zavazuje, že předloží Mezinárodnímu úřadu práce výroční zprávu o opatřeních, jež učinil za účelem provedení úmluv, ke kterým přistoupil. Tyto zprávy budou upraveny ve formě předepsané Správní radou a musí obsahovati podrobnosti, jež Správní rada bude požadovati. Ředitel předloží přehled těchto zpráv nejbližšímu zasedání Shromáždění.
Jestliže by po 28. červenci 1914 některá z mocností spojených neb
sdružených, Rusko nebo některý stát nebo vláda, jejichž území bylo
dříve součástí Ruska, byly bývaly přinuceny následkem vojenského
obsazení neb jakýmkoli jiným prostředkem neb z jakékoli jiné příčiny
povoliti neb dáti povoliti jakýmkoli úředním jednáním koncese, výsady
neb výhody jakéhokoli druhu Rakousku, bývalému mocnářství
rakousko-uherskému nebo příslušníku rakouskému, jsou tyto koncese,
výsady a výhody ipso facto zrušeny touto smlouvou.
 
===== Článek 354 =====
Náklady neb náhrady jakéhokoli druhu, které by snad vyplývaly z tohoto
zrušení, nebudou v žádném případě hrazeny mocnostmi spojenými a
sdruženými ani mocnostmi, státy, vládami nebo veřejnými úřady, jež
tento článek zprošťuje jejich závazků.
 
Každá stížnost podaná Mezinárodnímu úřadu práce některou odborovou organisací dělnickou nebo zaměstnavatelskou, že některý z členů nezabezpečil uspokojivým způsobem provedení úmluvy, k níž přistoupil, může býti odevzdána Správní radou příslušné vládě a tato vláda může býti vyzvána, aby v této věci učinila prohlášení, jež uzná za vhodné.
Čl.246
 
===== Článek 355 =====
Ode dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, zavazuje se Rakousko,
pokud se jeho týká, že ipso facto poskytne mocnostem spojeným a
sdruženým i jejich příslušníkům práva a výhody jakéhokoli druhu, jež
vyhradilo ono neb bývalé mocnářství rakousko-uherské ode dne 28.
července 1914 až do dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, státům,
jež se nezúčastnily války, neb jejich příslušníkům smlouvami, úmluvami
neb dohodami, na tak dlouho, dokud tyto smlouvy, úmluvy neb dohody
zůstanou pro Rakousko v působnosti.
 
Nepodá-li dotčená vláda žádného prohlášení v přiměřené lhůtě, aneb nezdá-li se učiněné prohlášení Správní radě uspokojujícím, bude míti Správní rada právo, aby uveřejnila reklamaci a po případě i odpověď, které se jí dostalo.
Čl.247
 
===== Článek 356 =====
Ony Vysoké smluvní strany, jež doposud nepodepsaly nebo jež podepsavše
doposud neratifikovaly úmluvu o opiu, podepsanou v Haagu dne 23. ledna
1912, jsou zajedno v tom, že uvedou tuto úmluvu v působnost a že k tomu
cíli vydají potřebné zákony co možno nejdříve, nejdéle do dvanácti
měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti.
 
Každý člen může podati stížnost u Mezinárodního úřadu práce proti jinému členu, který podle jeho mínění nezabezpečuje uspokojujícím způsobem provedení úmluvy, kterou oba na základě předchozích článků ratifikovali.
Mimo to ujednávají smluvní strany, pokud jde o ty z nich, které ještě
neratifikovaly řečené úmluvy, že ratifikace této smlouvy bude ve všech
směrech platiti za ratifikaci a za podpis zvláštního protokolu, který
byl vyložen v Haagu ve shodě s resolucí třetí konference opiové z roku
1914 k tomu cíli, aby tato úmluva byla uvedena v působnost.
 
Správní rada, uzná-li to za vhodno, může dříve, nežli by věc vznesla na vyšetřovací komisi podle řízení níže uvedeného, vejíti ve styk s dotčenou vládou způsobem udaným v článku 354.
Za tím účelem odevzdá vláda republiky francouzské vládě nizozemské
ověřený souhlasný opis protokolu o složení ratifikací této smlouvy a
vyzve vládu nizozemskou, aby přijala a pokládala tento dokument za
složení ratifikací úmluvy ze dne 23. ledna 1912 a za podpis dodatečného
protokolu z r. 1914.
 
Neuznává-li Správní rada za nutno oznámiti stížnost příslušné vládě, aneb jestliže se přes takovéto oznámení nedostalo Správní radě v přiměřené lhůtě uspokojující odpovědi, může Rada dáti popud k ustanovení vyšetřující komise, jejímž úkolem bude, aby zkoumala nadhozenou otázku a podala o věci zprávu.
Oddíl III.
 
Totéž řízení může býti Radou zahájeno buď z povinnosti úřední nebo ke stížnosti některého delegáta ve Shromáždění.
Dluhy.
 
Přijde-li před správní radu otázka nadhozená podle článku 355 nebo 356, má příslušná vláda právo, nemá-li doposud zástupce v lůně Správní rady, aby určila delegáta, který by se zúčastnil jednání Rady v této věci. Rok k tomuto projednávání bude oznámen včas dotčené vládě.
Čl.248
 
===== Článek 357 =====
Tyto druhy peněžních závazků budou vyrovnávány prostřednictvím úřadů
verifikačních a kompensačních, které budou zřízeny každou z Vysokých
smluvních stran do tří měsíců po notifikaci vzpomenuté v odstavci e)
níže:
 
Vyšetřující komise bude složena takto:
1. dluhy splatné před válkou, jimiž jsou povinni příslušníci jedné ze
smluvních mocností, sídlících na území této mocnosti, příslušníkům
mocnosti protivné, sídlící na území této mocnosti;
 
Každý člen se zavazuje, že do šesti měsíců od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, označí tři odborníky v otázkách průmyslových, z nichž první zastupuje zaměstnavatele, druhý pracovníky a třetí jest nezávislý na jedněch i druhých. Soubor těchto osob bude tvořiti seznam, z něhož budou vybíráni členové vyšetřující komise.
2. dluhy dospělé za války, jimiž jest někdo povinen příslušníkům
některé ze smluvních mocností, sídlícím na území této mocnosti, a jež
Správní rada bude míti právo, aby verifikovala ověřovací listiny těchto osob a aby odmítla dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů přítomných zástupců přijmouti ty, jejichž ověřovací listiny neodpovídají předpisům tohoto článku.
vyplývají z transakcí neb smluv ujednaných s příslušníky protivné
mocnosti, sídlícími na území této mocnosti, a jejichž vymáhání bylo
úplně nebo částečně přerušeno následkem stavu válečného;
 
Na žádost Správní rady určí generální tajemník Společnosti národů tři osoby, po jedné z každého ze tří oddělení tohoto seznamu, aby se sestoupily ve vyšetřující komisi, a určí mimo to jednu z těchto tří osob, aby řečené komisi předsedala. Žádná z těchto tří osob nesmí přináležeti členovi, který má přímý zájem na sporné věci.
3. úroky před válkou neb za války dospělé a dlužné příslušníku některé
ze smluvních mocností, jež vyplývají z cenných papírů vydaných neb
převzatých protivnou mocností, předpokládajíc, že vyplácení těchto
úroků vlastním příslušníkům této mocnosti nebo neutrálům nebylo po dobu
války zastaveno;
 
===== Článek 358 =====
4. jistiny, které se staly splatnými před válkou nebo za války a které
mají býti vyplaceny příslušníkům některé smluvní mocnosti,
představujíce cenné papíry vydané protivnou mocností, předpokládajíc,
že vyplacení takovéhoto kapitálu vlastním příslušníkům této mocnosti
neb neutrálům nebylo po dobu války zastaveno.
 
Byla-li by stížnost vznesena podle článku 356 na vyšetřující komisi, zavazuje se každý člen, ať má či nemá přímý zájem na sporné věci, že dá komisi k disposici všechny údaje vztahující se na spornou věc, které by byly v jeho rukou.
Jde-li o úroky nebo jistiny splatné za titry vydané nebo převzaté
vládou bývalého mocnářství rakousko-uherského, nebude suma, kterou bude
musiti Rakousko připsati ku prospěchu a zaplatiti, vyšší než suma úroků
a jistin odpovídajících dluhu postihujícímu Rakousko podle ustanovení
Části IX (Klausule finanční) této smlouvy a podle zásad stanovených
komisí reparační.
 
===== Článek 359 =====
Výtěžky likvidací nepřátelských majetků, práv a zájmových účastenství,
uvedených v Oddílu IV a jeho příloze, budou účtovány verifikačními a
kompensačními úřady v měně a za kurs stanovený níže v odstavci d) a
bude s nimi naloženo podle podmínek stanovených v řečeném Oddíle a
příloze.
 
Vyšetřující komise sestaví po zevrubném prozkoumání stížnosti zprávu, v které vyloží, co zjistila o všech skutečnostech, jež umožňují přesně stanoviti dosah sporu, jakož i to, co uzná za dobré doporučiti stran opatření, která se mají učiniti, aby se vyhovělo stěžující si vládě, a stran lhůt, v kterých tato opatření mají býti provedena.
Operace tímto článkem stanovené budou se prováděti podle těchto zásad a
v souhlase s přílohou tohoto oddílu:
 
Tato zpráva označí rovněž, bylo-li by třeba, trestní opatření hospodářského rázu proti příslušné vládě, jež by komise uznávala za vhodná a jichž použití ostatními vládami uzná za spravedlivé.
a) Každá z Vysokých smluvních stran zapoví ode dne, kdy nabude
působnosti tato smlouva, veškeré platby, přijímání plateb a vůbec
veškeren styk mezi zájemníky týkající se vyrovnání řečených dluhů jinak
než prostřednictvím shora zmíněných úřadů verifikačních a
kompensačních.
 
===== Článek 360 =====
b) Každá z Vysokých smluvních stran, o kterou jde, bude ručiti za
placení řečených dluhů svých příslušníků státních, vyjímajíc případ,
byl-li dlužník před válkou ve stavu úpadku, insolvence, nebo bylo-li
vyhlášeno zastavení jeho platů, aneb byla-li dlužníkem společnost,
jejíž obchody byly za války likvidovány podle výjimečných zákonů
válečných.
 
Generální tajemník Společnosti národů dodá zprávu vyšetřující komise každé vládě zainteresované ve sporu a zařídí její uveřejnění.
c) Částky dlužné příslušníkům jedné smluvní mocnosti příslušníky
protivné mocnosti připíší se na vrub verifikačního a kompensačního
úřadu země dlužníkovy a budou zapraveny věřitelovi úřadem státu
věřitelova.
 
Každá interesovaná vláda musí do měsíce oznámiti generálnímu tajemníku Společnosti národů, zda přijímá či nepřijímá doporučení, obsažená ve zprávě komise, a když by jich nepřijímala, zda žádá, aby byl spor vznesen na Stálý mezinárodní soudní dvůr Společnosti národů.
d) Dluhy budou placeny neb uvěřeny v měně té mocnosti spojené a
sdružené (k nimž se počítají i kolonie a protektoráty mocností
spojených, britská dominia a Indie), o kterou jde. Mají-li dluhy býti
vyrovnány v jiné měně, budou splaceny neb uvěřeny v měně interesované
mocnosti spojené nebo sdružené (kolonie, protektorátu, britského
dominia neb Indie), o kterou jde. Konverse se provede v kursu
předválečném.
 
===== Článek 361 =====
Pro použití tohoto ustanovení bude se míti za to, že se předválečný
kurs rovná průměru přepočítacích kursů telegrafních, které platily pro
mocnost spojenou nebo sdruženou, o kterou jde, v měsíci, který
předcházel přímo před začetím stavu válečného mezi řečenou mocností, o
kterou jde, a Rakousko-Uherskem.
 
Neprovedl-li by některý člen vzhledem na doporučení neb návrh úmluvy opatření předepsaná v článku 350, může každý jiný člen vznésti tuto otázku na Stálý mezinárodní soudní dvůr.
Jestliže smlouva ustanovuje výslovně pevný kurs konverse měny, v níž je
závazek vyjádřen, v měnu mocnosti spojené nebo sdružené, o kterou jde,
nebude hořejších ustanovení o kursu použito.
 
===== Článek 362 =====
Pokud jde o Polsko a stát československý, mocnosti nově utvořené, budou
měna a kurs, v kterých mají býti vyrovnány dluhy, jež mají býti
zaplaceny neb uvěřeny, ustanoveny komisí reparační, o níž jedná Část
VIII, leda že by byly zúčastněné státy napřed došly k dohodě,
upravující otázky nerozhodnuté.
 
Rozhodnutí stálého mezinárodního soudního dvora o stížnosti nebo otázce naň vznesené po rozumu článku 360 nebo 361 jest konečné.
e) Předpisy tohoto článku a připojené přílohy nebudou platiti mezi
Rakouskem s jedné strany a kteroukoliv mocností spojenou nebo
sdruženou, její kolonií, protektorátem, dominiem britským nebo Indií,
se strany druhé, leda že do měsíce po dni, kdy bude složena ratifikace
této smlouvy mocnostmi, o něž jde, nebo ratifikace jménem onoho dominia
nebo Indie, se dostane Rakousku v tomto směru notifikace vládou oné
mocnosti spojené neb sdružené, onoho britského dominia neb Indie, podle
toho, o koho jde.
 
===== Článek 363 =====
f) Mocnosti spojené a sdružené, které přijaly tento článek a připojenou
přílohu, mohou se mezi sebou dohodnouti, že jich použijí o svých
příslušnících, sídlících na jejich území, pokud jde o vztahy mezi
těmito příslušníky a příslušníky rakouskými. V tomto případě budou
platby provedené podle tohoto předpisu vyrovnávány mezi úřady
verifikačními a kompensačními států spojených a sdružených, kterých se
věc týká.
 
Případná usnesení neb doporučení komise vyšetřující budou moci býti potvrzena, doplněna neb zrušena Stálým mezinárodním soudním dvorem, který může, bylo-li by třeba označiti trestní opatření hospodářského rázu, jež by pokládal za vhodná proti provinivší se vládě a jich použití ostatními vládami uzná za spravedlivé.
Příloha.
 
===== Článek 364 =====
§ 1.
 
Nepřizpůsobí-li se některý člen v předepsané lhůtě případným doporučením, obsaženým buď ve zprávě vyšetřující komise nebo v rozhodnutí Stálého mezinárodního soudního dvora, může každý z ostatních členů provésti proti řečenému členovi trestní opatření hospodářského rázu, jež v tomto případě zpráva komise nebo rozhodnutí soudu prohlásily za přípustná.
Každá z Vysokých stran smluvních zřídí do tří měsíců od notifikace
podle článku 248, odstavec e), "úřad verifikační a kompensační" pro
placení a vymáhání nepřátelských dluhů.
 
===== Článek 365 =====
Pro jednotlivé díly území Vysokých stran smluvních mohou býti zřízeny
místní úřady. Tyto úřady budou ve svém obvodu zastávati veškery funkce
ústředních úřadů; ale veškeré styky s úřadem v protivné zemi musí býti
prováděny skrze ústřední úřad.
 
Provinivší se vláda může v každé chvíli uvědomiti Správní radu, že učinila nutná opatření, aby se přizpůsobila doporučením buď vyšetřující komise nebo doporučením obsaženým v rozhodnutí Stálého mezinárodního dvora, a může žádati Radu, aby dala generálním tajemníkem Společnosti národů sestaviti vyšetřující komisi, pověřenou úkolem zjistiti pravdivost jejich údajů. V tomto případě budou platiti ustanovení článků 357, 358, 359, 360, 362 a 363, a budou-li zpráva vyšetřující komise neb rozhodnutí Stálého mezinárodního soudního dvora příznivy provinivší se vládě, musí ostatní vlády ihned odvolati opatření rázu hospodářského, která učinily proti řečenému státu.
§ 2.
 
====Hlava III. - Předpisy obecné.====
V této příloze jsou označeny slovy "nepřátelské dluhy" závazky peněžní
uvedené v prvním odstavci článku 248, slovy "nepřátelští dlužníci"
osoby, které jsou tyto částky dlužny, slovy "nepřátelští věřitelé"
osoby, kterým jsou dlužny, slovy "úřad velitelský", úřad verifikační a
kompensační působící v zemi věřitelově, a slovy "úřad dlužnický" úřad
verifikační a kompensační působící v zemi dlužníkově.
 
===== Článek 366 =====
§ 3.
 
Členové se zavazují, že budou používati úmluv, k nimž přistoupí v souhlase s ustanoveními této Části této smlouvy, v těch svých koloniích, državách a protektorátech, které nemají úplné samovlády, s těmito výhradami:
Vysoké strany smluvní podrobí přestoupení odstavce a) článku 248 týmž
#že úmluva nebude neproveditelná následkem místních poměrů;
trestům, jaké jsou nyní v zákonné platnosti na obchodování s
#že změny, jichž by bylo třeba k tomu, aby se úmluva přizpůsobila místním poměrům, budou moci býti do ní pojaty.
nepřítelem. Rovněž zakáží na svém území veškeré právní spory vztahující
Každý člen musí Mezinárodnímu úřadu práce oznámiti rozhodnutí, které má v úmyslu učiniti stran každé ze svých kolonií neb držav neb stran každého z těch svých protektorátů, které nemají úplné samovlády.
se na placení nepřátelských dluhů vyjímajíc případy vypočtené v této
příloze.
 
===== Článek 367 =====
§ 4.
 
Změny této Části této smlouvy, jež budou přijaty Shromážděním dvoutřetinovou většinou hlasů odevzdaných od přítomných delegátů, nabudou působnosti, jakmile budou ratifikovány od států, jejichž zástupcové tvoří Radu Společnosti národů, a třemi čtvrtinami členů.
Vládní záruky uvedené v odstavci b) článku 248 bude použito, je-li dluh
z jakéhokoli důvodu nedobytný, vyjímajíc případ, byl-li v době
vypovědění války dluh již promlčen podle zákonů v zemi dlužníkově, nebo
byl-li dlužník v této chvíli ve stavu úpadku, insolvence, nebo bylo-li
vyhlášeno zastavení jeho platů, aneb byla-li dlužníkem společnost,
jejíž obchody byly likvidovány podle výjimečných zákonů válečných. V
tomto případě bude řízení stanovené v této příloze platiti pro placení
repartic z massy.
 
===== Článek 368 =====
Výrazy "stav úpadku" a "insolvence" míří na zákony, které znají tyto
právní stavy. Výraz "vyhlášení zastavení platů" má týž význam jako v
právu anglickém.
 
Všecky otázky nebo pochybnosti vztahující se na výklad této Části této smlouvy a úmluv, které budou později uzavřeny členy podle této Části, budou podléhati rozhodování Stálého mezinárodního soudního dvora.
§ 5.
 
==== Hlava IV. - Přechodná opatření.====
Věřitelé podají zprávu úřadu věřitelskému do šesti měsíců od jeho
ustavení o svých pohledávkách a opatří mu veškeré písemné doklady a
vysvětlení, které na nich budou žádány.
 
===== Článek 369 =====
Vysoké strany smluvní učiní veškerá opatření potřebná k stíhání a
potrestání tajného dorozumění mezi nepřátelskými věřiteli a dlužníky.
Úřady tyto oznámí si vespolek veškery údaje a zprávy, které by pomáhaly
odkrýti a potrestati taková dorozumění.
 
První zasedání Shromáždění bude se konati v měsíci říjnu 1919. Místo a denní pořad tohoto zasedání jsou stanoveny v příloze.
Dlužníkům a věřitelům přejícím si dorozuměti se o výši dluhu usnadní
Vysoké smluvní strany co možno nejvíce poštovní a telegrafní spojení na
útraty zúčastněných stran skrze úřady.
 
Svolení a organisaci tohoto prvního zasedání obstará vláda k tomu cíli v řečené příloze určená. Vládě bude k ruce, pokud jde o přípravu listinných dokladů, Mezinárodní komise, jejíž členové jsou rovněž určeni v téže příloze.
Úřad věřitelský oznámí úřadu dlužnickému veškeré dluhy, které mu budou
přihlášeny. Úřad dlužnický zpraví v pravý čas úřad věřitelský o dluzích
uznaných a dluzích sporných. V tomto případě úřad dlužnický udá, proč
dluh nebyl uznán.
 
Náklady tohoto prvého zasedání a každého následujícího zasedání až do doby, kdy potřebný úvěr bude moci býti pojat do rozpočtu Společnosti národů, budou, vyjímajíc cestovné delegátů a odborných poradců, rozděleny mezi členy v poměru stanoveném pro Mezinárodní úřad Světového spolku poštovního.
§ 6.
 
===== Článek 370 =====
Kdykoli bude některý dluh uznán zcela nebo z části, připíše úřad
dlužnický ihned uznanou částku ku prospěchu úřadu věřitelskému, který
bude současně o této kreditní položce zpraven.
 
Dokud se Společnost národů neustaví, budou oznámení, která by podle předcházejících článků měla býti adresována generálnímu tajemníkovi Společnosti, brána v uschování ředitelem Mezinárodního úřadu práce, který o nich uvědomí generálního tajemníka.
§ 7.
 
===== Článek 371 =====
Dluh bude pokládán za uznaný v celku a bude připsán ku prospěchu úřadu
věřitelskému, jestliže do tří měsíců od přijetí zprávy nebo do delší
lhůty, kterou povolí úřad věřitelský, úřad dlužnický nedá zprávy, že
dluh uznán nebyl.
 
Dokud nebude zřízen Stálý mezinárodní soudní dvůr, budou všechny spory, které naň mají býti vzneseny podle této Části této smlouvy, odkázány soudu utvořenému ze tří osob, které určí Rada Společnosti národů.
§ 8.
 
====Příloha.====
Jestliže dluh nebude uznán v celku nebo z části, vyšetří oba úřady
společně tu věc a pokusí se o to, aby se strany dohodly.
 
Prvé zasedání shromáždění práce v roce 1919.
§ 9.
 
Místem Shromáždění bude Washington.
Úřad věřitelský zaplatí jednotlivým věřitelům částky jemu ku prospěchu
připsané, používaje k tomu cíli prostředků daných mu k disposici vládou
jeho státu a za podmínek ustanovených touto vládou, zadrží však částku,
již uzná za potřebnou k úhradě risika, výloh a provisí.
 
Vláda Spojených států amerických bude požádána, aby Shromáždění svolala.
§ 10.
 
Mezinárodní organisační komité bude se skládati ze sedmi osob, z nichž po jedné určí vláda Spojených států, Velké Britannie, Francie, Italie, Japonska, Belgie a Švýcarska. Komité může, uzná-li to za nutno, pozvati další členy, aby se dali v jeho lůně zastupovati.
Kdokoli bude požadovati zaplacení nepřátelského dluhu, který nebude
uznán v celku nebo z části, musí zaplatiti úřadu jako pokutu 5%ní úrok
z neuznané částky dluhu. Rovněž, kdokoli neoprávněné odmítne zcela nebo
z části uznati dluh od něho požadovaný, musí zaplatiti jako pokutu 5%ní
úrok z částky, stran které jeho odmítnutí nebude uznáno za oprávněné.
 
Denní pořádek bude tento:
Tento úrok se bude počítati do konce lhůty naznačené v paragrafu 7 do
<ol>
dne, kdy požadavek bude uznán za neoprávněný, nebo kdy dluh bude
<li>
splacen.
Provedení zásady 8 hodinného pracovního dne aneb 48 hodinného pracovního týdne.
</li>
<li>
Otázky vztahující se na prostředky, jak předcházeti nezaměstnanost a čeliti jejím následkům.
</li>
<li>
Zaměstnávání žen:
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
<li>
před porodem nebo po porodu (počítajíc v to otázku o úhradě výdajů při mateřství);
</li>
<li>
při pracích nočních;
</li>
<li>
při pracích škodlivých zdraví.
</li>
</ol>
</li>
<li>
Zaměstnávání dětí:
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
<li>
věk připuštění ku práci;
</li>
<li>
práce noční;
</li>
<li>
práce škodlivé zdraví.
</li>
</ol>
</li>
<li>
Rozšíření a provedení mezinárodních úmluv přijatých v Bernu roku 1906 o zákazu noční práce žen zaměstnaných v průmyslu a o zákazu používati bílého (žlutého) kostíku v zápalkovém průmyslu.
</li>
</ol>
 
===Oddíl II. - Obecné zásady.===
Každý úřad se musí ve svém oboru působnosti postarati o vymožení pokut
shora naznačených a bude ručiti v případech, kde tyto pokuty nebudou
vymoženy.
 
===== Článek 372 =====
Pokuty budou připsány ku prospěchu protivnému úřadu, který je zadrží
jako příspěvek na výlohy spojené s provedením těchto předpisů.
 
Vysoké smluvní strany uznávajíce, že tělesné, mravní a intelektuální blaho pracovníků za mzdu má podstatný význam s hlediska mezinárodního, založily, aby tohoto vznešeného cíle dosáhly, stálou organisaci vymezenou v Oddílu I a přičleněnou k organisaci Společnosti národů.
§ 11.
 
Uznávají, že rozdíly podnebí, mravů, zvyklostí, hospodářské vhodnosti a tradice průmyslové činí úlohu, dosíci přímo naprosté jednotnosti v pracovních podmínkách, obtížnou. Jsouce však přesvědčeny, že práce nesmí býti pokládána prostě za předmět obchodu, mají za to, že jsou cesty a zásady směřující k úpravě podmínek pracovních, jež by se každý průmyslový celek měl snažiti uvésti v život do té míry, do které by to jeho zvláštní poměry připouštěly.
Zúčtování mezi úřady bude konáno měsíčně a saldo zapravováno v
hotovosti státem dlužníkovým do osmi dnů.
 
Mezi těmito cestami a zásadami jeví se Vysokým smluvním stranám zvlášť důležitými a naléhavými tyto:
Salda však, jež by snad měla platiti jedna nebo několik mocností
# Vedoucí zásada shora vzpomenutá prohlašuje, že práce nesmí býti pokládána prostě za zboží nebo za předmět obchodu.
spojených nebo sdružených, budou zadržena až do úplného zaplacení
# Právo spolčovací ke každému cíli nepříčícímu se zákonům, stejně pro zaměstnané, jako pro zaměstnavatele.
částek příslušejících mocnostem spojeným nebo sdruženým nebo jejich
# Placení mzdy pracovníkům, jež by jim zajišťovala slušnou životní úroveň , přiměřenou době i zemi.
příslušníkům z důvodů válečných.
# Přijetí osmihodinného dne neb osmačtyřicetihodinného týdne za cíl, jehož jest dosíci všude, kde ho ještě nebylo dosaženo.
# Přijetí týdenního odpočinku nejméně čtyřiadvacetihodinného, který by měl pokud možná padnouti na neděli.
# Odstranění práce dětské a závazek omeziti práci mladých lidí obojího pohlaví do té míry, jak jest nutno, aby měli možnost pokračovati ve svém vzdělávání a k tomu aby se zajistil jejich tělesný vývoj.
# Zásada rovné mzdy bez rozdílu pohlaví za práci rovné hodnoty.
# Pravidla vydaná v každé zemi o podmínkách pracovních musí zabezpečovati slušné hospodářské nakládání všem pracovníkům, kteří se po zákonu v zemi zdržují.
# Každý stát musí organisovati dozorčí službu, v níž budou zúčastněny i ženy, aby se zajistilo provádění zákonů a předpisů o ochraně pracovníků.
 
Vysoké smluvní strany, neprohlašujíce, že by tyto zásady a cesty byly úplné neb definitivní, projevují mínění, že jsou vhodné k tomu, aby řídily politiku Společnosti národů; a že, budou-li přijaty průmyslovými celky,které jsou členy Společnosti národů, a budou-li v praxi nerušeně udržovány vhodným sborem dozorců, budou pro zaměstnance celého světa pramenem trvalého dobra.
§ 12.
 
