Ottův slovník naučný/Čechy/Geologie: Porovnání verzí

m
+forma
m (-odkaz)
m (+forma)
|POPISEK-IMAGE=
}}
{{Forma|proza}}
 
'''Č.''' v ohledu geologickém jsou částí velikého ostrova, jenž zaujímá celé '''Č.,''' čásť západní Moravy a široké pruhy zemí okolo Čech ležících. Ostrov ten, ohraničený nejstarším kamením prahorním, tvoří pro sebe celek; vnitřek jeho vydán byl téměř všem změnám a převratům kůry zemské od prahor počínajíc, vnějšek dávným svým ustálením měl veliký vliv na uložení vrstev zemí okolních. Věnec hor '''Č.''' omezující složen je z nejstarších vrstev kůry zemské, z {{Prostrkaně|kamení prahorního}} (archaického). Jednotlivé soustavy hor tvoří však celky samostatné a mají vlastní své vrstevní směry. Šumava a Český les mají směr severozápadní, Krušné hory severovýchodní, Železné hory jihovýchodní; Českomoravská vysočina, plochá to pánev, jest vrstevního směru severovýchodního. Krkonoše výjimkou tvoří střechovité sedlo. Mocná pohoří tato násilně byla dílem vyzdvižena, dílem snížena, roviny jejich přervány a sešinuty, a to následkem převratů, které nastaly vystoupením hmot sopečných, hlavně některých žul (na př. středočeské a karlovarské). Hlavně Českomoravská vysočina utrpěla mnoho na pravidelném svém uložení. Následkem převratů těch vyskytly se mimo jiné také rozsedliny, které jednak dosud poskytují snazší přístup vodám do teplého vnitřku země a jsou původem pramenů teplých (Karlovy Vary mají průměrem teplotu vody 74°C., Teplice 49°, Janské Lázně 27°), jednak vyplněny byvše později rozličnými nerosty, hlavně sloučeninami kovů, vznik daly rudním žilám. {{Prostrkaně|Útvar prahorní}} rozděluje se v cizině na několik oddílů, jichž hranice nelze u nás dobře zjistiti. Možno rozeznati jen starší stupeň, který v Anglii pojmenován byv {{Prostrkaně|laurentinským}} obsahuje z vrstevnatých hornin rulu, granulit, amfibolitovou břidlici, křemenec, z balvanitých žulu, syenit, diorit, serpentin, a pak vyšší stupeň {{Prostrkaně|huronský}}, skládající se ze svoru, fyllitu, chloritické, talkové a afanitické břidlice.
 
 
Nejmladšími usazeninami jsou pak nánosy řek, rašeliny a ornice, které před našima očima stále ještě se tvoří a stopy činnosti lidské obsahují. ''[[Autor:Filip Počta|Pa.]]''
{{Konec formy}}
7 775

editací