Literární premie Umělecké Besedy v Praze na rok 1888/Divé ženy dle dosavadních pověr lidu moravského: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
m +odkaz
optimalizace kódu; unifikace hodnoty parametru licence
Řádek 4:
|AUTOR=[[Autor:František Bartoš|František Bartoš]]
|POPISEK=
|LICENCE=PD- old- 70
|ZDROJ=''[[Literární premie Umělecké Besedy v Praze na rok 1888]].'' Praha : nákladem Umělecké Besedy, 1888. S. 23–27. [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/11435561 Dostupné online.]
|VYDÁNO=
Řádek 36:
Písně zpívají divoženky jednak sobě, jednak lidem; tyto jsou vesměs rázu „didaktického“. Udělujíť divoženky jimi všeliké dobré rady, týkající se zvláště náležité správy života. Od nich naučili se lidé oceňovati léčivou moc bedrníku a jiných zelin. Zpívajíť o nich divoženky:
 
<poem class="poemvproze">
Bedrníčku bedrný,
jak jsi ty peprný!
Řádek 51:
Vidouc kdysi divoženka pastevce, an se svíjí od moření v břiše, přiběhla k němu a zapěla mu:
 
<poem class="poemvproze">
Jez kopr, bedrník,
nebude tě v břiše dřít.
Řádek 58:
A když kdesi žena na poli se rozstonala a bědovala, uslyšela nedaleko divoženky zpívat:
 
<poem class="poemvproze">
Až my budem stonati,
čím se budem hojiti?
Řádek 68:
Hospodyním udělují tuto dobrou radu:
 
<poem class="poemvproze">
Neumývej nohu nohou,
neper maso trojí vodou!