==Část XIV. - Klausule rozličné.==
Aby bylo usnadněno jednání mezi úřady, bude míti každý z nich zástupce
v sídle druhého úřadu.
 
===== Článek 373 =====
§ 13.
 
Rakousko se zavazuje, že uzná a schválí úmluvy, které byly nebo budou uzavřeny mocnostmi spojenými a sdruženými nebo některými z nich s kteroukoli jinou mocností o obchodu se zbraněmi a s lihovinami, jakož i o jiných předmětech, o nichž pojednávají generální akty berlínské ze dne 26. února 1885 a bruselské ze dne 2. července 1890 a úmluvy, jež je doplnily nebo změnily.
Veškerá jednání budou, nehledíc k odůvodněným výjimkám, konána pokud
možno v místnostech úřadu dlužnického.
 
===== Článek 374 =====
§ 14.
 
Vysoké smluvní strany uznávají a zjišťují, že vzaly na vědomí smlouvu podepsanou vládou republiky francouzské dne 17. července 1918 a Jeho Nejjasnější Výsostí knížetem monackým a určující vztahy mezi Francií a tímto knížetstvím.
Podle článku 248, odstavce b), ručí Vysoké strany smluvní za to, že
jejich příslušníci zaplatí nepřátelské pohledávky.
 
===== Článek 375 =====
Úřad dlužnický bude tedy povinen připsati ku prospěchu úřadu
věřitelskému veškeré dluhy uznané, třeba by byly u jednotlivého
dlužníka nedobytné. Avšak zúčastněné vlády musí svým úřadům dáti
veškerou moc potřebnou k dobytí uznaných dluhů.
 
Vysoké smluvní strany, ač plně uznávají záruky stanovené ve prospěch Švýcarska smlouvami z roku 1815 a jmenovitě aktou ze dne 20. listopadu 1815, kteréžto záruky zakládají mezinárodní závazky k zachování míru, konstatují nicméně, že ustanovení těchto smluv a ujednání, prohlášení a jiných akt doplňkových, vztahujících se na neutralisované pásmo Savojska, jak je určeno odstavcem 1 článku 92 závěreční akty vídeňského kongresu a odstavcem druhým článku 3 smlouvy pařížské ze dne 20. listopadu 1815, neodpovídají již dnešním poměrům. Vysoké smluvní strany berou proto na vědomí dohodu, ke které došlo mezi vládou francouzskou a vládou švýcarskou za účelem zrušení předpisů vztahujících se na toto pásmo, které jsou a zůstanou zrušeny.
§ 15.
 
Stejně uznávají Vysoké smluvní strany, že ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodného pásma Vysokého Savojska a obvodu Gex, neodpovídají již dnešním poměrům a že přísluší Francii a Švýcarsku, aby mezi sebou vzájemnou dohodou upravily právní stav těchto území za podmínek, jež obě tyto země uznají za vhodné.
Každá vláda zaručí náklady úřadu zřízeného na jejím území, počítajíc v
to plat úřednictva.
 
=====Příloha.=====
§ 16.
 
'''I.'''
Vznikla-li by neshoda mezi dvěma úřady o oprávněnosti nároků nebo spor
mezi dlužníkem a věřitelem nepřátelským nebo mezi úřady, bude spor
podroben buď řízení rozhodčímu (jestliže strany s tím vysloví souhlas,
a za podmínek stanovených vzájemnou dohodou), anebo bude předložen
smíšenému rozhodčímu soudu ustanovenému v následujícím Oddílu VI.
 
Spolková rada švýcarská zpravila dne 5, května 1919 vládu francouzskou, že prozkoumavši ve stejném duchu upřímného přátelství ustanovení článku 435 mírových podmínek předložených Německu mocnostmi spojenými a sdruženými, dospěla s potěšením k závěru, že je jí možno dáti k nim svůj souhlas s těmito připomínkami a výhradami:
Spor může však býti na žádost úřadu věřitelského předložen k rozhodnutí
<ol style="list-style-type:decimal">
řádným soudům v bydlišti dlužníkově.
<li>
Neutrální pásmo Vysokého Savojska:
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
<li>
Bude se považovati za samozřejmé, že dokud zákonodárné sbory spolkové neratifikují dohodu, ke které došlo mezi oběma vládami o zrušení ustanovení o neutrálním pásmu savojském, nebude konečného rozhodnutí ani s jedné ani s druhé strany o této věci.
</li>
<li>
Souhlas, jejž dala vláda švýcarská k tomu, aby ustavení výše dotčená byla zrušena, předpokládá podle přijatého textu uznání záruk formulovaných ve prospěch Švýcarska smlouvami z roku 1815, a zvláště prohlášením ze dne 20. listopadu 1815.
</li>
<li>
Dohoda mezi vládou francouzskou a švýcarskou za účelem zrušení vzpomenutých ustanovení nebude se pokládati za platnou, nebude-li mírová smlouva obsahovati onen článek v tom znění, jak byl redigován. Bude dále povinností smluvních stran mírové smlouvy snažiti se o to, aby dosáhly souhlasu signatárních mocností, které podepsaly smlouvy z roku 1815 a prohlášení ze dne 20. listopadu 1815 a nepodepsaly mírové smlouvy nynější.
</li>
</ol>
</li>
<li>
Svobodné pásmo Vysokého Savojska a obvodu Gex:
<ol style="list-style-type:lower-alpha">
<li>
Spolková rada prohlašuje, že činí nejdůraznější výhrady, pokud jde o výklad, jaký má býti dán prohlášení vzpomenutému v posledním odstavci hořejšího článku, který má býti pojat do mírové smlouvy a kde se praví, že "ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodného pásma Vysokého Savojska a obvodu Gex, neodpovídají již dnešním poměrům". Spolková rada by si vskutku nepřála, aby mohlo z jejího souhlasu s tímto zněním býti dovozováno, že se připojuje ke zrušení instituce, jejímž účelem jest poskytnouti sousedním krajům dobrodiní zvláštního právního stavu, který jest zeměpisným a hospodářským poměrům přiměřený a který se osvědčil. Podle názoru Spolkové rady nešlo by o změnu celní soustavy pro tato pásma, jak byla zavedena smlouvami shora vzpomenutými, nýbrž jen o to, aby modality výměny mezi interesovanými kraji byly upraveny přiměřeněji ke dnešním hospodářským poměrům. K předchozím připomínkám dospěla Spolková rada čtením návrhu úmluvy o příštím zřízení pásem, který byl přiložen k notě vlády francouzské ze dne 26. dubna. Činíc výhrady shora uvedené, prohlašuje Spolková rada ochotu zkoumati co nejpřátelštěji veškeré návrhy, které jí v té věci francouzská vláda uzná za vhodno učiniti.
</li>
<li>
Připouští se, že ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodných pásem, zůstanou v působnosti až do doby, kdy dojde mezi Švýcarskem a Francií k nové dohodě o úpravě právního stavu těchto území.
</li>
</ol>
</li>
</ol>
 
'''II.'''
§ 17.
 
Francouzská vláda zaslala vládě švýcarské dne 18. května 1919 tuto notu, jako odpověď na zprávu uvedenou v předcházejícím paragrafu:
Částky přiznané smíšeným rozhodčím soudem, soudy řádnými nebo soudem
rozhodčím budou vymáhány skrze úřad, jako kdyby byly uznány úřadem
dlužnickým.
 
Notou ze dne 5. května t. r. ráčilo švýcarské vyslanectví v Paříži zpraviti vládu republiky francouzské o souhlase Spolkové vlády s navrženým článkem, který má býti pojat do mírové smlouvy mezi vládami spojenými a sdruženými s jedné strany a Německém se strany druhé.
§ 18.
 
Francouzská vláda s radostí vzala na vědomí dohodu, ke které takto došlo, a k její žádosti návrh článku, o nějž jde, byl vládami spojenými a sdruženými přijat a pod číslem 435 pojat do mírových podmínek předložených zmocněncům německým.
Každá ze zúčastněných vlád ustanoví zástupce, kterému bude uloženo
vznášeti jménem jejího úřadu žaloby před smíšeným rozhodčím soudem.
Tento zástupce bude vykonávati všeobecný dohled nad zmocněnci nebo
právními zástupci příslušníků svého státu.
 
Vláda švýcarská vyjádřila ve své notě ze dne 5. května v této otázce různé připomínky a výhrady.
Soud rozhoduje podle spisů. Může však slyšeti strany předstupující
osobně nebo podle vlastní vůle zastoupené buď zmocněnci schválenými
oběma vládami nebo zástupcem shora uvedeným, který má právo přidružiti
se ke straně, jakož i převzíti a držeti žalobní nárok jí opuštěný.
 
Pokud jde o ony poznámky, které se týkají svobodných pásem Vysokého Savojska a obvodu Gex, klade si vláda francouzská za čest podotknouti, že stipulace posledního odstavce článku 435 je tak jasná, že nemůže vzniknouti ani nejmenší pochybnost o jejím dosahu, a to zejména, pokud jde o zahrnuté v ní budoucí désintéressement jiných mocností než Francie a Švýcarska v této otázce, jež je v ní zahrnuto.
§ 19.
 
Pokud se jí týče, vláda Republiky ve bdělé péči o zájmy francouzských území, o něž jde, a se zřetelem na jejich zvláštní postavení nespouští s očí žádoucnost toho, aby se jim zajistila celní soustava pro ně vhodná a aby se upravil způsobem vyhovujícím lépe dnešním poměrům způsob směny zboží mezi těmito obvody a sousedními obvody švýcarskými, hledíc k obapolným zájmům.
Zúčastněné úřady předloží smíšenému rozhodčímu soudu všecky informace a
listinné doklady, které budou míti, aby umožnily soudu rychle
rozhodnouti o právních věcech naň vznesených.
 
Rozumí se samo sebou, že to v ničem nemůže býti na újmu právu Francie zříditi v této krajině vlastní čáru celní podél své politické hranice, stejně jako jest tomu na jiných částech jejích hranic teritoriálních a jako to Švýcarsko samo učinilo na vlastních hranicích v této krajině.
§ 20.
Vláda Republiky béře proto s potěšením na vědomí přátelské smýšlení, s nímž se vláda švýcarská prohlašuje ochotnou zkoumati všecky návrhy francouzské, učiněné stran dohody mající nahraditi nynější právní stav řečených svobodných pásem a které vláda francouzská hodlá formulovati ve stejném duchu přátelském.
 
Naproti tomu vláda Republiky nepochybuje, že dočasné zachování právního stavu z roku 1815, týkajícího se svobodných pásem, o němž se zmiňuje hořejší odstavec noty vyslanectví švýcarského ze dne 5. května a jehož pohnutkou zřejmě jest připraviti přechod od nynějšího právního stavu k právnímu stavu smluvnímu, nezdrží nikterak zavedení nového stavu věcí, které bylo uznáno za nutné oběma vládami. Táž poznámka platí o ratifikaci zákonodárnými sbory spolkovými, o nichž se mluví v odstavci 1 a) švýcarské noty ze dne 5. května pod záhlavím "Neutrální pásmo Vysokého Savojska".
Kde se jedna ze zúčastněných stran odvolá ze spojeného rozhodnutí obou
úřadů, musí složiti jistotu k úhradě nákladů, kterážto jistota bude
vrácena toliko, jestliže první rozsudek bude změněn ve prospěch
odvolatelův, a v poměru k úspěchu, jehož dosáhne, v kterémžto případě
bude jeho odpůrce přidržen zaplatiti poměrný podíl škod a výloh.
Jistota může býti nahrazena jinou zárukou, kterou by soud přijal.
 
===== Článek 376 =====
5%ní poplatek sporné částky bude vyměřen ve všech případech
přednesených soudu. Tento poplatek ponese strana podlehnuvší,
nerozhodne-li soud jinak. Tento poplatek platí se vedle jistoty shora
vzpomenuté. Rovněž není závislý na záruce.
 
Mocnosti spojené a sdružené shodují se v tom, že tam, kde náboženské misie křesťanské byly vydržovány společnostmi neb osobami rakouskými na územích jim náležejících neb svěřených jejich vládě ve shodě s touto smlouvou, majetek těchto misií neb misijních společností, počítaje v to i majetek obchodních společností, jejichž výtěžky sloužily k udržování misií, má býti i nadále věnován misijním účelům. Aby zajistily správné provádění tohoto závazku, vlády spojené a sdružené odevzdají takové statky správním radám jmenovaným a schváleným vládami a složeným z osob příslušejících k náboženství misie, o jejíž majetek jde.
Soud může přiznati jedné ze stran odškodné až do výše útrat vzniklých
procesem.
 
Vlády spojené a sdružené, vykonávajíce nadále neobmezený dozor nad osobami řídícími tyto misie, budou chrániti zájmy těchto misií.
Každá částka dlužná podle tohoto paragrafu bude připsána ku prospěchu
úřadu vítězné strany a bude zúčtována odděleně.
 
Rakousko, berouc úředně na vědomí závazky předchozí, prohlašuje, že schvaluje každou dřívější nebo budoucí úpravu týkající se poslání oněch misií nebo obchodních společností, provedenou od vlád spojených a sdružených, které jsou na věci interesovány, a zříká se veškerých námitek v této příčině.
§ 21.
 
===== Článek 377 =====
K rychlému vyřizování sporů bude při jmenování všech osob pro úřady
nebo pro smíšený rozhodčí soud přihlíženo k znalosti řeči druhého
zúčastněného státu.
 
S výhradou ustanovení této smlouvy se Rakousko zavazuje, že nebude činiti proti žádné z mocností spojených a sdružených, které jsou signatáry této smlouvy, ani přímo ani nepřímo nijakých nároků peněžních pro žádnou skutečnost, která předcházela před tím, než tato smlouva nabyla působnosti.
Každý z úřadů bude moci volně dopisovati i předkládati listiny druhému
ve svém vlastním jazyku.
 
Toto ustanovení znamená úplné a konečné zřeknutí všech nároků tohoto druhu, jež od nynějška zanikají, ať na nich má zájem kdokoliv.
§ 22.
 
===== Článek 378 =====
Nebude-li opačné dohody mezi zúčastněnými vládami, zúrokují se dluhy
podle těchto pravidel:
 
Rakousko přijímá a uznává za platné a závazné každé rozhodnutí a veškerá nařízení týkající se plavidel rakousko-uherských a zboží rakouského, stejně jako každé rozhodnutí a nařízení týkající se hrazení nákladů a vydané jakýmkoli soudnictvím kořistným mocností spojených a sdružených, a zavazuje se, že nebude uplatňovati jménem svých státních příslušníků žádných nároků stran těchto rozhodnutí a nařízení.
Žádný úrok se nebude platiti z dlužných dividend, úroků nebo jiných
občasných platů, které samy jsou úrokem z kapitálu.
 
Mocnosti spojené a sdružené vyhrazují si právo přezkoumávati za podmínek, které určí, všechna rozhodnutí a nařízení rakousko-uherského kořistného soudnictví, pokud se tato rozhodnutí a nařízení dotýkají vlastnických práv státních příslušníků řečených mocností neb příslušníků mocností neutrálních. Rakousko se zavazuje dodati opisy všech listin tvořících spisy těchto právních sporů, počítaje v to i vydaná rozhodnutí a nařízení, a přijmouti i provésti doporučení učiněná po takovém přezkoumání sporů.
Úroková míra bude 5% ročně, leda že by podle smlouvy, zákona nebo
místního zvyku věřitel měl právo na úrok podle jiné míry; v těchto
případech bude platiti tato míra.
 
===== Článek 379 =====
Úrok se bude počítati ode dne zahájení nepřátelství nebo, jestliže
částku, která má býti uhrazena, dospěla během války, ode dne dospělosti
až do dne, kdy dluh bude připsán ku prospěchu úřadu věřitelskému.
 
Vysoké smluvní strany shodují se v tom, že, nedojde-li později k jiným ustanovením, předseda každé komise, která se zřizuje touto smlouvou, bude míti při rovnosti hlasů právo na druhý hlas.
Pokud jsou úroky dluhovány, budou pokládány za dluhy uznané od úřadu a
budou za týchž podmínek připsány ku prospěchu úřadu věřitelskému.
 
===== Článek 380 =====
§ 23.
 
Pokud není opačných ustanovení v této smlouvě, ve všech případech, v kterých tato smlouva předvídá řešení nějaké otázky dotýkající se určitých států zvláštní dohodou, kterou by uzavřely zúčastněné státy, jest a zůstává ujednáno mezi Vysokými smluvními stranami, že obtíže, které by se po této stránce objevily, budou urovnávány Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými až do té doby, kdy Rakousko bude přijato za člena Společnosti národů.
Jestliže rozhodnutím úřadů nebo smíšeného soudu rozhodčího bude o
některém nároku uznáno, že nespadá pod článek 248, může věřitel
vymáhati svoji pohledávku před řádnými soudy nebo kteroukoli jinou
právní cestou.
 
===== Článek 381 =====
Přednese-li se nárok úřadu, staví se lhůty promlčení.
 
Výraz této smlouvy "bývalá říše rakouská" zahrnuje Bosnu a Hercegovinu, pokud znění smlouvy neukazuje na opak. Toto ustanovení nezasahuje do práv a povinností Uher, pokud se týká těchto dvou území.
§ 24.
 
Tato smlouva, sepsaná jazykem francouzským, anglickým a italským, bude ratifikována. Byla-li by neshoda, rozhoduje text francouzský, mimo Část I (Úmluva o Společnosti národů) a Část XIII (Práce), v nichž text francouzský a anglický mají váhu stejnou.
Vysoké strany smluvní se zavazují, že uznají nálezy smíšeného soudu
rozhodčího za konečné a že je učiní závaznými pro své příslušníky.
 
Ratifikace budou uloženy co nejdříve v Paříži.
§ 25.
 
Mocnosti, jejichž vláda má sídlo mimo Evropu, budou míti možnost přestati na tom, že oznámí vládě republiky francouzské skrze své diplomatické zástupce v Paříži, že k ratifikaci s jejich strany došlo; v tomto případě bude jim o tom odevzdati ratifikační listinu co nejdříve.
Jestliže úřad věřitelský odmítne oznámiti úřadu dlužnickému nárok nebo
postupovati podle této přílohy k tomu cíli, aby byl vymožen zcela nebo
z části nárok, který mu byl řádně ohlášen, bude povinen vydati věřiteli
osvědčení udávající požadovanou částku, a řečený věřitel bude oprávněn
vymáhati pohledávku před řádnými soudy nebo jakoukoli jinou právní
cestou.
 
První zápis o složení ratifikací bude sepsán, jakmile smlouva bude ratifikována Rakouskem s jedné strany a třemi Čelnými mocnostmi spojenými a sdruženými se strany druhé.
Oddíl IV.
 
Ode dne tohoto prvního zápisu nabude smlouva působnosti mezi Vysokými stranami smluvními, které ji takto ratifikovaly. Pro výpočet veškerých lhůt, o kterých mluví tato smlouva, bude toto datum dnem, kdy smlouva nabyla působnosti.
Majetek, práva a zájmová účastenství.
 
Ve všech ostatních směrech nabude smlouva působnosti pro každou mocnost dnem, kdy bude složena její ratifikace.
Čl.249
 
Vláda francouzská odevzdá každé ze signatárních mocností po souhlasném ověřeném opise protokolů o složení ratifikací.
Otázka soukromého majetku, soukromých práv a zájmových účastenství v
zemích nepřátelských bude rozřešena podle zásad vyslovených v tomto
Oddíle a podle ustanovení připojené přílohy.
 
Čemuž na svědomí zmocněnci svrchu jmenovaná podepsali tuto smlouvu.
a) Mimořádná opatření válečná, jakož i opatření disposiční, tak jak
jsou vymezena v příloze paragrafu 3, která byla v území bývalého
císařství rakouského učiněna o majetku, právech a zájmových
účastenstvích příslušníků mocností spojených nebo sdružených, počítaje
v to společnosti a družstva, v nichž tito příslušníci byli zúčastněni,
budou, nebude-li likvidace již ukončena, neprodleně zrušena aneb
zastavena, a budou majetek, práva a zájmová účastenství, o něž jde,
vrácena oprávněným.
 
Dáno v Saint-Germain-en-Laye desátého září roku tisíc devět set devatenáctého v jediném exempláři, který zůstane uložen v archivech vlády republiky francouzské a jehož ověřené opisy budou vydány každé ze signatárních mocností.
b) S výhradou opačných ustanovení, která by snad vyplývala z této
smlouvy, vyhrazují si mocnosti spojené nebo sdružené právo zadržeti a
likvidovati veškerý majetek, práva a zájmová účastenství, jež v době,
kdy tato smlouva nabude působnosti, náležejí příslušníkům bývalého
císařství rakouského nebo společnostem jimi kontrolovaným a jsou na
jejich území, v jejich osadách, državách a protektorátech, počítajíc v
to i území, která jim byla postoupena podle této smlouvy nebo jsou pod
dozorem jmenovaných mocností.
 
*(L. S.) Frank L. Polk.
Likvidace bude provedena podle zákonů zúčastněného státu spojeného
*(L. S.) Milner.
anebo sdruženého, a nebude německý vlastník směti nakládati s tím
*(L. S.) Henry White.
majetkem, právy a zájmovými účastenstvími, aniž jest mu dovoleno
*(L. S.) Geo N. Barnes.
uvaliti na ně jakékoli břemeno bez svolení tohoto státu.
*(L. S.) Tasker H. Bliss.
*(L. S.) A. E. Kemp.
*(L. S.) Arthur James Balfour.
*(L. S.) G. F. Pearce.
*(L. S.) Milner.
*(L. S.) E. Vandervelde.
*(L. S.) Thos. Mackenzie.
*(L. S.) J. R. Loutsengtsiang.
*(L. S.) Sinha of Raipur.
*(L. S.) Chengting Thomas Wang.
*(L. S.) G. Clemenceau.
*(L. S.) Antonio S. de Bustamante.
*(L. S.) S. Pichon.
*(L. S.) N. Politis.
*(L. S.) L.-L. Klotz
*(L. S.) A. Romanos.
*(L. S.) André Tardieu.
*(L. S.) Salvador Chamorro.
*(L. S.) Jules Cambon.
*(L. S.) Antonio Burgos.
*(L. S.) Tom. Tittoni.
*(L. S.) I. J. Paderewski.
*(L. S.) Vittorio Scialoja.
*(L. S.) Roman Dmowski.
*(L. S.) Maggiorino Ferraris.
*(L. S.) Affonso Costa.
*(L. S.) Guglielmo Marconi.
*(L. S.) Augusto Soares.
*(L. S.) S. Chinda.
*(L. S.) Charoon.
*(L. S.) K. Matsui.
*(L. S.) Traidos Prabandhu.
*(L. S.) H. Ijuin.
*(L. S.) Dr. Karel Kramář.
*(L. S.) Hymans.
*(L. S.) Dr. Edvard Beneš.
*(L. S.) J. van den Heuvel.
*(L. S.) Renner.
 
-----
Za rakouské příslušníky ve smyslu tohoto odstavce nebudou pokládány ty
==Protokol.==
osoby, které do šesti měsíců po tom, kdy nabude působnosti tato
Aby byly přesně stanoveny podmínky, za kterých určité klausule smlouvy dnes podepsané mají býti vykonány, dohodly se Vysoké smluvní strany takto:
smlouva, dokáží, že podle ustanovení této smlouvy nabyly ipso facto
#Seznam osob, které podle článku 173, odstavce 2, má Rakousko vydati mocnostem spojeným a sdruženým, bude zaslán vládě rakouské do měsíce po dni, kdy nabude tato smlouva působnosti.
státního občanství mocnosti spojené nebo sdružené, počítajíc v to
#Reparační komise, o které se mluví v článku 186 a v paragrafech 2, 3 a 4 přílohy IV, jakož i zvláštní odbor, o němž se mluví v článku 179, nebudou moci požadovati prozrazení tajemství výrobního a jiných důvěrných sdělení.
osoby, které nabudou tohoto státního občanství se svolením příslušných
#Ode dne podpisu smlouvy a během následujících čtyř měsíců bude Rakousku možno předložiti mocnostem spojeným a sdruženým k prozkoumání doklady a návrhy k tomu cíli, aby se uspíšila práce k nápravě škod a tím zkrátilo vyšetřování a urychlilo rozhodování.
úřadů podle článků 72 neb 76, a osoby, které nabudou tohoto státního
#Trestní stíhání bude zavedeno proti osobám, které by se dopustily trestných činů, pokud jde o likvidaci rakouských statků, a mocnosti spojené a sdružené přijmou údaje a průvody, jež by snad v tomto směru rakouská vláda mohla podati.
občanství podle článků 74 nebo 77 na základě dřívějšího práva
domovského. c) Platy nebo náhrady vyplývající z výkonu práva, o kterém
se mluví v odstavci b), určí se podle způsobu ocenění a likvidace
stanoveného zákonodárstvím země, v níž byl majetek zadržen nebo
likvidován.
 
Dáno v jazyku francouzském, anglickém a italském, mezi nimiž, byla-li by neshoda, rozhoduje text francouzský, v Saint-Germain-en-Laye desátého září roku tisíc devět set devatenáctého.
d) S výhradou ustanovení této smlouvy budou ve vztazích mezi mocnostmi
spojenými nebo sdruženými nebo jejich příslušníky se strany jedné a
příslušníky bývalého císařství rakouského se strany druhé, dále mezi
Rakouskem se strany jedné a mocnostmi spojenými a sdruženými a jejich
příslušníky se strany druhé všechna válečná opatření mimořádná, dále
opatření disposiční, jako i všechny akty, které byly vykonány anebo
mají býti vykonány na základě těchto opatření po smyslu paragrafů 1 a 3
přílohy, pokládána za definitivní a mohou býti proti každému namítnuta.
 
*Renner.
e) Příslušníci mocností spojených nebo sdružených budou míti právo na
*S. Chinda.
náhradu škod nebo újem, které byly způsobeny jejich majetku, právům
*Frank L. Polk.
nebo zájmovým účastenstvím počítajíc v to i společnosti nebo družstva,
*K. Matsui.
v nichž byli zúčastněni na území bývalého císařství rakouského, buď
*Henry White.
mimořádnými opatřeními válečnými anebo opatřeními disposičními, o nichž
*H. Ijuin.
jest řeč v paragrafu 1 a 3 v příloze. Reklamace podané v té příčině od
*Tasker H. Bliss.
těchto příslušníků budou vyšetřeny a bude peníz náhrad určen smíšeným
*Hymans.
soudem rozhodčím, stanoveným v Oddíle VI anebo rozhodčím, jmenovaným od
*Arthur James Balfour.
tohoto soudu. Náhrady půjdou na vrub Rakouska a mohou býti hrazeny ze
*J. van den Heuvel.
jmění příslušníků bývalého císařství rakouského neb společností jimi
*Milner.
kontrolovaných, jak je vymezeno v odstavci b), který je na území anebo
*E. Vandervelde.
pod kontrolou státu, jemuž přísluší reklamant. Tento majetek může býti
*G. N. Barnes.
prohlášen za zástavu, ručící za závazky nepřátelské, za podmínek
*J. R. Loutsengtsiang.
stanových v paragrafu 4 připojené přílohy. Tato náhrada může býti
*A. E. Kemp.
splacena mocností spojenou anebo sdruženou a peníz bude připsán
*Chengting Thomas Wang.
Rakousku dluhem.
*G. F. Pearce.
*Antonio S. de Bustamante.
*Milner.
*N. Politis.
*Thos. Mackenzie.
*A. Romanos.
*Sinha of Raipur.
*Salvador Chamorro.
*G. Clemenceau.
*Antonio Burgos.
*S. Pichon.
*I. J. Paderewski.
*L.-L. Klotz.
*Roman Dmowski.
*André Tardieu.
*Affonso Costa.
*Jules Cambon.
*Augusto Soares.
*Tom. Tittoni.
*Charoon.
*Vittorio Scialoja.
*Traidos Prabandhu.
*Maggiorino Ferraris.
*Dr. Karel Kramář.
*Guglielmo Marconi.
*Dr. Edvard Beneš.
 
==Deklarace.==
f) V každém případě, kdy si příslušník mocnosti spojené anebo sdružené,
vlastník majetku, práva nebo zájmového účastenství, na které se
vztahovalo opatření disposiční na území bývalého císařství rakouského,
bude toho přáti, bude reklamaci, o níž se jedná v odstavci e), vyhověno
vrácením tohoto majetku, je-li tu ještě in natura.
 
Aby na nejmenší míru omezeny byly ztráty vzniklé potopením lodí a nákladů za války a aby se usnadnilo opětné vyzdvižení lodí a nákladů, jež lze zachrániti, jakož i upravení soukromých nároků k nim se vztahujících, zavazuje se vláda rakouská poskytnouti veškeré údaje jí povědomé, jež by mohly býti užitečny vládám mocností spojených a sdružených neb jejich příslušníkům, pokud jde o lodi během nepřátelství rakouskými námořními silami potopené neb poškozené.
V tomto případě bude Rakousko povinno učiniti veškerá opatření nutná,
aby byl vlastník z držby vypuzený uveden v držení svého majetku,
zproštěného všech břemen nebo služebností, kterými by byl zatížen po
likvidaci, a odškodniti třetí osoby, které by byly vrácením poškozeny.
 
Tato deklarace dána v jazyku francouzském, anglickém a italském, mezi nimiž, byla-li by neshoda, rozhoduje text francouzský, a podepsána v Saint-Germain-en-Laye desátého září roku tisíc devět set devatenáctého.
Není-li vrácení, o kterém je řeč v předešlém odstavci, možné, mohou
prostřednictvím zúčastněných mocností nebo úřadů ověřovacích a
kompensačních, o nichž je řeč v příloze připojené k Oddílu III, býti
uzavřena zvláštní ujednání za tím účelem, aby příslušníku některé
mocnosti spojené anebo sdružené bylo zajištěno odškodnění za újmu, o
níž je řeč v odstavci e), přiřčením výhod aneb ekvivalentů, které se
uvolí přijmouti na místě majetku, práv nebo zájmových účastenství,
kterých byl zbaven.
 
*Frank L. Polk.
Z důvodu restitucí učiněných podle tohoto článku budou platy nebo
*H. Ijuin.
náhrady stanovené podle odstavce e) zmenšeny o nynější cenu vráceného
*Henry White.
majetku, přihlížejíc k náhradám za ztrátu požívacího práva anebo
*Hymans.
zhoršení.
*Tasker H. Bliss.
*J. van den Heuvel.
*Arthur James Balfour.
*E. Vandervelde.
*Milner.
*J. R. Loutsengtsiang.
*Geo. N. Barnes.
*Chengting Thomas Wang.
*A. E. Kemp.
*Antonio S. de Bustamante.
*G. F. Pearce.
*N. Politis.
*Thos. Mackenzie.
*A. Romanos.
*Sinha of Raipur.
*Salvador Chamorro.
*G. Clemenceau.
*Antonio Burgos.
*S. Pichon.
*I. J. Paderewski.
*L.-L. Klotz.
*Roman Dmowski.
*André Tardieu.
*Affonso Costa.
*Jules Cambon.
*Augusto Soares.
*Tom. Tittoni.
*Charoon.
*Vittorio Scialoja.
*Traidos Prabandhu.
*Maggiorino Ferraris.
*Dr. Karel Kramář.
*Guglielmo Marconi.
*Dr. Edvard Beneš.
*S. Chinda.
*Renner.
*K. Matsui.
 
Tato smlouva se vyhlašuje s podotknutím, že byla na základě usnesení Národního shromáždění ze dne 7. listopadu 1919 schválena ratifikační listinou ze dne 10. listopadu 1919, která byla presidentem republiky Československé a ministrem zahraničních věcí podepsána a dne 16. července 1920 v ministerstvu zahraničních věcí v Paříži uložena. Téhož dne sepsán byl v Paříži první protokol o uložení listin ratifikačních, čímž smlouva nabyla mezinárodní působnosti.
g) Oprávnění stanovené v odst. f) jest vyhrazeno vlastníkům, kteří jsou
příslušníky oněch mocností spojených anebo sdružených, na jejichž území
zákonodárná opatření nařizující obecnou likvidaci majetku, práv a
zájmových účastenství nepřátelských nebyla v platnosti před podepsáním
smlouvy o příměří.
 
Národní shromáždění usneslo se zároveň, že se ministru zahraničních věcí ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další opatření, kterých je třeba k provedení této smlouvy.
h) Vyjímaje případ, kdy bylo provedeno vrácení in natura po smyslu
odstavce f), bude s čistým výtěžkem likvidace majetku, práv a zájmových
účastenství nepřátelských, ať se nalézaly kdekoli, byla-li tato
likvidace provedena buď na základě mimořádného válečného zákonodárství
anebo podle tohoto článku, jakož i vůbec se všemi nepřátelskými aktivy
peněžními, pokud nejde o výtěžek likvidace majetku nebo o peněžní
aktiva osob jmenovaných v poslední větě odstavce b), naloženo tímto
způsobem:
 
Současně ratifikovaly tuto smlouvu: Velká Britannie, Francie, Italie, Čína, Řecko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Siam a Rakousko.
1. Pokud se týče mocnosti, které přijmou Oddíl III a připojenou
přílohu, budou jmenované výtěžky a aktiva prostřednictvím úřadu
verifikačního a kompensačního, stanoveného tímto Oddílem a přílohou,
připsány ku prospěchu oné mocnosti, jejímž příslušníkem jest vlastník.
S každým saldem, jež odtud vyplývá ve prospěch Rakouska, bude naloženo
podle článku 189 Části VII (Náhrada škod) této smlouvy.
 
Později ratifikovaly státy: Japonsko, Nicaragua, Belgie, Rumunsko a Kuba.
2. Pokud se týče mocností, které nepřijmou Oddílu III a připojené
přílohy, budou výtěžek majetku, práv a zájmových účastenství, jakož i
peněžní aktiva příslušníků mocností spojených anebo sdružených,
Rakouskem zadržené, přímo vyplaceny oprávněnému anebo jeho vládě. Každá
mocnost spojená nebo sdružená bude moci nakládati postupujíc podle
svých zákonů a řádů s výtěžkem majetku, práv a zájmů, jakož i s
peněžními aktivy, které náležely příslušníkům bývalého císařství
rakouského anebo společnostem podrobeným jejich dozoru, o nichž je řeč
v odstavci b), a které zabavila, a bude jich moci použíti k uspokojení
reklamací a pohledávek stanovených v tomto článku nebo v paragrafu 4
připojené přílohy. Každý majetek, právo anebo zájmové účastenství anebo
výtěžek jejich likvidace nebo jakékoli peněžní aktivum, jimiž nebude
disponováno tak, jak bylo svrchu řečeno, může býti zadržen jmenovanou
mocností spojenou nebo sdruženou, v kterémžto případě bude s jeho cenou
v penězích naloženo podle článku 189 Části VIII (Náhrada škod) této
smlouvy.
 
:T. G. Masaryk v. r.
i) S výhradou článku 267 jestliže byly provedeny likvidace v nových
:Dr. Beneš v. r.
státech, které podpisují tuto smlouvu jako mocnosti spojené a sdružené,
nebo ve státech, které nejsou účastny náhrad, jež má platiti Rakousko,
musí býti výtěžek likvidací provedených v těchto státech vyplacen přímo
vlastníkům, při čemž arci práva daná komisi reparační touto smlouvou, a
zejména článkem 181 Části VIII (Náhrada škod) a článkem 211 Části IX
(Klausule finanční), zůstávají vyhrazena. Dokáže-li vlastník před
smíšeným soudem rozhodčím, který se zavádí Oddílem VI této Části, anebo
před rozhodčím, kterého pojmenuje tento soud, že podmínky prodejové
nebo opatření učiněná státem, o který jde, nesrovnávající se s jeho
obecným zákonodárstvím, byly nespravedlivým způsobem na újmu ceně,
budou moci soud nebo rozhodčí přiznati oprávněnému přiměřenou náhradu,
kterou zaplatí onen stát.
 
j) Rakousko se zavazuje odškodniti své příslušníky za likvidaci nebo
zadržení jejich majetku, práv anebo zájmových účastenství v zemích
spojených nebo sdružených.
 
k) Peníz dávek a daní z majetku, které Rakouskem byly anebo mohly by
býti vybrány z majetku, práv anebo zájmových účastenství příslušníků
mocností spojených nebo sdružených od 3. listopadu 1918 až do té doby,
kdy uplynou tři měsíce po tom, co nabude tato smlouva působnosti,
anebo, jde-li o majetek, práva a zájmová účastenství podrobená
mimořádným opatřením válečným, až do doby jejich navrácení podle této
smlouvy, bude taktéž navrácen oprávněným.
 
Čl.250
 
Rakousko se zavazuje, pokud jde o majetek, práva a zájmová účastenství
vrácená podle článku 249, odstavec a) anebo f), příslušníkům mocností
spojených nebo sdružených, počítaje v to společnosti a družstva, v
nichž tito příslušníci byli zúčastněni:
 
a) uvésti a udržovati práva a zájmová účastenství příslušníků mocností
spojených nebo sdružených s výhradou výjimek výslovně v této smlouvě
stanovených v tom právním stavu, v kterém byly podle zákonů
předválečných majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků bývalého
císařství rakouského;
 
b) nepodrobiti majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků států
spojených nebo sdružených žádným opatřením, která by se nepříznivě
dotýkala vlastnictví a která by neplatila stejně o majetku, právech a
zájmových účastenstvích příslušníků rakouských, a zaplatiti přiměřenou
náhradu, kdyby takováto opatření byla učiněna.
 
Příloha.
 
§ 1.
 
Ve shodě s ustanoveními článku 249, odstavce d), potvrzuje se platnost
všech opatření propůjčujících vlastnictví, všech nařízení o likvidaci
podniků neb společností, nebo všech jiných nařízení, předpisů,
rozhodnutí neb instrukcí, které byly učiněny nebo vydány od kterýchkoli
soudů neb správních úřadů jedné z Vysokých stran smluvních podle
zákonodárství válečného o majetku, právech nebo zájmových účastenstvích
nepřátelských, jakož i opatření takových, o kterých nutno míti za to,
že byla podle tohoto válečného zákonodárství učiněna nebo vydána. Bude
se míti za to, že zájmy všech osob byly platně upraveny nařízeními,
předpisy, rozhodnutími neb instrukcemi jednajícími o majetku, v němž
jsou tyto osoby zúčastněny, bez rozdílu, zdali v oněch nařízeních,
předpisech, rozhodnutí neb instrukcích byly tyto zájmy výslovně uvedeny
čili nic. Nebude brána v odpor správnost převodu majetku, práv neb
zájmových účastenství uskutečněného podle řečených nařízení, předpisů,
rozhodnutí neb instrukcí. Rovněž se potvrzuje platnost veškerých
opatření učiněných o majetcích, obchodních podnicích neb společnostech,
pokud se týče jejich zjištění, sekvestrace, vnucené správy, využití,
rekvisice, dozoru neb likvidace, prodeje nebo správy majetku, práv nebo
zájmových účastenství, vymáhání neb placení dluhů, placení útrat
nákladů nebo výloh, nebo jakéhokoli jiného opatření předsevzatého v
důsledku nařízení, předpisů, rozhodnutí neb instrukcí učiněných,
vydaných nebo provedených kterýmkoli soudem nebo správním úřadem jedné
z Vysokých stran smluvních podle mimořádných zákonů válečných o
majetku, právech a zájmových účastenstvích nepřátelských, jakož i v
důsledku takových opatření, o kterých nutno míti za to, že byla podle
těchto výjimečných zákonů učiněna, s výhradou, že ustanovení tohoto
paragrafu nejsou na újmu majetkovým právům, jichž příslušníci mocností
spojených a sdružených před tím nabyli bezelstně a za přiměřenou cenu v
souhlase se zákony státu, v jehož území majetek leží.
 
Ustanovení tohoto paragrafu netýkají se takových shora vypočítaných
opatření, která byla učiněna bývalou vládou rakousko-uherskou na území
přepadeném neb obsazeném, ani opatření vzpomenutých shora, která byla
učiněna Rakouskem nebo rakouskými úřady po 3. listopadu 1918; veškerá
tato opatření budou neplatná.
 
§ 2.
 
Žádná reklamace ani žaloba nesmí býti vznášena ani Rakouskem nebo jeho
příslušníky ani příslušníky bývalého císařství rakouského nebo jejich
jménem, nechť osoby tyto sídlí kdekoli, proti kterékoli mocnosti
spojené a sdružené nebo proti kterékoli osobě jednající jménem nebo z
příkazu kteréhokoli úřadu soudního nebo správního řečené mocnosti
spojené a sdružené ve věcí jakéhokoli jednání neb opominutí, které se
týká majetků, práv nebo zájmových účastenství příslušníků rakouských a
zběhlo za války neb za účelem příprav válečných. Rovněž nebude
připuštěna žádná reklamace ani žaloba proti nikomu, pokud jde o
kterékoli jednání nebo opominutí vyplývající z mimořádných opatření
válečných, zákonů a nařízení kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené.
 
§ 3.
 
V článku 249 a v této příloze zahrnuje výraz "mimořádná opatření
válečná" všeliká opatření zákonodárná, správní, soudní nebo jiná, která
byla nebo budou později učiněna ve věci majetku nepřátelského a jejichž
účinkem bylo nebo bude odnětí disposice vlastníkům nad jejich majetkem,
avšak bez dotčení podstavy práva vlastnického, zejména opatření o
dohledu, vnucené správě a sekvestraci, neb opatření, jejichž účelem
bylo neb bude zbaviti, zužitkovati nebo obstaviti aktiva nepřátelská, a
to z jakéhokoli důvodu, v jakékoli formě a na kterémkoli místě. Akty,
kterými se tato opatření proti majetku nepřátelskému provádějí, jsou
veškerá rozhodnutí, instrukce, rozkazy neb nařízení správních úřadů
nebo soudů, uplatňující tato opatření na majetek nepřátelský, jakož i
veškerá jednání osob pověřených správou nebo dozorem nad majetkem
nepřátelským, jako na př. placení dluhů, vybírání pohledávek,
zapravování útrat, nákladů neb výloh, vybírání platů.
 
"Opatření disposiční" jsou taková, jimiž byla nebo bude dotčena
podstata vlastnictví k majetku nepřátelskému převodem celku nebo části
na osobu jinou než vlastníka nepřátelského a bez jeho souhlasu, zejména
opatření nařizující prodej, likvidaci, propadnutí vlastnického práva k
majetku nepřátelskému, anulování právních titulů aneb cenných papírů.
 
§4.
 
Majetek, práva a zájmová účastenství příslušníků bývalého císařství
rakouského na územích kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené, jakož i
čistý výtěžek jejich prodeje, likvidace nebo jiných opatření
disposičních mohou býti touto mocností spojenou nebo sdruženou předně
zatíženy tím, že se zaplatí náhrady dlužné podle reklamací příslušníků
této mocnosti za jejich majetek, práva a zájmová účastenství, počítaje
k nim společnosti nebo družstva, v nichž tito příslušníci byli
zúčastněni na území bývalého císařství rakouského, nebo pohledávky, jež
mají za příslušníky rakouskými, jakož i tím, že se uspokojí reklamace
vzniklé z jednání bývalé vlády rakousko-uherské nebo kteréhokoli
rakouského úřadu po 28. červenci 1914 a dřív nežli tato mocnost spojená
nebo sdružená vstoupila do války. Výše takovýchto požadavků může býti
určena rozhodčím, kterého určí pan Gustav Ador, uvolí-li se, nebo,
neučiní-li tak, smíšeným rozhodčím soudem zavedeným v Oddílu VI. Na
druhém místě mohou býti zatíženy tím, že se zaplatí náhrady dlužné
podle reklamací příslušníků mocnosti spojené nebo sdružené za jejich
majetek, práva a zájmová účastenství na území ostatních mocností
nepřátelských, pokud tato odškodnění nebudou poskytnuta jinakým
způsobem.
 
§ 5.
 
Nehledíc k ustanovením článku 249, jestliže bezprostředně před
vypuknutím války některá společnost povolená ve státě spojeném nebo
sdruženém měla společně se společností od ní kontrolovanou a povolenou
v Rakousku právo používati známek továrních neb obchodních ve třetích
státech, nebo jestliže požívala spolu s takovou společností práva ke
zvláštním procesům při výrobě zboží nebo předmětů potřebných pro třetí
státy, bude prvá společnost samojediná oprávněná užívati oněch známek
továrních ve třetích státech s vyloučením společnosti rakouské; a
společné právo k procesu výrobnímu bude vydáno této první společnosti
bez ohledu na jakékoli opatření učiněné podle válečného zákonodárství v
mocnářství rakousko-uherském vzhledem k této druhé společnosti nebo
jejím zájmům, obchodnímu vlastnictví nebo akciím. Nicméně první
společnost, bude-li za to žádáno, vydá druhé společnosti, modely
dovolující pokračovati ve výrobě zboží, které se má spotřebovati v
Rakousku.
 
§ 6.
 
Až do okamžiku, kdy bude provedena restituce podle článku 249, ručí
Rakousko za zachování majetku, práv a zájmových účastenství příslušníků
mocností spojených nebo sdružených - počítaje v to společnosti a
družstva, v nichž byli tito příslušníci zúčastněni -, jež byly
podrobeny v Rakousku nějakému mimořádnému opatření válečnému.
 
§ 7.
 
Do roka po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, ohlásí mocnosti
spojené nebo sdružené majetek, práva a zájmová účastenství, o kterých
míní používati práva uvedeného v článku 249, odstavci f).
 
§ 8.
 
Restituce uvedené v článku 249 budou vykonány na rozkaz vlády rakouské
nebo úřadů, které na místě ní budou ustanoveny. Podrobné výkazy o
vedení správy budou podány zúčastněným osobám úřady rakouskými na
žádost, která může býti vznesena, jakmile tato smlouva nabude
působnosti.
 
§ 9.
 
Až do ukončení likvidace uvedené v čl. 249, odstavci b), zůstanou
majetek, práva a zájmová účastenství osob jmenovaných v témž odstavci
podrobeny mimořádným opatřením válečným, která byla nebo budou o nich
učiněna.
 
§ 10.
 
Do šesti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, vydá
Rakousko každé mocnosti spojené nebo sdružené všechny smlouvy,
osvědčení, akty a jiné právní tituly vlastnického práva, jež jsou v
rukou jeho příslušníků a vztahují se k majetku, právům nebo zájmovým
účastenstvím nalézajícím se na území řečené mocnosti spojené nebo
sdružené, čítaje v to akcie, obligace nebo jiné cenné papíry všech
společností povolených podle zákonů této mocnosti.
 
Rakousko podá kdykoli na žádost mocnosti spojené nebo sdružené všechny
vysvětlení o majetku, právech a zájmových účastenstvích státních občanů
rakouských na území této mocnosti spojené nebo sdružené, jakož i o
všech transakcích, které byly s řečeným majetkem, právy nebo zájmovými
účastenstvími snad provedeny po 1. červenci 1914.
 
§ 11.
 
Výraz "peněžní aktiva" zahrnuje všecky vklady nebo fondy zřízené před
vypověděním války nebo po něm, jakož i všechna aktiva pocházející ze
vkladů, důchodů neb užitků inkasovaných správci, sekvestry nebo jinými
z úhrad bankovních nebo z jakéhokoli jiného pramene, avšak nezahrnuje
peněz náležejících spojené nebo sdružené mocnosti anebo státům,
provinciím neb obcím, které ji tvoří.
 
§ 12.
 
Všechna kdekoli učiněná umístění peněžních aktiv příslušníků Vysokých
stran smluvních, počítaje v to společnosti a družstva, v nichž tito
příslušníci byli kapitálově zúčastněni, osobami odpovědnými za správu
nepřátelského majetku nebo majícími dozor nad takovou správou anebo na
rozkaz těchto osob nebo kteréhokoli úřadu budou prohlášena za neplatná.
Tato peněžní aktiva budou vyúčtována bez ohledu k oněm umístěním.
 
§ 13.
 
Do měsíce po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, nebo na žádost
vznesenou kdykoliv poté, vydá Rakousko mocnostem spojeným nebo
sdruženým všecky účty nebo doklady účetní, archivy, listiny a
vysvětlení všeho druhu nalézající se snad na jeho území a týkající se
majetku, práv a zájmových účastenství příslušníků těchto mocností -
počítaje v to společnosti nebo družstva, v nichž tito příslušníci byli
zúčastněni -, jež byly podrobeny mimořádným opatřením, válečným neb
jakémukoli opatření disposičnímu buď na území bývalého císařství
rakouského nebo v územích, která byla obsazena jím nebo jeho spojenci.
 
Kontroloři, dozorci, vedoucí ředitelé, správci, vnucení správci,
likvidátoři a opatrovníci budou za ručení vlády rakouské osobně
odpovědni za neprodlené a úplné vydání těchto účtů a listinných dokladů
a za jejich přesnost.
 
§ 14.
 
Ustanovení článku 297 a této přílohy o majetku, právech a zájmových
účastenstvích v nepřátelských státech a o výtěžku jejich likvidace
vztahují se na dluhy, úvěry a účty, kdežto Oddíl III upravuje toliko
způsoby placení.
 
Pro úpravu otázek uvedených v článku 249 mezi Rakouskem a mocnostmi
spojenými a sdruženými, jejich koloniemi nebo protektoráty nebo
kterýmkoli z britských dominií nebo Indií, o kterých nebude prohlášeno,
že přijímají Oddíl III, a mezi jejich příslušníky, budou platiti
ustanovení Oddílu III o měně, v které se mají díti platy, o kursu a
úrocích, ačli zúčastněná vláda spojené nebo sdružené mocnosti neoznámí
Rakousku do šesti měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, že
se jednoho nebo několika řečených ustanovení nemá použíti.
 
§ 15.
 
Ustanovení článku 249 a této přílohy platí o vlastnictví průmyslovém,
literárním a uměleckém, které jest nebo bude pojato do likvidace
majetku, práv, zájmových účastenství, společností nebo podniků,
provedené podle výjimečného válečného zákonodárství mocnostmi spojenými
nebo sdruženými nebo podle podmínek článku 249, odstavce b).
 
Oddíl V.
 
Smlouvy, promlčení, rozsudky.
 
Čl.251
 
a) Smlouvy uzavřené mezi nepřáteli budou pokládány za zrušené od
okamžiku, kdy se kterékoli dvě strany staly nepřáteli, vyjímajíc
případ, kde jde o dluhy nebo jiné povinnosti peněžní, které vznikly
tím, že bylo něco podle smlouvy vykonáno nebo placeno, a s výhradou
výjimek a zvláštních pravidel platných pro jisté smlouvy nebo druhy
smluv uvedených níže nebo v připojené příloze.
 
b) Vyňaty jsou ze zrušení ve smyslu tohoto článku smlouvy, jichž
splnění bude ve všeobecném zájmu žádáno vládami mocností spojených nebo
sdružených, jejichž příslušníkem jest jedna ze stran, do šesti měsíců
od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti.
 
Způsobí-li splnění smluv takto v platnosti zachovaných následkem změny
obchodních poměrů jedné ze stran značnou újmu, může smíšený rozhodčí
soud, o němž je řeč v Oddíle VI, přiřknouti poškozené straně přiměřenou
náhradu.
 
c) Hledíc k předpisům ústavním a právním ve Spojených státech
amerických, v Brasilii a Japonsku, neplatí tento článek ani článek 252
s připojenou přílohou o smlouvách uzavřených mezi příslušníky těchto
států a příslušníky bývalého císařství rakouského; stejně neplatí
článek 257 pro Spojené státy americké nebo jejich příslušníky.
 
d) Tento článek, jakož i připojená příloha neplatí pro smlouvy, jejichž
strany se staly nepřáteli tím, že jedna nebo druhá bydlila v území,
jehož suverenita se mění, pokud tato strana nabude na základě této
smlouvy státní příslušnosti mocnosti spojené nebo sdružené, ani pro
smlouvy uzavřené mezi příslušníky mocností spojených nebo sdružených,
mezi kterými byly obchodní styky zakázány proto, že jedna ze stran byla
na území některé z mocností spojených nebo sdružených, které bylo
obsazeno nepřítelem.
 
e) O žádném ustanovení tohoto článku a připojené přílohy nelze míti za
to, že by činila neplatným obchodní jednání zákonitě vykonané na
základě smlouvy uzavřené mezi nepřáteli se schválením jedné z mocností
válčících.
 
Čl.252
 
a) Na území Vysokých stran smluvních staví se ve vztazích mezi
nepřáteli veškeré lhůty promlčecí, práva omezující nebo preklusivní
lhůty procesní po dobu války, ať počaly běžeti před vypuknutím války či
po něm; počnou znovu běžeti nejdříve tři měsíce po tom, kdy tato
smlouva nabude působnosti. Toto ustanovení platí o lhůtách k předložení
kuponů úrokových anebo dividendových a o lhůtách k předložení cenných
papírů vylosovaných nebo z jakéhokoli jiného důvodu splatných, pokud
jde o jejich placení.
 
b) Byly-li následkem nevykonání nějakého aktu anebo nevyhovění
formálnímu předpisu za války na území bývalého císařství rakouského
provedeny úkony exekuční na újmu příslušníka některé z mocností
spojených nebo sdružených, bude reklamace, podaná příslušníkem některé
mocnosti spojené nebo sdružené, vznesena na smíšený rozhodčí soud
stanovený v Oddíle VI, nespadá-li věc pravomoci soudu některé mocnosti
spojené nebo sdružené.
 
c) Na žádost interesovaného příslušníka mocnosti spojené nebo sdružené
nalezne smíšený rozhodčí soud na znovuzřízení práv porušených úkony
exekučními vzpomenutými v odstavci b), kdykoli to, hledíc k zvláštním
poměrům věci, bude spravedlivo a možno.
 
Bylo-li by toto znovuzřízení nespravedlivo nebo nemožno, může rozhodčí
soud poskytnouti poškozené straně náhradu na vrub vlády rakouské.
 
d) Stala-li se smlouva mezi nepřáteli neplatnou buď tím, že jedna ze
stran nesplnila nějakou podmínku smluvní, anebo tím, že použila práva
smlouvou stanoveného, může se poškozená strana obrátiti o náhradu škody
na smíšený rozhodčí soud. Soud bude míti v tomto případě práva
stanovená v odstavci c).
 
e) Ustanovení předešlých odstavců tohoto článku budou platiti pro
příslušníky mocností spojených a sdružených, kterým se stala újma
opatřeními svrchu vzpomenutými, provedenými od úřad§ bývalé vlády
rakouské v území přepadeném nebo obsazeném, nedostalo-li se těmto
příslušníkům za to jiné náhrady.
 
f) Rakousko nahradí třetím osobám škodu, kterou utrpěly vrácením neb
znovuzřízením práva, na něž nalezl smíšený soud podle ustanovení
předcházejících odstavců tohoto článku.
 
g) Co se týče skriptur obchodních, začne tříměsíční lhůta, o níž jest
řeč v odstavci a), běžeti ode dne, kdy se definitivně ukončí mimořádná
opatření platící o skripturách obchodních v území příslušné mocnosti.
 
Čl.253
 
V poměru mezi nepřáteli bude se míti za to, že žádná obchodní skriptura
sepsaná před válkou nepozbyla platnosti jen z toho důvodu, že nebyla
předložena ku přijetí nebo k placení v předepsaných lhůtách, nebo že
vydatelé neb indosanti nebyli zpraveni o nepřijetí neb o neplacení,
nebo že schází protest, nebo z toho důvodu, že za války nebylo vyhověno
jakémukoli formálnímu předpisu.
 
Jestliže lhůta, v které měla obchodní skriptura býti předložena ku
přijetí nebo k placení, nebo v které měli vydatel neb indosanti býti
zpraveni o nepřijetí neb o neplacení, nebo v které měla býti skriptura
protestována, vypršela za války, a jestliže strana, která měla
předložiti nebo dáti protestovati skripturu nebo dáti zprávu o
nepřijetí neb o neplacení, tak neučinila za války, bude jí od té doby,
kdy tato smlouva nabude působnosti, povolena lhůta nejméně tří měsíců,
v níž bude moci předložiti skripturu, zpraviti o nepřijetí neb o
neplacení nebo dáti ji protestovati.
 
Čl.254
 
Rozsudky vynesené soudy kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené v
případech, v kterých jsou tyto soudy příslušné podle této smlouvy,
budou uznány v Rakousku za pravomocné a budou vykonány, aniž bude
potřebí opatřovati je doložkou vykonatelnosti.
 
Jestliže byl v jakémkoli sporu za války proti příslušníku mocností
spojených nebo sdružených nebo proti společnosti neb družstvu, v nichž
byl některý z těchto příslušníků zúčastněn, od soudu bývalého císařství
rakouského vynesen rozsudek nebo nařízen exekuční výkon v některé
instanci, v které se onen příslušník nebo společnost nebo družstvo
nemohli hájiti, bude moci příslušník mocnosti spojené nebo sdružené,
jemuž se takto stala újma, dostati náhradu, která bude určena smíšeným
rozhodčím soudem ustanoveným v Oddíle VI.
 
K žalobě příslušníka mocnosti spojené nebo sdružené smí náhrada shora
vzpomenutá na rozkaz smíšeného rozhodčího soudu, kde to bude možno,
býti dána tím způsobem, že se strany znovu uvedou ve stav, v němž byly
před rozsudkem vyneseným od rakouského soudu.
 
Náhradu shora vzpomenutou mohou před smíšeným rozhodčím soudem dostati
rovněž příslušníci mocností spojených nebo sdružených, kterým se stala
újma soudními rozhodnutími v územích přepadených neb obsazených,
jestliže nebyli odškodněni jinak.
 
Čl.255
 
Ve smyslu Oddílu III, IV, V a VI znamená výraz "za války" pro každou
mocnost spojenou nebo sdruženou období od okamžiku, kdy nastal válečný
stav mezi bývalou říší rakousko-uherskou a touto mocností, až do doby,
kdy tato smlouva nabude působnosti.
 
Příloha.
 
I.
 
Obecná ustanovení.
 
§ 1.
 
Ve smyslu článku 251, 252 a 253 pokládají se smluvní strany za
nepřátelské, byl-li obchod mezi nimi zakázán nebo stal-li se jinak
nezákonným podle zákonů, nařízení nebo předpisů, kterým byla jedna z
těchto stran podrobena, a to buď ode dne, kdy tento obchod byl zakázán,
nebo ode dne, kdy se stal nezákonným jakýmkoli jiným způsobem.
 
§ 2.
 
Následující druhy smluv jsou vyňaty ze zrušení, o kterém je řeč v
článku 251, a zůstávají v působnosti bez újmy práv uvedených v článku
249, odstavec b), Oddílu IV, a s výhradou použití domácích zákonů,
nařízení a předpisů vydaných za války mocnostmi spojenými nebo
sdruženými, jakož i ustanovení smluvních:
 
a) smlouvy, jejichž předmětem je převod statků, majetku, věcí movitých
neb nemovitých, jestliže vlastnictví bylo převedeno nebo předmět vydán
před tím, nežli se strany staly nepřáteli;
 
b) pachty, nájmy a smlouvy o budoucím nájmu;
 
c) smlouvy o zástavu nemovitou, movitou a právo retenční;
 
d) koncese na doly, důlní jámy, lomy a ložiska;
 
e) smlouvy mezi osobami soukromými a státy, zeměmi, obcemi nebo jinými
obdobnými právnickými osobami, které jsou pověřeny správními úkoly, a
koncese udělené řečenými státy, zeměmi, obcemi nebo jinými obdobnými
právnickými osobami, které jsou pověřeny správními úkoly.
 
§ 3.
 
Jsou-li ustanovení některé smlouvy zrušena z části podle článku 251, a
lze-li odloučení provésti, zůstanou ostatní ustanovení této smlouvy v
platnosti a výhradou použití domácích zákonů, nařízení a předpisů
vzpomenutých shora v paragrafu 2. Nelze-li odloučení provésti, bude se
míti za to, že smlouva byla zrušena v celku.
 
II.
 
Zvláštní předpisy o určitých druzích smluv.
 
Smlouvy na bursách cenných papírů a zboží.
 
§ 4.
 
a) Pravidla vydaná za války uznanými bursami na cenné papíry nebo na
zboží a stanovící likvidaci obchodů bursovních, uzavřených před válkou
nepřátelským jednotlivcem, potvrzují se Vysokými stranami smluvními,
rovněž i opatření k provedení těchto pravidel, s výhradou:
 
1. že bylo výslovně řečeno, že obchod bude podléhati pravidlům řečených
burs,
 
2. že tato pravidla byla všeobecně závazná,
 
3. že podmínky likvidace byly slušné a přiměřené.
 
b) Předchozí odstavec se nevztahuje na opatření učiněná za okupace na
bursách v krajích, které byly obsazeny nepřítelem.
 
c) Likvidace termínových obchodů s bavlnou uzavřených ke dni 31.
července 1914 podle rozhodnutí svazu bavlnářského v Liverpoolu se
potvrzuje.
 
Zástava.
 
§ 5.
 
Prodej zástavy zřízené k zaručení dluhu nepřítelova bude se v případě
nezaplacení pokládati za platný, třeba že vlastník nemohl býti zpraven,
jestliže věřitel jednal bezelstně a s náležitou péčí a opatrností; v
tom případě nebude moci vlastník vznésti nijakého nároku pro prodej
zástavy.
 
Toto ustanovení se nevztahuje na prodeje zástav vykonané nepřítelem za
okupace v krajinách, do kterých nepřítel vpadl nebo jež obsadil.
 
Obchodní skriptury.
 
§ 6.
 
Pokud se týče mocností, které přijaly Oddíl III a připojenou k němu
přílohu, budou peněžní závazky trvající mezi nepřáteli a plynoucí z
vydání obchodních skriptur vyrovnány podle řečené přílohy
prostřednictvím úřadů verifikačních a kompensačních, jež vstoupí v
práva majetníka, pokud jde o různé opravné prostředky, které jsou
majetníku přístupny.
 
§ 7.
 
Jestliže se některá osoba buď před válkou nebo za války zavázala
zaplatiti obchodní skripturu následkem závazku, jejž k ní přejala jiná
osoba, která se stala později nepřátelskou, bude tato osoba nucena přes
zahájení nepřátelství ručiti oné za následky svého závazku.
 
III.
 
Pojišťovací smlouvy.
 
§ 8.
 
Pojišťovací smlouvy, které uzavřela jedna osoba s druhou, jež se stala
později nepřátelskou, budou upraveny podle následujících paragrafů.
 
Pojištění proti požáru.
 
§ 9.
 
Smlouvy o pojištění proti požáru týkající se majetku, které uzavřela
osoba mající zájmy na tomto majetku s osobou, jež se stala později
nepřátelskou, nebudou se pokládati za zrušené zahájením nepřátelství
nebo následkem toho, že se osoba stala nepřátelskou, nebo že jedna ze
stran nesplnila některého smluvního závazku za války nebo ve lhůtě tří
měsíců po válce, nýbrž budou zrušeny dnem, kdy roční premie po prvé
dospěje splatnosti po vypršení tříměsíční lhůty po tom, kdy tato mírová
smlouva nabude působnosti.
 
Provede se vyrovnání nezaplacených prémií, jež dospěly splatnosti za
války, nebo nároků za škody vzešlé za války.
 
§ 10.
 
Jestliže pojištění požární uzavřené před válkou bylo správním nebo
zákonodárným aktem za války převedeno s původního pojistitele na
pojistitele jiného, bude převod uznán a o ručení původního pojistitele
bude se míti za to, že přestalo dnem převodu. Původní pojistitel bude
však oprávněn k tomu, aby se mu na jeho žádost dostalo úplné informace
o podmínkách převodu, a bude-li patrno, že tyto podmínky nebyly
přiměřené, budou změněny tak dalece, pokud je nutno, aby se staly
přiměřenými.
 
Nad to bude míti pojistník v dohodě s původním pojistitelem právo, aby
byla smlouva převedena na původního pojistitele, počínajíc dnem
žádosti.
 
Pojištění na život.
 
§ 11.
 
Pojišťovací smlouvy na život uzavřené mezi pojistitelem a osobou, jež
se stala později nepřátelskou, nebudou se pokládati za zrušené
prohlášením války nebo tím, že se osoba stala nepřátelskou.
 
Každá částka, která se stala splatnou za války za podmínek smlouvy, jež
se podle předchozího odstavce nepokládá za zrušenou, bude vymahatelná
po válce. Tato částka se zvýší o 5%ní roční úroky od dospělosti až do
dne splacení.
 
Jestliže smlouva za války propadla pro neplacení prémií nebo stala-li
se bezúčinnou pro nesplnění smluvních podmínek, budou pojištěnec nebo
jeho zástupci nebo právní nástupci míti právo kdykoli ve lhůtě dvanácti
měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, žádati od
pojistitele hodnotu, kterou měla pojistka v den svého propadnutí nebo
zrušení.
 
Když smlouva propadla za války proto, že nebyly následkem válečných
opatření placeny premie, mají pojištěnec nebo jeho zástupci nebo právní
nástupci právo do tří měsíců, jež budou následovati po tom, kdy tato
mírová smlouva nabude působnosti, obnoviti platnost smlouvy tím, že
zaplatí prémie případně dospělé s 5%ním ročním úrokem.
 
§ 12.
 
Jestliže byly pojišťovací smlouvy na život uzavřeny pobočkou některé
pojišťovací společnosti zřízenou ve státě, který se později stal
nepřátelským, bude se tato smlouva, nebude-li obsaženo ustanovení
opačné ve smlouvě samé, říditi místními zákony, avšak pojistitel bude
směti požadovati na pojištěnci nebo jeho zástupcích vrácení částek
zaplacených k upokojení požadavků vznesených nebo uložených následkem
opatření válečných proti podmínkám smlouvy samé a proti zákonům a
státním smlouvám platným v době, kdy pojišťovací smlouva byla uzavřena.
 
§ 13.
 
Ve všech případech, kde podle zákona platného pro smlouvu zůstane
pojistitel přes to, že premie nejsou zaplaceny, zavázán smlouvou až do
té doby, kdy se dá pojištěnci zpráva, že smlouva došla, bude míti
právo, jestliže mu bylo válkou znemožněno tuto zprávu podati, vymáhati
od pojištěnce nezaplacené premie zvýšené o 5% roční úrok.
 
§ 14.
 
Pro použití odstavců 11 - 13 budou se za pojišťovací smlouvy na život
pokládati pojišťovací smlouvy, které se, pokud jde o výpočet vzájemných
závazků mezi dvěma stranami, zakládají na pravděpodobnostech lidského
života, kombinovaných s úrokovou mírou.
 
Pojištění námořní.
 
§ 15.
 
Smlouvy o pojištění námořním, počítajíc v to pojistky na čas a pojistky
cestovní, uzavřené mezi pojistitelem a osobou, jež se později stala
nepřátelskou, budou se pokládati za zrušené tím okamžikem, kdy se tato
osoba stala nepřátelskou, vyjímajíc případy, že risiko, o němž je řeč
ve smlouvě, počalo běžeti před tímto okamžikem.
 
Nepočalo-li risiko běžeti, bude možno částky zaplacené jako prémie neb
jinak vymáhati na pojistiteli.
 
Počalo-li risiko běžeti, bude se smlouva pokládati za platnou přes to,
že se strana stala nepřátelskou, a zaplacení částek dlužných podle
podmínek smlouvy buď jako prémie nebo jako škody bude vymahatelné, až
tato smlouva nabude působnosti.
 
Jestliže byla uzavřena dohoda o placení úroku z částek, jež byly
dluhovány před válkou příslušníkům nebo příslušníky států válčících a
byly vymoženy po válce, poběží tento úrok v případě ztrát vymahatelných
podle pojišťovacích smluv námořních od té chvíle, kdy vypršela lhůta
jednoroční ode dne těchto ztrát.
 
§ 16.
 
Žádná smlouva o námořním pojištění s pojistníkem, jenž se později stal
nepřítelem, nesmí se vykládati tak, že by kryla škody způsobené
válečnými činy mocností, jejímž příslušníkem je pojistitel, nebo
válečnými činy států spojených nebo sdružených s touto mocností.
 
§ 17.
 
Prokáže-li se, že některá osoba, která před válkou uzavřela smlouvu o
námořním pojištění s pojistitelem, jenž se později stal nepřítelem,
uzavřela po zahájení nepřátelství novou smlouvu kryjící totéž risiko s
pojistitelem nikoli nepřátelským, bude se míti za to, že nová smlouva
nahradila původní smlouvu dnem, kdy byla uzavřena, a dospělé prémie
budou upraveny na tom základě, že původní pojistitel bude zavázán
smlouvou jen do okamžiku, kdy byla uzavřena smlouva nová.
 
Jiná pojištění.
 
§ 18.
 
S jinými pojišťovacími smlouvami uzavřenými před válkou mezi
pojistitelem a osobou, jež se stala později nepřátelskou, nežli
smlouvami, o nichž jest řeč v paragrafech 9 až 17, naloží se ve všech
směrech stejným způsobem, jako by se naložilo podle řečených článků se
smlouvami o požárním pojištění mezi týmiž stranami.
 
Zajišťovací smlouvy.
 
§ 19.
 
Všechny zajišťovací smlouvy uzavřené s osobou, jež se stala
nepřátelskou, budou se pokládati za zrušeny tím, že se tato osoba stala
nepřátelskou, avšak v případě risika v pojištění životním nebo
námořním, jež počalo běžeti před válkou, bez újmy práva vymáhati po
válce zaplacení částek dlužných vzhledem na tato risika.
 
Jestliže se však zajištěnci stalo následkem vpádu nemožným nalézti
jiného zajistitele, potrvá smlouva v platnosti až do vypršení lhůty
tříměsíční po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.
 
Bude-li některá smlouva zajišťovací zrušena podle tohoto článku,
provede se vyúčtování mezi stranami, pokud se týče i prémií zaplacených
a splatných, i závazků za ztráty utrpěné vzhledem na risika v pojištění
životním neb námořním, jež počala běžeti před válkou. V případě jiných
risik nežli těch, která jsou uvedena v paragrafech 11 až 17, upraví se
účty ke dni, kterého se strany staly nepřátelskými, bez ohledu na
nároky za ztráty utrpěné po tomto dnu.
 
§ 20.
 
Ustanovení předchozího paragrafu vztahují se také na ta zajištění
trvající v den, kdy se strany staly nepřátelskými, která zajišťují
zvláštní risika přejatá pojistitelem v pojišťovací smlouvě stran
jakéhokoli jiného risika než risika života a risika námořního.
 
§ 21.
 
Zajištění pojišťovací smlouvy na život, jež bylo uzavřeno zvláštní
smlouvou a nebylo zahrnuto ve všeobecné smlouvě zajišťovací, zůstane v
platnosti.
 
§ 22.
 
Bylo-li před válkou uskutečněno zajištění smlouvy v pojištění námořním,
zůstane postup risika postoupeného zajistiteli v platnosti, jestliže
toto risiko počalo běžeti před zahájením nepřátelství, a smlouva
zůstane platná přes zahájení nepřátelství; částky dlužné podle smlouvy
zajišťovací jak stran prémií, tak stran ztrát, budou vymahatelné po
válce.
 
§ 23.
 
Ustanovení paragrafu 16 a 17 a poslední odstavec paragrafu 15 budou se
vztahovati na smlouvy zajišťující risika námořní.
 
Oddíl VI.
 
Smíšený rozhodčí soud.
 
Čl.256
 
a) Ve lhůtě tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude
zřízen smíšený rozhodčí soud mezi každou z mocností spojených nebo
sdružených na straně jedné a Rakouskem na straně druhé. Každý z těchto
soudů bude složen ze tří členů. Každá ze zúčastněných vlád bude
jmenovati jednoho z těchto členů. Předseda bude pak zvolen po dohodě
mezi oběma zúčastněnými vládami.
 
Nebylo-li by možno dosíci o tom dohody, budou předseda soudu a dvě jiné
osoby jako jeho náhradníci pro případ potřeby zvoleni Radou Společnosti
národů nebo, nežli bude tato Rada ustavena, panem Gustavem Adorem,
svolí-li k tomu. Osoby tyto mají býti příslušníky mocností, které
zůstaly za války neutrální.
 
Jestliže se některá vláda nepostará při uprázdnění místa způsobem shora
vytčeným do měsíce o člena soudu, bude člen soudu vybrán protivnou
vládou z obou osob shora vzpomenutých, vyjímajíc předsedu.
 
Rozhodnutí většiny členů bude rozhodnutím soudu.
 
b) Smíšené rozhodčí soudy zřízené podle odstavce a) budou rozhodovati o
sporech spadajících do jejich příslušnosti podle Oddílu III, IV, V a
VII.
 
Kromě toho budou všechny spory jakéhokoli rázu týkající se smluv
uzavřených dříve, než nabyla působnosti tato smlouva mezi příslušníky
mocností spojených a sdružených a příslušníky rakouskými, vyřizovány
smíšeným rozhodčím soudem; vyjímají se však spory, které podle zákonů
mocností spojených, sdružených nebo neutrálních spadají pod příslušnost
státních soudů těchto mocností. V tomto případě budou tyto spory
vyřizovány těmito státními soudy s vyloučením smíšeného rozhodčího
soudu. Zúčastněný příslušník mocnosti spojené nebo sdružené bude však
nicméně moci záležitost vznésti na smíšený rozhodčí soud, nebrání-li
tomu zákony jeho státu.
 
c) Bude-li to odůvodňovati počet sporů, budou moci býti ustanoveni
další členové, aby smíšený rozhodčí soud se mohl rozděliti v několik
oddělení. Každé z těchto oddělení bude složeno, jak shora udáno.
 
d) Každý rozhodčí soud stanoví sám svůj jednací řád, pokud není upraven
ustanoveními v příloze k tomuto článku. Bude míti právo určiti peníz
nákladů a výloh procesních, jež má nésti strana prohrávající.
 
e) Každá vláda bude hraditi plat člena smíšeného rozhodčího soudu, jejž
jmenuje, i každého zmocněnce, jejž určí, aby ji zastupoval před soudem.
Plat předsedův bude vyměřen zvláštní dohodou zúčastněných vlád a tento
plat, jehož i společná vydání každého soudu ponesou tyto dvě vlády na
polovic.
 
f) Vysoké smluvní strany se zavazují, že jejich soudy a úřady poskytnou
smíšeným rozhodčím soudům přímo jakoukoli možnou právní pomoc, zejména
při zprostředkování zpráv a při sbírání důkazů.
 
g) Vysoké strany smluvní se shodují v tom, že budou rozhodnutí
smíšeného rozhodčího soudu pokládati za konečná a učiní je závaznými
pro své příslušníky.
 
Příloha.
 
§ 1.
 
Jestliže některý člen soudu zemře nebo se vzdá úřadu, nebo jestliže
bude některému členu soudu z jakéhokoli důvodu nemožno zastávati svůj
úřad, bude postup, podle kterého se dělo jmenování, zachován i při
ustanovení jeho náhradníka.
 
§ 2.
 
Soud se přidrží ve svém řízení pravidel shodujících se se spravedlností
a slušností. Rozhodne o pořadu a lhůtách, v kterých má každá strana
podati své návrhy, a upraví formality potřebné k vedení důkazů.
 
§ 3.
 
Právní zástupci a rádcové obou stran budou míti právo přednésti soudu
ústně i písemně důvody na podporu neb obhájení své pře.
 
§ 4.
 
Soud uschová spisy o sporných otázkách a případech jemu předložených a
o příslušném řízení s udáním dat.
 
§ 5.
 
Každá ze zúčastněných mocností může jmenovati tajemníka. Tito tajemníci
budou skládati smíšený úřad tajemnický při soudu a budou podřízeni jeho
rozkazům. Soud smí jmenovati a užívati jednoho neb několika
funkcionářů, jichž bude potřebí, aby mu pomáhali při plnění jeho úkolů.
 
§ 6.
 
Soud bude rozhodovati o všech sporných otázkách a věcech naň vznesených
podle důkazů, svědectví a informací, jež opatří zúčastněné strany.
 
§ 7.
 
Vysoké strany smluvní se zavazují poskytnouti soudu všechnu pomoc a
vysvětlení, kterých potřebuje, aby provedl svá šetření.
 
§ 8.
 
Nedojde-li k jinaké dohodě, bude se řízení konati v jazyku anglickém,
francouzském, italském nebo japonském podle toho, jak rozhodne mocnost
spojená nebo sdružená, o kterou jde.
 
§ 9.
 
Místo a čas zasedání každého soudu určí předseda soudu.
 
Čl.257
 
Jestliže některý příslušný soud vynesl nebo vynese rozsudek ve věci
uvedené v Oddílech III, IV, V nebo VII, a jestliže se rozsudek takový
nebude shodovati s ustanoveními řečených Oddílů, bude míti strana,
která tím utrpí újmu, právo na náhradu, jež bude určena smíšených
rozhodčím soudem. Na žádost příslušníka mocnosti spojené nebo sdružené
smí náhrada shora uvedená býti dána, možno-li, smíšeným rozhodčím
soudem tak, že strany budou uvedeny v právní stav, v jakém byly, nežli
byl vynesen rozsudek soudem bývalého císařství rakouského.
 
Oddíl VII.
 
Vlastnictví průmyslové.
 
Čl.258
 
S výhradou ustanovení této smlouvy budou práva z vlastnictví
průmyslového, literárního neb uměleckého, jak je toto vlastnictví
vymezeno mezinárodními úmluvami pařížskou a bernskou, vzpomenutými v
článcích 237 a 239, znovuzřízena neb obnovena ode dne, kdy nabude
působnosti tato smlouva, v územích Vysokých smluvních stran ve prospěch
osob, které byly jejich nositeli v okamžiku, kdy začal stav válečný,
anebo jejich právních nástupců. Rovněž i práva, jež, nebýti války, by
byla mohla býti získána za války na základě podané žádosti za ochranu
vlastnictví průmyslového nebo na základě uveřejnění díla literárního
nebo uměleckého, budou uznána a vyhrazena ode dne, kdy nabude
působnosti tato smlouva, ve prospěch osob, jež by byly měly k tomu
právní titul.
 
Avšak právní jednání předsevzatá na základě zvláštních opatření, která
snad byla zavedena za války vrchností zákonodárnou, výkonnou neb
správní některé mocnosti spojené nebo sdružené, pokud jde o práva
příslušníků bývalého císařství rakouského ve věcech vlastnictví
průmyslového, literárního neb uměleckého, zůstanou v platnosti a
zachovají všechny své účinky.
 
Ani Rakousko nebo jeho příslušníci, ani příslušníci bývalého císařství
rakouského, ani nikdo jiný jejich jménem nebudou moci činiti právních
nároků ani vznášeti žaloby z toho důvodu, že vláda mocnosti spojené
nebo sdružené neb kterákoliv osoba na účet této vlády neb s jejím
svolením těžily po dobu války z práv ve věcech vlastnictví
průmyslového, literárního neb uměleckého, ani z důvodu prodeje,
nabízení neb používání výrobků, přístrojů, zboží nebo předmětů
jakéhokoli druhu, na něž se tato práva vztahovala.
 
Jestliže zákonodárství některé mocnosti spojené neb sdružené, které
bylo v působnosti v době podpisu této smlouvy, nestanovilo nic jiného,
naloží se s částkami dlužnými neb zaplacenými, pokud jde o majetek osob
jmenovaných v článku 249 b), na základě právních jednání neb operací,
uskutečněných v důsledku zvláštních opatření uvedených v odstavci
druhém tohoto článku, stejně jako s ostatními pohledávkami těchto osob
podle předpisů této smlouvy; na částky, jež vyplynuly ze zvláštních
opatření učiněných vládou bývalého císařství rakouského ve věci práv z
průmyslového, literárního a uměleckého vlastnictví příslušníků mocností
spojených neb sdružených, bude se hleděti jako na jiné dluhy
příslušníků rakouských a naloží se s nimi jako s jinými dluhy.
 
Každá z mocností spojených nebo sdružených vyhrazuje si volnost
omeziti, podmínkami vázati nebo ztenčiti práva z vlastnictví
průmyslového, literárního nebo uměleckého (vyjímajíc ochranné známky
tovární neb obchodní), získaná před válkou a za války, nebo jež budou
získána později podle jejího zákonodárství příslušníky rakouskými, ať
tím, že bude poskytovati licence na jejich zužitkování, ať tím, že bude
poskytovati licence na jejich zužitkování, ať tím, že si vyhradí dozor
nad tímto zužitkováním, ať jiným způsobem, a to do té míry, jakou bude
pokládati za nutnou pro potřeby obrany státu nebo v zájmu veřejném nebo
k tomu cíli, aby zabezpečila to, by Rakousko slušně nakládalo s právy z
vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, která na území
rakouském drží její příslušníci, aneb aby měla záruku na úplné splnění
všech závazků, jež podle této smlouvy Rakousko vzalo na sebe. Pokud jde
o práva z vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, která
budou získána po době, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude se
směti volnosti svrchu vyhrazené mocnostem spojeným a sdruženým
používati jen tehdy, mohla-li by ona omezení, podmínky nebo ztenčení
býti pokládána za nutná pro potřeby obrany státu nebo v zájmu veřejném.
 
Jestliže by mocnosti spojené nebo sdružené použily předcházejících
ustanovení, budou přiznány přiměřené náhrady nebo odškodné, s nimiž se
naloží stejně, jako se má po rozumu této smlouvy naložiti s ostatními
částkami dlužnými příslušníkům rakouským.
 
Každá z mocností spojených nebo sdružených si vyhrazuje právo pokládati
za neplatný a bezúčinný jakýkoli úplný nebo částečný postup a jakékoli
vyhrazení práv z vlastnictví průmyslového, literárního nebo uměleckého,
ke kterým snad došlo po 28. červenci 1914 aneb ke kterým snad dojde
příště, a kterými by se ztížilo provedení předpisů tohoto článku.
 
Ustanovení tohoto článku nelze užíti, pokud jde o práva z vlastnictví
průmyslového, literárního neb uměleckého, příslušející společnostem
nebo podnikům, jež byly mocnostmi spojenými nebo sdruženými likvidovány
podle výjimečného zákonodárství válečného anebo s nimiž se tak stane
podle článku 249, odstavec b).
 
Čl.259
 
Lhůta nejméně roční ode dne, kdy tato smlouva nabude působnosti, bude
povolena příslušníkům každé z Vysokých smluvních stran, aby bez
příplatku a jakýchkoli pokut provedli úkon, splnili formalitu,
zaplatili poplatek a vůbec dosáhli jakýmkoli závazkům předepsaným
zákony a nařízeními jednoho každého státu k tomu cíli, aby zachovali
neb dostali práva z vlastnictví průmyslového, získaná již před28.
červencem 1914 nebo která, nebýti války, by byla mohla býti získána po
tomto dni na základě žádosti podané před válkou nebo za války, jakož i
k tomu cíli, aby vznesli odpor proti takovýmto právům. Tento článek
nemůže poskytnouti práva na obnovu řízení zakročovacího ve Spojených
státech amerických, bylo-li již provedeno závěrečné líčení.
 
Práva z vlastnictví průmyslového, která snad propadla následkem toho,
že nebyl proveden některý úkon nebo formalita neb že nebyl zaplacen
poplatek, znovu oživnou. Pokud se však týká patentů a vzorků, bude moci
každá mocnost spojená nebo sdružená učiniti opatření, která uzná podle
zásad slušnosti za nutná, aby obhájila práva osob třetích, které snad
těžily z patentů nebo vzorků, nebo jich používaly po dobu, kdy byly
zbaveny platnosti. Mimo to patenty a vzorky náležející příslušníkům
rakouským, které nabudou takto opět platnosti, zůstanou, pokud se týká
udělených licencí, podřízeny předpisům, které by byly platily za války,
jakož i všem ustanovením této smlouvy.
 
Období mezi 28. červencem 1914 a dnem, kdy nabude působnosti tato
smlouva, nebude započítáno do lhůty stanovené pro zužitkování patentu
nebo pro užívání ochranných známek továrních neb obchodních neb užívání
vzorků, a platí mimo to, že žádný patent, ochranná známka průmyslová
neb obchodní nebo vzorek, který požíval ochrany dne 28. července 1914,
nemůže dříve, než uplynula dvě léta ode dne, kdy nabyla působnosti tato
smlouva, býti prohlášen za propadlý nebo zrušený jen z toho důvodu, že
nebylo z něho těženo nebo ho nebylo používáno.
 
Čl.260
 
Prioritní lhůty stanovené článkem 4 mezinárodní úmluvy pařížské ze dne
20. března 1883, revidované ve Washingtonu v r. 1911, nebo kteroukoli
jinou platnou úmluvou neb zákonem pro podání neb registrování žádostí
za patenty jakéhokoli druhu a pro podávání neb registrování ochranných
známek továrních neb obchodních, vzorků a modelů, když tyto lhůty dne
28. července 1914 ještě nevypršely, jakož i lhůty, jež počaly běžeti za
války aneb jež by, nebýti války, byly mohly počíti běžeti, budou
prodlouženy každou z Vysokých smluvních stran ve prospěch všech
příslušníků ostatních Vysokých smluvních stran až do doby, kdy kdy tato
smlouva nabude působnosti.
 
Tato prodloužení lhůty však nebude na újmu právům kterékoli Vysoké
smluvní strany aneb kterékoli osoby, jež by v okamžiku, kdy tato
smlouva nabude působnosti, byla bezelstně v držbě práv z vlastnictví
průmyslového odporujících právům, o něž někdo žádá dovolávaje se
prioritní lhůty. Tyto mocnosti aneb osoby zůstanou v požívání svých
práv, ať jich užívají osobně či skrze zástupce neb držitele licencí,
kterým je postoupily dříve, než tato smlouva nabyla působnosti, a
nebudou moci v této věci žádným způsobem býti znepokojovány nebo
stíhány jako padělatelé.
 
Čl.261
 
Příslušníci bývalého císařství rakouského neb osoby sídlící nebo
vykonávající svou živnost na územích bývalého císařství rakouského se
strany jedné a příslušníci mocností spojených nebo sdružených neb osoby
sídlící nebo živnost svou vykonávající na území těchto mocností se
strany druhé, ani osoby třetí, jimž tyto osoby postoupili svá práva za
války, nebudou moci podati žalobu ani uplatňovati žádný nárok,
odvolávajíce se na skutečnosti, jež se udály na území druhé strany,
mezi dnem, kdy nastal stav válečný, a dnem, kdy tato smlouva nabyla
působnosti, a o nichž by se mohlo míti za to, že porušují práva z
vlastnictví průmyslového, literárního neb uměleckého, která existovala
v kterýkoli okamžik za války nebo která budou obnovena hledíc k článkům
259 a 260 svrchu uvedeným.
 
Rovněž nebude v žádnou dobu přípustná žaloba se strany týchž osob pro
porušení práv z vlastnictví průmyslového neb uměleckého, odvolávající
se na to, že byly prodávány neb nabízeny po jeden rok od podpisu této
smlouvy na území mocností spojených neb sdružených na straně jedné neb
na území Rakouska na straně druhé produkty neb výrobky vyrobené aneb
literární neb umělecká díla uveřejněná v době mezi dnem, kdy nastal
stav válečný, a dnem podpisu této smlouvy, nebo odvolávající se na to,
že tyto věci byly někým získány, že z nich bylo těženo nebo jich
používáno, při čemž se však rozumí, že toto ustanovení nebude platiti,
jestliže držitelé těchto práv měli bydliště anebo průmyslové neb
obchodní závody v územích, jež za války byla obsazena armádami
rakousko-uherskými.
 
Tento článek nebude platiti ve vztazích mezi Spojenými státy americkými
se strany jedné a Rakouskem se strany druhé.
 
Čl.262
 
Licenční smlouvy týkající se těžení z vlastnictví průmyslového nebo
smlouvy o reprodukování děl literárních nebo uměleckých, které byly
uzavřeny dříve, než nastal stav válečný, mezi příslušníky mocností
spojených nebo sdružených nebo osobami sídlícími na území těchto
mocností nebo vykonávajícími tam svou živnost se strany jedné a
příslušníky bývalého císařství rakouského se strany druhé, budou
pokládány za rozvázané ode dne, kdy nastal stav válečný mezi bývalým
mocnářstvím rakousko-uherským a mocností spojenou nebo sdruženou.
Původní oprávněný ze smlouvy tohoto druhu bude však v každém případě
míti právo, aby do šesti měsíců ode dne, kdy tato smlouva nabude
působnosti, žádal od vlastníka těchto práv udělení nové licence, jejíž
podmínky, nedohodnou-li se strany mezi sebou, budou stanoveny
příslušným v tomto směru soudem té země, podle jejíhož zákonodárství
ona práva byla získána, vyjímajíc případ, že se licence dosáhlo na
základě práv získaných podle zákonodárství bývalého císařství
rakouského; v tomto případě budou podmínky ustanoveny smíšeným
rozhodčím soudem, o němž mluví Oddíl VI této smlouvy. Soud může po
případě zároveň určiti náhradu, kterou pokládá za oprávněnou vzhledem
na užívání těchto práv po dobu války.
 
Licence vztahující se na práva průmyslová, literární nebo umělecká,
které byly vyhrazeny podle zvláštního zákonodárství válečného některé
mocnosti spojené nebo sdružené, nebudou dotčeny tím, že byla
prodloužena licence, která existovala před válkou. Tyto licence
zůstanou v platnosti neomezeně, a byla-li takováto licence udělena
původnímu oprávněnému z licenční smlouvy uzavřené před válkou, bude se
míti za to, že nastoupila na její místo.
 
Byly-li vzhledem k vlastnictví osob uvedených v článku 249 b) za války
placeny nějaké částky podle nějaké smlouvy neb licence smluvené před
válkou o těžení z vlastnictví průmyslového nebo o rozmnožování nebo
provozování děl literárních, dramatických neb uměleckých, naloží se s
těmito částkami stejně jako s ostatními dluhy nebo pohledávkami
řečených osob ve shodě s touto smlouvou.
 
Tento článek nebude platiti ve vztazích mezi Spojenými státy americkými
se strany jedné a Rakouskem se strany druhé.
 
Oddíl VIII.
 
Zvláštní ustanovení o územích postoupených.
 
Čl.263
 
Z fysických a právnických osob, které byly dříve příslušníky bývalého
císařství rakouského, počítajíc v to příslušníky Bosny a Hercegoviny,
označují se v těchto ustanoveních ti, kdo podle této smlouvy nabývají
státního občanství některé mocnosti spojené nebo sdružené ipso facto,
výrazem "příslušníci bývalého císařství rakouského"; ostatní označují
se výrazem "příslušníci rakouští".
 
Čl.264
 
Obyvatelé území převedených podle této smlouvy podrží přes tento převod
a změnu státního občanství, která z něho vyplyne v Rakousku plné a
neobmezené požívání všech práv z průmyslového, literárního a uměleckého
vlastnictví, která jim náležela v době řečeného převodu podle zákonů
tehdy platných.
 
Čl.265
 
Otázky týkající se příslušníků bývalého císařství rakouského a
příslušníků rakouských, jejich práv, privilegií a majetku, o kterých by
nebyla zmínka ani v této smlouvě, ani ve smlouvě, která má upraviti
určité neodkladné vztahy mezi státy, na které byla převedena území
bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo které vznikly
rozkouskováním tohoto mocnářství, budou učiněny předmětem zvláštních
úmluv mezi státy, o které jde, počítajíc v to Rakousko. Při tom se
rozumí, že tyto úmluvy nebudou v nižádném případě odporovati
ustanovením této smlouvy.
 
K tomu cíli je smluveno, že se do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva
nabude působnosti, bude konati schůze delegátů zúčastněných mocností.
 
Čl.266
 
Vláda rakouská vrátí příslušníkům bývalého císařství rakouského bez
odkladu držbu jejich statků, práv a zájmových účastenství ležících na
území rakouském.
 
Peníz dávek a daní z majetku, které byly zavedeny neb zvýšeny po 3.
listopadu 1918 a postihují majetek, práva nebo zájmová účastenství
příslušníků bývalého císařství rakouského nebo které by mohly býti
zavedeny neb zvýšeny až do navrácení předepsaného touto smlouvou neb,
jde-li o majetek, práva a zájmová účastenství, jež nebyly podrobeny
mimořádným opatřením válečným, až do uplynutí tří měsíců po tom, kdy
tato smlouva nabude působnosti, bude vrácen oprávněným.
 
Navrácený majetek, práva a zájmová účastenství nebudou podrobeny
nižádné dávce, uložené na kterékoli jiné jmění nebo kterýkoli jiný
podnik téže osoby, od okamžiku, kdy bude tento majetek odvezen z
Rakouska nebo kdy provozování takového podniku tam přestane.
 
Jestliže jakékoli daně byly předem zaplaceny z majetku práv a zájmových
účastenství vzatých z Rakouska, bude oprávněným vrácen za celou dobu
následující po tom, co majetek, práva a zájmová účastenství byly vzaty
jinam.
 
Ustanovení článku 248 d) a 271 této smlouvy o měně, v jaké jest
platiti, a o kursu užije se v příslušných případech o placení
pohledávek, o kterých mluví odstavec 1. tohoto článku.
 
Odkazy, dary, stipendia a nadání všech druhů, založené neb zřízené v
bývalém mocnářství rakousko-uherském a určené příslušníkům bývalého
císařství rakouského, budou Rakouskem, pokud jsou tato nadání na jeho
území, dány k disposici té mocnosti spojené nebo sdružené, jejímiž
příslušníky ty osoby nyní jsou, a to v takovém stavu, v jakém byly dne
28. července 1914, přihlížejíc k platům, jež byly k účelům nadací řádně
vykonány.
 
Čl.267
 
Majetek, práva a zájmová účastenství rakouských příslušníků nebo
společností podřízených jejich dozoru, ležící na území bývalého
mocnářství rakousko-uherského, nebudou přes ustanovení článku 249 a
přílohy k Oddílu IV podrobeny záboru ani likvidaci podle těchto
ustanovení.
 
Tento majetek, práva a zájmová účastenství budou vráceny oprávněným,
jsouce zproštěny všech opatření toho druhu nebo jakéhokoli jiného
opatření, učiněného o nakládání, vnucené správě nebo sekvestraci od 3.
listopadu 1918 až do té doby, kdy tato smlouva nabude působnosti. Budou
vráceny ve stavu, v jakém byly, když se stala opatření, o která jde.
 
Mezi statky, práva a zájmová účastenství zde vzpomenutá nenáleží
majetek, o kterém jedná článek 208 Části IX (Klausule finanční).
 
Tento článek se nikterak nedotýká ustanovení přílohy III k prvému
Oddílu Části VIII (Náhrada škod) o vlastnictví rakouských příslušníků k
lodím a člunům.
 
Čl.268
 
Všechny smlouvy o prodeji zboží, které se má dodati po moři, pokud byly
sjednány před 1. lednem 1917 mezi příslušníky bývalého císařství
rakouského se strany jedné a správami bývalého mocnářství
rakousko-uherského, Rakouska, Bosny a Hercegoviny nebo příslušníky
rakouskými se strany druhé, se zrušují, leda by šlo o dluhy a jiné
peněžní závazky, které vznikly tím, že bylo něco podle smlouvy té
vykonáno nebo placeno. Všechny ostatní smlouvy sjednané mezi týmiž
stranami před 1. listopadem 1918 a toho dne ještě platné zůstanou
nedotčeny.
 
Čl.269
 
O promlčení, preklusi a propadnutí práv platí v územích postoupených
ustanovení článků 252 a 253, při čemž ovšem výraz "začátek války" bude
nahrazen výrazem "den, který určí správním opatřením každá mocnost
spojená a sdružená jako den, jímž počínajíc vztahy mezi stranami
smluvními staly se ve skutečnosti nebo po právu nemožnými", a výraz
"doba války" ovšem bude nahrazen výrazem "doba mezi dnem právě řečeným
a dnem, kdy tato smlouva nabude působnosti".
 
Čl.270
 
Rakousko se zavazuje, že nižádným způsobem nebude překážeti, aby
majetek, práva a zájmová účastenství náležející některé společnosti
zřízené podle zákonů bývalého mocnářství rakousko-uherského, v které
jsou zúčastněni příslušníci států spojených nebo sdružených, byly
přeneseny na jinou společnost zřízenou podle zákonů kterékoli jiné
mocnosti, že usnadní všechna opatření nutná k provedení tohoto převodu
a že poskytne všechnu pomoc, která by na něm byla žádána, aby
příslušníkům států spojených nebo sdružených nebo společnostem, v nichž
jsou zúčastněny, mohly býti vráceny jejich majetek, práva a zájmová
účastenství v Rakousku nebo v převedených územích.
 
Čl.271
 
Oddíl III mimo článek 248 d) neplatí o dluzích sjednaných mezi
příslušníky rakouskými a příslušníky bývalého císařství rakouského.
 
S výhradou zvláštních ustanovení, uvedených v článku 248 d) pro státy
nově vzniklé, budou dluhy, o kterých se zmiňuje 1: odstavec tohoto
článku, placeny v měně, která je zákonitá v době placení ve státě,
jehož příslušníkem se stal příslušník bývalého císařství rakouského.
Kursem, kterého jest při řečeném vypořádání užití, bude průměrný kurs
znamenaný na burse ženevské v posledních dvou měsících před 1.
listopadem 1918.
 
Čl.272
 
Pojišťovací společnosti, které měli hlavní sídlo obchodní v územích,
která byla dříve součástí bývalého mocnářství rakousko-uherského, budou
míti právo provozovati své obchody v území rakouském po deset let po
tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, a změna jejich příslušnosti
nedotkne se nikterak jejich právního postavení, jehož dosud požívaly.
 
Po dobu shora naznačenou nesmí Rakousko obchody těchto společností
postihnouti žádnými vyššími dávkami nebo poplatky, než jakými jsou
postiženy obchody společnosti domácí. Jejich vlastnictví nesmí se
dotknouti žádné opatření, které by nepostihovalo zároveň majetku, práv
nebo zájmových účastenství pojišťovacích společností domácích. Kdyby se
taková opatření stala, bude zaplaceno přiměřené odškodnění.
 
Tato ustanovení platí jen potud, pokud rakouským společnostem
pojišťovacím, které dříve provozovaly své obchody v převedených
územích, bude navzájem dovoleno požívati téhož práva, aby provozovaly
své obchody v řečených územích, i kdyby jejich hlavní sídlo bylo mimo
tato území.
 
Až uplyne shora řečených deset let, budou se pojišťovací společnosti
výše jmenované, které příslušejí do některé mocnosti spojené a
sdružené, spravovati článkem 228 této Části této smlouvy.
 
Čl.273
 
Rozvrh majetku náležejícího kolektivním útvarům nebo veřejným osobám
právnickým, působícím v územích rozdělených touto smlouvou, bude
upraven zvláštními úmluvami.
 
Čl.274
 
Státy, kterým bylo postoupeno území bývalého mocnářství
rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství,
uznají práva z vlastnictví průmyslového, literárního a uměleckého,
která platí na těchto územích v době, kdy tato území přejdou pod jejich
svrchovanost, nebo která budou znovu zřízena nebo obnovena podle článku
258 této smlouvy. Práva tato zůstanou na oněch územích v působnosti po
dobu, která jim bude přiznána podle zákonodárství bývalého mocnářství
rakousko-uherského.
 
Zvláštní úmluvou budou upraveny všechny otázky týkající se archivů,
záznamů a plánů sloužících k ochraně vlastnictví průmyslového,
literárního a uměleckého, jakož i způsob,jak je mají úřady bývalého
mocnářství rakousko-uherského po případě posílati nebo k nahlédnutí
dávati úřadům států, kterým byla postoupena území řečeného mocnářství,
nebo úřadům států nově vzniklých.
 
Čl.275
 
Bez újmy ostatních ustanovení této smlouvy zavazuje se vláda rakouská,
pokud se jí týká, že vydá mocnosti, které byla postoupena nějaká území
bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo která vznikla
rozkouskováním tohoto mocnářství, poměrnou část reserv nashromážděných
vládami nebo úřady bývalého mocnářství rakousko-uherského nebo
veřejnými neb soukromými organisacemi činnými pod jejich dozorem,
určenou k tomu, aby na těchto územích mohlo působiti pojištění sociální
a státní.
 
Mocnosti, kterým budou tyto fondy vydány, musí jich za všech okolností
věnovati splnění závazků vyplývajících z těchto pojištění.
 
Podmínky tohoto vydání budou stanoveny zvláštními úmluvami, uzavřenými
mezi vládou rakouskou a vládami, o které jde.
 
Jestliže by tyto zvláštní úmluvy podle předešlého odstavce nebyly
sjednány do tří měsíců po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti,
podmínky převodu budou předloženy v každém případě pětičlenné komisi;
jednoho člena jmenuje vláda rakouská, jednoho druhá vláda, o niž jde, a
tři správní rada Mezinárodního úřadu práce z příslušníků jiných států.
Tato komise, jež rozhoduje většinou hlasů, bude povinna do tří měsíců
po tom, co bude zřízena, usnésti se o návrzích, které předloží Radě
Společnosti národů. Rozhodnutí Rady buďtež Rakouskem i druhým státem, o
který jde, pokládána ihned za konečná.
 
Část XI.
 
Vzduchoplavba.
 
Čl.276
 
Vzducholodi mocností spojených a sdružených budou požívati plné svobody
přeletu a přistání na území Rakouska a budou účastny stejných výhod
jako vzducholodi rakouské, zvláště v případě nouze.
 
Čl.277
 
Vzducholodi mocností spojených a sdružených budou na cestě do kterékoli
cizí země požívati práva, přeletěti území Rakouska bez přistání, ovšem
šetříce řádů, jež by Rakousko snad zavedlo a jež budou stejně platiti
pro vzducholodi rakouské i pro vzducholodi zemí spojených a sdružených.
 
Čl.278
 
Letiště pro vzducholodi v Rakousku, otevřená veřejné domácí dopravě,
budou otevřena i vzducholodím mocností spojených a sdružených, jež tam
budou rovnoprávné se vzducholoďmi rakouskými co do poplatků všech
druhů, čítaje v to dávky z přistání a zaopatření.
 
Čl.279
 
S výhradou hořejších ustanovení podléhá právo letu, průletu a přistání,
obsažené v článku 276, 277, 278, řádům, které by Rakousko uznalo za
nutno zavésti; rozumí se, že těchto řádů bude užito bez rozdílu i na
vzducholodi rakouské i na vzducholodi zemí spojených a sdružených.
 
Čl.280
 
Vysvědčení o státní příslušnosti, o schopnosti k letu, průkazy o
letecké způsobilosti, jakož i povolení vydaná nebo za pravoplatná
uznaná kteroukoli z mocností spojených a sdružených budou uznány v
Rakousku za platné a rovnocenné s vysvědčeními, průkazy a povoleními
vydanými Rakouskem samým.
 
Čl.281
 
Pokud jde o vnitrostátní obchodní vzduchoplavbu, bude v Rakousku se
vzducholoďmi mocností spojených a sdružených nakládáno jako se
vzducholoďmi státu požívajícího největších výhod.
 
Čl.282
 
Rakousko se zavazuje zavésti vhodná opatření, aby se zajistilo, že se
vzducholoď rakouská, letící nad jeho vlastním územím podrobí pravidlům
o světlech a signálech, o plavbě vzduchem a o pohybech poblíž letišť a
nad nimi tak, jak jsou tato pravidla stanovena v dohodě o vzduchoplavbě
sjednané mezi mocnostmi spojenými a sdruženými.
 
Čl.283
 
Závazky uložené předcházejícími ustanoveními zůstávají v platnosti do
1. ledna 1923, leda že by před tím Rakousko bylo přijato do Společnosti
národů nebo že by mu bylo dovoleno se souhlasem mocností spojených a
sdružených přistoupiti k dohodě těchto mocností o plavbě vzduchem.
 
Část XII.
 
Přístavy, vodní cesty a železnice.
 
Oddíl I.
 
Obecná ustanovení.
 
Čl.284
 
Rakousko se zavazuje poskytnouti svobodu průvozu přes své území osobám,
zboží, lodím, člunům, vagonům a poště, pocházejícím z území nebo
určeným do území kterékoli mocnosti spojené nebo sdružené, ať už jde o
mocnost pohraniční čili nic, a to na cestách pro mezinárodní průvoz
nejvhodnějších, buď po železnicích, po splavných vodních tocích nebo
průplavech.
 
Takové osoby, zboží, lodi, čluny, vozy, vagony a pošta nebudou
podrobeny žádným průvozním poplatkům ani zbytečným průtahům neb
omezením a budou míti v Rakousku právo, aby s nimi bylo nakládáno
stejně jako s domácími ve všem, co se týká poplatků a úlev, i ve všech
jiných směrech.
 
Průvozní zboží bude prosto jakéhokoli cla i jiných podobných poplatků.
 
Všechny poplatky nebo dávky ukládané průvozní dopravě musí býti rozumné
hledíc k podmínkám dopravním. Žádný poplatek, výhoda neb omezení nesmí
záviseti ať přímo či nepřímo na vlastnictví nebo na státní příslušnosti
lodi neb jiného prostředku dopravního, jehož by bylo aneb mělo býti
použito na kterékoli části celkové průvozní trati.
 
Čl.285
 
Rakousko se zavazuje, že nezavede aniž bude udržovati jakéhokoliv
dozoru na podniky pro přepravu vystěhovalců přes své území tam i zpět,
mimo opatření nutná k zjištění, že jde vskutku o cestující
projíždějící; nedovolí žádné společnosti plavební ani žádné jiné
organisaci, společnosti ani soukromé osobě interesované na dopravě, aby
jakýmkoli způsobem působily při službě správní k onomu účelu zřízené,
nebo vykonávaly v tomto směru přímý neb nepřímý vliv.
 
Čl.286
 
Rakousko má zakázáno, aby nedělalo přímo ani nepřímo rozdílu a
neposkytovalo výhod co do dávek, poplatků aneb zákazů týkajících se
dovozu do svého území aneb vývozu z něho, šetříc zvláštních závazků
obsažených v této smlouvě, co do podmínek a cen přepravních pro zboží
aneb pro osoby určené do jeho území aneb z něho přicházející, ať už by
šlo o rozdíl podle pohraničního místa vstupního aneb výstupního, či
podle povahy, podle vlastnictví nebo podle vlajky použitých prostředků
dopravních (počítajíc v to i dopravu vzduchovou), či o rozdíl podle
toho, odkud loď nebo člun, vagon, vzducholoď aneb jiný prostředek
dopravní původně aneb naposled vyjel, nebo podle jeho konečného aneb
nejbližšího určení, podle směru cesty anebo podle míst překladních, či
podle toho, zda bylo zboží dovezeno aneb vyvezeno přímo přístavem
rakouským nebo nepřímo kterýmkoli cizím přístavem, či podle toho,
bylo-li zboží dovezeno aneb vyvezeno po zemi aneb vzduchem.
 
Rakousko má zejména zakázáno, aby nezavádělo v neprospěch přístavů,
lodí aneb člunů kterékoli z mocností spojených a sdružených žádného
příplatku, nebo přímé neb nepřímé odměny pro vývoz nebo dovoz přes
přístavy rakouské neb cizí, po lodích a člunech rakouských aneb cizích,
zejména ve formě tarifů kombinovaných. Rakousko má zakázáno, aby
nepodrobovalo osob neb zboží dopravovaného přes přístav aneb po lodi
nebo člunu některé z mocností spojených a sdružených žádným formalitám
a průtahům, kterým by tyto osoby anebo toto zboží nebyly podrobovány,
kdyby byly dopravovány přes přístav rakouský nebo přes přístav některé
jiné mocnosti, aneb kdyby použily lodi neb člunu rakouského nebo člunu
některé jiné mocnosti.
 
Čl.287
 
Musí se učiniti veškerá vhodná opatření správní i technická, aby byl
přechod zboží přes hranice Rakouska co možno zkrácen a aby byla výprava
a přeprava zboží od těchto hranic, bez rozdílu, pochází-li zboží z
území mocností spojených a sdružených či je-li do nich určeno, zda je v
průvozu z těchto území či v průvozu do nich, zajištěna co do hmotných
podmínek, zejména pokud se týče rychlosti a péče dopravní tak, aby
podmínky ty byly stejné, jaké platí pro zboží téhož druhu dopravované
územím rakouským za podobných podmínek přepravních.
 
Zvláště přeprava zboží podléhajícího rychlé zkáze bude se díti
dochvilně a pravidelně a prohlídka celní bude prováděna tak, aby se
mohlo v přepravě zboží přímo pokračovati vlaky přípojnými.
 
Čl.288
 
Námořní přístavy mocností spojených a sdružených budou požívati všech
výhod a všech snížených tarifů poskytovaných na rakouských železnicích
aneb splavných vodách rakouských ve prospěch přístavů některé jiné
mocnosti.
 
Čl.289
 
Rakousko nesmí odmítnouti účast při tarifech neb sestavách tarifních,
které by měly za účel zajistiti přístavům některé z mocností spojených
a sdružených stejné výhody, jaké by Rakousko bylo poskytlo přístavům
některé jiné mocnosti.
 
Oddíl II.
 
Plavba.
 
Hlava I.
 
Svoboda plavby.
 
Čl.290
 
Se státními příslušníky mocností spojených a sdružených, jakož i s
jejich majetkem, loďmi a čluny bude se v každé příčině jednati stejně
ve všech přístavech a na vnitrozemských vodních cestách rakouských jako
s příslušníky rakouskými, jejich majetkem, loďmi a čluny.
 
Zvláště pak budou oprávněny lodi a čluny kterékoliv mocnosti spojené a
sdružené dopravovati zboží všeho druhu i cestující do všech nebo ze
všech přístavů neb míst na území rakouském, jež mohou býti přístupny
lodím a člunům rakouským, a to za podmínek, které nebudou obtížnější
než podmínky platící pro lodi a čluny domácí; bude se s nimi nakládati
stejně jako s loďmi a čluny domácími, pokud jde o jakékoli výhody a
dávky přístavní a nábřežní, počítajíc v to výhody při pobytu, při
nakládání a skládání, dále pokud jde o dávky a poplatky z nosnosti, z
přistání, ze služby lodivodské, poplatky majákové a karantenní a vůbec
podobné dávky a poplatky jakéhokoli rázu, vybírané jménem a ve prospěch
vlády, úředníků veřejných, jednotlivců, společností nebo závodů
jakýchkoliv.
 
Poskytlo-li by Rakousko zvláštní výhody některé mocnosti spojené nebo
sdružené nebo jiné cizí mocnosti, budou tyto výhody rozšířeny ihned a
bezpodmínečně na všechny mocnosti spojené a sdružené.
 
Dopravě osob a lodí i člunů nebudou činěny jiné překážky než ty, které
vyplývají z ustanovení celních, policejních, zdravotních,
vystěhovaleckých a přistěhovaleckých neb z předpisů o dovozu a vývozu
zakázaného zboží. Tato ustanovení musí býti rozumná a jednotná a
nesmějí zbytečně dopravě překážeti.
 
Hlava II.
 
Klausule o Dunaji.
 
I.
 
Ustanovení společná říčním sítím prohlášeným za mezinárodní.
 
Čl.291
 
Dunaj od Ulmu prohlašuje se za mezinárodní a spolu s ním každá splavná
část této vodní sítě, která slouží více než jednomu státu za přirozený
přístup k moři, ať už s překládáním s lodi na loď či bez něho, rovněž i
ta část toku Moravy a Dyje, která tvoří hranici mezi státem
československým a Rakouskem, dále průplavy poboční a koryta plavební,
které by byly postaveny buď k zdvojení nebo k zdokonalení přirozeně
splavných částí řečených říčních sítí, anebo k spojení dvou přirozeně
splavných částí téhož vodního toku.
 
Totéž bude platiti o vodní cestě rýnsko-dunajské, bude-li tato cesta
postavena podle podmínek stanovených v článku 308.
 
Dohodou sjednanou mezi poříčními státy může se mezinárodní režim
rozšířiti na každou část shora uvedené říční sítě, která není pojata v
obecné definici.
 
Čl.292
 
Na cestách prohlášených v předcházejícím článku za mezinárodní bude se
jednati s příslušníky, s majetkem a vlajkami všech mocností na základě
naprosté rovnosti, takže se nebude ke škodě příslušníků, majetku a
vlajky kterékoli z těchto mocností činiti rozdíl mezi nimi a
příslušníky, majetkem a vlajkou státu poříčního samého nebo státu,
jehož příslušníci, majetek nebo vlajka by požívali nejvyšších výhod.
 
Čl.293
 
Rakouské lodi nesmějí provozovati přepravu osobní a nákladní na
pravidelných liniích mezi přístavy některé mocnosti spojené a sdružené
bez jejího zvláštního povolení.
 
Čl.294
 
Pokud není opačného ustanovení některé trvající dohody, mohou se z
člunů používajících splavné cesty, nebo přístupu k ní vybírati
poplatky, které mohou býti proměnlivé podle jednotlivých oddílů řeky.
Poplatky musí býti výhradně určeny k tomu, aby byl přiměřeným způsobem
kryt náklad na udržování splavnosti nebo na zlepšení řeky a přístupů k
ní nebo k úhradě výdajů věnovaných zájmům plavby. Sazby poplatků budou
vypočteny podle těchto nákladů a vyvěšeny v přístavech. Poplatky ty
budou stanoveny tak, aby nebylo nutno prováděti podrobnou prohlídku
nákladu kromě při podezření z podloudnictví nebo z přestupku.
 
Čl.295
 
Průvoz cestujících, lodí a zboží bude se díti podle obecných podmínek
stanovených v Oddíle I.
 
Náležejí-li oba břehy mezinárodní řeky témuž státu, může se dáti
transitující zboží pod pečeti nebo pod dozor celníků. Pokud řeka tvoří
hranici, zboží i cestující transitující jsou prosti všech celních
formalit. Nakládání a skládání zboží, jakož i naloďování a vyloďování
cestujících smí se díti jen v přístavech určených státem poříčním.
 
Čl.296
 
Ani podél toku, ani v ústí shora uvedených vodních cest nesmějí se
vybírati žádné dávky kromě těch, jež jsou ustanoveny v této části.
 
Toto ustanovení nebrání, aby státy pobřežní zavedly cla, místní a
spotřební dávky, jakož i rozumné a jednotné poplatky přístavní za
používání jeřábů, vytahovadel, nábřeží, skladišť a jiných podobných
zařízení podle sazeb veřejně vyhlášených.
 
Čl.297
 
Není-li zvláštní organisace ku provádění udržovacích a zlepšovacích
prací na mezinárodní části splavné sítě, jest každý poříční stát
povinen učiniti vhodným způsobem opatření nutná k odstranění plavebních
překážek nebo nebezpečí a k zajištění dobrých plavebních podmínek.
 
Kdyby některý stát této povinnosti nevyhověl, může každý poříční stát
nebo stát zastoupený v mezinárodní komisi dovolati se soudu
ustanoveného k tomu účelu Společnosti národů.
 
Čl.298
 
Stejně se bude postupovati, kdyby některý poříční stát podnikl takové
práce, které by mohly býti na újmu plavbě mezinárodní části. Soud
uvedený v předchozím článku může naříditi zastavení nebo zrušení těchto
prací, dbaje při svých rozhodnutích práv týkajících se zavodňování,
vodních sil a rybářství, jakož i ostatních zájmů státních, které při
souhlasu všech poříčních států nebo všech států zastoupených v
mezinárodní komisi budou míti přednost před potřebami plavby.
 
Stížnost k soudu Společnosti národů nebude míti účinků odkladných.
 
Čl.299
 
Řád vyjádřený hořejšími články 292 a 294 až 298 bude nahrazen řádem
zavedeným obecnou úmluvou, jež bude ujednána mocnostmi spojenými a
sdruženými a schválena Společností národů a jež se bude týkati vodních
cest, kterým by řečená úmluva přiznala ráz mezinárodní. Tato úmluva
bude se moci vztahovati zvláště k celku nebo k části říční sítě
dunajské, jak je vzpomenuta svrchu, jakož i k jiným částem této říční
sítě, které by tu mohly býti pojaty v obecné definici.
 
Rakousko se zavazuje ve shodě s ustanovením článku 331, že přistoupí k
této obecné úmluvě.
 
Čl.300
 
Rakousko postoupí zúčastněným mocnostem spojeným a sdruženým nejdéle do
tří měsíců po době, kdy mu to bude notifikováno, část vlečných parníků
a člunů, které zbudou v matrikách přístavů říčních sítí uvedených v
článku 291, až budou vyloučeny ty, které mají býti napřed odevzdány
proto, že se na ně vztahuje právní důvod vrácení nebo náhrady. Rakousko
postoupí rovněž materiál všeho druhu, nezbytný k užívání těchto říčních
sítí, mocnostem spojeným a sdruženým.
 
Počet postoupených vlečných parníků a člunů a úhrn postoupených pomůcek
i rozdělení jich budou určeny od rozhodčího nebo rozhodčích jmenovaných
Spojenými státy americkými; toto určení se stane s ohledem na
odůvodněné potřeby zúčastněných stran, zejména na základě dopravy
plavební v posledních pěti letech před válkou.
 
Všechny postoupené lodi musí býti opatřeny svým ráhnovím a
příslušenstvím, musí býti v dobrém stavu, schopny k dopravě zboží a
budou vybrány z lodí posledně postavených.
 
Budou-li postupy podle tohoto článku vyžadovati převodu vlastnictví,
budou od rozhodčích stanovena práva bývalých vlastníků podle stavu z
15. října 1918 a výše odškodnění, jež se jim má zaplatiti, jakož i v
každém jednotlivém případě způsob úhrady tohoto odškodnění. Kdyby bylo
rozhodčím nebo rozhodčími nalezeno, že úhrn nebo část tohoto odškodnění
náleží přímo nebo nepřímo státům povinným k náhradám, určí tito
rozhodčí částku, která z tohoto důvodu bude připsána těmto státům ku
prospěchu.
 
Pokud se týče Dunaje, jsou rovněž podrobeny rozhodčímu řízení
rozhodčího nebo rozhodčích svrchu vzpomenutých všechny otázky týkající
se trvalého rozdělení lodí, jejichž vlastnictví nebo státní příslušnost
by byly příčinou rozporu mezi státy, a otázky týkající se podmínek
tohoto rozdělení.
 
Správa těchto lodí až do trvalého rozdělení je svěřena komisi utvořené
ze zástupců Spojených států amerických, říše britské, Francie a Italie.
Tato komise podnikne prozatím vše, co je nezbytno, aby se zabezpečilo
využití těchto lodí pro zájmy obecné, prostřednictvím některého místní
organisace anebo,nebude-li to možné, ujme se tohoto úkolu sama, aniž
však bude tím ublíženo rozdělení trvalému.
 
Toto prozatímní využití bude pokud možno založeno na zásadách
obchodnických a čistého výnosu získaného komisí za nájem lodí bude
použito způsobem, který určí komise reparační.
 
II.
 
Zvláštní ustanovení o Dunaji.
 
Čl.301
 
Evropská dunajská komise bude vykonávati znovu svoji předválečnou
pravomoc. Zatím budou však v ní zastoupeny toliko Velká Britanie,
Francie, Italie a Rumunsko.
 
Čl.302
 
Od místa, kde přestává pravomoc evropské komise, bude síť dunajská
vzpomenutá v článku 291 podléhati správě mezinárodní komise složené
takto:
 
2. zástupci pobřežních států německých;
 
po 1 zástupci každého z ostatních poříčních států a
 
po 1 zástupci každého v evropské dunajské komisi příště zastoupeného
státu, který není státem poříčním.
 
Nebude-li možno jmenovati některého z těchto zástupců v době, kdy tato
smlouva nabude působnosti, budou rozhodnutí komise přes to pravoplatná.
 
Čl.303
 
Mezinárodní komise stanovená v předcházejícím článku sestoupí se co
možno nejdříve po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, a ujme se
zatímně správy řeky podle ustanovení článku 292 a 294 až 298, a to až
do doby, kdy bude konečný řád dunajský zaveden mocnostmi, které budou
určeny mocnostmi spojenými a sdruženými.
 
Tato mezinárodní komise bude rozhodovati většinou hlasů. Požitky členů
komise určí a zaplatí státy, které členové ti zastupují.
 
Prozatím bude veškerý nehrazený náklad na správní výdaje mezinárodní
komise hrazen stejným dílem od států v komisi zastoupených.
 
Komisi náleží zvláště, upraviti řády pro vydávání oprávnění
lodivodských, pro sazby za služby lodivodské a bdíti nad výkonem
lodivodství.
 
Čl.304
 
Rakousko se zavazuje, že přijme řád, který pro Dunaj bude zaveden
konferencí mocností určených mocnostmi spojenými a sdruženými; tato
konference, při které zástupci Rakouska mohou býti přítomni, sejde se
do roka po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti.
 
Čl.305
 
Mandát k provedení prací v Železných Vratech, který byl článkem 57
berlínské smlouvy ze dne 13. července 1878 dán Rakousko-Uhersku a jím
postoupen Uhrám, prohlašuje se za skončený. S výhradou finančních
ustanovení této smlouvy rozhodne komise, jíž je svěřena správa této
části řeky, o vyrovnání účtů. Poplatky, které by snad bylo třeba
odváděti, nebudou však v žádném případě vybírány Uhrami.
 
Čl.306
 
Jestliže by na části říční sítě, které tvoří hranici, stát
československý, stát srbsko-chorvatsko-slovinský nebo Rumunsko se
zmocněním nebo jako mandatáři mezinárodní komise podnikly práce k
úpravě, regulaci, zřízení jezů a pod., budou na protějším břehu, jakož
i na části řečiště ležící mimo jejich území požívati práva na všechna
usnadnění, potřebná k vyměřování, k provedení a udržování těchto prací.
 
Čl.307
 
Rakousko jest vůči evropské dunajské komisi zakázáno ke každému
navrácení, každé nápravě a každé náhradě za škody, jež tato komise
utrpěla za války.
 
Čl.308
 
Bude-li postavena dunajsko-rýnská vodní cesta o velkém průřezu,
zavazuje se Rakousko zavésti na této vodní cestě řád, jak je obsažen v
článcích 292 a 294 až 299 této smlouvy.
 
Hlava III.
 
Vodní hospodářství.
 
Čl.309
 
Není-li jiných ustanovení a jestliže následkem stanovení nové hranice
závisí vodní hospodářství (kanalisace, zaplavování, zavodňování,
odvodňování a věci podobné) v jednom státě na pracích provedených na
území jiného státu, nebo užívá-li se na základě předválečného stavu na
území jednoho státu vody nebo vodní energie pocházející z území jiného
státu, má býti mezi státy zúčastněnými sjednána dohoda k tomu cíli, aby
byly chráněny zájmy a zachována získaná práva každého z nich.
 
Nedojde-li k dohodě, rozhodne rozhodčí jmenovaný Radou Společnosti
národů.
 
Čl.310
 
Není-li jiných ustanovení, a jestliže se v jednom státě pro obecní nebo
domácí potřeby používá elektřiny nebo vody, jejíž zdroj následkem
stanovení nové hranice je v území jiného státu, má býti mezi
zúčastněnými státy sjednána dohoda k tomu cíli, aby byly chráněny zájmy
a zachována získaná práva každého z nich.
 
Než dojde k této dohodě, jsou elektrické centrály a závody pro dodávání
vody povinny pokračovati v dodávkách tak, jako to odpovídá podmínkám a
smlouvám trvavším 3. listopadu 1918.
 
Nedojde-li k dohodě, rozhodne rozhodčí, jmenovaný Radou Společnosti
národů.
 
Oddíl III.
 
Železnice.
 
Hlava I.
 
Volnost průvozu pro Rakousko směrem k moři Jaderskému.
 
Čl.311
 
Rakousku poskytuje se volný přístup k moři Jaderskému a přiznává se mu
za tím účelem volnost průvozu na území a v přístavech oddělených od
bývalé monarchie rakousko-uherské.
 
Volností průvozu jest rozuměti volnost, která je definována v článku
284, a to až do doby, kdy bude mezi mocnostmi spojenými a sdruženými v
této příčině uzavřena obecná dohoda, načež ustanovení nové dohody
vstoupí na místo ustanovení onoho článku.
 
Zvláštními úmluvami států nebo správ zúčastněných určí se podmínky, jak
vykonávati možnosti shora sjednané, a upraví se zejména způsob
používání přístavů a svobodných pásem v nich, jakož i používání
železnic, po nichž se tam normálně přijíždí, zavedení mezinárodní
dopravy a mezinárodních tarifů (společných) s přímými jízdenkami a
přímými nákladními listy, i další platnost ustanovení bernské konvence
ze 14. října 1890 a podmínek doplňujících až do doby, kdy bude
nahrazena novou konvencí.
 
Svoboda průvozu bude se vztahovati i na dopravu poštovní, službu
telegrafní a telefonní.
 
Hlava II.
 
Klausule o mezinárodní dopravě.
 
Čl.312
 
Zboží přicházející z území mocností spojených a sdružených, určené do
Rakouska, jakož i zboží Rakouskem transitující, jež přichází z území
mocností spojených a sdružených nebo je do něho určeno, bude míti v
příčině vybíraných poplatků (přihlížejíc ke všem refakcím a prémiím), v
příčině výhod, i v každém jiném směru, na železnicích rakouských plné
právo na nejvýhodnější podmínky, které platí pro zboží téhož rázu,
přepravované na kterékoli trati rakouské, ať v dopravě vnitřní ať při
vývozu, dovozu či průvozu za podobných podmínek přepravních, zvláště co
se týče přepravní délky. Na žádost jedné nebo několika mocností
spojených nebo sdružených bude téhož plavidla užito při zboží těmito
mocnostmi jmenovitě označeném, jež, přicházejíc z Rakouska, jest určeno
do jejich území.
 
Jakmile některá z mocností spojených a sdružených Rakousko o to požádá,
musí býti zavedeny mezinárodní tarify, sestavené podle sazeb, o nichž
je řeč v odstavci předešlém, a zahrnující přepravu s přímými nákladními
listy.
 
Bez újmy ustanovení čl. 288 a 289 zavazuje se však Rakousko, že zachová
na svých vlastních tratích soustavu tarifů, jaké platily před válkou
pro dopravu s přístavy jaderskými a černomořskými hledíc k jejich
soutěži se severními přístavy německými.
 
Čl.313
 
Jakmile nabude tato smlouva působnosti, obnoví Vysoké smluvní strany,
pokud se které z nich týče, a s výhradami stanovenými v druhém odstavci
tohoto článku, konvence a úpravy o přepravě zboží po železnicích,
podepsané v Bernu 14. října 1890, 20. září 1893, 16. července 1895, 16.
června 1898 a 19. září 1906.
 
Bude-li do pěti let od doby, kdy nabude tato smlouva působnosti, o
dopravě osob, zavazadel a zboží po železnicích, smluvena nová konvence
v náhradu za bernskou konvenci ze dne 14. října 1890 a za dodatečné
úmluvy výše uvedené, bude tato nová konvence, jakož i podmínky
doplňující, platné pro mezinárodní přepravu po železnicích, jimž tato
konvence bude moci býti základem, Rakousko vázati i tenkráte, jestliže
odmítla tato moc účastniti se projednávání této konvence nebo k ní
přistoupiti. Dokud nebude uzavřena nová konvence, bude se Rakousko
říditi ustanoveními konvence bernské s dodatky jejími nahoře uvedenými,
jakož i podmínkami doplňujícími.
 
Čl.314
 
Rakousko bude povinno účastniti se práce o zavedení dopravy s přímými
jízdenkami pro osoby a jejich zavazadla, požádá-li o to jedna nebo
několik mocností spojených a sdružených, aby zajistila železniční
spojení těchto mocností mezi sebou anebo se všemi jinými zeměmi v
transitu přes území rakouské; Rakousko bude za tím účelem zejména
povinno přejímati vlaky a vozidla, přijíždějící z území mocností
spojených a sdružených, a dopravovati je s rychlostí, jako své nejlepší
vlaky jezdící na týchž tratích na veliké vzdálenosti. V žádném případě
nebudou sazby platné pro tato přímá spojení větší nežli sazby platné
pro touž cestu přepravní ve vnitřní dopravě rakouské, za stejných
podmínek rychlosti a pohodlí.
 
Tarify platné, za stejných podmínek rychlosti a pohodlí pro přepravu
vystěhovalců na rakouských železnicích do přístavů anebo z přístavů
mocností spojených a sdružených nesmějí nikdy ukládati vyšší sazbu
kilometrovou, nežli budou nejvýhodnější tarify, které platí na řečených
železnicích pro vystěhovalce jedoucí do některého jiného přístavu nebo
z něho přijíždějící, hledě ke všem prémiím nebo refakcím.
 
Čl.315
 
Rakousko se zavazuje, že nezavede žádného opatření technického,
fiskálního nebo správního, jako celní prohlídku, opatření policejní,
zdravotní nebo kontrolní, jež by platilo jen pro přímou dopravu
uvedenou v článku předchozím anebo pro přepravu vystěhovalců do
přístavů nebo z přístavů mocností spojených a sdružených, a jež by
dopravě té překáželo anebo ji zdržovalo.
 
Čl.316
 
Koná-li se přeprava z části po železnicích a z části plavbou
vnitrozemskou, ať s přímým nákladním listem či bez něho, budou
předchozí ustanovení platiti pro část projetou po železnici.
 
Hlava III.
 
Vozidla.
 
Čl.317
 
Rakousko se zavazuje, že rakouské vagony budou vystrojeny tak,
 
1. aby mohly býti zařaděny do nákladních vlaků jezdících po tratích
oněch mocností spojených a sdružených, které přistoupily k bernské
konvenci z 15. května 1886, změněné 18. května 1907, a aby se tím
neporušilo působení průběžné brzdy, která by snad do desíti let ode
dne, kdy nabude působnosti tato smlouva, v oněch zemích byla zavedena;
 
2. aby vozy těchto mocností mohly býti zařaděny do všech nákladních
vlaků jezdících po tratích rakouských.
 
S vozidly mocností spojených a sdružených bude na tratích rakouských
nakládáno v příčině oběhu, udržování a oprav stehně jako s vozidly
rakouskými.
 
Hlava IV.
 
Postoupení železničních tratí.
 
Čl.318
 
S výhradou zvláštních ustanovení vztahujících se na postoupení
přístavů, vodních cest a železnic, ležících na územích postoupených
podle této smlouvy, a s výhradou ustanovení finančních, týkajících se
koncesionářů a placení odpočinkových platů personálu, provede se
postoupení železnic za těchto podmínek:
 
1. Stavby a výstroj všech železnic odevzdají se zúplna a v dobrém
stavu.
 
2. Bude-li některé z mocností spojených a sdružených Rakouskem
postoupena v celku některá síť železniční, která má svá vlastní
vozidla, budou tato vozidla odevzdána v plném počtu podle posledního
inventáře před 3. listopadem 1918 a v normálním stavu udržovacím.
 
3. Pro trati, které nemají vlastních vozidel, provedou rozdělení
vozidel na síti, k níž tyto trati náležejí, komise znalců, jmenované
mocnostmi spojenými a sdruženými, v nichž bude Rakousko zastoupeno.
Tyto komise přihlédnou k množství vozidel připsaných k těmto tratím
podle posledního inventáře před 3. listopadem 1918, k délce tratí,
počítaje v to i koleje služební, jakož i k rázu a rozsahu dopravy. Tyto
komise určí rovněž lokomotivy, vozy osobní a nákladní, které jest v
jednotlivých případech postoupiti, stanoví podmínky jejich převzetí a
opatří zatímně, čeho třeba k zajištění jejich oprav v dílnách
rakouských.
 
4. Zásoby, výstroj a nástroje budou odevzdány za týchž podmínek jako
vozidla.
 
Ustanovení hořejších odstavců 3 a 4 platí i pro trati bývalého Ruského
Polska, přestavěné úřady rakousko-uherskými na normální rozchod; k
těmto tratím jest hleděti jako k částem odděleným od sítě rakouských a
uherských státních drah.
 
Hlava V.
 
Ustanovení o některých tratích železničních.
 
Čl.319
 
Jestliže následkem určení nových hranic bude trať spojující dvě části
téže země procházeti zemí jinou, anebo končí-li se odbočná trať,
vycházející z jedné země, v zemi jiné, tu budou, s výhradou zvláštních
ustanovení obsažených v této smlouvě, podmínky provozní upraveny
dohodou sjednanou mezi zúčastněnými správami železničními. Nebude-li
mezi těmito správami dosaženo souhlasu o podmínkách takovéto dohody,
budou spory rozhodnuty komisemi znalců, jak ustanoveno v článku
předchozím.
 
Zřízení všech nových nádraží pohraničních mezi Rakouskem a sousedními
státy spojenými a sdruženými, jakož i provoz na tratích mezi těmito
nádražími budou upraveny dohodou, sjednanou za stejných podmínek.
 
Čl.320
 
Aby se zajistil pravidelný provoz na železničních sítích někdejšího
mocnářství rakousko-uherského, na něž mají koncesi soukromé
společnosti, a jež se vyplněním ustanovení této smlouvy octnou na území
několika států, bude nové správní a technické ustrojení řečených sítí
upraveno pro každou síť dohodou mezi koncesionářskou společností a
státy územně zúčastněnými.
 
Rozpory, v kterých by nebylo možno dosíci shody, jakož i všechny otázky
vztahující se k výkladu smluv o výkupu tratí budou předloženy
rozhodčím, jež jmenuje Rada Společnosti národů.
 
Za společnost rakouské Jižní dráhy bude žádati o toto rozhodčí řízení
buď správní rada této společnosti, nebo výbor zastupující vlastníky
obligací.
 
Čl.321
 
1. Do pěti let po tom, kdy tato smlouva nabude působnosti, může Italie
žádati, aby na území rakouském byly vystavěny nebo zlepšeny nové trati
přes Alpy sedlem rešenským a průsmykem predělským. Náklad na stavbu a
zlepšení ponese Italie, leda že by Rakousko chtělo tyto práce zaplatiti
samo. Rozhodčí jmenovaný Radou společnosti národů odhadne po době,
kterou určí tato Rada, onu část nákladu za stavbu nebo zlepšení, jakou
bude Rakousko povinno Italii nahraditi z důvodu zvětšení příjmu, které
vykáže provoz rakouské sítě a které bude následkem řečených prací.
 
2. Rakousko zdarma postoupí Italii návrhy i přílohy návrhů na stavbu
těchto železnic:
 
železnice z Trbiže přes Rabl, Plezzo, Kobarid (Caporetto), Kanal
(Canale) a Gorici do Terstu;
 
místní železnice ze Sv. Lucie Tolmínské do Kobaridu;
 
železnice z Trbiže do Plezza (nové vyměřování);
 
železnice rešenské (spojky mezi Landeckem a Malsem).
 
Čl.322
 
Pro důležitost, již má pro stát československý svobodné spojení s mořem
Jaderským, přiznává Rakousko státu československému právo jezditi svými
vlaky po dílech tratí ležících na území rakouském, a to:
 
1. z Bratislavy do Rjeky přes Šoproň, Kamenec a Mura-Keresztur a po
odbočce z Mura-Keresztur do Pragerska;
 
2. z Budějovic do Terstu přes Linec, Sv. Michal, Celovec a Jesenici a
po odbočce z Celovce do Trbiže.
 
Na žádost té neb oné strany mohou býti trati, na kterých se bude
vykonávati právo průjezdu, dočasně nebo trvale pozměněny úmluvou mezi
správou železnic československých a správou oněch železnic, na kterých
se bude právo průjezdu vykonávati.
 
Čl.323
 
Vlaky, pro které bude použito práva průjezdu, nesmějí sloužiti místní
dopravě, leda bude-li to mezi státem, kterým vlaky projíždějí, a státem
československým smluveno.
 
Toto právo průjezdu zahrnuje v sobě zejména právo postaviti výtopny a
dílny pro menší správky vozidel, jakož i právo ustanoviti zástupce,
kteří by dohlédli na dopravu vlaků československých.
 
Čl.324
 
Technické, správní a finanční podmínky, za jakých bude stát
československý právo průjezdu vykonávati, určí se úmluvou mezi
železniční správou tohoto státu a správou propůjčených tratí v
Rakousku. Nebudou-li se moci tyto správy o ustanoveních této úmluvy
shodnouti, rozsoudí sporné otázky rozhodčí, jmenovaný vládou britskou;
nálezy tohoto rozhodčího budou závazné pro obě strany.
 
Spory o výklad nebo obtíže nepředvídané touto smlouvou budou
rozhodovány stejným způsobem rozhodčím řízením, pokud by Společností
národů nebyl zaveden postup jiný.
 
Hlava VI.
 
Ustanovení přechodná.
 
Čl.325
 
Rakousko vyhoví poukazům, které mu ve věcech přepravy budou dány úřadem
jednajícím jménem mocností spojených a sdružených:
 
1. stran přepravy vojska prováděné na základě této smlouvy, jakož i
přepravy materiálu, střeliva a zásob pro potřeby vojenské;
 
2. zatímně stran přepravy potravin pro určité kraje, ve věci co možná
rychlého obnovení pravidelných podmínek přepravních a ve věci upravení
služby poštovní a telegrafní.
 
Hlava VII.
 
Telegrafy a telefony.
 
Čl.326
 
Rakousko se zavazuje, že bez ohledu na jakákoli opačná ustanovení
trvajících úmluv poskytne na tratích pro mezinárodní transit
nejvhodnějších a podle platných sazeb svobodu transitu telegrafickým
zprávám a telefonickým hovorům z kteréhokoli nebo do kteréhokoli ze
států spojených a sdružených, ať sousedních či nikoli. Tyto zprávy a
tyto hovory nebudou zbytečně nijak zdržovány ani omezovány; v Rakousku
bude s nimi nakládáno jako s domácími ve všem, co se týče výhod a
zvláště rychlosti přepravy. Žádný poplatek, výhoda ani omezení nesmí
záviseti ať přímo či nepřímo na státní příslušnosti odesilatele nebo
příjemce.
 
Čl.327
 
Následkem zeměpisné polohy státu československého přijímá Rakousko tyto
odchylky od mezinárodní úmluvy telegrafní a telefonní, o které se mluví
v článku 235 Části X. (Klausule hospodářské) této smlouvy:
 
1. Rakousko zřídí a bude udržovati na žádost státu československého
přímé telegrafní linky přes území rakouské.
 
2. Roční poplatek, jejž bude československý stát platiti za každou z
řečených linek, bude se počítati podle ustanovení úmluv svrchu
uvedených; tento poplatek nebude leda když by o tom došlo k jiné
úmluvě, nižší nežli částka, jaká by se měla platiti podle řečených
úmluv za počet sdělení stanovený v těchto úmluvách jakožto počet, který
zakládá právo žádati o zřízení nové přímé linky, při čemž jest bráti za
základ zlevněnou sazbu podle článku 23 § 5 mezinárodní úmluvy
telegrafní (revise lisabonská).
 
3: Pokud bude stát československý platiti za některou přímou linku
nejmenší roční poplatek nahoře stanovený:
 
a) bude ona linka úplně vyhrazena pro zprávy do státu československého
nebo z něho;
 
b) nesmí se pro tuto linku použíti oprávnění, které dává Rakousku
článek 8 mezinárodní úmluvy telegrafní ze dne 22. července 1875,
přerušiti mezinárodní spojení telegrafické.
 
4. Podobných ustanovení bude použito pro zřízení a udržování přímých
linek telefonních. Nebude-li jiné úmluvy, bude stát československý
platiti za každou přímou linku telefonní dvakrát tolik jako za přímou
linku telegrafní.
 
5. Pozdější úmluvou mezi zúčastněnými státy budou určeny jednotlivé
linky, které mají býti zřízeny, a zároveň nutné podmínky správní,
technické a finanční, které nejsou obsaženy v úmluvách mezinárodních
nebo v tomto článku. Nedojde-li k dohodě, budou určeny rozhodčím
jmenovaným Radou Společnosti národů.
 
6. Ustanovení tohoto článku mohou býti kdykoli změněna úmluvou mezi
Rakouskem a státem československým. Nedojde-li po deseti letech od
počátku působnosti této smlouvy k dohodě mezi stranami, může rozhodčí,
jmenovaný Radou Společnosti národů, k žádosti jedné nebo druhé strany
změniti podmínky, podle nichž stát československý bude požívati práv
tímto článkem mu daných.
 
7. Jestliže by došlo mezi stranami ke sporu o výklad buď tohoto článku,
nebo úmluvy uvedené v odstavci 5, bude tento spor předložen k
rozhodnutí Stálému mezinárodnímu soudnímu dvoru, který bude zřízen
Společností národů.
 
Oddíl IV.
 
Řešení sporů a revise trvalých klausulí.
 
Čl.328
 
Spory, které by mezi mocnostmi zúčastněnými vznikly o výkladu nebo
použití ustanovení této Části smlouvy, budou řešeny tak, jak určí
Společnost národů.
 
Čl.329
 
Společnost národů může kdykoli navrhnouti revisi oněch předcházejících
článků, které se vztahují k trvalému správnímu řádu.
 
Čl.330
 
Po třech letech od doby, kdy tato smlouva nabude působnosti, může Rada
společnosti národů kdykoli zrevidovati ustanovení článků 284 až 290,
293, 312, 314 až 326.
 
Nedojde-li k revisi, nebude se po uplynutí lhůty stanovené v předešlém
odstavci žádná mocnost spojená a sdružená moci dovolávati výhod
kteréhokoli ustanovení obsaženého v článcích shora vytčených ve
prospěch kterékoli části svého území, pro kterou by nebyla poskytla
vzájemnosti. Doba tří let, do které vzájemnosti nelze požadovati, může
býti prodloužena Radou společnosti národů.
 
Státy, kterým bylo postoupeno území někdejšího mocnářství
rakousko-uherského nebo které vznikly rozkouskováním tohoto mocnářství,
nebudou se moci dovolávati výhody žádného z ustanovení svrchu
vzpomenutých, leč by se zavázaly, že na území, jež na základě této
smlouvy přešlo pod jejich svrchovanost, zajistí Rakousku nakládání
vzájemné.
 
Oddíl V.
 
Zvláštní ustanovení.
 
Čl.331
 
Bez újmy zvláštních závazků uložených touto smlouvou ve prospěch
mocností spojených a sdružených zavazuje se Rakousko, že přistoupí ke
každé obecné úmluvě o mezinárodním řádu pro transit, pro cesty vodní,
přístavy a železnice, kterou by se schválením Společnosti národů
mocnosti spojené a sdružené mezi sebou snad sjednaly do pěti let od
doby, kdy tato smlouva nabude působnosti.
 
Část XIII.
 
Práce.
 
Oddíl I.
 
Organisace práce.
 
Ježto Společnost národů má za účel založiti obecný mír a takovýto mír
může spočívati jen na podkladě sociální spravedlnosti;
 
ježto platné podmínky pracovní znamenají pro velký počet osob
nespravedlnost, bídu a strádání, což působí takovou nespokojenost, že
obecný mír a soulad jsou ohroženy a je naléhavé, tyto podmínky
zlepšiti: na příklad, pokud jde o uspořádání pracovních hodin, ustálení
maximálního trvání pracovního dne a týdne, o najímání pracovních sil,
boj proti nezaměstnanosti, o záruku mzdy zabezpečující slušné životní
podmínky, o ochranu dělníků proti všeobecným chorobám a chorobám z
povolání i úrazům přivoděným prací, o ochranu dětí, nedospělých a žen,
o důchody starobní a invalidní, o ochranu zájmů pracovníků zaměstnaných
v cizině, zajištění zásady svobody odborového sdružování, organisaci
odborného a technického vyučování a o jiná obdobná opatření;
 
ježto tím, že některý stát nepřijme řád práce vskutku lidský, překáží
se úsilí ostatních států přejících si zlepšiti osudy pracovníků ve
svých vlastních zemích:
 
Vysoké smluvní strany, vedeny jsouce city spravedlnosti a lidskosti,
právě tak jako touhou zabezpečiti trvalý světový mír, dohodly se na
tomto:
 
Hlava I.
 
Organisace.
 
Čl.332
 
Zakládá se stálá organisace mající za úlohu pracovati o uskutečnění
programu vyloženého v úvodě.
 
Zakládající členové Společnosti národů budou zakládajícími členy této
organisace a na příště členství ve Společnosti národů zakládá i
členství v řečené organisaci.
 
Čl.333
 
Stálá organisace bude se skládati:
 
1. z Valného shromáždění zástupců členů;
 
2. z Mezinárodního úřadu práce pod řízením Správní rady stanovené v
článku 338.
 
Čl.334
 
Schůze Valného shromáždění zástupců členů budou se konati, kdykoli toto
bude třeba, a nejméně jednou ročně. Složeno bude ze čtyř zástupců
každého člena, z nichž dva budou delegáty vlády a dva ostatní budou
zastupovati jednak zaměstnavatele, jednak pracovníky příslušné k onomu
členskému státu.
 
Každý delegát bude moci býti provázen odbornými poradci, jichž bude
moci býti nejvýše dvé pro každou z jednotlivých věcí, které jsou dány
na denní pořad zasedání. Budou-li předmětem jednání otázky týkající se
zvláště zájmů žen, nejméně jedna z osob označených za odborné poradce
musí býti žena.
 
Členové se zavazují, že určí delegáty a odborné poradce mimovládní ve
shodě s nejvýznačnějšími odborovými organisacemi jednak zaměstnavatelů,
jednak pracovníků své země, pokud takové organisace tam působí.
 
Odborní poradcové mohou se ujmouti slova jen na žádost delegáta,
kterému jsou přiděleni, a se zvláštním svolením předsedy Shromáždění;
hlasování se nebudou moci účastniti.
 
Delegát může písemným oznámením předsedovi označiti jednoho ze svých
odborných poradců za svého náměstka, který se v této své vlastnosti
bude moci účastniti rozprav a hlasování.
 
Jména delegátů a jejich odborných poradců budou oznámena vládou každého
člena Mezinárodními úřadu práce.
 
Pověřovací listiny delegátů a jejich odborných poradců budou
verifikovány Shromážděním, jež může dvoutřetinovou většinou přítomných
delegátů odmítnouti přijetí kteréhokoli delegáta neb odborného poradce,
o kterém usoudí, že nebyl určen v souhlase s ustanoveními tohoto
článku.
 
Čl.335
 
Každý delegát bude míti právo, aby hlasoval individuelně o všech
otázkách předložených k úvaze Shromáždění.
 
Nebyl-li by jeden z členů určil jednoho z delegátů mimovládních, na
kterého má právo, bude míti druhý mimovládní delegát právo, aby se
účastnil rozprav Shromáždění, ale nebude míti právo hlasovati.
 
Odmítlo-li by Shromáždění na základě moci dané mu článkem 334
připustiti delegáta některého člena, použije se ustanovení tohoto
článku, jako by onen delegát nebyl býval jmenován.
 
Čl.336
 
Zasedání Shromáždění budou se konati v sídle Společnosti národů anebo v
kterémkoli jiném místě, které by bylo určeno Shromážděním v předešlém
zasedání dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných delegátů.
 
Čl.337
 
Mezinárodní úřad práce zřídí se v sídle Společnosti národů a bude
součástí souboru zařízení Společnosti.
 
Čl.338
 
Mezinárodní úřad práce bude podřízen Správní radě složené ze
čtyřiadvacíti osob ustanovených podle těchto předpisů:
 
Správní rada Mezinárodního úřadu práce bude složena takto:
 
dvanáct osob zastupujících vlády;
 
šest osob zvolených delegáty zastupujícími ve Shromáždění
zaměstnavatele;
 
šest osob zvolených delegáty zastupujícími ve Shromáždění zřízence a
dělníky.
 
Ze dvanácti osob zastupujících vlády bude osm jmenováno od členů,
jejichž průmyslový význam je nejznačnější, a čtyři budou jmenovány od
členů zvolených k tomu cíli od vládních delegátů ve Shromáždění,
vyjímajíc delegáty osmi členů vzpomenutých výše.
 
Případné spory o otázce, kteří členové mají nejznačnější průmyslový
význam, budou rozhodovány Radou Společnosti národů.
 
Mandát členů Správní rady bude trvati tři léta. Způsob obsazování
uprázdněných míst a ostatní otázky stejného druhu budou řešeny Správní
radou s výhradou schválení Shromáždění.
 
Správní rada zvolí jednoho ze svých členů předsedou a ustanoví si svůj
jednací řád. Bude zasedati v obdobích, která sama si určí. Mimořádné
zasedání musí býti konáno, kdykoli nejméně deset členů Rady o to
písemně požádá.
 
Čl.339
 
V čelo Mezinárodního úřadu práce bude postaven ředitel; bude určen
Správní radou, od níž dostane své instrukce a jíž bude odpověden za
správnou činnost Úřadu, jakož i za provedení všech ostatních úkolů,
které mu budou snad svěřeny.
 
Ředitel neb jeho náměstek účastní se všech zasedání Správní rady.
 
Čl.340
 
Personál Mezinárodního úřadu práce bude jmenován ředitelem. Volba jeho
musí padnouti na osoby různých národností, pokud se to srovnává se
snahou dosíci nejlepší výkonnosti Úřadu. Jistý počet těchto osob musí
býti ženy.
 
Čl.341
 
Mezinárodní úřad práce bude soustřeďovati a oznamovati veškeré údaje
vztahující se na mezinárodní úpravu poměrů pracovníků a řádů
pracovních, jakož i zvláště zkoumati otázky, které jsou navrženy za
předmět porad Shromáždění za účelem uzavření mezinárodních úmluv, a
prováděti veškerá zvláštní šetření předepsaná Shromážděním.
 
Bude pověřen přípravou denního pořadu pro zasedání Shromáždění.
 
Ve shodě s ustanovením této Části této smlouvy bude plniti úkoly, které
mu připadají v příčině všech mezinárodních sporů.
 
Bude redigovati a vydávati francouzsky a anglicky a v kterékoli jiné
řeči, kterou Správní rada uzná za vhodnou, periodický věstník věnovaný
studiu otázek týkajících se průmyslu a práce a majících význam
mezinárodní.
 
Vůbec bude míti, mimo činnost označenou v tomto článku, všechny ostatní
pravomoci a úkoly, jež Shromáždění uzná za vhodno mu přiděliti.
 
Čl.342
 
Ministerstva členů zabývající se otázkami dělnickými budou se moci
přímo stýkati s ředitelem skrze zástupce své vlády ve Správní radě
Mezinárodního úřadu práce aneb, není-li takovéhoto zástupce, skrze
jakéhokoli jiného funkcionáře řádně kvalifikovaného a příslušnou vládou
k tomu určeného.
 
Čl.343
 
Mezinárodní úřad práce bude moci žádati o součinnost generálního
tajemnického Společnosti národů ve všech otázkách, v kterých tato
součinnost může býti poskytnuta.
 
Čl.344
 
Každý člen bude hraditi náklady cest a pobytu svých delegátů a jejich
odborných poradců, jakož i svých zástupců, účastnících se zasedání
Shromáždění a Správní rady, podle povahy případu.
 
Všechny ostatní náklady Mezinárodního úřadu práce, zasedání Shromáždění
neb zasedání Správní rady budou ředitelovi hrazeny generálním
tajemníkem Společnosti národů ze všeobecného rozpočtu Společnosti.
 
Ředitel bude odpověden generálnímu tajemníkovi Společnosti národů z
použití všech částek, které mu budou vyplaceny ve shodě s ustanoveními
tohoto článku.
 
Hlava II.
 
Jednací řád.
 
Čl.345
 
Správní rada ustanoví jednací pořad pro zasedání Shromáždění,
prozkoumajíc všechny návrhy podané vládami kteréhokoli člena aneb
kteroukoli jinou organisací jmenovanou v článku 334 o věcech, jež mají
býti dány na tento denní pořad.
 
Čl.346
 
Ředitel bude obstarávati funkce tajemníka Shromáždění a má dodati denní
pořad každého zasedání čtyři měsíce před zahájením tohoto zasedání
každému členu a skrze něho delegátům mimovládním, jakmile tito delegáti
budou určeni.
 
Čl.347
 
Každá vláda členů bude míti právo odporovati tomu, aby ta neb ona
navrhovaná věc byla dána na denní pořad zasedání. Důvody
ospravedlňující tento odpor budou musit býti vyloženy ve vysvětlujícím
rozkladě zaslaném řediteli, který jej oznámí členům Stálé organisace.
 
Předměty, proti nimž bude vznesen odpor, zůstanou nicméně na denním
pořadu, rozhodne-li tak Shromáždění dvoutřetinovou většinou hlasů
přítomných delegátů.
 
Každá otázka, o níž stejnou dvoutřetinovou většinou Shromáždění
rozhodne, že má býti zkoumána (mimo případ uvedený v odstavci
předchozím), bude dána na denní pořad následujícího zasedání.
 
Čl.348
 
Shromáždění si určí svůj jednací řád; zvolí si svého předsedu; může
jmenovati komise, jež pověří předložením zpráv o všech otázkách, které
uzná za nutno podrobiti zkoumání.
 
Prostá většina hlasů přítomných členů Shromáždění bude rozhodovati ve
všech případech, v kterých kvalifikovaná většina není výslovně
ustanovena jinými články této Části této smlouvy.
 
Hlasování jest neplatné, je-li počet odevzdaných hlasů menší než
polovice počtu delegátů přítomných při zasedání.
 
Čl.349
 
Shromáždění může přiděliti komisím, které zřídí, odborné poradce, již
budou míti hlas poradní, nikoli však rozhodující.
 
Čl.350
 
Vysloví-li se Shromáždění pro přijetí návrhů vztahujících se na věc
danou na denní pořad, bude jí rozhodnouti o tom, zda návrh má nabýti
formy:
 
a) "doporučení", které má být předloženo zkoumání členů k tomu cíli,
aby se mu dodalo účinnosti formou státního zákona neb jinak;
 
b) či návrhu mezinárodní úmluvy, která má býti členy ratifikována.
 
V obou případech je třeba dvoutřetinové většiny hlasů přítomných
delegátů, aby doporučení neb návrh úmluvy byl přijat při konečném
hlasování Shromáždění.
 
Při vydávání doporučení neb návrhu úmluvy obecně platných má
Shromáždění míti zřetel na země, v nichž podnebí, nedokonalý vývoj
průmyslové organisace neb jiné zvláštní okolnosti utvářejí podstatně
odchylné podmínky průmyslu, a má navrhnouti takové modifikace, jež
pokládá za potřebné, aby se vyhovělo zvláštním podmínkám oněch zemí.
 
Jeden exemplář doporučení neb návrhu úmluvy bude podepsán předsedou
Shromáždění a ředitelem a odevzdán k rukám generálního tajemníka
Společnosti národů. Ten dodá ověřený opis doporučení neb návrhu úmluvy
každému členovi.
 
Každý člen se zavazuje předložiti do roka od konce zasedání Shromáždění
(anebo bylo-li následkem mimořádných okolností nemožno učiniti tak
během roku, ihned, jakmile to bude možno, ale nikdy později než osmnáct
měsíců po konci zasedání Shromáždění) doporučení neb návrh úmluvy
činiteli neb činitelům, do jejichž příslušnosti věc patří, aby byla
uzákoněna aneb jinak uvedena v platnost.
 
Jde-li o doporučení, členové uvědomí generálního tajemníka o vydaných
opatřeních.
 
Jde-li o návrh úmluvy, oznámí člen, který obdržel souhlas příslušného
činitele neb činitelů, svou formální ratifikaci úmluvy generálnímu
tajemníkovi a učiní taková opatření, jaká budou nutná, aby ustanovení
řečené úmluvy byla uvedena v skutek.
 
Nevyhoví-li se některému doporučení zákonodárným nebo jiným opatřením
způsobilým k tomu, aby toto doporučení bylo uvedeno v skutek, anebo
nesetká-li se návrh úmluvy se souhlasem příslušného činitele neb
činitelů, nebude člen míti na sobě žádného jiného závazku.
 
Jde-li o federativní, jehož pravomoc stran přistoupení k úmluvě ve
věcech vztahujících se na práci podléhá určitým omezením, bude vláda
míti právo pokládati návrh úmluvy, na který se tato omezení vztahují,
za pouhé doporučení a použije se na tento případ oněch ustanovení
tohoto článku, která se vztahují na doporučení.
 
Hořejší článek bude vykládán ve shodě s touto zásadou:
 
V žádném případě nebude žádáno na žádném členu, aby následkem toho, že
Shromáždění přijalo nějaké doporučení neb nějaký návrh úmluvy, zmenšil
ochranu už poskytnutou vlastním zákonodárstvím pracovníkům, o něž jde.
 
Čl.351
 
Každá takto ratifikovaná úmluva bude zapsána generálním sekretářem
Společnosti národů, ale bude zavazovati jen členy, kteří ji
ratifikovali.
 
Čl.352
 
Každý návrh, který nedosáhl v celkovém konečném hlasování dvoutřetinové
většiny hlasů odevzdaných přítomnými členy, může býti předmětem
zvláštní úmluvy mezi těmi členy Stálé organisace, kteří si tak přejí.
 
Každá takováto zvláštní úmluva musí býti oznámena příslušnými vládami
generálnímu tajemníkovi Společnosti národů, který ji dá zapsati.
 
Čl.353
 
Každý člen se zavazuje, že předloží Mezinárodnímu úřadu práce výroční
zprávu o opatřeních, jež učinil za účelem provedení úmluv, ke kterým
přistoupil. Tyto zprávy budou upraveny ve formě předepsané Správní
radou a musí obsahovati podrobnosti, jež Správní rada bude požadovati.
Ředitel předloží přehled těchto zpráv nejbližšímu zasedání Shromáždění.
 
Čl.354
 
Každá stížnost podaná Mezinárodnímu úřadu práce některou odborovou
organisací dělnickou nebo zaměstnavatelskou, že některý z členů
nezabezpečil uspokojivým způsobem provedení úmluvy, k níž přistoupil,
může býti odevzdána Správní radou příslušné vládě a tato vláda může
býti vyzvána, aby v této věci učinila prohlášení, jež uzná za vhodné.
 
Čl.355
 
Nepodá-li dotčená vláda žádného prohlášení v přiměřené lhůtě, aneb
nezdá-li se učiněné prohlášení Správní radě uspokojujícím, bude míti
Správní rada právo, aby uveřejnila reklamaci a po případě i odpověď,
které se jí dostalo.
 
Čl.356
 
Každý člen může podati stížnost u Mezinárodního úřadu práce proti
jinému členu, který podle jeho mínění nezabezpečuje uspokojujícím
způsobem provedení úmluvy, kterou oba na základě předchozích článků
ratifikovali.
 
Správní rada, uzná-li to za vhodno, může dříve, nežli by věc vznesla na
vyšetřovací komisi podle řízení níže uvedeného, vejíti ve styk s
dotčenou vládou způsobem udaným v článku 354.
 
Neuznává-li Správní rada za nutno oznámiti stížnost příslušné vládě,
aneb jestliže se přes takovéto oznámení nedostalo Správní radě v
přiměřené lhůtě uspokojující odpovědi, může Rada dáti popud k
ustanovení vyšetřující komise, jejímž úkolem bude, aby zkoumala
nadhozenou otázku a podala o věci zprávu.
 
Totéž řízení může býti Radou zahájeno buď z povinnosti úřední nebo ke
stížnosti některého delegáta ve Shromáždění.
 
Přijde-li před správní radu otázka nadhozená podle článku 355 nebo 356,
má příslušná vláda právo, nemá-li doposud zástupce v lůně Správní rady,
aby určila delegáta, který by se zúčastnil jednání Rady v této věci.
Rok k tomuto projednávání bude oznámen včas dotčené vládě.
 
Čl.357
 
Vyšetřující komise bude složena takto:
 
Každý člen se zavazuje, že do šesti měsíců od doby, kdy tato smlouva
nabude působnosti, označí tři odborníky v otázkách průmyslových, z
nichž první zastupuje zaměstnavatele, druhý pracovníky a třetí jest
nezávislý na jedněch i druhých. Soubor těchto osob bude tvořiti seznam,
z něhož budou vybíráni členové vyšetřující komise.
 
Správní rada bude míti právo, aby verifikovala ověřovací listiny těchto
osob a aby odmítla dvoutřetinovou většinou odevzdaných hlasů přítomných
zástupců přijmouti ty, jejichž ověřovací listiny neodpovídají předpisům
tohoto článku.
 
Na žádost Správní rady určí generální tajemník Společnosti národů tři
osoby, po jedné z každého ze tří oddělení tohoto seznamu, aby se
sestoupily ve vyšetřující komisi, a určí mimo to jednu z těchto tří
osob, aby řečené komisi předsedala. Žádná z těchto tří osob nesmí
přináležeti členovi, který má přímý zájem na sporné věci.
 
Čl.358
 
Byla-li by stížnost vznesena podle článku 356 na vyšetřující komisi,
zavazuje se každý člen, ať má či nemá přímý zájem na sporné věci, že dá
komisi k disposici všechny údaje vztahující se na spornou věc, které by
byly v jeho rukou.
 
Čl.359
 
Vyšetřující komise sestaví po zevrubném prozkoumání stížnosti zprávu, v
které vyloží, co zjistila o všech skutečnostech, jež umožňují přesně
stanoviti dosah sporu, jakož i to, co uzná za dobré doporučiti stran
opatření, která se mají učiniti, aby se vyhovělo stěžující si vládě, a
stran lhůt, v kterých tato opatření mají býti provedena.
 
Tato zpráva označí rovněž, bylo-li by třeba, trestní opatření
hospodářského rázu proti příslušné vládě, jež by komise uznávala za
vhodná a jichž použití ostatními vládami uzná za spravedlivé.
 
Čl.360
 
Generální tajemník Společnosti národů dodá zprávu vyšetřující komise
každé vládě zainteresované ve sporu a zařídí její uveřejnění.
 
Každá interesovaná vláda musí do měsíce oznámiti generálnímu tajemníku
Společnosti národů, zda přijímá či nepřijímá doporučení, obsažená ve
zprávě komise, a když by jich nepřijímala, zda žádá, aby byl spor
vznesen na Stálý mezinárodní soudní dvůr Společnosti národů.
 
Čl.361
 
Neprovedl-li by některý člen vzhledem na doporučení neb návrh úmluvy
opatření předepsaná v článku 350, může každý jiný člen vznésti tuto
otázku na Stálý mezinárodní soudní dvůr.
 
Čl.362
 
Rozhodnutí stálého mezinárodního soudního dvora o stížnosti nebo otázce
naň vznesené po rozumu článku 360 nebo 361 jest konečné.
 
Čl.363
 
Případná usnesení neb doporučení komise vyšetřující budou moci býti
potvrzena, doplněna neb zrušena Stálým mezinárodním soudním dvorem,
který může, bylo-li by třeba označiti trestní opatření hospodářského
rázu, jež by pokládal za vhodná proti provinivší se vládě a jich
použití ostatními vládami uzná za spravedlivé.
 
Čl.364
 
Nepřizpůsobí-li se některý člen v předepsané lhůtě případným
doporučením, obsaženým buď ve zprávě vyšetřující komise nebo v
rozhodnutí Stálého mezinárodního soudního dvora, může každý z ostatních
členů provésti proti řečenému členovi trestní opatření hospodářského
rázu, jež v tomto případě zpráva komise nebo rozhodnutí soudu
prohlásily za přípustná.
 
Čl.365
 
Provinivší se vláda může v každé chvíli uvědomiti Správní radu, že
učinila nutná opatření, aby se přizpůsobila doporučením buď vyšetřující
komise nebo doporučením obsaženým v rozhodnutí Stálého mezinárodního
dvora, a může žádati Radu, aby dala generálním tajemníkem Společnosti
národů sestaviti vyšetřující komisi, pověřenou úkolem zjistiti
pravdivost jejich údajů. V tomto případě budou platiti ustanovení
článků 357, 358, 359, 360, 362 a 363, a budou-li zpráva vyšetřující
komise neb rozhodnutí Stálého mezinárodního soudního dvora příznivy
provinivší se vládě, musí ostatní vlády ihned odvolati opatření rázu
hospodářského, která učinily proti řečenému státu.
 
Hlava III.
 
Předpisy obecné.
 
Čl.366
 
Členové se zavazují, že budou používati úmluv, k nimž přistoupí v
souhlase s ustanoveními této Části této smlouvy, v těch svých
koloniích, državách a protektorátech, které nemají úplné samovlády, s
těmito výhradami:
 
1. že úmluva nebude neproveditelná následkem místních poměrů;
 
2. že změny, jichž by bylo třeba k tomu, aby se úmluva přizpůsobila
místním poměrům, budou moci býti do ní pojaty.
 
Každý člen musí Mezinárodnímu úřadu práce oznámiti rozhodnutí, které má
v úmyslu učiniti stran každé ze svých kolonií neb držav neb stran
každého z těch svých protektorátů, které nemají úplné samovlády.
 
Čl.367
 
Změny této Části této smlouvy, jež budou přijaty Shromážděním
dvoutřetinovou většinou hlasů odevzdaných od přítomných delegátů,
nabudou působnosti, jakmile budou ratifikovány od států, jejichž
zástupcové tvoří Radu Společnosti národů, a třemi čtvrtinami členů.
 
Čl.368
 
Všecky otázky nebo pochybnosti vztahující se na výklad této Části této
smlouvy a úmluv, které budou později uzavřeny členy podle této Části,
budou podléhati rozhodování Stálého mezinárodního soudního dvora.
 
Hlava IV.
 
Přechodná opatření.
 
Čl.369
 
První zasedání Shromáždění bude se konati v měsíci říjnu 1919. Místo a
denní pořad tohoto zasedání jsou stanoveny v příloze.
 
Svolení a organisaci tohoto prvního zasedání obstará vláda k tomu cíli
v řečené příloze určená. Vládě bude k ruce, pokud jde o přípravu
listinných dokladů, Mezinárodní komise, jejíž členové jsou rovněž
určeni v téže příloze.
 
Náklady tohoto prvého zasedání a každého následujícího zasedání až do
doby, kdy potřebný úvěr bude moci býti pojat do rozpočtu Společnosti
národů, budou, vyjímajíc cestovné delegátů a odborných poradců,
rozděleny mezi členy v poměru stanoveném pro Mezinárodní úřad Světového
spolku poštovního.
 
Čl.370
 
Dokud se Společnost národů neustaví, budou oznámení, která by podle
předcházejících článků měla býti adresována generálnímu tajemníkovi
Společnosti, brána v uschování ředitelem Mezinárodního úřadu práce,
který o nich uvědomí generálního tajemníka.
 
Čl.371
 
Dokud nebude zřízen Stálý mezinárodní soudní dvůr, budou všechny spory,
které naň mají býti vzneseny podle této Části této smlouvy, odkázány
soudu utvořenému ze tří osob, které určí Rada Společnosti národů.
 
Příloha.
 
Prvé zasedání shromáždění práce v roce 1919.
 
Místem Shromáždění bude Washington.
 
Vláda Spojených států amerických bude požádána, aby Shromáždění
svolala.
 
Mezinárodní organisační komité bude se skládati ze sedmi osob, z nichž
po jedné určí vláda Spojených států, Velké Britannie, Francie, Italie,
Japonska, Belgie a Švýcarska. Komité může, uzná-li to za nutno, pozvati
další členy, aby se dali v jeho lůně zastupovati.
 
Denní pořádek bude tento:
 
1. Provedení zásady osmihodinného pracovního dne aneb
osmačtyřicetihodinného pracovního týdne.
 
2. Otázky, vztahující se na prostředky, jak předcházeti nezaměstnanost
a čeliti jejím následkům.
 
3. Zaměstnávání žen:
 
a) před porodem nebo po porodu (počítajíc v to otázku o úhradě výdajů
při mateřství);
 
b) při pracích nočních;
 
c) při pracích škodlivých zdraví.
 
4. Zaměstnávání dětí:
 
a) věk připuštění k práci;
 
b) práce noční;
 
c) práce škodlivé zdraví.
 
5. Rozšíření a provedení mezinárodních úmluv přijatých v Bernu roku
1906 o zákazu noční práce žen zaměstnání v průmyslu a o zákazu
používati bílého (žlutého) kostíku v zápalkovém průmyslu.
 
Oddíl II.
 
Obecné zásady.
 
Čl.372
 
Vysoké smluvní strany uznávajíce, že tělesné, mravní a intelektuální
blaho pracovníků za mzdu má podstatný význam s hlediska mezinárodního,
založily, aby tohoto vznešeného cíle dosáhly, stálou organisaci
vymezenou v Oddílu I a přičleněnou k organisaci Společnosti národů.
 
Uznávají, že rozdíly podnebí, mravů, zvyklostí, hospodářské vhodnosti a
tradice průmyslové činí úlohu, dosíci přímo naprosté jednotnosti v
pracovních podmínkách, obtížnou. Jsouce však přesvědčeny, že práce
nesmí býti pokládána prostě za předmět obchodu, mají za to, že jsou
cesty a zásady směřující k úpravě podmínek pracovních, jež by se každý
průmyslový celek měl snažiti uvésti v život do té míry, do které by to
jeho zvláštní poměry připouštěly.
 
Mezi těmito cestami a zásadami jeví se Vysokým smluvním stranám zvlášť
důležitými a naléhavými tyto:
 
1. Vedoucí zásada shora vzpomenutá prohlašuje, že práce nesmí býti
pokládána prostě za zboží nebo za předmět obchodu.
 
2. Právo spolčovací ke každému cíli nepříčícímu se zákonům, stejně pro
zaměstnané, jako pro zaměstnavatele.
 
3. Placení mzdy pracovníkům, jež by jim zajišťovala slušnou životní
úroveň , přiměřenou době i zemi.
 
4. Přijetí osmihodinného dne neb osmačtyřicetihodinného týdne za cíl,
jehož jest dosíci všude, kde ho ještě nebylo dosaženo.
 
5. Přijetí týdenního odpočinku nejméně čtyřiadvacetihodinného, který by
měl pokud možná padnouti na neděli.
 
6. Odstranění práce dětské a závazek omeziti práci mladých lidí obojího
pohlaví do té míry, jak jest nutno, aby měli možnost pokračovati ve
svém vzdělávání a k tomu aby se zajistil jejich tělesný vývoj.
 
7. Zásada rovné mzdy bez rozdílu pohlaví za práci rovné hodnoty.
 
8. Pravidla vydaná v každé zemi o podmínkách pracovních musí
zabezpečovati slušné hospodářské nakládání všem pracovníkům, kteří se
po zákonu v zemi zdržují.
 
9. Každý stát musí organisovati dozorčí službu, v níž budou zúčastněny
i ženy, aby se zajistilo provádění zákonů a předpisů o ochraně
pracovníků.
 
Vysoké smluvní strany, neprohlašujíce, že by tyto zásady a cesty byly
úplné neb definitivní, projevují mínění, že jsou vhodné k tomu, aby
řídily politiku Společnosti národů; a že, budou-li přijaty průmyslovými
celky,které jsou členy Společnosti národů, a budou-li v praxi nerušeně
udržovány vhodným sborem dozorců, budou pro zaměstnance celého světa
pramenem trvalého dobra.
 
Část XIV.
 
Klausule rozličné.
 
Čl.373
 
Rakousko se zavazuje, že uzná a schválí úmluvy, které byly nebo budou
uzavřeny mocnostmi spojenými a sdruženými nebo některými z nich s
kteroukoli jinou mocností o obchodu se zbraněmi a s lihovinami, jakož i
o jiných předmětech, o nichž pojednávají generální akty berlínské ze
dne 26. února 1885 a bruselské ze dne 2. července 1890 a úmluvy, jež je
doplnily nebo změnily.
 
Čl.374
 
Vysoké smluvní strany uznávají a zjišťují, že vzaly na vědomí smlouvu
podepsanou vládou republiky francouzské dne 17. července 1918 a Jeho
Nejjasnější Výsostí knížetem monackým a určující vztahy mezi Francií a
tímto knížetstvím.
 
Čl.375
 
Vysoké smluvní strany, ač plně uznávají záruky stanovené ve prospěch
Švýcarska smlouvami z roku 1815 a jmenovitě aktou ze dne 20. listopadu
1815, kteréžto záruky zakládají mezinárodní závazky k zachování míru,
konstatují nicméně, že ustanovení těchto smluv a ujednání, prohlášení a
jiných akt doplňkových, vztahujících se na neutralisované pásmo
Savojska, jak je určeno odstavcem 1 článku 92 závěreční akty vídeňského
kongresu a odstavcem druhým článku 3 smlouvy pařížské ze dne 20.
listopadu 1815, neodpovídají již dnešním poměrům. Vysoké smluvní strany
berou proto na vědomí dohodu, ke které došlo mezi vládou francouzskou a
vládou švýcarskou za účelem zrušení předpisů vztahujících se na toto
pásmo, které jsou a zůstanou zrušeny.
 
Stejně uznávají Vysoké smluvní strany, že ustanovení smluv z roku 1815
a jiných doplňkových akt, jež se týkají svobodného pásma Vysokého
Savojska a obvodu Gex, neodpovídají již dnešním poměrům a že přísluší
Francii a Švýcarsku, aby mezi sebou vzájemnou dohodou upravily právní
stav těchto území za podmínek, jež obě tyto země uznají za vhodné.
 
Příloha.
 
I.
 
Spolková rada švýcarská zpravila dne 5, května 1919 vládu francouzskou,
že prozkoumavši ve stejném duchu upřímného přátelství ustanovení článku
435 mírových podmínek předložených Německu mocnostmi spojenými a
sdruženými, dospěla s potěšením k závěru, že je jí možno dáti k nim
svůj souhlas s těmito připomínkami a výhradami:
 
1. Neutrální pásmo Vysokého Savojska:
 
a) Bude se považovati za samozřejmé, že dokud zákonodárné sbory
spolkové neratifikují dohodu, ke které došlo mezi oběma vládami o
zrušení ustanovení o neutrálním pásmu savojském, nebude konečného
rozhodnutí ani s jedné ani s druhé strany o této věci.
 
b) Souhlas, jejž dala vláda švýcarská k tomu, aby ustavení výše dotčená
byla zrušena, předpokládá podle přijatého textu uznání záruk
formulovaných ve prospěch Švýcarska smlouvami z roku 1815, a zvláště
prohlášením ze dne 20. listopadu 1815.
 
c) Dohoda mezi vládou francouzskou a švýcarskou za účelem zrušení
vzpomenutých ustanovení nebude se pokládati za platnou, nebude-li
mírová smlouva obsahovati onen článek v tom znění, jak byl redigován.
Bude dále povinností smluvních stran mírové smlouvy snažiti se o to,
aby dosáhly souhlasu signatárních mocností, které podepsaly smlouvy z
roku 1815 a prohlášení ze dne 20. listopadu 1815 a nepodepsaly mírové
smlouvy nynější.
 
2. Svobodné pásmo Vysokého Savojska a obvodu Gex:
 
a) Spolková rada prohlašuje, že činí nejdůraznější výhrady, pokud jde o
výklad, jaký má býti dán prohlášení vzpomenutému v posledním odstavci
hořejšího článku, který má býti pojat do mírové smlouvy a kde se praví,
že "ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových akt, jež se
týkají svobodného pásma Vysokého Savojska a obvodu Gex, neodpovídají
již dnešním poměrům". Spolková rada by si vskutku nepřála, aby mohlo z
jejího souhlasu s tímto zněním býti dovozováno, že se připojuje ke
zrušení instituce, jejímž účelem jest poskytnouti sousedním krajům
dobrodiní zvláštního právního stavu, který jest zeměpisným a
hospodářským poměrům přiměřený a který se osvědčil. Podle názoru
Spolkové rady nešlo by o změnu celní soustavy pro tato pásma, jak byla
zavedena smlouvami shora vzpomenutými, nýbrž jen o to, aby modality
výměny mezi interesovanými kraji byly upraveny přiměřeněji ke dnešním
hospodářským poměrům. K předchozím připomínkám dospěla Spolková rada
čtením návrhu úmluvy o příštím zřízení pásem, který byl přiložen k notě
vlády francouzské ze dne 26. dubna. Činíc výhrady shora uvedené,
prohlašuje Spolková rada ochotu zkoumati co nejpřátelštěji veškeré
návrhy, které jí v té věci francouzská vláda uzná za vhodno učiniti.
 
b) Připouští se, že ustanovení smluv z roku 1815 a jiných doplňkových
akt, jež se týkají svobodných pásem, zůstanou v působnosti až do doby,
kdy dojde mezi Švýcarskem a Francií k nové dohodě o úpravě právního
stavu těchto území.
 
II.
 
Francouzská vláda zaslala vládě švýcarské dne 18. května 1919 tuto
notu, jako odpověď na zprávu uvedenou v předcházejícím paragrafu:
 
Notou ze dne 5. května t. r. ráčilo švýcarské vyslanectví v Paříži
zpraviti vládu republiky francouzské o souhlase Spolkové vlády s
navrženým článkem, který má býti pojat do mírové smlouvy mezi vládami
spojenými a sdruženými s jedné strany a Německém se strany druhé.
 
Francouzská vláda s radostí vzala na vědomí dohodu, ke které takto
došlo, a k její žádosti návrh článku, o nějž jde, byl vládami spojenými
a sdruženými přijat a pod číslem 435 pojat do mírových podmínek
předložených zmocněncům německým.
 
Vláda švýcarská vyjádřila ve své notě ze dne 5. května v této otázce
různé připomínky a výhrady.
 
Pokud jde o ony poznámky, které se týkají svobodných pásem Vysokého
Savojska a obvodu Gex, klade si vláda francouzská za čest podotknouti,
že stipulace posledního odstavce článku 435 je tak jasná, že nemůže
vzniknouti ani nejmenší pochybnost o jejím dosahu, a to zejména, pokud
jde o zahrnuté v ní budoucí désintéressement jiných mocností než
Francie a Švýcarska v této otázce, jež je v ní zahrnuto.
 
Pokud se jí týče, vláda Republiky ve bdělé péči o zájmy francouzských
území, o něž jde, a se zřetelem na jejich zvláštní postavení nespouští
s očí žádoucnost toho, aby se jim zajistila celní soustava pro ně
vhodná a aby se upravil způsobem vyhovujícím lépe dnešním poměrům
způsob směny zboží mezi těmito obvody a sousedními obvody švýcarskými,
hledíc k obapolným zájmům.
 
Rozumí se samo sebou, že to v ničem nemůže býti na újmu právu Francie
zříditi v této krajině vlastní čáru celní podél své politické hranice,
stejně jako jest tomu na jiných částech jejích hranic teritoriálních a
jako to Švýcarsko samo učinilo na vlastních hranicích v této krajině.
 
Vláda Republiky béře proto s potěšením na vědomí přátelské smýšlení, s
nímž se vláda švýcarská prohlašuje ochotnou zkoumati všecky návrhy
francouzské, učiněné stran dohody mající nahraditi nynější právní stav
řečených svobodných pásem a které vláda francouzská hodlá formulovati
ve stejném duchu přátelském.
 
Naproti tomu vláda Republiky nepochybuje, že dočasné zachování právního
stavu z roku 1815, týkajícího se svobodných pásem, o němž se zmiňuje
hořejší odstavec noty vyslanectví švýcarského ze dne 5. května a jehož
pohnutkou zřejmě jest připraviti přechod od nynějšího právního stavu k
právnímu stavu smluvnímu, nezdrží nikterak zavedení nového stavu věcí,
které bylo uznáno za nutné oběma vládami. Táž poznámka platí o
ratifikaci zákonodárnými sbory spolkovými, o nichž se mluví v odstavci
1 a) švýcarské noty ze dne 5. května pod záhlavím "Neutrální pásmo
Vysokého Savojska".
 
Čl.376
 
Mocnosti spojené a sdružené shodují se v tom, že tam, kde náboženské
misie křesťanské byly vydržovány společnostmi neb osobami rakouskými na
územích jim náležejících neb svěřených jejich vládě ve shodě s touto
smlouvou, majetek těchto misií neb misijních společností, počítaje v to
i majetek obchodních společností, jejichž výtěžky sloužily k udržování
misií, má býti i nadále věnován misijním účelům. Aby zajistily správné
provádění tohoto závazku, vlády spojené a sdružené odevzdají takové
statky správním radám jmenovaným a schváleným vládami a složeným z osob
příslušejících k náboženství misie, o jejíž majetek jde.
 
Vlády spojené a sdružené, vykonávajíce nadále neobmezený dozor nad
osobami řídícími tyto misie, budou chrániti zájmy těchto misií.
 
Rakousko, berouc úředně na vědomí závazky předchozí, prohlašuje, že
schvaluje každou dřívější nebo budoucí úpravu týkající se poslání oněch
misií nebo obchodních společností, provedenou od vlád spojených a
sdružených, které jsou na věci interesovány, a zříká se veškerých
námitek v této příčině.
 
Čl.377
 
S výhradou ustanovení této smlouvy se Rakousko zavazuje, že nebude
činiti proti žádné z mocností spojených a sdružených, které jsou
signatáry této smlouvy, ani přímo ani nepřímo nijakých nároků peněžních
pro žádnou skutečnost, která předcházela před tím, než tato smlouva
nabyla působnosti.
 
Toto ustanovení znamená úplné a konečné zřeknutí všech nároků tohoto
druhu, jež od nynějška zanikají, ať na nich má zájem kdokoliv.
 
Čl.378
 
Rakousko přijímá a uznává za platné a závazné každé rozhodnutí a
veškerá nařízení týkající se plavidel rakousko-uherských a zboží
rakouského, stejně jako každé rozhodnutí a nařízení týkající se hrazení
nákladů a vydané jakýmkoli soudnictvím kořistným mocností spojených a
sdružených, a zavazuje se, že nebude uplatňovati jménem svých státních
příslušníků žádných nároků stran těchto rozhodnutí a nařízení.
 
Mocnosti spojené a sdružené vyhrazují si právo přezkoumávati za
podmínek, které určí, všechna rozhodnutí a nařízení rakousko-uherského
kořistného soudnictví, pokud se tato rozhodnutí a nařízení dotýkají
vlastnických práv státních příslušníků řečených mocností neb
příslušníků mocností neutrálních. Rakousko se zavazuje dodati opisy
všech listin tvořících spisy těchto právních sporů, počítaje v to i
vydaná rozhodnutí a nařízení, a přijmouti i provésti doporučení učiněná
po takovém přezkoumání sporů.
 
Čl.379
 
Vysoké smluvní strany shodují se v tom, že, nedojde-li později k jiným
ustanovením, předseda každé komise, která se zřizuje touto smlouvou,
bude míti při rovnosti hlasů právo na druhý hlas.
 
Čl.380
 
Pokud není opačných ustanovení v této smlouvě, ve všech případech, v
kterých tato smlouva předvídá řešení nějaké otázky dotýkající se
určitých států zvláštní dohodou, kterou by uzavřely zúčastněné státy,
jest a zůstává ujednáno mezi Vysokými smluvními stranami, že obtíže,
které by se po této stránce objevily, budou urovnávány Čelnými
mocnostmi spojenými a sdruženými až do té doby, kdy Rakousko bude
přijato za člena Společnosti národů.
 
Čl.381
 
Výraz této smlouvy "bývalá říše rakouská" zahrnuje Bosnu a Hercegovinu,
pokud znění smlouvy neukazuje na opak. Toto ustanovení nezasahuje do
práv a povinností Uher, pokud se týká těchto dvou území.
 
Tato smlouva, sepsaná jazykem francouzským, anglickým a italským, bude
ratifikována. Byla-li by neshoda, rozhoduje text francouzský, mimo Část
I (Úmluva o Společnosti národů) a Část XIII (Práce), v nichž text
francouzský a anglický mají váhu stejnou.
 
Ratifikace budou uloženy co nejdříve v Paříži.
 
Mocnosti, jejichž vláda má sídlo mimo Evropu, budou míti možnost
přestati na tom, že oznámí vládě republiky francouzské skrze své
diplomatické zástupce v Paříži, že k ratifikaci s jejich strany došlo;
v tomto případě bude jim o tom odevzdati ratifikační listinu co
nejdříve.
 
První zápis o složení ratifikací bude sepsán, jakmile smlouva bude
ratifikována Rakouskem s jedné strany a třemi Čelnými mocnostmi
spojenými a sdruženými se strany druhé.
 
Ode dne tohoto prvního zápisu nabude smlouva působnosti mezi Vysokými
stranami smluvními, které ji takto ratifikovaly. Pro výpočet veškerých
lhůt, o kterých mluví tato smlouva, bude toto datum dnem, kdy smlouva
nabyla působnosti.
 
Ve všech ostatních směrech nabude smlouva působnosti pro každou mocnost
dnem, kdy bude složena její ratifikace.
 
Vláda francouzská odevzdá každé ze signatárních mocností po souhlasném
ověřeném opise protokolů o složení ratifikací.
 
Čemuž na svědomí zmocněnci svrchu jmenovaná podepsali tuto smlouvu.
 
Dáno v Saint-Germain-en-Laye desátého září roku tisíc devět set
devatenáctého v jediném exempláři, který zůstane uložen v archivech
vlády republiky francouzské a jehož ověřené opisy budou vydány každé ze
signatárních mocností.
 
(L. S.) Frank L. Polk. (L. S.) Milner.
(L. S.) Henry White. (L. S.) Geo N. Barnes.
(L. S.) Tasker H. Bliss. (L. S.) A. E. Kemp.
(L. S.) Arthur James Balfour. (L. S.) G. F. Pearce.
(L. S.) Milner. (L. S.) E. Vandervelde.
(L. S.) Thos. Mackenzie. (L. S.) J. R. Loutsengtsiang.
(L. S.) Sinha of Raipur. (L. S.) Chengting Thomas Wang.
(L. S.) G. Clemenceau. (L. S.) Antonio S. de Bustamante.
(L. S.) S. Pichon. (L. S.) N. Politis.
(L. S.) L.-L. Klotz (L. S.) A. Romanos.
(L. S.) André Tardieu. (L. S.) Salvador Chamorro.
(L. S.) Jules Cambon. (L. S.) Antonio Burgos.
(L. S.) Tom. Tittoni. (L. S.) I. J. Paderewski.
(L. S.) Vittorio Scialoja. (L. S.) Roman Dmowski.
(L. S.) Maggiorino Ferraris. (L. S.) Affonso Costa.
(L. S.) Guglielmo Marconi. (L. S.) Augusto Soares.
(L. S.) S. Chinda. (L. S.) Charoon.
(L. S.) K. Matsui. (L. S.) Traidos Prabandhu.
(L. S.) H. Ijuin. (L. S.) Dr. Karel Kramář.
(L. S.) Hymans. (L. S.) Dr. Edvard Beneš.
(L. S.) J. van den Heuvel. (L. S.) Renner.
 
Protokol.
 
Aby byly přesně stanoveny podmínky, za kterých určité klausule smlouvy
dnes podepsané mají býti vykonány, dohodly se Vysoké smluvní strany
takto:
 
1. Seznam osob, které podle článku 173, odstavce 2, má Rakousko vydati
mocnostem spojeným a sdruženým, bude zaslán vládě rakouské do měsíce po
dni, kdy nabude tato smlouva působnosti.
 
2. Reparační komise, o které se mluví v článku 186 a v paragrafech 2, 3
a 4 přílohy IV, jakož i zvláštní odbor, o němž se mluví v článku 179,
nebudou moci požadovati prozrazení tajemství výrobního a jiných
důvěrných sdělení.
 
3. Ode dne podpisu smlouvy a během následujících čtyř měsíců bude
Rakousku možno předložiti mocnostem spojeným a sdruženým k prozkoumání
doklady a návrhy k tomu cíli, aby se uspíšila práce k nápravě škod a
tím zkrátilo vyšetřování a urychlilo rozhodování.
 
4. Trestní stíhání bude zavedeno proti osobám, které by se dopustily
trestných činů, pokud jde o likvidaci rakouských statků, a mocnosti
spojené a sdružené přijmou údaje a průvody, jež by snad v tomto směru
rakouská vláda mohla podati.
 
Dáno v jazyku francouzském, anglickém a italském, mezi nimiž, byla-li
by neshoda, rozhoduje text francouzský, v Saint-Germain-en-Laye
desátého září roku tisíc devět set devatenáctého.
 
Renner. S. Chinda.
Frank L. Polk. K. Matsui.
Henry White. H. Ijuin.
Tasker H. Bliss. Hymans.
Arthur James Balfour. J. van den Heuvel.
Milner. E. Vandervelde.
G. N. Barnes. J. R. Loutsengtsiang.
A. E. Kemp. Chengting Thomas Wang.
G. F. Pearce. Antonio S. de Bustamante.
Milner. N. Politis.
Thos. Mackenzie. A. Romanos.
Sinha of Raipur. Salvador Chamorro.
G. Clemenceau. Antonio Burgos.
S. Pichon. I. J. Paderewski.
L.-L. Klotz. Roman Dmowski.
André Tardieu. Affonso Costa.
Jules Cambon. Augusto Soares.
Tom. Tittoni. Charoon.
Vittorio Scialoja. Traidos Prabandhu.
Maggiorino Ferraris. Dr. Karel Kramář.
Guglielmo Marconi. Dr. Edvard Beneš.
 
Deklarace.
 
Aby na nejmenší míru omezeny byly ztráty vzniklé potopením lodí a
nákladů za války a aby se usnadnilo opětné vyzdvižení lodí a nákladů,
jež lze zachrániti, jakož i upravení soukromých nároků k nim se
vztahujících, zavazuje se vláda rakouská poskytnouti veškeré údaje jí
povědomé, jež by mohly býti užitečny vládám mocností spojených a
sdružených neb jejich příslušníkům, pokud jde o lodi během nepřátelství
rakouskými námořními silami potopené neb poškozené.
 
Tato deklarace dána v jazyku francouzském, anglickém a italském, mezi
nimiž, byla-li by neshoda, rozhoduje text francouzský, a podepsána v
Saint-Germain-en-Laye desátého září roku tisíc devět set devatenáctého.
 
Frank L. Polk. H. Ijuin.
Henry White. Hymans.
Tasker H. Bliss. J. van den Heuvel.
Arthur James Balfour. E. Vandervelde.
Milner. J. R. Loutsengtsiang.
Geo. N. Barnes. Chengting Thomas Wang.
A. E. Kemp. Antonio S. de Bustamante.
G. F. Pearce. N. Politis.
Thos. Mackenzie. A. Romanos.
Sinha of Raipur. Salvador Chamorro.
G. Clemenceau. Antonio Burgos.
S. Pichon. I. J. Paderewski.
L.-L. Klotz. Roman Dmowski.
André Tardieu. Affonso Costa.
Jules Cambon. Augusto Soares.
Tom. Tittoni. Charoon.
Vittorio Scialoja. Traidos Prabandhu.
Maggiorino Ferraris. Dr. Karel Kramář.
Guglielmo Marconi. Dr. Edvard Beneš.
S. Chinda. Renner.
K. Matsui.
 
Tato smlouva se vyhlašuje s podotknutím, že byla na základě usnesení
Národního shromáždění ze dne 7. listopadu 1919 schválena ratifikační
listinou ze dne 10. listopadu 1919, která byla presidentem republiky
Československé a ministrem zahraničních věcí podepsána a dne 16.
července 1920 v ministerstvu zahraničních věcí v Paříži uložena. Téhož
dne sepsán byl v Paříži první protokol o uložení listin ratifikačních,
čímž smlouva nabyla mezinárodní působnosti.
 
Národní shromáždění usneslo se zároveň, že se ministru zahraničních
věcí ukládá, aby v dohodě se všemi zúčastněnými ministry učinil další
opatření, kterých je třeba k provedení této smlouvy.
 
Současně ratifikovaly tuto smlouvu: Velká Britannie, Francie, Italie,
Čína, Řecko, Království Srbů, Chorvatů a Slovinců, Siam a Rakousko.
 
Později ratifikovaly státy:
 
Japonsko, Nicaragua, Belgie, Rumunsko a Kuba.
 
T. G. Masaryk v. r.
 
Dr. Beneš v. r.
 
[[Kategorie:Mezinárodní smlouvy]]
Citováno z „https://cs.wikisource.org/wiki/Saintgermainská_mírová_smlouva_(velká)“